Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé"

See other formats 


IHE  J.  PAUL  GETTY  MUSEUM  LIBRARY 


Soupis 


PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 


V  KRÁLOVSTVÍ  ČESKÉM 


OD  PRAVĚKU  DO  POČÁTKU  XIX.  STOLETÍ. 


VYDAVA 


ARCHAEOLOGICKA  KOMMISSE 

PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A   UMĚNÍ 


řízením  svého  předsedy 


JOSEFA    HLÁVKY 


XV 


POLITICKY   OKRES  KARLÍNSKY 


NAPSALI 


DR.  A.  PODLAHA  A  ED.  ŠITTLER. 


V  PRAZE  1901. 

NÁKLADEM   ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 
PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


Soupis 


PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLIXKVCH 


V  POLITICKÉM  OKRESU 


KARLÍNSKÉM. 


NAPSALI 


DR    A.   PODLAHA  a  ED.   SrPTLER. 


v  PRAZE  190L 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ   AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIÍKA  JOSEFA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


TISKEM    ALOISA    WIESNERA     V   PRAZE, 

KNIHTISKAŘE    ČESKÉ    AKADEMIE    CÍSaŘE    FRANTIŠKA    JOSEFA 

PRO   VĚDY.   SI.OVESNOST   A    UMĚNÍ. 


THE  J  PAUL  GETTY  CENTER 
LIBKARV 


FRiroMENUTÍ. 


Soupis  okresu  Karlínského,  jejž  tímto  svazkem  veřejnosti 
podáváme,  proveden  b>I  v  letech  1898 — 1901.  Rozsáhlost  okresu,  jakož 
bohatost  a  rozmanitost  umělecko-historických  památek  v  něm  —  toť 
příčiny,  pro  než  tento  soupis  poměrně  tak  velikou  dobu  vyžadoval.  Kromě 
toho  zdržely  se  soui)isovč  práce  i  předůležitým  nálezem  fresek  Staro- 
boleslavských,  jichž  odkrytí  a  okreslení  celý  téměř  rok  času   nám  zabralo. 

Při  pracech  našich  dostalo  se  nám  všude  tak  vřele  přátelské  ochoty 
a  podpory,  že  nám  ji  nelze  ani  dostatečným  díkem  vyvážiti.  Zvláště  veške- 
rému duch  o  v  e  n  s  t  v  u  a  u  č  i  t  e  1  s  t  v  u,  jakož  i  úřadům  samo- 
správu ý  m  jsme  za   účinlivou   [lomoc  jich  nejvíce  zavázáni. 

Kromě  toho  povinni  jsme  děkovati  vys.  důst.  kolles^.  kapitole 
St  a  r  o  bo  1  e  s  1  a  vsk  é  za  i)řehojnou  podporu,  poskytnutou  zejména  při 
odkrývání  maleb  v  kostelíku  Svatoklimentském,  jakož  i  slov.  p.  Dr.  Josefu 
Hlávkovi,  praesidentu  České  Akademie,  za  peněžitý  příspěvek  600  korun, 
slavné  A  r  c  h  a  e  o  1  o  f^  i  c  k  é  komisi  České  Akademie  rovněž  za  pří- 
spěvek 600  korun  a  slavnému  A  r  c  h  a  eo  1  og  i  c  k  é  m  u  sboru  zem- 
ského musea  v  Praze  za  příspěvek  200  korun,  čímž  nám  pomohli 
náklad  s  odkr\tím   a   okreslením  těchto   maleb  spojený   uhraditi. 

Vsdp.  děkanu  lirandýsskému  Janu  Matoušovi  a  Brandýsskému 
»Sokolu«  děkujeme  za  j^moc  při  odkr\tí  fresek  v  bývalém  kostelíku 
sv.  Vavřince. 

Zvláštních  zásluh  v\'dob>i  sobě  Jeho  c.  k.  Výsost  p.  arcivévoda 
Ludvík  Salvátor  ochotou  a  pomocí  svou  při  prozkoumání  zámku 
Brandýsského. 

Slav.  okresní  m  u  v  ý  b  o  r  u  v  K  a  r  1  í  n  ě  vděčíme  za  dar  1000  kor., 
slav.  měst  s  k  é  mu  zastupitelstvu  v  Karlině  za  dar  400  kor., 
slav.  měst  s  k  é  m  u  zastupitelstvu  v  Kostelci  n.  L.  za  dar 
100  kor.,  slav.  občanské  z  á  ložně  v  K  a  r  1  í  n  ě  za  dar  200  kor. 
a  slav.  záložně  Vysočanské  za  dar  50  kor.,  čímž  umožněno  do 
»Soupisu«   větší  počet  obrazu   pojati. 


Potřebné  fotografie  pořídili  jsme  z  části  sami,  z  části  grafický 
závod  p.  V  i  1  í  m  ů  v  v  Praze.  Nemalou  část  (14  počtem  —  z  obvodu 
soudního  okresu  Karlínského)  zapůjčil  nám  zásluhou  slov.  p.  řiditele 
Fr.  Zákrejse  v  Karlině  bývalý  odbor  N  á  r.  Výstavy  Česko- 
slovanské  v  Karlině.  K  obrazí^mi  č.  4,  61,  62,  104,  105  použili 
jsme  fotografií  z  díla :    ^P  a  m  á  t  k  y  výtvarné  z  NVC.< 

Výkresy  zhotovili  pp.  architekt  A.  Masák  ve  východní  polovině 
okresu  a  v  západní  assistent  prof.  A.  Martínek.  Plány  č.  327  a  č.  357  zho- 
tovil p.  architekt  R.   Vanderlind. 

Akvarelované  faksimily  fresek  Staroboleslavských  jakož  i  pausury 
maleb  Brandýsských,  jichž  originály  uložili  jsme  ve  sbírkách  zemského 
Musea  v  Praze,  zhotovil  s  chvályhodnou  pečlivostí  p.   arch.  A.   Masák. 

Velmi  vděční  jsme  veleslavnému  c.  a  k.  vojenskému  velitelství 
invalidovny  v  Karlině  za  zapůjčení  starého  plánu  invalidovny, 
slavné  správě  Pražské  vychovatelny  v  Libni  za  zapůjčení  plánu 
tamějšího  zámku  a  slav.  správě  musejní  bibliotéky  Pražské 
za  veleochotné  zapůjčení  starých  tiskův. 

V  Praze,  11.  listopadu   1901. 

Dr.  A.  Podlaha.  Ed.  Šittler. 


Bášť. 


U  silnice  z  T^íbc^znic  vedoucí  nalezeno  pohřebiště  z  doby  křesťanské. 
(Pam.   arch.  XVI.,  438.) 


Bažantnice. 

v  polovici  cesty  do  Vinoi-e,  v  místě  řečeném  -na  Hradišti «,  veliké 
valy  z  hlíny  a  štěrku  nasypané  obkličují  v  nepravidelném  okruhu  rovné 
pole  ležící  na  planině  mezi  dvěma  údolími.  Na  straně  jihozápadní  byl 
vchod,  jinými  ještě  valy  v  druhém  podélném  kruhu  se  táhnoucími  opev- 
něný. Těmto  předním  valům  říká  se  zde  »na  Hradišťku«.  Valy  jsou  místy 
ještě  3  ;;z  vysoké.  (Srov.  Vocel,  »Pravěk  země  české«,  432;  Dr.  J.  Fič, 
»Archaeologický  výzkum  ve  středních   Cechách^,   17.) 


Bohnice. 

S  c  h  a  1 1  e  r  102 ;  M  11 1  a  u  e  r,  Abliandlun- 
gen  der  bohm.  konigl.  Gesellsch.  1830; 
Grueber,  Mitth.  der  C.  C.  XVI.,  158; 
Památky  archaeologické  IX.  (1874), 
699—702  (článek  Ant.  Pavanaj ;  Se- 
dláček, Místop.  si.,  36—37;  Paměti 
škol  okr.  Karl.  1898,  133;  Jos. 
Menzel,  i>Krátký  nástin  místopisu 
obce  Bohnické«,  rkp.  na  faře  Bohnické 
z  r.  1883;  V.  Osborne,  >Ueber  eincn 
Fund  aus  der  júngeren  Steinzeit  in 
Bohmen*  (s  5  tab.;. 

HRADIŠTĚ  na  ostrožně  se  tří  stran  příkře  k  Vltavě  a  do  dvou 
postranních  údolí  spadající.  Na  východní  jeho  straně  val  nyní  z  větší  části 
rozkopaný.  I  sis  1879,  37;  Pam.  arch.  IX.,  699,  X.  435  a  XV.  269.  Na- 
lezeny tu  střepy  nádob  na  kruhu  točených,  ač  i  stopy  staršího  osídlení 
nechybí.  Píč,  Arch.  výzkum  17. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.   Pol.  okres  Karlínský.  1 


Obr.  1.  Bohnice:  Půdorys  kostela. 


2 


FARNÍ  CHRÁM  SV.  PETRA  A  PAVLA,  nepochybně  ve  XII.  stol. 
zbudovaný/)  r.  1360  jako  farní  připomínaný.  Původního  rázu  .-ívého  po- 
zbaven  b\l  při  přestavbě  r.   1805  provedené. 

Orientovaná  budova  skrovných  rozmčrů.  (Viz  pudorxs  na  obr.  1.)  Loď 
obdélníková,  9  m  dlouhá  a  5  m  široká,  skládá  se  z  pole  čtvercového  (5  m 
dlouhého    i    širokého)    a    z  menšího  pole  obdélníkového.     Ke  čtvercovému 

poli  přiléhají  po  .stranách  obdélníkové  přístavby 
5  m  dl.  a  23  ;//  sir.,  tvoříce  loď  křížovou. 
K  východní  straně  lodi  přiléhá  stejně  široký 
a  3'8  m  dlouhý  presbytář,  jehož  zadní  strana 
v  mírném  segmentu  jest  na  venek  prohnuta. 

Veškery  prostory  chrámové  sklenuty  jsou 
nízkou    plackovou    klenbou.     Čtvercový    střed 
oddělen  jest  od  ostatních  částí  hladkými,  0'7  šir. 
Mrti|        '^^^^  pá*>š    podepřenými  pilastříky,  jež  místo  hlavic 

^^     ^ÉĚr^  ozdobeny  jsou  vzedmutými  ozdobami  na  způsob 

JS     iJP*^''  přehnutého  baldachýnového  cípu. 

^  V  průčelí  nad   segmentový  nízký  štít  vy- 

čnívá nízká,  jednopatrová  věž  do  osnovy  stavby 
pojatá  a  malou    bání  plechem  obitou  přikrytá. 
Vnější    stěny    úplně    hladké,    beze    všech 
ozdob ;  kolem  oken  omítkové  rámce. 

Okna  jsou  obdélníková,  nahoře  nízkým 
segmentem  zakončená. 

Vnitřní  zařízení  až  na  nepatrné  výjimky 
nové.  Ze  starší  výzdoby  zasluhují  zmínky: 

Dvě  rokokové,  ze  dřeva  řezané  sošky 
adorujících  andílků  na  hlavním  oltáři  po 
obou  stranách  svatostánku. 

Kutá    barokní    mříž,    umístěná    jako 
antcpendium   u    postranního    oltáře,    zhotovená 
z  oblých    prutů,    jež    ladně   jsou  zprohýbány  a 
míst)'  lupeny  oživeny.   Za  touto  mříží  nalézá  se 
v  dutině  oltářního  .stolu   dobrá  barokní  dře- 
věná   socha    Krista    v    hrobě  odpočívajícího. 
Nad    mensou    tohoto    oltáře  visí    pěkný    obraz    na    i)]átnč    TSO  w   vys. 
a  072  ;/?  šir.,  představující  Ukřižovaného  ;  sign.  umělcova  :   I.  B  ergler  1807. 
Soška  Madonny  Oettingenské  z  lipového  dřeva,  0'66  m  vys., 
dobrá  práce  asi  ze  XVI.  .stol.  (Viz  obr.  2.). 

Křtitelnice  cínová  (0'46 m  vys.j,  barokní,  velmi  zajímavých  forem. 
Kotlík,  téměř  válcovitý,  má  33  cm  v  průměru.  V  dolejší  třetině  svého  po- 
vrchu obepjat  jest  imitovanou  obručí,  při  hořejším  pak  okraji  ozdoben  vy- 


Obr.  2.  Bohnice:  Soška  Madonny. 


')  Dle  konsckrační  listiny  oltářní  soudč  při  r.  1158. 


puklým  prutem  a  žlábkcm.  Po  obou  jeho  bocích  vždy  po  lví  hlavč,  držící 
v  tlamě  kruh.  Při  hořejším  okraji  pak  za  přidržovadla  víka  slouží  tři  mužská 
nahá  poprsí,  v  pasu  ve  tři  akanthové  lupeny  přecházející;  místo  rukou 
mají  pouze  krátké  šnekové  závity  (hlavy  jsou  nyní  uraženy).  Nohy  křtitel- 
nice mají  nahoře  podobu  mužských  vousatých  mask,  jež  .r-vitč  zprohýbanou 
částí  spojeny  jsou  s  natura- 
listicky podanými  ptačími 
spáry,  svírajícími  kouli.  Níz- 
ké, talířovitc  víko  ozdobeno 
bývalo  koulí  s  křížem,  jež 
však  nyní  chybí.  Značky: 
v  jednom  štítku  Staroměst- 
ský znak,  v  druhém  konvice 
na  misce,  písmena  I  P  F  a 
letopočet  1735.  (Viz  obr.  3.) 
Dva  drobné  b  r  o  n- 
zové  svícny  022 ///  vys. : 
z  kalichovité  nohy  vystupuje 
tenoučký,  hojnými  vykrou- 
ženými  prstenci  ozdobený 
stvol,  nesoucí  mělkou  misku. 
Stol.  XVII. 

Velům  kalichové,  59 
cin  dl.,  52'5  cm  šir.,  z  červe- 
ného atlasu,  na  němž  rňzno- 
barvým  hedvábím  vyšity 
vkusně  stilisované  ornamenty 
okrajové.  Nad  těmito  orna- 
menty vyšita  písmena :  PBBS 
PMAR  RMPC  a  letopočet 
1671.  Lem  vela  zdobí  zlatá 
krajka.   (Viz  obr.  4.) 

Kasule  barokní: 
na  zlaté  půdě  červené,  vkusně 
stilisované  sametové  květy 
na  stonkách,  jež  proti  sobě 
vzhůru  se  vinou  hadovitč 
k  sobě   se  přibližujíce  a  od 

sebe  se  vzdalujíce;    nejvýše    nalézá  se  veliká  koruna.    Střed  tvoří  jirázdný 
pruh  zeleného  sametu. 

Při  vchodu  zasazena  do  zdi  kamenná  kropenka,  nad  jejíž  kanello- 
vanou  miskou  jest  kartuše  s  nápisem:  ADAM  MAXIMILIAN  CZISTECZKIJ 
TEN   CZAS  PVRGRABI  STATKY   OWENECZKEHO   A.  16S0   W   MORV ;   na 


Obr.  3.  Bohnice:  Křtitelnice. 


obrubě    misky   jest  vytesáno:     »S.  PETŘI  ET  PAVLI    ORATE  PRO«,    dále 
dva  zkřížené  klíče,  přes  něž  postaven  kolmo  meč. 

I'  vchodu  ve  dlažbě  chrámové  vyšlapaný  n  á  h  r  o  b  n  í  k  z  červeného 
mramoru  tesaný,  v  jehož  dolejší  části  jest  poněkud  ještě  znatelný  jakýsi 
znak  (dva  rohy  hrovitě  proti  sobě  vztýčené). 


Obr.  4.  Bohnice:    Velum  kalichové. 


Zvony: 

1.  0'34  m  v  průměru.  Při  hořejším  okraji  nápis:  c§d  STANISLAW 
ZWONARZ  SLYL  MNIE  LETHA  1638.  Pod  tím  hrubě  odlité  akanthové 
svislé  listy. 

2.  0-12 /«   v  prum.;  na  něm  vyryto:   lOON   KUBEŠ  D  1772. 

3.  R.  1832  Karlem  Bdlinanncvi  přelitý,  míval  nápis:  »Tento  zvon 
slit  jest  ke  cti  a  chvále  Boží  nákladem  zadusí  tohoto  kostela  Bohnického 
1.  P.  1673." 

4.  z  r.   1869  ulitý  v  dílně  Anny  Bcllmannové. 

Ve  farním  archivu  chová  se  perí^amenový  konsekrační  list  oltářní 
9  c?;/  šir,  a  \2t2  cm  dlouhý  z  r.  1158,  v  němž  biskup  Daniel  potvrzuje,  že 
do  oltáře  vložil  cstatky  svatých,  jež  uvádí;    na  konci  čte  se  jméno  Výše- 


hradského  probošta  Gervasia,  jenž  označen  jest  jakožto  >  huius  ecclesiae 
constructor«.  (Viz  faksimilc  na  obr.  5.)  Authcntika  tato  nalezena  v  oltáři 
r.   1790. 


i 


I 


i 


^ 


c^ 


ZÁMEČEK  zcela   bez  významu. 

Ve  dvorci  špýchar;  dříve  nějaká  verandová  stavba  s  otevřenvini 
arkádami,  v  předu  s  povýšenou  arkádovou  tcrrassou ;  stavení  toto  pokryto 
mansardovou   prejzovou  střechou. 


Boleslav  Stará. 


Literatura:  Balbin,  Epitome  historica  rerum  bohemicarum,  seu  Historia  Bole- 
slaviensis.  Pragae  1677.  —  J.  H.  Rohn,  Antiquitates  ecclesiarum,  capellarum  et  mona- 
steriorum  aliarumque  aedium  sacr.  districtus  Boleslaviensis.  1774.  —  Cassian  Hal- 
laschka,  Geographische  Ortsbestimmung  von  Alt  Bunzlau,  nebst  topographischer  Be- 
schreibún,' des  Gutes  gleichen  Namens.  Prag  1822.  —  Jar.  Schaller,  Topographie  IV. 
(Bunzlauer  Kreis)  1790,  str.  106—139.  —  Joh.  Gottfried  Sommer,  Das  Konigreich 
Bohmen,  XII.  Bd.  Kauřimer  Kreis  1844,  str.  270—277.  —  Dr.  J.  Hořčice,  » Popsání 
nejstarožitnějšího  koll.  chrámu  sv.  Václava  v  Staré  Boleslavi*  1838.  (2.  vyd.  r.  1845.) 
Týž,  >Historické  popsání  milostného  obrazu  a  poutnického  chrámu  P.  M.  v  Staré  Bole- 
slavi* 1837.  —  K.  VI.  Zap,  .Stará  Boleslav  a  koUegiátní  chrám  sv.  Vácslava*  ív  Pam. 
archaeol.    Díl  II.  r.  1857   seš.  VIII.   a   str.  337—350).    »Stará  Boleslav   a  její  poutničky 


Olr.  6.  St.  Boleslav.  Situační  plán. 

chrám  Panny  Marie.«  Díl  ITL  r.  1858,  seš.  I.,  str.  8— 17. —  Jan  Kř.  Votka,  »Památky 
Staroboleslavské*  1879.  J.  V  Prášek,  » Okres  Brandejsský  nad  Labem*  1875,  str.  56, III. 
Jos.  Mikul.  Boleslavský,  Památky  staroboleslavské*  1875.  —  Frant.  Srdínko, 
>Stará  Boleslav,  nejstarší  poutní  místo  v  Čechách*  1880.  —  Ed.  Šittler,  »Kostelík 
sv.  Klimenta  ve  St.  Boleslavi  a  románské  fresky  v  něm  objevené.*  Pam.  arch.  XIX 
seš.  1.  a  2.  —  Dr,  Jos.  Neuwirth,  ^Geschichte  der  christlichen  Kunst  in  Bóhmen* 
1888,  24,  43,  180,  217,  273,  468.  —  Grueber,  »Kunst  des  Mittelalters  in  Bohmen* 
I.,  45.  —  F.  J.  Lehner,  »Kollegiatní  kostel  sv.  Václava  v  Staré  Boleslavi*  v  časop. 
>Method*  XXII.  (1896)  str.  121  —  124.  Týž,  )»Hradní  kaple  sv.  Klementa  ve  Staré  Bole- 
slavi* v  časop.  >Method*  XXI.  (1895;  st.  26—27. 


» Město  Starého  Boleslava «  založeno  dle  zprávy  Kosmova  letopisu 
(Prameny  dějin  českých  11.,  3Lj  Boleslavem  I.  na  počátku  IX.  stol.  pravdě- 
podobně na  starším  Již  sídlišti  na  nízké  výspě  po  levém  břehu  bývalého 
řečiště  Labe  nebo  Jizery  a  kamennou  zdí  obehnáno.  Dosud  patrná  obvyklá 
disposice  hradišť  blatných :  hradiště  vlastní,  menší,  na  ostrožně  výspy, 
příčným  valem  a  příkopem  od  bývalého  prostorného  městiště  oddělené, 
a  bývalým  řečištěm,  jež  nyní  sluje   » stará  tůň«,  se  všech  stran  spevnčné. 

Za  zbytky  původních  budov  považovati  dlužno  kostelík  sv.  Klimenta, 
a  kostelík  sv.  Kosmy  a  Damiana  (nynější  kapli  »knížecí«  neboli  »Vrábskou«). 


Velikého  významu  dosáhla  Boleslav  zbudováním  kolegiátního  chrámu 
sv.  Václava  Břetislavem  1.  a  biskupem  Sebííem,  i)oklesla  však  v  bouiích 
husitských.  Nového  významu  nal)>ia  však  opět  zbudováním  Mariánského 
chrámu  na  bývalém  [liedhradí,  jejž  si  vzdor  pohromám  za  okkupace  švédské 
utrpěným  jakožto  místo  poutničko  až  po  naše  doby  uchovala.  (Viz  [)lán 
situační  na  obr.  6.) 

IIKADEBNI  ZED  na  troskách  kamenné  hradliy  Boleslavovy  ve 
XIV.  stol.  zbudovaná,  nyní  pobořená,  obkličuje  staré  hradiště  v  nepravidelném 
okruhu,  těsně  při  okrajích  výspy  a  umělého  příčného  průkopu.  (Půdorys 
její  viz  na  obr.  6.)     Jest    to  prostá  zeď    skoro   r50  ni  silná,    místy    dosud 


Obr.   7.  St.   Boleslav.  Hradební  zeď. 


5 — 7  m  vysoká,  bez  podsebití  i  bez  bašt,  místy  téměř  cele  dosud  zachovaná. 
Zbudována  jest  z  pískovcového  (tu  a  tam  opukového)  vrstveného  zdiva, 
místy  i  kvádříkového  (snad  stavivo  z  hradby  Boleslavovy).  (Viz  obr.  7.) 
Brány  byly  toliko  dvě,  z  nichž  západní  nyní  sbořena,  východní  pak 
dosud  zachována.  Půdorys  její  tvoří  čtverec.  Podjezd  překlenut  mírně  za- 
lomeným hrotitým  obloukem  z  tesaného  kamene  po  obou  protilehlých 
stěnách ;  prostoru  vnitřní  pak  kryje  n\ní  {)rostá,  novější,  křížem  valená 
klenba  bez  žeber.  Hořejší  patro  jest  pozdějším  přístavkem  umělecky  zhola 
bezcenným  a  slouží  nyní  za  sýpku.     Střecha  prostá  stanová.  (Viz  obr.   8.) 

KOLEGIÁTNÍ  CHRÁM  SV.  VÁCLAVA.  Rozsáhlá,  orientovaná 
budova  o  třech  lodích,  původně  s  dvěma  věžemi  v  západním  průčelí  (nyní 
toliko  jediná  nad  jihozápadním  nárožím)  a  sanktusníkem  na  hřebenu  nízké 
nevkusné,  plechem  pobité  střechy.  Pod  zvýšeným  chorem  rozsáhlá  krypta. 
V  rohu  severozápadním  vyčnívá  z  budovy  samostatná  kaple  »knížecís  též 


Obr.  8.  St.  Boleslav.  Brána. 


ri 


^  "'"^ — j^ 


K/!l\ 


/'■'      .  1    \/      V      V 


Obr.  9.  St.  Boleslav.  Půdorys  clirámu  sv.  Václava. 


»Vrábská«  zvaná.  Všechny 
prostory  jsou  klenuty.  Zdivo 
pomíšene  opukové  a  pískov- 
cové, z  kamene  lomového, 
vrstveného,  i  zevnč  nyní  o- 
míliuité.  (\'iz  pudoiNs  na 
obr.  9.,  řez  podélný  na  obr. 
10.,  iez  i)říčný  na  obr.  11. 
a  pohled  vnější  od  severu 
na   obr.    12.) 

Původní,  románská 
stavba  vznikla  na  smíi-enou 
za  zloupení  i)olských  chránni 
a  odnesení  těla  Vojtěchova 
knížetem  Bietislavcm  a  bi- 
skupem Sebíi-eni  v  letech 
1042—1046  —  dle  zprávy 
Kosmova  letopisu  —  byla 
však  dle  základní  li.stiny 
zdejší  kapitoly  soudíc,*)  te- 
])rve  pri  r.  1052  dokonána 
nad  mučeništěm  a  hrobem 
sv.  Václava,  na  prostranství 
knížecího  hradu  mezi  dvěma 
drobnými  kostelíky  již  před 
tím  tu  stávavšími,  totiž :  ko- 
stelíkem sv.  Kosmy  a  Da- 
miana,  do  osnovy  nové 
stavby  {íojatým,  a  kostelíkem 
sv.  Klimenta,  těsně  při  jiho- 
východním nároží  nynějšího 
chrámu  dodnes  stojícím.  Ve 
stol.  XII.  prodloužen  kněžský 
kůr  s  kryptou. 

*)  V  této  listině  připomínají 
se  mezi  lidmi  kapitole  přikáza- 
nými :  Božeta  —  »tormentarius 
scutellarum«  —  soustružník  (jenž 
krouží  nádoby)  se  syny  svými 
Drahoněm,  Okrasou  a  Malíkem 
dále  jiní,  kteří  plastické  práce 
prováděti  umí  (»qui  toreumata 
facit«):  Němá,  Jaroš,  Želák,  Té- 
mata, Thima,  Vach  a  Stužen,  jakož 
i  zlatník  i  r.urifcx*)  Kujata  Srv. 
Balbin  o.  c.  kniha  III.  p.  191. 


■/WA 


'      I      I      I      I      1      !  I 

Obr.   11.  St.  Boleslav.  Příčný  řez  kostelem  sv.  Václava. 


1  fíT&ctvw/. 


Obr.  12.   St.  Boleslav.  Chrám  sv.  Václava. 


11 


/ 


Jižní  věž  i  /.ái)a(liií  průčelí  jrví  stopy  gotisující  picstavby  (nrpochybnč 
stol.  XV.,  v  jehož   bouiích  chrám  značně  utrpčl). 

Na  sklonku  XVI.  stol.  opět  obnoven,  při  čemž  boční  lodi  opatřeny 
velmi  vkusnou  rcnaissanční  klenbou  a  vnéj.ší  steny  jejich  opěracími  pilíři. 
Roku  1639  a  1640  chrám  Svéd\',  kteří  si  při  něm  zřídili  opevněný  tábor, 
zkažen;  severní  věž  zboiena ;  chrám  pak  sám  od  hořícího  ležení  švédského 
ohněm  zažehnut,  zcela  zpustl.  Obnova  jeho,  při  níž  dostalo  se  oknům  lu- 
netových forem,  lodi  hlavní,  apsidám  i  kapli  knížecí  nových  kleneb,  jižní 
věži  pak  nynějšího  cibulového  krytu,  skončena  teprve  r.  1691,  kdy  chrám 
znovu  posvěcen.     Tehdy  též  při  apsidě   jižní    lodi    zřízena  překlenutím  na 

dvě    poschodí     hořejší     sakristie.  _^^. ^,-.... 

Roku  1745  upraveno  nynější  scho- 
diště do  choru.  V  letech  1784 
a  násl.  opatřen  většinou  nynější 
chrámový  nábytek  koupí  ze  zru- 
šených chrámů  Pražských.  Vypo- 
dobnění   vnitřku    viz    na  obr.  20. 

Četné  tyto  opravy  setřely 
s  budovy  až  na  kryptu  téměř 
zcela  románský  ráz  a  činí  (zvláště 
úpravy  apsid)  velkoleposti  a  u- 
mělecké  kráse  stavby  velikou 
ujmu. 

KAPLE  KNÍŽECÍ  neboli 
VRABSKA  (viz  půdorys  na  obr. 
13.  a  pohled  od  severovýchodu 
na  obr.  14.)  tvoří  zakončení 
evangelijní  boční  lodi.  Jest  to 
původní  kostelík  sv.  Kosmy  a 
Damiana,    Boleslavem    I.    v    nově 

založeném  městě  jeho  zbudovaný,  u  jehož  dveří  sv.  Václav  zavražděn  padl 
(28.  září  935).  Románská,  orientovaná  budova  z  vrstveného  lomového  zdiva, 
v  poměru  ke  stavbám  z  té  doby  zachovaným  dosti  značných  rozměrův. 
Při  budování  chrámu  Břetislavova  (patrně  z  úcty  k  světci  Václavu)  zacho- 
vána až  na  stěnu  jižní  a  část  západního  průčelí,  kde  připojení  ke  stavbě 
nové  provedeno.*)  Původní  disposice  kostelíka  dosud  zřetelná:  skoro 
krychlová  loď  s  polokruhovou,  v  konchu  sklenutou  apsidou  při  stěně  vý- 
chodní, s  portálem  ve  stěně  jižní.  Toliko  západní  zakončení  neurčito. 

Loď  (105  m  dlouhá  a  taktéž  i  původně  asi  široká)  je  nyní  opatřena 
prostou,  nízkou  klenbou  křížovou,  bez  žeber,  o  dvou  polích ;  klenbu  nesou 
k  severní  stěně  přiložené  podpěry  (v  koutech  po  jedné,  uprostřed  stěny 
třetí),  totiž:  pilastr,  k  němuž  přiléhá  toskánský  polosloupek,  stojící  na  silném 


IK 


rA 


bc/mj 


?E. 


Obr.  13    St.   Boleslav.  Půdorys  kosiela  sv.   Kosiny 
a  Damiána. 


")  Patrno  zcela  jasné  na  zdivu  apsidy  v  podstřeší. 


12 

kostkovém  podstavci.  Při  jižní  stene  podepí-ena  kk.nba  nově  i)řistavěnou 
zdí.  Na  této  zdi  při  apsidě  také  kus  podobného  sloupku  je  patrný.  Koncha 
v  apsidě  nyní  schází  a  nahrazena  jedním  polem  zkomolené  klenby  ki-ížové. 
Úpravy  této  dostalo  se  ko.stelíku  r.   1641. 

Okna  původní  zachována  jsou  nad  nynější  klenbou  v  podstřeší,  a  sice 
dvě  ve  stěně  severní  a  po  jednom  ve  stěně  východní  (vedle  apsidy)  i  zá- 
padní. Jsou  půlkruhem  zakončena,  pouze  45  cm  široká,  do  vnitř  i  zevně 
silně  špaletovaná.  Apsida  měla  původně  jedno  okno,  nyní  vylámáním  zvět- 
šené. Nyní  osvětlují  kapli  dvě  okna  lunetová,  ve  stěně  severní  prolomená- 


Olir    14.  Si.  Boleslav.  Zbytek  kostelíka  sv.  Kosmy  a  Damiána. 

Portál  byl  patrně  ve  stěně  jižní  v  tčchže  místech,  kde  jest  nyní  tak  zv. 
>mučedniště  sv.  Václava",  avšak  o  něco  blíže  ke  středu  krypty.  Pažení 
vchodu  pískovcové,  mělkým  žlábkem  a  prutem  na  hraně  profilované,  do 
pravidelného  půlkruhu  nahoře  sklenuté,  ISó  vi  sir.,  circa  3'00  vi  vys., 
možno  se  značnou  pravděpodobností  považovati  za  původní  ostění,  jež 
bylo  vloženo  při  stavbě  Břetislavově  do  nové  spojovací  zdi  mezi  kryptou 
a  starou  kaplí.  V  minulém  století  byl  celý  tento  portál  obložen  leštěným 
mramorem;  nad  pěti  schody,  jimiž  se  do  krypty  schází,  upraven  oltář, 
před  vchod  postaveno  sousoší  pískovcové,  140  íw  vysoké:  Boleslav  vraždí 
sv.  Václava,  jenž  padaje  kruhu*)  ve  mříži  se  chytá,  po  stranách  sochy 
zbrojnošů,  jednoho  s  kopím,  druhého  s  pochodní.  Stěna  při  portálu  až  ke 
klenbě  rovněž  mramorem  (různé  barvy)  obložena  a  upravena  architektonicky 


*)  Imitace   kruhu  ve  lví  masce  na  dveřích    kaple   svato-Václavské  u  sv.  Víta  na 
Hradčanech. 


13 


Obr    15.  St.  Boleslav.  Mučednictví   sv.  Václava. 


jako  portál  nahoře  obloukovc  prohmilou  rím.sou  přcpažcný.  Římsa  jo.-^t 
ozdobena  dřevenými  zlacenými  sochami  Boha  Otce  v  oblacích,  dvou  včtších 
a  četných  drobných  andělův.  Vnitřní  plochu  tohoto  portálu  vyplňuje  dře- 
věná, zprohybaně  vykrojovaná  deska  s  reliéfem  Ukřižovaného,  kolem  něhož 
táhne  zástup  jízdného  vojska,  jehož  vůdce  vroucně  ke  kříži  vzhlíží.  *)    Viz 


*")  Dle  lidového  výkladu  ozvěna  pověstí  o  rytířích  blanických. 


14 

obr.  15.  Mramorové  obložení  a  sochy  dosti  slušná  barokní  práce  z  druhé 
čtvrtky  XVIII.  stol.,  reliéf  pozdější  rokokový  přídavek.  Celek  obnoven 
r.   1898,  kdy  i  nové  kované  mříže  přidány. 

STAVBA  BŘETISLAVOVA  vykazuje  přesnou  románskou  dis- 
posici (bez  lodi  křížové):  tři  rovnoběžné  lodi  soustavy  čtvercové  (10  w") 
apsidami  (mimo  evangelní,  již  zakončuje  kostelík  Boleslavův)  inilkruhovými, 
celou  šíři  lodí  zaujímajícimi,  na  východ  zakončené. 

Loď  hlavní  nejvyšší,  složená  ze  4  celých  čtvercův;  lodi  boční  nízké, 
ze  čtverců  polovičních,    přesně  lodi  hlavní  odpovídajících.     Apsidu  a  k  ní 


Obr.  16.  St.  Boleslav.   Kostel  sv.  Václava  (rekonstruovaný  pohled  na  arkády.) 


přiléhajícího  půl  druhého  čtverce  hlavní  lodi  zaujímají  v  přízemí  krypta 
a  nad  ní  povýšený  choř;  poslední  pak  poločtverce  lodí  bočních  v  průčelí 
západním  nesou  dvě  hranolové  věže.  Lodi  od  sebe  dělí  stěny  při  podlaze 
arkádovitě  upravené  (hranolové  pilíře  do  půlkruhu  sklenutými  pasy  spojo- 
vané). Původní  tvar  arkád  možno  dosud  shledati  v  boční  lodi  epištolní, 
kde  jeden  pilíř  a  dva  oblouky  v  původní  způsobe  se  zachovaly.  (Viz  obr.  16.) 
Výška  pilířův  4  in^  výška  arkádového  zaklenutí  5' 70  m,  rozpjetí  2' 80  rn. 
Pilíře  byly  skládány  ze  čtyř  hranolových  přípor  do  kříže  k  sobě  přiřa- 
děných,  opatřených  dole  i  nahoře  silnou  deskou,  jejíž  spodní  hrana  je 
šikmo  sříznuta.  Přípory  ty  dokazují,  že  celá  budova  byla  původně  klenuta 
a  sice  křížem  do  pašův,  91 — 95  cm  širokých,  jež  spojovaly  jednotlivé  pří- 
pory pilířův,    i  jim    odpovídající    přípory  stěn,    kteréž    dnes  při  stěně  jižní 


15 

jsou  odsekány,  při  stčnč  severní  však  dosud  zachovány.*)  Pilíře  lodi  hlavní 
obdržeh'  při  n\-nější  ú|)ravč  odsckáním  přípor  tvar  hranolový. 

Okna  původního  tvaru  objevena  i)ři  poslední  oi)ravč  r.  1900  zaztlěna, 
pod  vnější  omítkou.  Jsou  pravidelného  roniánskřhíj  tvaru,  dro!)ná,  svrchu 
půlkruhem  opatřenií.  Nynější  okna  —  vesměs  lunetová  —  pocházejí  z  oprav 
stol.  ](').  A  17.    Ipravena  jsou  jak  ve  stěnách   lodi   hlavní,  tak  i  lodí  bočních. 

Klenba  provedena  ve  všech  třech  lodích.  Lodi  boční  vykazují  velmi 
sličnou  klenbu  rcnaissanční  z  konce  16.  stol.,  křížovou,  skoro  ])ulkruhového 
průřezu,  na  níž  se  hojně  křižují  oblá  žebra  (imitace  stuccová).  Na  místě 
svorníků  ozdobné  kartušky  s  pěkně  pracovanými  znaky  některých  rodův 
(patrně    dobrodincův  stavby)  a  symbolickými    emblémy.     V  epištolní  lodi : 


Obr.  17.  St.  Boleslav.    Chrám  sv.  VáclavH. 
Svorník  v  epištolní  lodi. 


Obr.  18.  St.  Boleslav.    Chrám  sv.  Václava. 
Svorník  v  epištolní  lodi. 


1.  růžice  V  oválu  na  štítové  kartuši ; 

3.  kartu.še  znaková  na  čtvero  rozdělená,    v  horním  pravém  a  dolním 
levém  po  orlici,  v  druhých  dvou  po  příčném   břevně; 

3.  v  kruhu  kartuše  a   v  ní  pelikán  (viz  obr.    17.^  s  mláďaty; 

4.  ozářené  IHS  v  kruhu  (viz  obr.    18.); 

5.  na  štítku  oválové  pole  kolmo  rozdělené.   Na  levo  půl  říšského  orla 
na  právo  vztýčené  zvíře  (liška  .^  pesť)  —  znak  ^lichnuv  z   \'acinova; 

6.  na  štítku  ovál,  v  něm  věž,  ze  které  vyrůstá  polopostava  archanděla 
Michaela  s  mečem  a  štítem. 

V  pravé  lodi : 

7.  Dvě  širočiny  skřížené,  na  štítku. 

8.  Na  štítku    medvěd  a  tři    hvězdy    (znak    děkana   Pěšina   z   lloršova 
Týna). 

9.  Ve  znaku  dva  skřížené  meče  (znak  Vrábských). 

10.  Ve  znaku  orlice. 

11.  Dvojnásobná  pětilistá  růže. 


*")  Týž  systém  zachován  i  v  zadní  části  kryi)ty. 


16 


Obr.  19.  St.  Boleslav.  Boční  loď  (klenba)  u  sv.  Václava. 


Za  podpěry  klenby  slouží  v  lodi  evaní^elijní  původní  hranolové  pří- 
pory  \>ři  severní  stěně  chrámové,  bohatě  okrášlené  štukovými  pilastříky, 
římskami  a  konsolkami  (viz  obr.  19.);  v  lodi  epištolní  jsou  tyto  přípory 
osekány  a  nahrazeny  štíhlými  renaissančními  pilastříky  na  hranolovém 
soklu  s  římsovými  hlavicemi.  Při  arkáďich  lodi  hlavní  není  přípor;  klenbu 
podpírají  toliko  profilované  římsky. 


17 


Klenba  lodi  hlavní  i  apsidy  její  íviz  vnití-ck  chiáinu  na  obr.  20.) 
je  zcela  prostá,  \aK'ná,  s  xclikými  výsečemi  nad  okn>',  i)(KÍc])rená  jjolo- 
vystiipujícínii  hranolo\ýnii  polo])ilíi-i,  s  římsrtvím  na  místč  soklu  i  hlavic, 
jež    jsou    nepoch\l)né    puNmlní.      Apsida    lodi    epištolní    a   k     ní    píilřhající 


první  travée  rozděleno  je  nemotornou  křížovou  klenbou  na  dvé  pater, 
příčkou  od  ostatní  chrámové  prostory  odděliMiých.  Patro  přízemní  tvoří 
tak  zv.  kapli  »sv.  pěti  bratříš  patro  vrchní  pak  sakristii  a  archiv  rovněž 
hrubě  do  kříže  překlenuté. 


Soupis  památek  hist.  a  umři.  Fol.  okres   Karlínský. 


KRYPTA,  jejíž  půdorys  viz  na  obr.  21.,  řez  podélný  na  obr.  10., 
řez  příčný  na  obr.  11.  a  pohled  na  obr.  22.  a  23.,  jest  jedinou  částí  ce- 
lého chrámu,  jež  si  původní  ráz  zachovala,  a  skládá  se  ze  dvou  částí,  jež 
také  dvěma  stavebním  periodám  nasvědčují. 


Obr.  21.  St.  Boleslav.  Půdorys  krypty  u  sv.  Václava. 


Část  zadní,  pod  apsidou  a  polovicí  prvého  přilehlého  čtverce  hlavní 
lodi,  měří  11*41  m  na  dél,  1023  tn  na  šíř.  Klenbu  její  nesou  čtyři  řady 
sloupkův  (v  obou  řadách  prostředních  po  pěti,  v  řadách  krajních  po  čtyřech), 
jež  vesměs  i  s  příporami  stěn  spojují,  kolmo  se  křižujíce,  prosté  hranolové 
pasy  28  cm  široké,  v  polokruhu  pravidelně  sklenuté.  Klenbové  čtverce, 
c.  2  w^,  takto  vzniklé  vyplňuje  prostá  kamenná  klenba  bez  žeber.  Nynější 
výška  klenby  3' 18  ;;/. 


19 


Sloupkv  —  počtem  18  —  všcchn>-  stejné,  v\kazují  zcela  prosté, 
pravidelné,  románské  tvar>  :  hlavice  krychlová,  c.  40  fw',  jejíž  spodní  rohy 
jsou  na  ziJŮsob  převráceného  komolého  kužele  stesány  a  přímo  (bez  pod- 
bradkuj  jjřecházejí  ve  válcový  dřík,  154  cm  vys.,  25 — 30  cm  silný,  jenž  se 
nesužuje;  patka  obhrouble  ])racovaná,  attického,  avšak  značně  seštíhleného 
tvaru.     Plintbu    není  dnes  viděti  —  jsouť  zakr>t\'  jionckud   zvýšenou  pod- 


lahou, tak  i  část  patek.  Toliko  při  jediném  sloupku,  jehož  dřík  je  o  6  cm 
kratší,  jest  patrný  kostkový  plinthus  a  na  patce  zbytky  nárožních  výpustkův. 
(Viz  obr.  24.) 

Při  stěnách  podepřeny  jsou  klenbové  pasy  příporkami.  Mezi  okny 
apsidy  jsou  tyto  příporky  upraveny  polyt^onálně  (obě  prostřední  z  nich 
však  jsou  nyní  stesány;  musily  ustoupiti  struktuře  mramorového  oltáříku), 


20 


ostatní  pak  jako  čtyřboký  hranol  s  knchlovou   hlavicí,    jejíž  spodní  polo- 
vina stesána  v  komolý  převrácený  kužel. 

Průčelí    této    části    kr}pty    utvořeno    příčnou    stěnou,    jirolomenou 


uprostřed  arkádou  o  třech  půlkruhových  obloucích,  jež  nesou  dva  celé 
a  dva  poloviční  pilířky,  vzniklé  (obdobně  pilířům  v  lodi)  sdružením  čtyř 
hranohjvých  přípor,  jež  mají  místo  hlavic  desku  při  s])odu  silně  sříznutou 
a  mírně  žlábkovanou  (viz  příčný  řez  na  obr.   11.). 


21 


Okna  ve  stěnč  ai)>idy  [)iavidclně  rozdělená  —  počtem  pčt  —  ztra- 
tila původní  svou  podobu  —  zejména  prostřední  značné  je  zvčtšeno. 

Tato  část  krypty,  ač  jeví  tvary  zcela  prostičké,  vyniká  kromobyčejnou 
úměrností  a  sličností,  jež  dává  tušiti  velikou  umčleckou  krásu  původního 
chrámu.  Na  újmu  jest  ohyzdná  obdélníková  tuml) a  z  červeného  mramoru, 
jež  označuje  místo,  kde  podle  tradice  sv.  \7icla\-  prvotně  byl  ]  ohí-jjen, 
jakož   i   nevkusné   podezdívky   pilastni   kli^nbu   choro\()U   nesoucí. 


Obr.  24.  St.  Boleslav.  Sloup  v  kryptě 
u  sv.  Václava. 


Obr.  25.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.   Václava 
Slo.ip  v  pozdější  části   krypty. 


Přední  čásť  krypty,  9'54  w  dlouhá  a  9U2  w  široká  má  opět  čtyři 
řady  sloupkův  (všechny  po  čtyřech),  jež  nesou  opět  klenbu  do  čtverců  roz- 
dělenou, hrubě  z  kamene  vyvedenou,  jež  v.šak  pasů  nemá.  \'ý.ška  klenby  310  m. 

Sloupky  této  části  vyka/ují  ff)rmy  od  prvějších  zcela  odchylné: 
hlavice  krychh^vá,  jejíž  spr)dní  roh\'  jsou  jen  mírně  zaobleny,  má  oblý 
prstencový  podbradek;  patky  na  nízké  čtyřhranné  desce  na  místě  plynthu 
složeny  jsou  z  většího  oblého  článku  s  hrubými  výpustky,  z  článku  rov- 
ného, širokého  žlábku,  užšího  prsténce  a  opět  rovného  článku,  z  něhož 
vystupuje  oblý  dřík.  \'še  jeví  iirubé  ])rovedení  a  stopy  vandalismu.  (Viz 
obr.  25.)*) 

*)  Všechny  téměř  patky  jsou  ve  zvonovitou  formu  sesckány,  jedna  dokonce  na- 
hrazena jest  dvěma  hrubými  kamenný^mi  kotouči  na  sebe  položenými 


99 


Jedinou  výjimku  tvoří  krásná  hlavice  z  nejvj^spělejšího  období  ro- 
mánského, z  červeného  pískovce  na  způsob  korintské  sekaná  (viz  obr.  26.), 
jež  nepochybné  jinde  jsouc  zhotovena,  měla  sloužiti  při  přístavbě  krypty 
za  vzor.  Její  padělek,  hrubě  a  neuměle  provedený,  spatřuje  se  na  sloupci 
vedlejším  (viz  obr.  27.),  kdežto  hlavice  prvá  podložena  sloupci  slouží  na 
místě  patky. 

Při  stěnách  není  příi)or  jako  v  zadní  kryptě,  nýbrž  římsovité  krako- 
rečkv  Ideska  dole  na  hraně  sříznutá). 


W**>«»«m*fl^^ 


Ml«^^IW«lllll|ll|||||||||||]|)|j|j|jj,|j||j|||| 

'li! 


■íi 


cW.I  "  I  I  I  M  M  I 1- 


Obr.  26.  a  27.  St.  Boleslav.  Chrám  sv.  Václava.  Hlavice  sloupů  v  kryptě. 


10 


Průčelí  této  části  krypty  bylo  původně  upraveno  podobně  jako 
při  části  staré,  dostalo  se  mu  však  r.  1745  n>nější,  dosti  vkusné  úpravy 
pozdně  barokní :  po  obou  stranách  prostředního  arkádového  oblouku,  jenž 
upraven  jako  předsíňka  se  dvěma  výklenky  pro  sochy  po  stranách,  zřízena 
schodiště  na  křivkových  osách,  zapažená  na  místě  zábradlí  železnou  kutou 
mříží  střídmého  větvicového  tvaru. 

V  severovýchodním  koutě  této  krypty  patrný  jest  jakýsi  přístavek  — 
komůrka  —  skrovných  rozměrů ;  *)  východ  z  ní  do  krypty  je  opažen  ka- 
menným, nahoře  v  polokruh  sklenutým  ostčním.  Jest  to  asi  zbytek  později 
upraveného  pobočního  vcliodu  do  krypty,  umělecky  zcela  nevýznamný. 

Přístavba  krypty,  jež  úměrnost  celé  budovy  značně  ruší  a  tak  pů- 
vodní kráse  značně  na  újmu  jest,  hrubostí  svých  tvarův  žádné  náhrady  za 


*)  Dle  lidové  pověsti  —  jež  arciť  všeho  podkladu  historického  postrádá  —  je  to 
»kuchyňka«,  v  níž  prý  sv.  Václav  hostie  pekával. 


Obr.  28.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava  (kovaná  náhrobni  mříž). 


"'i\{'m^     |^v>.^': 


Obr.  29.  St.  Boleslav.  Chrám  sv.  Václ.iva. 
Kování  na  hlavních  aveřích. 


24 


to  neposkytujíc,  provedena  b\la  —  soudě  dle  hlavice  vypodobněné  na 
obr.  27.  —  ve  stol.  12.,  kdy  počet  klerikův  zdejších  tak  se  asi  rozhojnil,*) 
že  v  choru  původním  neměl  dosti  místa. 

Světlo  vniká  do  této  části 
krypty  světlíky,  jež  vznikly 
mezi  původní  podlahou  obou 
bočních  lodí  (s  nynější  úplně 
shodnou)  a  oblouky  jednotli- 
vých klenbových  polí  krypty, 
pokud  je  původní  pilíře  arkád, 
po  obou  stranách  zachované, 
nezakrývají. 

Světlíky  tyto  zapaženy  jsou 
zbytky  ze  železa  kutých  ná- 
hrobních mříží  z  bývalého 
hřbitova,  kolem  chrámu  se  roz- 
kládajícího. Velmi  vkusnou 
komposicí  vyniká  zvláště  troj- 
dílná renaissanční  mříž,  jejíž 
jedna  postranice  vložena  do 
druhého  světlíku  krypty  po 
straně  evangelijní  (viz  obr.  28., 
srov.  obr.  38.),  ostatek  pak 
zapažuje  světlík  mezi  podlahou 
choru  a  arkádovým  obloukem  po  straně  epištolní  vzniklý. 

Sloupy,    příporky  i  klenbové    pasy  v  kryptě    provedeny  jsou    vesměs 
z    domácího,    šedě    žlutého 
pískovce. 

Portál  původní  ne- 
zachoval se  ani  jeden.  Nyní 
vchází  se  do  chrámu  třemi 
dveřmi  zcela  nevýznamně 
upravenými.  Hlavní  vchod 
je  v  západním  průčelí.  Rá- 
muje ho  střídmé,  renais- 
sančně  profilované  ostění 
z  pískovce  tesané,  renais- 
sanční kamennou  římsou  na- 
hoře přepažené;  na  dveřích 
jest  vkusné  barokní  kování 
(obr.  29).  Oba  po.stranní  vcho- 
dy jsou  proti  sobě  upro.střed  podélných  stěn  bočních  lodí,  jimiž  se  po  ně- 

*;  Seznam  desátkijv  církevních  z  r.  1384  připomíná  ve  St.  Boleslavi  23  prebend 
kanovnických  mimo  7  oltářníků,  plebána  a  hojných  mansionářů. 


Jom 


Obr.  30.  Kovaný  kruh  na  již.  dveřích   kostela  sv.  Václava. 


Obr.  31.  St.  Boleslav.  Kované  raménko  při  dveřích 
kostela  sv.  Václava. 


25 


Obr.  32.  St.  Bo:eslav.  Kostel  sv.  Václava:    Gotický  portri 


kolika  stupních  do  chrámu  sestupuje.  Na  dveřích  jižních  zachoval  se  velmi 
sličný  renaissanční  kruh  železný,  kovaný,  s  ornamenty  sekanými  (obr.  30.), 
při  vchodu  severním  pak  vkusné  barokní  kované  raménko  otáčivé, 
k  zavěšení    kropenky,  335  cm  dlouhé  (obr.  31.). 

Při  loňské  opravě  odkryt  byl  pod  omítkou  těsně  vedle  vchodu  již- 
ního starý  portál  gotický,  ve  hrot  sklenutý,  pískovcovým,  bohatě  profilo- 
vaným (oblé  i  hruškovité  pruty  střídají  se  s  polokruhovými  i  čtvrtkruho- 
vými  žlábky)  ostěním  obložený.  Články  ostění  nesou  stop>-  olíčení  různými 
barvami.  Viz  obr.  32. 

Průčelí  chrámu  tvořil\- původně  dvě  čtyřboké  nárožní  věže  s  por- 
tálem a   .štítem    uprostřed.      Z   nich    zachováno    toliko   přizemí   věže  severní 


26 


(svrchní  patra  Švédové  roku  1639  ubořili),  jehož  kobka,  nyní  výsečovitě 
do  kříže  sklenutá,  slouží  za  sakristii.  Drobné  kruhové  okénko  nad  její 
klenbou  (15  cm  v  průměru)  do  pískovcového  kvádru  vhloubcné,  jest  původní. 
Věž  jižní  (obr.  33.)  byla  —  pravděpodobně  po  bouřích  15.  stol.  — 
téměř  od  základu  lomovým  kamenem  znova  vystavěna  *)  a  jeví  prosté  tvary 

gotické.  Kobka  přízemní 
byla  do  chrámu  otevřena 
hrubým  hrotitým  neprofilo- 
vaným  obloukem,  dosud  pa- 
trným. Patra  věže  osvětlují 
neveliká  okénka  s  dvojnosým 
pískovcovým  ostěním.  Svrch- 
ní část  věže,  opět  později 
přistavovaná,  upravená  za 
hlásnici,  má  při  nárožích  po 
páru  hladkých,  štukových 
pilastříků.  Jinak  jsou  stěny 
věže — jakož  i  vůbec  celého 
chrámu  —  zcela  hladce  o- 
nu'tnuty. 

Ve  výši  zvonů  na  jiho- 
západní   hraně    věže    pěkná 
pískovcová     socha     goti- 
cká sv.  [Michaela  v  životní 
velikosti      na      jehlancovém 
(převráceném)    soklíku :     ji- 
nošská  postava  zpříma   sto- 
jící,   s    nevelikými    svislými 
křídly,  prostovlasá,  v  plném 
brnění    rytířském,    s  napřa- 
ženým    mečem     v    pravici. 
(Střelami     zvláště     hlava     a 
ruce  značně  poškozeny.)  Ob- 
nov-ena  roku  1900.     Dobrá, 
ač  schematická  práce  15.  st. 
Totéž   nároží    podepřeno  jest    až  do  výše    zdiva   lodi    hrubým    opě- 
rákem,   roku  1593  přistavěným,    z  tesaných    pískovcových  kvádrů.    Dole 
drobná    soklová    římsa    mělkého    sličného    profilu.     Na  trojhranném    štítku 
sedlového  sestřešení  kartuška  s  letopočtem: 

ANNO  DNÍ 
1593. 
Na  sklonku  17.  stol.  přistavěli  nad  tímto  sestřešením  ještě  podstavec 
s  velice  primitivní  sochou  poraženého  ďábla. 

*j  Zjistilo  se  na  zdivu  vloni  omítky  zbaveném. 


Obr.  33.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava. 


Obr.  34.  St.  Boleslav.  Hlavní  oltář  v  chrámu  sv.  Václava. 


28 

Střecha  věže  nyní  báňovitá  se  štíhlou  lucernou. 

V  průčelní  stene  mezi  oběma  věžemi  prolomeno  bylo  při  gotické 
úpravě  veliké  gotické  okno,  jehož  trojdílná  kružba  —  oběma  kamennými 
pruty  dosud  patrná  —  jest  zazděna.  Xa  hrotu  trojúhelníkového  nevysokého 
štítu  vztýčen  železný  kříž  s  renaissančním  plechovým  corpusem. 

Zevně  opírají  klenbu  bočních  lodí  r.  1593  přistavěné,  kvádry  rustiko- 
vané  opěráky  hranolové,  svrchu  trojúhelníkovými  nízkými  štítky  z  pí- 
skovce utesanými  zakončené.  Průčelí  těchto  štítků  jsou  při  jižních  opěrácích 
ozdobeny  primitivně  sekanými  relietý-,  jimiž  jsou  znázorněni  (od  věže  po- 
čínaje) : 

1.  sv.  Michael  v  brnění,  okřídlený,  s  mečem  napřaženým  v  pravici, 
s  váhou  v  levici ; 

2.  sv.  Václav  v  brnění  a  plášti   s  praporcem  a  štítem  ; 

3.  neoděná  postava  o  kyj   opřená  s  jablkem  v  ruce  (Adam.^); 

4.  Ecce  homo  (poprsí) ; 

5.  symbolisovaný  Duch  sv.   (holubice) ; 

6.  Bůh  Otec  v  plášti  a  tiaře  (poprsí). 

Pri  opravě  loňské  konstatováno,  že  stěny  původně  neměly  žádné 
ozdoby  kromě  římsy  podokapní,  nyní  vesměs  stlučené. 

Zdivo  Břetislavovy  stavby  sestává  vesměs  z  kamene  dosti  pečlivě 
vrstveného,  v  němž  převládá  opět  pískovec;  opuka  jest  poměrně  velice 
řídká.  Ostění  původních   oken  jen  z  části  jest  opukové. 

Oltář  c*) : 

1 .  S  v.  Kosmy  a  D  a  m  i  á  n  a  (v  kryptě)  z  různobarevných  mramorů  : 
zprohybaně  profilovaná  mensa  sličného  tvaru  mezi  dvěma  příporami  klenby 
při  stěně  apsidy;  nad  mensou  dva  kanelované  pilastříky  obstupují  zvětšené 
okno  apsidy,  mramorovaným  zprohybaným  rámcem  obložené,  a  nesou  pro- 
hnuté římsové  zakončení.  Na  tumbě  na  mramorovém  podstavci  dřevěný 
kříž ;  po  stranách  oltáříku  na  konšelových  podstavcích  úhledné  dřevěné 
sochy  110  ni  vys.,  zlacené,  sv.  Kosmy  a  Damiána.  Na  podstavci  kříže  leto- 
počet 1764.  Klenba  nad  tímto  oltáříkem  ozdobena  jest  velmi  vkusným 
stukf>vým  ornamentem  (motiv  větvic  s  listy  a  květy,  bohatě  se  rozvíjejících), 
podobně  i  oba  románské  sloupy  nejblíže  stojící,  jimž  dostalo  se  štukovým 
obložením  podoby  čtyřbokých  pilířků  rokokových. 

2.  Hrubá  náhrobníková  tumba  nad  místem  tradicialního  hrobu 
sv.  Václava    z  červeného  mramoru    uprostřed  krypty    s  vyrytým   nápisem: 

PRIMVM   SEPVLCHRVM 

GLORIOSISSIMI  MARTYRIS  ET 

DVCIS  BOEMI^    RESTITVTVM 

ANNO   CHRI  MDCLVII. 

Na  ní  kříž  ze  XVII.  stol.  z  bronzu  litý  (podstavec,  kříž  i  soška), 
125  w  vys.,    soška  Ukřižovaného    dosti  zdařile    komponovaná,    45  cm  vys. 

'* j  Výčet  oltářův  za  doby  Balbínovy  viz  u  něho,  o.  c,  kniha  VI.  p.  35.  sqt. 


29 


Obr.  35.  St.  Boleslav.  Obraz  Škrčtiiv  na  hlavním  oltáři   u  sv.  Václava. 


3.  Nad  niučc'ništčin«  sv.  Václava,  z  kutých  železných  mříží.  /.  r.  1S98. 
Toliko  miíž  mensu   oltární  zastupující  jest  starší  (n>ní   nepií.Ňtupná). 

4.  Hlavní  oltái"  v  choru  z  prostredka  XVIII.  stol.  (viz  obr.  34.) 
s  vysokým,  architektonicky  i-ešeným  pozadím,  na  nČMiiž  po  každé  strano 
oltářního  obrazu  po  jednom  hadovitč  stočeném  a  jednom  rovném  sloupci 


30 


vedle  hojných  pilastrú  a  polosloupů,  nesoucích  hojně  profilované,  mnoho- 
násobně zprohybané  kládí ;  nad  tím  opět  hojně  zprohybaný  štít,  ozdobený 
četnými  poletujícími  andílk\'  a  ozářenou  sochou  Boha  Otce.  Mezi  sloupy 
při  obraze  po  soše  (komposice  značně  aťfektovaná)  v  nadživotní  velikosti, 
sv.  Augustina  a  jiného  biskupa-učitele  představující.    Svatostánek  upraven 

virtuosnč  jak'<)  imitace  bohatě  drapo- 
vaného  zlatoliiavového  baldachýnku. 
Oltář  ní  obraz  (viz  obr.  35.), 
dvěma  letícími  anděly  nesený,  ma- 
loval A'.  Skj-eta.  Uprostřed  stojí  sv. 
Václav  oděný  brněním,  v  hermelíno- 
vém  plášti,  s  vlajícím  praporcem 
v  pravici,  po  jehož  bocích  po  andělu. 
Pozadí  upraveno  dílem  architekto- 
nicky, dílem  jako  volný  prostor. 
Barvy  obrazu  jsou  syté  a  kromoby- 
čcjně  živé  (patrně  následkem  důklad- 
ného přemalování),  komposice  však 
nanejvýš  nezdařená  a  duchaprázdná. 
Po  stranách  oltáře  jsou  řím- 
sové branky ;  nad  každou  mezi 
dvěma  putti  krásná  vása  zlacená, 
1'70  ;//  vys.,  velmi  sličnou  řezbou 
pozdních  barokních  motivu  ozdo- 
bená. 

Celý  oltář  jest  ze  dřeva ;  nátěr 
imituje  mramor,  ozdoby  i  sochy 
hojně  zlaceny.  Těžké  a  nepřirozené 
zakončení  oltáře  nasvědčuje  tomu, 
že  byl  sem  oltář  odjinud  přenesen 
(nepochybně  z  kostela  sv.  Václava 
na  Zderaze  v  Praze,  odkud  sem  pře- 
nesen r.   1785  obraz  oltářní). 

5.  a  6.  Po  stranách  vchodu  do 
krypty  (pod  arkádovými  oblouky) ; 
oba  shodné,  drobné,  prostých  ba- 
rokních tvaru,  z  prvé  pol.  XVIII. 
stol.  Na  oltáři  po  levé  straně  obraz  Bolestné  Matky  na  i)látně  stmě- 
lého koloritu  (výraz  bolesti  ve  tváři  velmi  zdařilý),  neoznačený,  a  drobné 
zdařilé  sošky  sv.  Wolfganga  a  Norberta ;  nad  svatostánkem  skleněný 
kříže  k,  broušený,  0'53  in  vys.,  se  soškou  Ukřižovaného  z  hnědého  skla. 
Celý  křížek  ozdoben  je  vbroušenými  obrázky  drobných  andílkův,  nesou- 
cích nástroje  mučenické  nebo  věnce  a  palmy;  sem  tam  kvítková  ratolístka 
rázu  lidových  prací;  do  pře  ilní  plochy  kostkového  podstavce  zapálen  obrázek 


Obr.  36.  St.  Boleslav.  Skleněný  křižek  na  oltáři 
u  sv.  Václava. 


31 


Piety  (zlato  na  červené  půdč,    podobně  i  nápisová  tabulka).    Viz  obr.  36. 
Sklonek  XVII.  stol. 

Na  oltái-i  evangelijním  v  /askicné  skříni   krásná  pozdně  <fotická  socha 
r  ki-ižovaného  (z  kraje  XVI.  stol.j,    velmi   vážněli. >  a   zdaiilěho  výrazu 


Obr.  37.  St.  Boleslav.   Ukřižovaný   v  kostele  sv.  Václava. 


(na  újnni  jest  toliko  nepoměrně  zvětšená  spodní  část  nohou),  z  lipověho 
di-eva,  1-60  m  vys.  (Obr.  37.)*)  Sousoší  P.  Maric,  Magdaleny  a  Jana,  pri 
kříži  tom  seskupené  jest  barokní   přídavek  bez  zvláštní  umělecké  ceny. 


*)  Obraz  kříže  toho  vyryl  r.  \b^9  Baltazar  van  iresterhout.  Tato  rytinová  plotna 
nalézala  se  ještě  r.  1837  (dle'  svědectví  Hořčicova)  v  archivu  kapitulním. 


32 


Obr.  38.  St.   Boleslav.  Oltárik  Všech  Svatých  u  sv.  Václava. 


Obraz  Bolestné  ^Iadonn\-  i  kříž  ověšcn\"  několika  obětovanými  šperky 
a  penízy,  z  nichž  zmínky  zasluhuje  toliko  stříbrný  pamětní  j)cníz  koruno- 
vační z  r.  1764,  65  viin  v  průměru,  kruhový.  Na  aversu  reliéf,  scénu  ko- 
runovační znázorňující;  pod  ním  nápis: 

JOSEPHVS  n  .  ARCHID  .  AVST  : 

ELECT  :  ET  CORON  .  ROMAN  .  REX 

FRANCO  F  :  ANNO 

1764. 

Na  reversu  opět  reliéf:  poprsní  podobizna  (v  profilu)  císaře  Josefa  II. 

v  císařském  hávu ;  kolem  Icjrcnda : 

DOMINE   SALVUM  FAC  REGEM  PS.      XIX.   v.    10. 
Oba  reliéfy  jsou  výborně  pracovány,  oba  též  signovány:  KRAFFT  F. 
7.  Poslední    arkáda    před    ka[)]í    knížecí    upravena    při    restauraci    na 
sklonku  XVI.  stol.  jako  výklenek,  do  něhož  je  vsunut  velmi  sličný  renais- 


Obr.  39.  St.  Boleslav.  Oltář  sv.  Kateřiny   v   kostele  sv.  Vacl.iva. 
Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský. 


34 

sanční  kamenný  baldachýnek  (obr.  38.)  z  téže  doby,  čtyřboký,  ne- 
sený na  volném  rohu  sloupem  na  způsob  jónského  upraveným.  Oblouky 
nesoucí  vodorovnou  římsou  svrchu  ukončené  stěny  baldachýnu,  jsou  půl- 
kruhové, profilovaným  žebrem  kamenným  obložené.  Klenba  baldachýnu 
upravena  křížem  do  žeber  hruškového  profilu,  spjatých  kruhovým  svor- 
níkem, na  němž  je  vysekán  štítek  se  dvěma  zkříženými  meči  (znak  Vrábský). 
Pod  baldachýnem  zcela  nevýznamný  oltářík  s  plátěným  bezcenným  obra- 
zem Všech  Svatých  ve  štukovém  rámci  s  ranně  barokní  kartuškou  svrchu. 

8.  S v.  Kateřiny  (z  r.  1691)  v  kapli  knížecí  (viz  obr.  39.)  s  cenným 
obrazem  svěžího,  živého  koloritu,  na  němž  vypodobněna  P.  Maria  sedící 
na  trůně,  s  dítkem  na  klíně,  jež  podává  světici  Kateřině  před  trůnem  kle- 
čící snubní  prsten.  V  pravém  rohu  obrazu  sv.  Rudolf  v  anticisujícím  rouše, 
s  palmou  v  ruce,  při  sv.  Kateřině  drobný  andělík  s  rozlomeným  kolem, 
v  pozadí  v  přítmí  sv.  Josef,  svrchu  pak  se  vznáší  holubice  a  nejvýš  po- 
stava Boha  Otce.  Pozadí  tvoří  prospekt  antické  ulice. 

Obraz  r.  1843  J.  Bohmem  obnoven,  při  čemž  byla  zjištěna  (dle  pam. 
knihy  farní)  signatura:   Joseph  Ingners*)  invenit  et  pinxit  1690. 

Vkusné  orámování  obrazu,  střízlivě  architektonicky  upravené,  při  němž 
stojí  zdařilé  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Jana  Kř.,  a  jež  jest  zakončeno  znako- 
vými kartušemi  donátorův  pod  korunou,  ozdobeno  je  hojnými  barokně 
stylisovanými    motivy    (akant,    pletenec  ovoce    a  květů,  vavřín)    zlacenými. 

Pod  obrazem  nápis : 

In  Iesv  Mari^  et  Iosephi  Gloriam  atq.  Sanctorvm  In  Figvra 

Hic  Expressorvm 
HONOREM  Ab  Ge=mis  Conivgibvs  Rudolpho  Ignatio  Wrabsky 

Tlvxa  L.  B. 
De  Wrabi  SCRM  Camio  Et  Anna  Catharina  Xata  Comitissa 

De  Sporck  Altero  Prope 

Hic  sepulto  ex  ejvs  pio  legato  kde  vivd  ex  superaddito  liberali  dono  aliare  hoc 
errectum  et  exstrvctvm  fvit  anno  MDCXCI  die  27  Augusti. 

Tumbu  zakrývá  na  místě  antependia  obraz  (pouze  zběžně  malovaný) 
téhož  autora,  jako  obraz  oltářní,  na  němž  jsou  podoby  Marie  a  Marty 
Kristu  se  klanějících,  v  rohu  pak  andílek  s  rozlomeným  kolem  a  naproti 
němu  nápis: 

IN   CARNE  MEA  VIDEBO   DEVM   SALVÁTOREM   MEUM   job. 

Na  témž  oltáři  6  svícnů  cínových  různé  velikosti  (známý  typ  s  troj- 
bokou  nohou,  hojně  ozdobenou  akanthem  a  okřídlenými  hlavičkami);  na 
největším  z  nich  vryto: 

*;  Nepochybně  totožný  s  malířem  Inyrissem,  jejž  Dlabač  (Kunstler-Lex.  II.  24) 
uvádí  jakožto  r,  1706  činného. 


35 


Obr.  40.  St.  Boleslav.  Koste!   :;v.   Václava.  Obr.iz  Brandlův  :   fK.ribtus  v   zaliraJč  Gei>einaii 


CAROLVS   MICHNA   L.   B.   DE   WEIZENHOF   li: 
E   FVNDATIONE   WRABSQVIANA   IN   MEMORIAM. 
ET   LVX   PERPETVA    LVCEAT   El 
a  kromě  tohcj   i  znak   \'acinc)vský   (orlice  a   liška   či    pes). 

Na  nejmenších  z  nich  opět  vyryto: 

VB   1743 
R  C 
I  R  B  3* 


Obr.  41.  St.  Boleslav.  Kostel  sv    Václava.  (»Ecce  homot.) 


9.  Sv.  Pěti  bratří  v  jižní  apsidě  —  úplně  bez  významu. 
Obrazy  hojně  po  stěnách  chrámových  rozvěšené: 
1.  Pod  okny  vysoké  lodi  12  obrazů  na  plátně,  životopis  sv.  Václava 
cyklicky  znázorňujících,  v  (obdélníkových  dubových  rámcích.  Rozměry 
2- 10  X  350  m.  Obrazy  tyto  aranžovány  jsou  scénicky  tak,  že  na  každém. 
z  nich  několik  výjevů  parallclně  znázorněno.  Připojené  latinské  nápisy 
vysvětlují  zobrazené  scény;  erby  znakové  pak  a  zkratky  jmen  připo- 
mínají  jednotlivé    donátory.     Komposice    jest    sice  místy  dosti   živá,  nikde 


37 

však,  což  platí  zvlášť  o  ])i()\c(lcni.  nad  všednost  nevyniká.  Obrazy  jsou 
sešlé  a  často  i  nciinuk-  o])ia\'o\ané  (j)latí  zejména  o  prvých  dvc)Uj.  Xa 
9.  z  nich  (sv.  Václav  zjevuje  se  stoje  v  oblaku  nad  svým  náhrobkem)  na 
stupni  náhrobku  si<i;natura:  A-  1677  :  27.  Januarii;  jméno  autorovo  \šak 
ch\l)í.  Na  paiai)(tní  zdi  krucln\-  doplňují  cyklus  tento  další  dva  obrazy 
jinou  rukou  dosti  živě  malo\ané,  z  nichž  jeden  označen  jest  letopočtem  16.S1- 
()l)razy  iy  piipiso\án\    jsou    A'.  Skřetovi.*) 


Obr.  42.  St.   Boleslav  :   Obraz  z  křížové  cesty. 


Obrazy  ty  vyryl  na  14  listech  (70  X  103  >n»t)  Birckharí  v  Praze.  Otištěno  v  knížce 
z  r.  1738  německy  a  česky  v  Praze  vydané  pod  titulem:  ^Krátké  popsání  narození 
života  a  smrti  sv.  Václava  mučedníka  .  .  .  kterak  se  takové  v  rozličných  hystoriich  po- 
psané a  v  Staro-Boleslavském  kostt  le  sv.  Václava  malované  spatřují  «  Rytiny  ty  nad 
řemeslnost  nijak  nevynikají,  jsouce  i  na  mnoze  reprodukcí  umělecky  cennějších  rytin 
Bratra  Jindřicha  (značka  F.  H  ),  bosáka  Zderazského,  jež  otištěny  jsou  (počtem  32  listy 
velikost  72  X  10"? /«»«)  v  latinsko-česko-nčmecké  knížce:  »D.  Wenceslao  liohemorum 
Duci  ac  Martyři  inclyto  Sertum  ortus,  vitae,  necis  e  duabus  supra  triginta  Iconibus 
totidemque  tetrastichis  velut  e  Rosis  quibusdam  contextum  Ff.  Excalceati  regula 
Augustinenses  claustro  Neopragenses  S.™*  suo  Tutelari  Add.«  (vydáno  r.  1643  a  po- 
druhé 1661),  a  kteréž  znázorňují  jinou  sérii  (patrně  vzor  série  Staroboleslavské)  životo- 
pisných obrazů  Svatováclavských,   druhdy   v  klášteře  Zderazském    v  Praze  chovaných. 


*)  Způsob  provedení  i  letopočty  připou.štějí  ovšem  toliko  domněnku,  že  autorem 
iich  jest  buď  Škreta  syn  anebo  některý  ze  Skřetových  epigonův.  • 


Obr.  43    St.  Boleslav.  Obraz  sv.  Barbory  v  kostele  sv.  Václava. 


•  (/-^  ^  ^-^yZti^^i 


\ _ 

\l 

n/.-.  . 

Obr.  44.  St.  Boleslav.  Socha  Madoimy  v  kostele 
sv.  Václava. 


Obr.  45.  St.  Boleslav:  Socha  fv.  Jana  Nepomuckého 
v  kostele  sv.  Václava. 


^0 


Obr.  46.   St.  Boleslav:  Socha  sv.  Zikmunda  v   kostele 
sv.   Václava. 


2.  C>klus  devíti  obrazů 
z  Utrpení  Pánč  (» křížová  ce- 
sta ),  na  plátně,  142  X  192  cm,. 
cenné  práce,  připisované  P.  Bran- 
delovi,  n\'ní  velice  setmělé,  tak  že 
z  nich  toliko  některé  (zejména 
tělové)  částky  zobrazených  osob 
úryvkovitě  vynikají.  Komposice 
obrazů  těch  jest  vesměs  zdařilá, 
výrazná  a  propracování  svědomité. 
Některé  z  obrazů  těch  však  jsou 
značně  poškozeny  i  přemalováním 
pokaženy.  Signatury  zjistiti  nelze. 
(Viz  obr.   č.  40.,  41.   a  42.) 

3.  Obraz  s  v.  Jana  N  c  p. 
(z  bývalého  oltáře),  slušně  pro- 
vedený, z  konce  XVIÍI.  stol.,  ma- 
lovaný podle  L.  Hdringovy  kom- 
posice na  omítce  kaple  ve  staro- 
městské radnici:  světec  vyobrazen 
v  celé  postavě,  stojící  zpříma 
v  oděvu  kanovnickém  —  po  pravici 
i  levici  parallclní  výjevy  (zpověď' 
královnina,  svržení  s  mostu).*) 

4.  Obraz  sv.  Barbory 
na  plátně,  113  X  180  ^'^^  (rovněž 
z  odstraněného  oltáře),  zdařilý,, 
sytých,  dosud  skoro  úplně  živých 
barev,  z  počátku  XVIII.  stol. : 
světice  bohatým  šatem  oděná  kácí 
se  k  zemi,  přijímajíc  ránu  katova 
meče  a  odvracejíc  se  výrazným 
posuňkem  od  oltáře,  na  nějž  sta- 
řena sošku  Apollonovu  staví. 
V  popředí  odvržená  kaditelnice. 
Pozadí  vyplněno  anticisující  archi- 
tekturou a  cypřišovými  stromy. 
Svrchu  snáší  se  andělík  s  palmou 

a    věncem.     Provedení     svědčí 
o  značné  technice,  jest  však  příliš 
měkké  (obr.  43.).  Autor  není  znám. 

*)  Srovnej  Berghauer:  Proto- 
martyr  poenitentiae,  díl  11.  str.  124^ 
s  rytinovou  reprodukcí. 


Obr.  47.  St.  Boleslav.  Socha  sv.  Ivana  v   kostele 
sv.  Václava. 


Obr.  4a.   St.   Boleslav.  Socha  sv.  Jana   Neponiuckího 
v  kostele  sv.  Václava. 


42 


5.  Obraz  blah.  Podivína  pod  kořeny  stromu  obraz  Starobole- 
slavské  Madonny  skrývajícího,  poč  XVIII.  stol.  sytě  sic  a  se  značnou  do- 
vedností, ale  iemeslně  malovaný.  Byl  sem  přenesen  z  kaple  bl.  Podivína. 
Jest  to  práce   J.  Spitzera  z  r.   1742. 

S  o  c  h  >' : 

1.  Madon  na  fna  stěně  v  povýšeném  choru  vedle  kazatelny),  VIO  cm 
v>s.,  z  lipového  dřeva,  nově  polychromovaná,  v  celé  postavě  na  půlměsíci 
stojící,  v  široce  rozloženém  rouše,  s  neoděným  dítkem  na  ruce,  se  žezlem 
v  levici.  Dobrá  práce  (držení  prstů  levé  ruky  svědčí  o  bravurní  dovednosti) 
z  kraje  XVII.  stol.,  již  nepřiměřeně  při  restauraci  vstavené  koruny  a  ška- 
redý podstavec  značně  h\zdí.  (Viz  obr.  44.). 

2.  Socha  s  v.  J  a  n  a  X  e  p.  (naproti  předešlé)  z  prvé  čtvrtky  XVIII.  stol., 
velmi   dobře  ze  dřeva  řezaná,   pohchromovaná,    150  m  vys.,    pěkného,    od 

tradicionelního      podání      odlišného 

^^ r^^  ■  výrazu,    v    pose    na  právo   ponachý- 

■---__     _  lene    a    s  rukama    poněkud    vztýče- 

nýma.  (Viz  obr.  45.) 

4.  Na  pilířích  lodi  hlavní  šest 
soch  s  v.  patronů  českých 
na  vkusných  barokních  konsolách 
z  doby  vyspělého  baroku,  2-20  m 
vys.,  ze  dřeva  řezaných,  bíle  natře- 
ných. Provedení  výborné;  zejména 
vynikají :  sv.  Zikmund  sv.  Ivan  a  sv. 
Jan.  (Viz  obr.  46,  47  a  48.)  Sochy 
ty  přineseny  sem  z  kostela  sv.  Vá- 
clava na  Zderaze  r.   1784.*) 

Nábytek  chrámový  vesměs 
slušné   umělecké   hodnoty; 

] .  Křtitelnice  renaissanční 
(v  kapli  Pěti  Bratří**)  z  pískovce  čer- 
veného, na  dvou  kruhových  stupních.  Nízký  válcový  sloupek  s  patkou 
žlábkem  na  místě  hrany  ozdobenou,  jest  šikmo  páskován.  Pásky  vhloubené 
jsou  ozdobeny  kosočtverečnými  tečkami.  Kotlík  v  podobě  konického  osmi- 
bokého hranolu,  obroubený  nahoře  římskou,  dole  pak  půlkruhovým  žlábkem, 
ozdoben  jest  na  plášti  znakovým  štítkem  (značka  větévka  se  třemi  vztýče- 
nými žaludy  a  majuskulovými  písmenami  CLj)  a  čtyřikrát  se  opakující 
pčtilistou  planou  růží.  Na  ozdobách  stopy  omalování  a  ozlacení.  Výška 
110  w,  nahoře  průměr  073  vi.  (Viz  obr.  49.) 


m^my ■'<»:/, 


Obr.  49.  St.  Boleslav.  Chrám  sv.  Václava:  Křtitelnice. 


*)  Ekert,  Posvátná  místa  města  Prahy,  II.  díl,  223. 
**)  Podle  tradice  stojí  křtitelna  tato  nad  studánkou,  z  níž  sv.  Method  křtil, 
tj  snad  letopočet  1650. 


Obr.  50.   St.  lioleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Kaiateliia. 


44 


Kazatelna  rokoková  nad  schodištěm  do  choru,  ozdobená  sochami 
církevních  učitelů  a  drobnými  reliéfními  biblickými  obrázky.  Na  přístřešku 
řocha  Dobrého  pastýře.  Dřevo  mramor  imitující,  sochy  bílé,  ozdoby  většinou 
zlacené.  Sošnická  práce  dobrá,  řezbářská  však  i  komposice  nevynikající. 
Z  třetí  čtvrtky  XVíII.  stol.  (^Viz  obr.  50.)  Přenesena  sem  z  kostela  sv.  Martina 
v  Praze   1785.*) 


Obr.  .51.  St.  Boleblav.  Zpovědnice  u  sv.  Václava. 


Z  pf)  věd  nice  dvě  dubové,  ozdobené  pilastříky,  napodobujícími  krou- 
cené sloupky ;  nahoře  vkusná  kartuše  s  obrázkem,  nad  ní  vása,  s  níž  splý- 
vající feston  dva  andílci  drží.  Z  prostředka  XVIII.  stol.  Přeneseny  sem 
rovněž  z  Pražského  kostela  sv.  Martina.  (Obr.  51.) 

Varhany  bohatě  rokokovými  řezbami  ozdobené  a  celé  téměř  po- 
zadí kruchty  zaujímající  zhotovil  (dle  pam.  knihy  děkanské)  varhanář  Josef 
Straisl  z  Králík  ( -z  Grulichu'<j.    Stály  (i  s  prací  řezbářskou)    na    3000  zl. 

Lavice  kostelní  dubové,  v  čelech  vkusně  řezané,  z  r.   1727. 


*i  Srov.  Ekert,  o    c,  II  ,  464. 


45 

Stali  a  kanovnická  v  choru,  dubová,  ozdobená  hojnými  intarsicmi 
z  barvených  a  pálených  dřev  (kytice  ve  vasách,  monogramy  i  obrázky  sv. 
Václava  a  Starobolesl.  P.  Marie),  svrchu  pak  sochami  sv.  patronů  a  drobnými 
vkusnými  andělíčky.  Zhotoveny  r.  1729.  (Viz  obr.  52.)  Velmi  pečlivá  f-emcslná 
práce.  Na  nich  vkusné  mosazné  kování  jjnjlamované  a  ryté.  (Viz  obr.  53.) 

Kancell)-   pi-j   hlavním  oltái-i   téhož  díla  jako  stalla. 


Obr.  52.  St.  Boleslav.  Kanovnická  stolice  u  sv.  Václava. 


Truhlice  V  hoření  sakristii,  rcnaissanční,  hojným  římsováním  a  vkusné 
komponovanými  intarsiemi  ozdobená.  Počátek  XVII.  stol. 

V  dolní  sakristii  (pod  věží)  dubové  skříně  na  para  mm  ty,  vkus- 
ných zprohybaných  barokních  forem. 

P  o  k  1  a  d  c  h  r  á  m  o  v  ý  i  ve  troskách  svých  po  dnešní  den  zachova- 
ných vykazuje  některé  jak  po  umělecké,  tak  i  po  archaeologické  stránce 
velmi  cenné  kusy :  *) 

1.  Střevíc  ponti  ti  kalní,  tradicí  sv.  \'áclavu  iX.  stol.)  přičítaný, 
z  barvené,  nyní  zcela  ztemnělé  hebké  kůže,    bez  oi)atku    (nynější  podešev 


*)  Dle  souhlasných  starých  zpráv  uložil  Břetislav  po  založení  zdejšího  chrámu 
kořisť  polskou  ve  svatyni  zdejší.  O  domnělém  jejím  uschování  v  tajné  skrýši  viz 
u  Balbína  o.  c.  cap.  Ví.  40.  sqt.    Tam  viz   i  popis  a  výčet  vécí  tehdy  zde  chovaných. 


j 

j 

■^=7^ 
6 


"^ 


iMrefcÉM 


Obr.  53.  St.  Boleslav.  Chrám  sv.  Václava  (mosazné  kováni  na  chórových  lavicích). 


Obr.  54.  St.  Boleslav.  Schéma  vyšíváni  na  střevíci  sv  Václava. 


47 


není  původní),  se  stopami  hojnrlKj 
konturového  vyšívání  velmi  ranc-ho  ro- 
mánského rázu,  původně  zajisté  perhč- 
kami  provedeného:  ornament  i)ahnetový 
se  dvěma  skomponovanx mi  nohy  (5:íryfy) 
na  nártu.  Pii  s\rclini  ohmbě  zbytky 
barevných  hedvábných  —  ieménkem 
na  místě  nití  přišitých  —  stužek,  jimiž 
byl  střevíc  k  noze  (na  způsob  mřížko- 
vého pletiva)  připevňován.  Vzácný  zb>- 
tek  románského  pontifikálního  roucha, 
jenž  rázem  svým  tradici  zcela  opodstat- 
ňuje.   (Viz  obr.  54.   a  příl.   I.) 

2.  Dva  stolní  nožíky  dro- 
boučké, 15"5  cm  dlouhé  (z  toho  přij^adá 
na  ostří  7'5  cm),  železné  se  střenkami 
z  černého  rohu,  jež  jsou  k  noži  při- 
pevněny bronzovými  nýtky  (střídavě 
ojediněle  a  ve  skupině  růžicové) ;  za- 
končení tvoří  kroužený  profil.  Chovají 
se  v  drobné  pochvičce  kožené,  ozdo- 
bené zlatem  vyšitým  větévkovým  orna- 
mentem a  tlačenými  knihařskými  ozdůl)- 
kami  raně  barokními.  Ač  tvarem  svým 
shodují  se  s  dobou  renaissanční,  při- 
čítá je  nicméně  tradice  rovněž  sv.  Vá- 
clavu. (Viz  obr.  55.) 

3.  Zbytky  p  o  n  t  i  f  i  k  á  1  n  í  r  u  k  a- 
vice  z  nebarveného  hedvábí  upletené, 
legendou  sv.  Vojtěchu  (X.  stol.)  při- 
pisované.*) 

Při  rukavici  té  zachovala  se  o- 
zdobná  praetexta  (našitá  obruba), 
pás  to  6"2  C7U  široký,  na  němž  výtečnou 
a  vskutku  obdiv  vzbuzující  dovedností 
(stehem  rozeklaným,  o[)us  aní^licum) 
vyšity  jsou  v  okrouhlých,  drobnými 
perlami  obroubených  čtyřlistech  na 
zlaté  půdě  poprsní  obrazy  Krista,  sv. 
Petra    a   Pavla.    Pás  tento  jest  jedním 


Obr.  55.  St.  Boleslav.   .Nožíky  sv.  Václava 


*)  Podle  legendy  té  zanechal  rukavici  tuto  sv.  Vojtěch  na  Libici,  pohřbívaje  tam 
povraždčné  svoje  příbuzenstvo.  Srov.  R  albín,  o.  c.  148  a  cap.  VI.  42.  Bolel  ucký, 
>Rosa  Boěmica«  313  sqt. 


48 


z  nejznamenitějších  —  vůbec  zachovaných  —  výrobků  vyšívačského  umění 
stol.  XIV.**)  (Viz  obraz  56.  a  57.) 

4.  Křišťálová  nádobka,  elipsoid  17  cm  vys.,  10  <:;//  v  průměru, 
maličko  sploštělý,  ze  dvou  symmetricky  vyhloubených  a  k  sobě  smonto- 
vaných misek  ki-išťálových  sestávající.  Povrch  misek  jest  kanelován,  tak  že 


Obr.  5ó.   St.  Boleslav.   Vyšívaná  praete.\ta  rukavice   »Svatovojtěšské€. 

jednotlivé  hraně  ze  středu  plochy  odstředivě  se  rozvíjejí,  spirálovitě  se 
k  okraji  zakřivujíce.  Obě  misky  spojeny  jsou  stříbrným  (zlaceným)  obroučkem 
4  cm  šir.,  po  krajích  cípatým,  jejž  zdobí  nanýtovaný  prořezávaný  vlysek: 
zatáčející  se  větévka  s  vinnými  listy.  Lístky  ty  byly  původně  barevným 
smaltem   pokryty  (dnes  jsou  však  většinou  ulámány).    Svrchu  nasazeno  je 

♦)  Podrobný  popis  podali  jsme  v  )>Methodu«  1895  str.  115.  Vyobrazení  viz  v  našem 
>Album  Svatovojtěšské<  list  8. 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínsky. 


50 


stříbrné  válcové  hrdélko,  podobnou  větvicí  s  vinnými  listy  ovinuté  a  za- 
končené víčkem  v  podobě  korunky  zubatým  cimbuřím  obklopené,  z  něhož 
vztyčují  se  tři  dubové  listy,  drobný  žalud  na  špici  svírajíce. 

Noha  je  na  okraji  obloukovitě  v  osm  cípů  v^-krojena  a  prolamovanou 
mřížkou  ze  čtyřlistů  složenou  podložena.  Povrch  její  pokryt  opět  větvi- 
covou  spletí  s  lístk\-  dílem  smaltovanými,  dílem  vrypy  na  povrchu  ozdo- 
benými. Za  ucha  nádobě  té  sloužili  původně  dva  dráčci,  po  obou  podélných 
stranách  křišťálových  misek  na  obroučce  k  hrdlu  vztýčení,  z  nichž  se  však 


nvrtv.    H^ 


otiiv. 


Obr.  58.  St.  Boleslav.  Detaily  na  křišťálové  nádobce. 


zachovala  po  jedné  straně  toliko  část  hlavy,  po  druhé  pak  jen  část  šupi- 
natého ohonu.  Nádobky  té,  kteráž  jest  výborným  dílem  gotiky  z  kraje 
XIV.  stol.,  užívá  se  nyní  za  relikviář.  Výška  celé  nádobky  36  cm,  průměr 
nohy  13  cm.  (Viz  obr.  58.  a  tab.  II.  a  III.)  Srovn.  J.  Koul  a,  >  Památky  umění 
výtvarného «. 

5.  Křížek  ostatkový  (zlacené  sti-íbro),  16/12-5  rw,  s  rameny  hra- 
nolovými, dutými,  v  nichž  uloženy  relikvie,  za  destičkami  broušeného  kři- 
šťálu patrné.  Pozadí  kříže  vyplňuje  mistrná  mělká  řezba  ve  stříbře,  před- 
stavující Ukřižovaného.  Řezbě  té  slouží  za  podklad  destička  stříbrná, 
tmavomodrým  emailem  pokrytá.  Ramena  kříže  upravena  jsou  na  koncích 
v  mírně  povystupující  trojlisty.  Hrany  tvoří  kroucený  drát  a  proužek  pro- 
filovaný   litými,    mělce    ciselovanými    cípatými    lístky,    jenž    se    na  hrotech 


Tab.  II. 


Ke  str.  50 


W 


1% 


St.  Boleslav.   Kostel  sv.   \'áclava.  Křišťálová  nádobka.  (Pohled  ze  strany.) 


Tab.  in. 


Ke  str.  50. 


St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Křišťálová  nádobka.  (Pohled  z  príma. 


1 

1 

-   ^'SyV^^i 

p 

r 

;^ 

"iflc^lt' 

t 

uu?wr 

ij 

\ 

i 

Ml 

li 

^H 

M 

*^^^. 

^ů 

fM 

li 

^1  iiM 

^ĚKti 

b 

^^Bq^Bm^^S^' 

'lil 

:.::: 

^■S 

^^■itiVvVuip 

i^^^B^^^oÉi^^H 

■  1 

wt^ 

^    -k 

j^n 

V^nrA. 

Í^ĚÍwěÍm^^ 

fl^  1 

«l 

i 

Bn 

1 

pj| 

1 

52 

ramen  (kromě  dolejšího,  kde  upraven  šarnýr  k  otvírání  křížkiO  sbíhá  ve 
vkusnou  převázanou  Hstovou  riižici.  Podobné  růžice  vynikají  i  z  koutů  ki-íže 
(jsou  nyní  ozdobeny  veUkými  imitovanými  drahokamy). 


Obr.  60.  St.  Boleslav.  Zbytky  ostatkové  desky  z  r.  1315. 


Krásná  tato  práce  z  prvé  pok)vice  XIV.  stol.  pi-ipojcna  n}"ní  ke  spodní 
části  monstrance  (.')  (zlacená  mosaz)  gotické,  ač  pozdější,  přece  dosti  vkusné 
práce,  s  ořechem  z  osmi  boulových  vydutin  sestrojeným,  na  osmibokém 
hranolovém    stvolu,    s  nohou    skombinovanou  ze  čtyrlistu  a  čtverce,    k  níž 


53 

opět  později    přinýtovali    čtyři    rcnaissanční    okřídlené   hlavičky  ciselované. 
(Viz  obr.  59.) 

6.  Zbytky  zlatého  obložení  desky  s  ostatky  sv.  Pěti  bratří,  n\ni 
neladne  na  prohlubující  se  dřevěný  rámec  za  sklem  přibité.  Podélné  veliké 
kosti  uloženy  jsou  v  pouzdrech,  tvar  kostí  napodobujících,  ze  zlaceného 
stříbra,  jichž  povrch  je  mřížkovitě  ])rolamován  (hrotité  trojlisty  ve  styčných 
nepravidelných  trojúhelnících).  Okraj  tvořil  ])ůvodnč  široký  rovný  f)ás,  na 
němž  jest  po  způsobu  brakteatů  vytlačen  hojný  ornament:  větévka  svíjí 
se  ve  styčné  kruhové  závity,  jež  vyplňují  reliéfy  vinařskou  práci  zpodobující, 
počtem  tři  stále  se  opakujíce.  Kouty  závitů  vyplňují  vinné  výběžky  a  listy.  Mezi 
jednotlivými  schránkami  kostí  přibity  jsou  zbytky  hladkého  zlatého  plechu, 
do  něhož  vtepáním  vhlouben  páskový  ornament:  kosočtverec,  jež  vyplňuji 
symetrické,  na  způsob  růžic  rozložené  drc)l)ounké  lístky  a  kvítky.  \'hlou- 
bení  takto  vzniklé  vyplněno  emailem  různých  barev.  Balbin  (o.  c.  cap.  V.  43.) 
četl  na  okraji  této  desky  (ovšem  před  nynější  úpravou)  -písmem  staro- 
dávným* :  »A.  D.  1315.  inclusa  šunt  ista  brachia  ss.  Quinque  Fratrum  ad 
honorem  Dei  nostri  Jesu  Christi  ct  ipsorum  í^loriam  sem|)iternam  et  ad 
consolationem.  <    (Viz  obr.  60.) 

7.  Relikviáře  dva  (úplně  shodné)  v  podobě  drobných  i^fotických 
monstrancí,  35'5  cm  vys.,  stříbrné,  nezlacené.  Nohu  tvoří  mírný,  na  okraji 
profilovaný  ovál,  složený  ze  6  listů,  z  nichž  prostřední  4  jsou  zaokrouhleny 
krajní  2  pak  vybíhají  ve  hrot.  Ořech  složen  ze  6  prolamovaných  koulí, 
spjatých  ostrou  hranou.  Stvol  —  šestiboký  hranol  —  nese  okrouhlou 
ostatkovou  schránku,  jejíž  zadní  stěna  je  u  jednoho  z  relikviářků  těch 
ozdobena  rytinkou,  zavraždění  sv.  Václava  vypodobňující.  Nad  schránkou 
zdvihá  se  věžovitý  baldachýnek,  fialami  a  klenbičkou,  utvořenou  ze  z|)ro- 
hybaných  lomených  oblouků  (štíhlá  helmicová  střecha  naznačena  jen  skrou- 
cenými dráty  spjatými  růžicí),  ozdobený;  pod  ním  stojí  drobná  soška 
sv.  Václava  v  brnění.  Po  stranách  schránky  imitace  opěrných  oblouků 
s  fialami.  Vkusná  práce  z  kraje  XVI.  stol.  (Viz  obr.  61b  a  62b.) 

8.  Stříbrný  relikviářík,  z  části  zlacený,  renaissanční,  opět  v  po- 
době drobného  ostensoria,  335  cm  vys.  Noha  kruhová  (11  cm  průměr), 
ozdobená  prolamováním,  třemi  puklicemi  a  třemi  okrouhlými  prohlubeni- 
nami,  v  nichž  po  velikém  imitovaném  drahokamu,  ovinutém  šroubovitč 
zakřivenými  listy.  Na  stvolu  prolamování  napodobuje  kaneh" ;  podobně 
i  na  oblém  ořechu.  Drobná  schránka,  ovinutá  trnovým  věncem,  je  vzadu 
ozdobena  dovedně  provedenou  rytbou  »katané  Kristu  se  posmívající  ,  má 
po  stranách  po  drobném  andělíčku,  oděném  toliko  zástěrkou  kolem  beder, 
kteří  stojí  na  větvicových  ramenech  ze  stvolu  vyrůstajících  a  pozdviženýma 
ručkama  k  ostatku  ve  schránce  (trn  z  koruny  Páně)  okazují.  Nad  schránkou 
velké  červené  sklo  jako  drahokam  broušené  a  nad  ním  křížek  se  soškou 
Ukřižovaného.  Velmi  sličná  [)ráce  z  druhé  pol.  X\'i.  stol.  (Viz  obr.  61a 
a  62a.)  Srov.    »Pam.  výtvarné  z   NVC.     1.    10  a    11. 


54 


Obr.  61a.  Stará  Boleslav.  Relikviář  z  druhé 
polovice  XVI.  stol. 


Obr.  61b.  Stará  Boleslav.  Relikviář  z  poč. 
XVI.  stol. 


9.  Kalich  barokní,  zlacené  stříbro,  21?)  cm  vysoký.  Noha  šestilistá, 
okrouhlou  římsou  podložená,  zdobena  jest  svěže  tepanými  reliéfy  (polo- 
postavy)  P.  Marie  Staroboleslavskč,  sv.  Václava  a  sv.  Ludmily;  ostatek 
pokryt  vytepaným  ovocem  a  listy.  Stvol  je  hladký.  Na  ořechu  skoro  kulo- 
vitém vytepáno  ve  dvou  řadách  nad  sebou  po  třech  andílcích  hlavách.  Na 
číši  prolamovaná  košíčková  ozdoba  s  medaillony,  na  nichž  vytepány  obrázky: 
sv.  Bedřicha,  sv.  Františka  a  Alexia  (tyto  tři  obrázky,  ač  jsou  dolejším  sou- 


55 


Obr.  62a.  Stará  Boleslav.  Zadní  strana  reli- 
kviáře  z  druhé  polovice  XVI.  stol. 


Obr.  ó2b.  Stará  Boleslav.  Zadoi  strana  reli- 
kv'áře  z  poC.  XVI.  itol. 


dobé,  postrádají  ceny)  a  s  dekorem  stejného  rázu  jako  na  noze.   Xa  obrubě 
nohy  (vespod)  vyryto : 

Fridericns  Franciscus  Czapck  ficri  fccit  i6SS. 

Značka  MD  ve  štítku  a  znak  malostranský. 


56 

10.  Kalich  barokní,  stříbrný,  z  části  zlacený,  2^' 5  cm  vys.,  sličným 
a  dovedně  tepaným  listovím,  v  něž  jsou  vsunuty  hojné  dětské  hlavičky, 
ozdobený.  Mimo  to  na  okrouhlé  noze  tři  červené,  na  smaltu  kreslené 
obrázky  (v>Jevy  z  utrpení  Páně),  a  na  číši  také  tři.  Ořech  litý,  cisclovaný, 
zdobí  mimo  souhlasný  listový  dekor  kartuše  s  emblémy  utrpení.  Krásná 
Augsburská  práce  z  konce  XVII.  století.  Značka  Augsburská  (jehněda 
piniová)   a   monogram  HIE  v  ležatém  oválu. 

11.  Kalich  drobný  sice  (23  <:;«  vys.),  ale  velmi  sličný,  ze  zlaceného 
stříbra.  Noha  šestilistá,  značně  vzdutá,  jest  pokryta  rozkošně  provedeným 
prolamovaným  a  tepaným  ornamentem  větévkovým  se  střídmými  ozdůb- 
kami  rostlinného  rázu.  Tu  a  tam  sličná  hlavinka  andílci.  Z  nodu  vynikají 
tři  karyatidové  hlavy  v  plenách  zavité ;  mezi  nimi  po  kytici.  Xa  číši  obdobná 
prolamovaná  ozdoba  jako  na  noze.  Značky:  znak  staroměstský  s  letopočtem 

1723  a  písmena  '         srdcovitě  orámovaná. 

12.  Berla  (pedum)  stříbrná.  Závit  {22  an  vnější  průměr),  vyrůstající 
ze  vkusného  profilovaného,  tepanými  rostlinnými  okrasami  a  třemi  ciselo- 
vanými  hlavičkami  ozdobeného  ořechu,  jest  sestrojen  z  oblého,  znenáhla 
se  zužujícího  prutu,  ovitého  vykrajovanými  a  připájenými  listy,  jež  z  něho 
na  venek  zprohybaně  se  vychylují.   Uprostřed  závitu  drobné  poprsí  světce 

TP 
(asi  sv.   Vojtěcha).  Vkusná  pražská  práce  z  kraje  XVIII.  stol.    Značky: 

a  znak  malostranský  s  letopočtem   1708. 

13.  Miska  s  konvicí  (»lavabo«)  ze  stříbra.  Miska  je  kruhová 
(42  cm  průměr),  mělká,  na  okraji  a  uprostřed  krátkými  vy  puklinami  ozdo- 
bená. Konvice  (průměr  10'5  cm),  na  podstavci  i  baňce  rovněž  vypuklinami 
ozdobená,  má  na  vylívce  vytepánu  šklebící  se  masku  s  jazykem  vyplazeným 
a  při  uchu,  jež  nahoře  upraveno  jako  ptačí  spár,  napodobenou  mušli. 
Ostatní  hladké  plochy  jsou  ozdobeny  střídmou  rytbou  (stuhy  a  listy)  na 
čárkované  půdě.   Vkusná  vídeňská  práce.  Punc  vídeňský  s  letopočtem  1757. 

a  značka    . ,     v  srdcovém  rámci. 

M 

14.  Dva  drobné  relikviáříky  (výška  215  r//;)  stříbrné  v  podobě 
sličné  prolamované  kartušky,  vztýčené  na  čtyřlistové  (ovál)  noze.  Sličná 
práce  z  prostředka  XVIII.  stol. 

15.  Relikviářík  stříbrný  v  podobě  drobné  destičky  s  ozdobami 
známého  barokového  rázu   (list  a  andílci  hlavyj. 

16.  Kolorovaná  rytina  (otisk  na  papíře)  rytce  bratra  Jindřicha 
z  kláštera  Bosáků  na  Zderaze  v  Praze  (značka  F.  H.),  *)  reprodukující  go- 
tický obraz  sv.  Václava  ze  XIV.  stol.,  kdys  v  tamním  kostele  chovaný.**) 
Na  rubu  písmo  Ferdinanda   III.  z  r.  1655  s  ověřením  vrchního  purkrabího 


*)  t   j.  ífrater  Henricus«.  Byla  leckdy  již  mylně  Hollarovi  připisována. 
**)  Viz  bližší  o  tom  v  našem  článku :  Národopisná  výstava  českosiovanská  v  Praze 
r.  1S95  ve  >Vlasti<'  roč.  XII.  str.  177  s  vyobrazením. 


57 


Bernaida   Martinicc.   (\'iz  obr.  63.)    R\tinka  ta  chová  se  mezi  dvěma  skly 
v  rámci  stříbrném   ( prok'imované  barokní  listy,  hrubé  práce). 

16.   Peníz  stříbrný,  zlacený,  průměr  435  rw.   Na  aversii  silně  vystu- 
pující relicí  Madonny  Starobolcslavské  (dosti  nevěrný)  a  oi)is: 

THAVMATVRGA   VETERO   BOLESLAVI/E  : 


J 


^  -h 


ss 


^i 


{^^/Ávj 


-V" 


obr.  63.  Stará  Boleslav.  AutO'raf  císaře  Ferdiiian  ia  III.  ni  obrárku  sv.    Václava. 


Pod  reliéfem  značka  P  W.   Xa   reversu   opět  reliéf  sv.  Jana  Xep.   s  chrono- 
gramem : 

honorIbVs  sanCtI  patronI  sVI  IoannIs  De  nepoM\'Ck: 

(1721).*) 

17.  Barokní  drobná  skiíňka  di-evená,  vykládaná  kostí  a  různobarev- 
nými dievy.  Motiv:  drobné  větévk>-  s  kvítky,  symetricky  kolem  hvězdy 
rozložené.  Silně  po.škozeno.   Uliledná   iemeslná  práce. 


*i  Národní  mu.scum  v  Praze  chová  ve  své  numismatické  sbírce  týž  peníz  ve  zlaté 
ražený  (12  dukátů  tčžký^ 


58 

V  ARCHÍVU  dosud  neprozkoumaném  (v  jižní  apsidě  nad  kaplí 
Pěti  bratří)  dva  drobné  znaky  ze  dřeva  lípového  pěkně  řezané  (z  býva- 
lého oltáře).  Na  blánkách  pod  nimi  nápisy: 

ALEXrVS  WRATISLAW  COM  •    DE    MITROWÍZ  DOMINVS  IN 
SCHISELBVRG  S  •  CJES  ■  REG   &  MAJ  •  CONSILIARIVS  IVDICY 
MAJORIS  IN  RĚGNO   BOEMI^   ASSESSOR,  REGIVS  LOCVM 
TENENS   &   CAMER^  REGI^  PRESES  IN  REGNO   BOE„ 
MLE  HOC  ALTARE  F.  F.   A  •  1671. 

CATHARINA  POLEXINA   COM.   WŘATISLAWIA  NATA 
POPELIA  DE  LOBKOWIZ  DOMINA  IN   SCHLISELBVRG. 

Návrh  na  hlavní  oltář  barokní  s  přiloženým  rozpočtem,  jménem 
navrhovatelovým  neoznačený. 

NÁHROBNÍKY. 

1.  Deska  mosazná,  21/45  au  (původně  na  desce  náhrobní,  nyní  na 
stěně  pilíře  při  kruchtě  přibitá),  s  vyrytým  nápisem  (jednotlivé  řádky  jsou 
odděleny  přímkou) : 

Jínno  •  bomini  •  B)    B    .xnii  •  boiuin= 
ira  •  iubtra  •  iicueratňlis  nir  •  bominO  • 
maríiuus  •  be  •  plana  •  íjuius  ■  crtlcsic  •  ba= 
Icslanicnsis  •  bccamis  ■  pragensia  •  m- 
ro  •  cannnicns  ■  naíurc  ■  conccssií  •  nú  bcO  • 
ctfjcrnas  •  Qfcraí  ■  scbts 
Při  kolmých  krajích  imituje  rytba  sporé  zatočení  nápisové  blány. 

2.  Na  červené  mramorové  desce  upevněn  mosazný  litý  kalich  (forma 
jeho  ještě  gotisuje)  a  nad  ním  mosazná  deska  litá  v  podobě  nápisové  blány 
—  ISÍ57  cm  —  s  kolmými  kraji  mírně  zavinutými.    Nápis: 

Bcnicrcnbo  ^aíri  bna  peíro  picssino  íTíjynljO^'- 
sscmicnsi  íjuius  ^ccliae  Becano  íicncmenío 

:Rnno  1583. 
bic  •  21  •  tíannavii  •  bomtnns  .Hnbrcas  iicrmaif 

fraícr  Ijoc 
iitonniucínni  posnií :  Cutns  ata  acíiTnnm 

uiuat. 

3.  z  červeného  mramoru  —  110  222;;?  —  orámovaný  nápisem: 

DOMINE  =  EGO  CREDÍdÍ  =  QVIA  |  TV   ES  =  CHRS  =  FÍLÍVS  ;  DEI  VÍvÍ  -'  QVI 

IN  HVNC  í  MVNDVM 
(ostatek  schází).  *) 

Horní  polovici  zaujímá  nápis  vyrytý  (při  kraji  otřelý): 
.     .     .       DNO  DNO  ANDREA  PIE  S 

....  NEN  SACR/í:  THEOL.  DOCT. 

*)  Z  písma:  Jan  XI.  27. 


59 


....  CLI/E    DECANO  BoLesLavi  BENE 
....  O  HOC  MONVMENTV  PO 
...       ST  .   CVIVS  AIA  REQVIES- 
....  SANCTA  PÁCE  AMEN  • 
ANNO  DOMINI   1596. 

V  dolní  polovici  obepíná 
vavřínový  věnec  Pěšínovský 
znak  (medvěd  na  Icvo  kráčející 
a  při  něm  tři  hvězdy,  za  klenot 
opět  medvěd  vztýčený). 

Oba  tyto  náhrobníky  jsou 
přistaveny  k  sev.  stěně  chrámu 
v  boční  lodi. 

4.  (v  kai)li  knížecí,  v  pod- 
laze) šedý  mramor  —  115  2'1  ;;/ 
—  krásně  pracovaný.  (Viz  obr. 
64.)  Spatřují  se  na  něm  čtyři 
reliéfové  znaky  s  pěknými  he- 
raldickými ozdobami.  Na  prvém 
horním:  lev  vztýčený,  napravo 
kráčející ;  na  vedlejším,  kosmo 
na  čtyři  pole  rozděleném,  stří- 
dav^ě  :  šachovnice  a  lev  na  cim- 
buří stojící,  uprostřed  pak  malý 
štítek  se  šachovnicí  a  orlicí; 
na  třetím  (v  levém  rohu  dolej 
mnohonásobně  děleném :  ša- 
chovnice, lev  a  orlice ;  na 
čtvrtém  :  korunovaný  lev.  Upro- 
střed mezi  znaky  nápisová  deska. 
Nápis  —  poněvadž  kámen  v  těch 
místech  přeražen  —  značně  po- 
rušený : 


Obr.  64.  Stará  Boleslav.  Náhrobnik  č.  4. 


ANNO   MD MORTVA   EST 

IN   DO GENEROSA 

DN NA   SCHELENBER^ 

GIA       PLAWIA 

IN   PREROVIA.*) 

5.  (Též  v  podlaze  vedle  předešlého).     Bílý  mramor  —  95  208  au  — 
s  reliéfní  sochou  rytíře  zpříma  stojícího,  v  brnění    Rámcový  nápis: 


*)  Prášek  O.C.  str.  103  četl  tento  nápis  takto:  A.  MDXX  mortua  est  in  Domino 
Illustris,  Generosa  Domina  D.  Catharina  Schelenbergia,  Burgravia  Missniae  de  Plawna 
et  Přerovia. 


60 


ANiNO  MDLXVIll  DIE  MISSIONIS  }  APOSTOLORVM  OBUT  MAGNI- 
FICVS  ET  GENEROSVS  DNS.  D  |  PETRVS  SCHELLENBERG  .  .  .  (ostatek 
setřen).  Při   rozích  čtyři  drobné  znaky  (schellenberská  psí  hlava,  lev,  pěti- 

listá    růže    a     ruce    skřížené,    kytici 


I^WMft^MiWDMlJ 


|i' 


iL_2Wa^-^5, 


S5 


Obr.  65.  Stará  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  (Náhrobnik 
v  kníž.  kapli). 


držící).  Výborně  pracovaný,  ošla- 
páním  však  značně  poškozen.  (Viz 
obr.  65.) 

6.  (Vedle  předešlého.)  Deska 
z  červeného  mramoru,  elipsovité  for- 
my v  obdélném  kamenném  rámci 
s  vyrytým  znakem  Vrábských  (dva 
skřížené  meče)  a  nápisem : 

CRYPTA 

ILL.  DD.  RVDOLPHI IGNATII  WRAB- 

SKY 
TLVXA  LÍB  BÁRO  DE  WRaBI  S  ■  G  ■  M  • 
CAMERARY  A.  MDCXCI :  X  JANVARY 
DEFVNCTI  QVl  VIVVS  HOC  FVN(davit) 
SEPVLCHRVM  VT  MORTVVS  PROPE 

vivvM  Sacrvmq  diví 

WENCESLAÍ  C(ruorem) 
(securus  quiescat). 

7.  (Na  stěně  nad  předešlými.) 
Epitafní  deska  z  cínu  ulitá 
s  vrytým  bombastickým  nápisem  — 
27/39  cm  —  orámovaná  cínovou  lišt- 
nou 085  cm  širokou,  ozdobenou  od- 
litkem barokního  květového  vlysu  a 
cínovými  štítky  s  vrytými  hesly :  Pro 
Deo  et  Caesare,  PRUDENTER  et  Fi- 
denter,  Nec  Temere  nec  Timide.  Nad 
tím  znak  do  cínu  rytý  (tři  říšská 
jablka  a  pět  růžiček)  s  hojnými  vo- 


jenskými odznaky.   Pod  rámcem  okřídlená  hlavička.  Poboční  ozdoby  nyní 
chybí.   Vše  to  na  dřevěné  desce  upevněno.  Nápis : 

STA   VIATOR  VIDE  LEGE  MEMORARE 
NOVISSIMA  TVA  ET  PRECARE  PRO 
ANIMA   ILLUSTRIS  DD   FERDINANDI 
LUDOVIci   LIB.   BÁRO.   A   WOPPING 
QUI  HEROICA  VIRTUTE   PROPRIA 
A   SCLOPO  RARA  ET  PROPE 
INVIDENDA  IMPERATORIS  ROMA= 


61 


NI  GRATIA   AD   PEDITUM   SIMUL  ET 
SEMEL   ET   EQUITUM   COLONELLA-- 
TU*   ASCENDIT   NEC  SINE   PR/EEUN  = 
TIBUS    SUIS  MERITIS  QUIA   OLIM 
AD  PRAGAM   MANU  PROPRIA   SUE= 
CIS  PLURA  VEXÍLLA   ERÍPUÍT 
UT   HABERET  UNDE   TRIUMPHAr 
RET   AD   ÍANKAU  ANIMOSUS 
PR^LIATOR   AD   CANISAM   STRE^ 
NUUS  OPPUGNATOR  AD   NIT= 
RAM   FLUVIUM  ULTRA   MILLE 
TURCARu"  VICTOR   EXSTÍTIT 
LICET   TUNC   A   BUZZICANO   TUR-- 
CICO   ÍN   CAPITE   VULNERATUS 
FORTIS   HEROS:    STETIT   TAMEN 
NEC  MIRUM  •    QUÍa   ULTRA 
QUADRAGINTA   CONTINUOS   ANNOS 
CASTRA   C^SAREA   SECUTUS   VIN  = 
CERE   ET  VIVERE    DESIÍT 
NATUS   MUNDO   Ao~   1624. 
DENATUS  PRAG^   Ao~    1692  ■    MEN  ■ 
APRI      DIE  2-    REQUIESCAT  IN 
SANCTA   PÁCE 

ÍTA   PRECATUS 
EX  FRATERNA   CHaRITATE   GRA= 
TITUDINIS  ERGO  PRO   POSTERITA; 
TIS   MEMORIA   CHRISTOPHORUS 
HELFRIDUS   L    BÁRO   A    WOP-- 
PING   SAC-    C^S-    MAJESTATIS 
VICECOLONELL • 

Při  tomto  epitafu  žerď  se  zbytky  praporce,  z  měkkého  dřeva 
soustruhovaná,  černě  obarvená,  k  vrchoji  se  zužující.  Dole  železný  bodec. 
Nahoře  mosazná  koule,  špice  však  chvbí.   Délka  3"24  ;;/. 

8.  Epitaf  ní  obraz  na  plátně  l^natia  Vrábského  Tluxy  z  Vrábí 
(t  1715  jako  poslední  svého  rodu),  na  němž  v  podobě  rozvětvujícího  se 
stromu  se  znaky  a  jmény  předkův  a  příbuzenstva  vypodobněn  rodokmen 
jeho.   Řemeslná  práce  při  r.   1715.  Signováno:  M.  7.  Ríiclicl  pinx. 

ZVONY.  1.  >íejvčtší  jest  přelit.  Původní  měl  nápis  (dle  Hořčice  o.  c. 
116  i  Práska  o.  c.  105):  Anno  Domini  1545  ad  laudem  Dci  Omnipotentis 
et  Beatae  Mariae  Vir^inis  et  S.  Venceslai  ista  campana  fusa  est  per  me 
Stanislaum  Pragensem. 

2.  Z  r.  1556.  Průměr  104  w,  výška  (po  korunu)  085  m.  Při  koruně 
vlys  3  cm  sir. :  ornament  větévkový,  do  něhož  jsou  vkomponovány  lovecké 


62 


výje\y  (střídavě  honba  za  jelenem  a  za  zajícem).  Vlys  rámuje  nahoře  i  dole 
oblý  prut,  k  němuž  dole  je  přisunut  krásný  květový  motiv.  (Viz  obr.  66.) 
Na  plášti  po  jedné  straně  Ukřižovaný  mezi  dvěma  lotry  (reliéf),  po  druhé 

nápisová  deska  s  trofejemi 
vojenskými ;  po  stranách 
desky  dvě  postavy  Turkův. 
(Viz  obr.  67.)  Výborně  pro- 
vedené neoznačené  dílo. 
Patrně  práce  mistra  Tomáše 
Jaroše^  tehdáž  dvorního 
Ferdinandova  zvonaře. 

3.  Průměr  099  m.  Výška 
(po  korunu)  0'80?;/.  Nahoře 
vlys  (10  cín  šir.),  na  němž  se 
opakuje  reliéfový  výjev  »vra- 
ždění  Betlémských  dětí«, 
přerušený  legendou  bibli- 
ckou: » Tehdy  Herodes 
vida  .  .  .  etc.«  ;  pod  tím  svislé 

Obr.  66.  Stará  Boleslav.  Detail  na  zvonu  č.  2.  Usty      akaUtOvé,      mCzi     uimiŽ 

i  Otisky  listů  přirozených 
Na    plášti    reliéf   sv.  Václava  25  cm  vys.   a  na  straně  protější    nápis: 

ABY  ZWVKEM  ZWONU  TOHOVO  WIERNYM 
KRZESTIANVM  SCHVZE  GICH  SPOLE CZNE  : 
K  SLOWV  bozímv  a  K  CHWÁLENÍ  GMENA  • 


.x,£1Ia4(víW^1ů5.?. 


Obr.  67.  Stará  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Nápis  na  zvonu  Jarošově. 


63 


GEHO   SWATEHO   W  ZNÁMOST   SE   VWOZOWA 
LY   TEZ  PRO  POTRZEDV   A  KV   POCTYVOSTY   O 

BCE  K  ZADVSSI  SLOWV 

MEN   SLYL  GEST  TENTO  ZWON   WACZLAW  RODY 
CZ-    ZWONARZ   W  MIESTE   MLADÉHO  BOLESLA 
WA   NAD   GIZERAV  •  LÉTA  •  PANIE   MD    LXXXVIII. 

Při  obrubé  v  jediné  řádce: 

CHWALTEZ  PANA  WSSICKNI  NARODOWE  CHWALTEZ  GEHO 
WSSICKNI  NARODOWE  NEBOŤ  VTWRZENO  GEST  NAD  NAMY  MYLO- 
SRDENSTWY   GEHO  A  PRAWDA   PANIE  ZVSTAWA   NA   WYEKY. 

Dodatkem  ke  str.  23.  podáváme  na  obr.  68.  ještě  vyobrazení  ostatních 
částí  ozdolincho  kování  barokního  na  hlavních  dveřích  chrámových. 


My 


--I 


I — .  I  I '        i<.t-.. 

Obr.  68.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Barokní  kování  na  hlavních  dveřích. 


kostelík  sv.  KLIMENTA,  těsně  při  jihovýchodním  nároží 
chrámu  sv. -Václavského,  z  pečHvě  vrstvených  kostek  pískovcových  vysta- 
věná, drobná,  orientovaná  románská  budovička,  jest  patrně  nejstarší  budovou 
ve  St.  Boleslavi  zachovanou,  a  zároveň  i  z  nejstarších  budov  chrámových 
v  Cechách.  Před  stavbou  Břetislavovou  (prostředek  XI.  století)  již  určitě 
stála.*)  Četné  důvody  opravňují  však  k  domněnce,  že  zbudoval  ji  kníže 
Vratislav  při  r.  915  na  místě  původního  dřevěného  kostelíka  sv.  Methodem 
založeného.  (Viz  Pěšina,  »Pho.sphorus  septicornis^  Praha  1673  pag.  127. 
Srov.  náš  článek  v  Pani.  ;irchaeol.«  díl  XIX.  str.  15  st.)  Po  mnohonásobných 
pohromách    obnoven    kostelík    tento   r.   1601    \'áclavem  Albínem  z  ílelfen- 


*)  Toho  důkazem  jest  mimo  způsob  stavby  těsné  její  přiřadční  ke  kostelu  Břeti- 
slavovu, tak  že  kdosi  chtěje  průchod  mezi  oběma  svatyněmi  zjednati,  severozápadní 
nároží  kostelíka  sv.-Klimentskěho  schodovitě  uboural. 


64 


burku,  proboštem  zdejším,  a  Jiřím  Steinwassrem,  děkanem.  Roku  1857  b>i 
kostelík  v  nynější  podobě  upraven  a  stará  klenba  novou  —  staré  podobnou 
—  nahrazena. 

Budova  skládá  se  z  lodi  (vnitřní  prostora  měří  /^S  ///  na  dél  a  4'55  m 
na  šíř),  již  původně  do  kříže  sklenuté,  nyní  kryté  jedním  travé  prosté  kří- 
žové klenby  bez  žeber  (průřez  jeví  poněkud  stlačený  polokruh)  se  dvěma 
prostými  pasy  příčnými  při  krajích,  a  z  apsidy  půlkruhové,  v  konchu 
sklenuté.  Triumfální  oblouk  chybí;  namístě  jeho  nároží  stěny  ústup- 
kovitě  upraveno  a  ozdobeno  pod  záklenkou  drobnou  římskou,  složenou 
z  desky,  oblým  prutem  podložené,  a  sešikmeného  mělkého  žlábku.  Okna, 
dosud    téměř  v  původním    stavu    zachovaná,    jsou    dvě  a  dvě  v  podélných 


Y^rr 


x=ť 


^^-  -.    .  J \.^l^ '^^žiži^^žiiii^ 


— \ 1 1 i i 1 \ i — — t- 

Obr.  69.  St.  Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenta.  Půdorys. 


íli 


Stěnách  lodi,  a  dvě  v  apsidě.  Jsou  123  cvi  vysoká  a  19  cm  široká,  nahoře 
půlkruhem  zakončená  a  silně  dovnitř  i  zevně  špaletovaná  i  šířka  70  cm). 
V  jižní  stěně  jest  kromě  toho  ještě  třetí  o  polovici  nižší  okénko,  tvaru 
však  shodného.  Jeho  vnitřní  špaleta  je  nyní  zazděna  Okno  v  západním 
průčelí  je  nově  upraveno.  Vchody  dva,  stejné,  dosud  v  původní  úpravě: 
prostý,  neprofilovaný  obdélník,  o  22  cm  pod  lícem  zdi,  nad  nímž  v  téže 
hloubce  polokruhový  výklenek  na  způsob  plochého  tympanu.  Totéž  se  opa- 
kuje i  na  vnitřní  straně.  Průlom  ve  zdi  se  nerozvírá;  stěny  jeho  jsou  rovno- 
běžné;  vchod  nahoře  ploše  kamenem  přeložen.  Jinak  chybí  jakákoliv 
architektonická  výzdoba.  (Viz  půdorys  na  obr.  69  a  pohled  od  jihovýchodu 
na  obr.  70.) 

Kromobyčejného  významu  nab\  I  kostchk  tento  freskami  r.  1899  a  1900 
zde  objevenými,  jež  buď  X.,  anebo  nejpozději  prvé  polovici  XI.  stol.  při- 
čísti dlužno.  Pokrývaly  původně  veškery  stěny  kostelíka,  dělíce  je  na  tři 
obrazová  patra. 


tií 


1. 


\ 


>lil^ 


65 


1.  .Mall)>-  v  apsidě  Část  nejnižší,  as  lln  ///  v>s.,  byla  vyplněna, 
jak  se  zdá,  malbou  naiiodoinijící  přímočarV mi  tahy  záh>'b\'  zavěšeného 
roucha.  Pruh  asi  r40  /;/  nad  touto  částí  se  táhnoucí  vyphiěn  jest  kresbou, 
dnes  již  nezietelnou.  v  níž  tušiti  lze  dva  jezdce  na  k(jních  sedící,  tčsně 
proti  sobě  stanuvší.  Nahoie  olemováno  jest  obrazové  toto  pole  barevnou 
páskou,  skládající  se  z  vodorovných  souběžných  užších  barevných  proužků, 
v  nichž  probrána  celá  stupnice  barev  od  zarudle  žluté  až  do  tmavě  nachové. 
Barevná  tato  páska  dělí  nejnižší  obrazové  patro  od  patra  druhého,  jež,  roz- 
vrženo jsouc  dvěma  okénky  apsidy  ve  tii  plochy,  vyi)lněn(j  jest  třemi  skupi- 
nami ai)oštoliiv  tak,  že  každá  z  nich 

čítá  čtyii  postavy.  Jednotlivé  postavy 
jsou  asi  140  ///  vysoké  a  jedna  od 
druhé  svislou  pi-ímkou  oddělena.  Nej- 
lépe zachována  jest  skupina  střední 
na  ploše  mezi  oběma  okénky.  (Viz 
tab.  IV.  obr.  l.)Prvá  postava  ve  skupině 
této  (při  straně  evangelijní)  jest  jen 
v  hořejších  i)artiích  znatelná;  má 
tvář  bezvousou,  k  levému  rameni  na- 
kloněnou. Druhá  postava  s  hlavou 
mírně  v  právo  skloněnou  má  rovněž 
bezvousou  tvář;  v  levici  drží  roze- 
vřenou knihu  obrácenou  k  divákovi, 
kdežto  pravici  v  lokti  ohnutou  vzhůru 
má  vztaženu.  Postavu  třetí  bezvousé, 
avšak  mužné  tváře,  v  levici  knihu  a 
v  pravici  cosi  klíčům  podobného  držící, 
možno  právem  pokládati  za  sv.  Petra. 
Čtvrtá    postava     konečně,    s    plným 

vousem  a  hlavou  z  předu  holou,  vzhlíží  k  postavě  předcházející,  držíc  ruce 
před  prsama  dlaněmi  proti  diváku.  Skupina  nalézající  se  na  straně  evan- 
gelijní jest  valně  poškozena  (viz  obr.  71.);  nejlépe  ještě  zachována  hlava 
postavy  druhé.  Epištolní  skupina  až  na  nepatrné  stopy  kontur  v  dolním 
pravém  rohu  jest  zcela  setřena.  Nade  všemi  třemi  těmito  skupinami  táhne 
se  opět  pás  stupnicí  žlutých  a  zarudlých  barev  nastíněný.  Koncha  zdobena 
byla  [)ůvodně  taktéž  mall)ou  a  to  nepochybně  obrazem  trůnícího  Krista; 
obraz  ten  však  (nepochybně  v  XVII.  .stol.)  zakryt  malbou  novou,  totiž 
obrazem  P.  Marie,  kterýž  však  r.  1857  byl  zabílen.  Vnitřní  špalety  oken 
v  apsidě  jsou  ozdobeny  ornamentální  malbou  rozvilinovou  s  románsky 
stilisovanými   kvrt\-   \-   kruhových  závitech   (viz  obr.   72.1. 

2.  Malba  na  vítězném  ol)louku.  \'ítězný  oblouk  ozdoben  jest 
na  ploše  od  dolejšího  koberce  až  po  římsu  malbou  šachovnicového  vzoru: 
po  straně  epištolní  jsou  kostky  ty  drobnější,  střídavě  zelené  a  světle  fialové, 


Obr.  70.  St.  Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenta. 
Pohled  od  jihovýchodu. 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský. 


66 


a  jsou  seřaděny  v  radách  kolmých;    po  straně  cvaní^eHjní  však  jsou  větší 
a  jsou  v  řadách  šikmých  seřaděny,  takže  se  jeví  jako  kosočtverce. 

3.  Malby  na  jižní  stěně  lodi.  Nejnižší  pásmo  jest  v  prvých  třech 
(od  vítězného  oblouku)  čtvrtinách  plochy  vyplněno  malbou  napodobující 
nevzorkovaný  koberec  nahoře  bordurou  olemovaný  a  na  kroužcích  v  mírných 
záhybech  rozvěšený,  jehož  záhyby  naznačeny  jsou  ponejvíce  konturami  zcela 
přímými.  Poslední  čtvrtinu  pásma  toho  zaujímá  pozoruhodný  obraz  v  kru- 
hovém malovaném  rámci,   T/O  m  v  průměru  měřící  (viz  tab.  V.).  Uprostřed 


Obr.  71.   St.  Boleslav.   Kostelík  sv.  Klimenta.  Skupina  postav  na  evangelijní  straně  presbytáře. 


kruhové  plochy  stojí  po  celé  její  výši  postava  ženská  s  kruhovou  svatozáří 
okolo  hlavy,  zpříma  k  diváku  hledící,  s  rukama  na  způsob  starokřesťanské 
oranty  rozpjatýma;    ruka  pravá  třímá  žezlo,  levice  pak  drží  říšské  jablko. 

Nad  celým  dolejším  pásmem  táhne  se  dělící  pruh,  skládající  se  v  prvých 
třech  čtvrtinách,  t.  j.  nad  malovanými  koberci,  rovněž  jako  v  apsidě,  z  něko- 
lika různě  zbarvených  proužků,  z  nichž  dva  jsou  malými  obloučky  zoub- 
kovány ;  v  poslední,  čtvrté  čtvrtině,  nad  oním  obrazem  orant\',  pak  vyplněn 
jest  vzorem  meandrovým. 

Střední  pásmo,  sáhající  až  po  základnu  okének,  zaujímají  v  prvých 
třech  čtvrtinách  tři  výjevy  z  les^endy  sv.-Klimentské :  sv.  Kliment  odsouzen 
do  vyhnanství  fviz  tab  IV.  obr.  2.j,  sv.  Kliment  ukazuje  fossorům  pramen  pitné 
vody  zpod  nohíju  Beránkových  vyvěrající  (viz  tab.  VI.  obr.  1.),  sv.  Kliment  svržen 


"O 


/ 


V 


o 


co 
O 


'O 

CO 

c 

-co 


o 


,íV^ 


ei 


CO 

o 
m 

♦cd 

C- 
(Ů 

■*-> 

co 


Tab.  IV.  obr.   2. 


Ke  str.  66. 


.■>c 


V 


\  ■ 


V^-Sív' 


\  ^      > 


>jj 


jxys- 


y'* 


^^1 


/ 


\  F^ 


il 


ir" 


1 


.'.il  lil." 

1       ..  ■- 

-. 

'    - 

r^^m'"- 

^'''ŘRfaÉW.^ 


St.  Boleslav.  Fresko  v  kostele  sv.  Klimenta:  Sv.  Kliment  odsouzen  do  vvhnanství. 


Tab.  YI.  obr.  1. 


Ke  str.  66. 


'•^ 


V 


I  r 


A 


/k\. 


ÍT  JTTTT.^ni-'^-^ 


St.  Boleslav.  Fresko  v  kostele  sv.  Klimentském:  Sv.  Klimenl  ukazuje  fossorům  pramen 

pitné  vodv. 


Tab.  VI.  obr.  2. 


Ke  str.  67. 


M>^;' 


H 


St.  Boleslav.  Fresko  v  kostele  sv.  Klimentském :  Sv.  Kliment  uvržen  do  moře. 


jest  s  kotvicí  na  hrdle  do  moře  (tab.  VI.  obr.  2.)  .Na  obrazech  tčchto  patrná  jest 
mistrnost  kresby,  jakkoHv  poněkud  tuhé  a  schematické,  jakož  i  dovednost 
ve  volbě  mírných  a  jenmě  zladěných  bare\ .  <  ihrazy  t\to  dělí  od  sebe  vždy 
kolmá  páska;  na  dvou  z  nich  patrná  jest  ozdoba  meandrová,  na  jednom 
pak  ozdoba  ze  sti-ídajících  se  poloviček  okrouhlých  čtyílistú  s  tmavo- 
modrými terči,  světle  žlutýriii  kruhy  obroubených.  l'oslední  čtvrtina  střed- 

yy 


J 


Obr.  72.  St.  Boleslav.  Kostelík,  sv.  Klimenta. 

Ornamentální  malba  na  okenních 

špaletách. 


Obr.  73.  St.  Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenla. 

Část  malby  v  třetím  obrazovém  poli  jižní 

stěny  lodi. 


ního  pásma  není  ozdobena  obrazem,  nýbrž  patrný  jsou  na  ní  pouze  po- 
zůstatky imitovaného  koberce.  Zaujímalať  patrně  již  od  počátku  západní 
čtvrtinu  lodi  di-evěná  empora  (teprve  r.  1857  byla  odstraněna  její  —  ov.šem 
pozdnější  —  imitace),  jež  měla  ovšem  vliv  na  rozvržení  maleb. 

Třetí  obrazové  pole,  od  paty  oken  až  po  klenbový  oblouk  sáhající 
a  od  druhého  pásma  barevným  pruhem  oddělené,  zdobily  tři  postavy 
v  měřítku  mnohem  větším  nežli  postavy  pásma  středního.  Prostřední  z  nich 
zaujímá  prostor  mezi  oběma  okénky:  na  fialové  půdě  jeví  se  dosti  zřetelně 
obraz    postavy    vzpřímené,    v  řasnaté    dlouhé    roucho    oděné ;    hlava    však 

5' 


68 

a  svrchní  partie  zničeny  železnou  tyčí  klenbu  svírající  (viz  obr.  73).  Druhé 
dvě  postavy  nalézají  se  na  plochách  mezi  okénky  a  kouty,  avšak  těsně  při 
oknech ;   i  z  těch  zachovalo  se  pouze  něco  málo  dolejších  kontur. 

4.  Malby  na  stěně  západní.  Mezi  jihozápadním  koutem  a  por- 
tálem, pod  někdejší  emporou,  nalézá  se  kruhový  obraz  (tab.  VIL),  po- 
dobný onomu  obrazu,  jenž  vedle  něho  na  stěně  jižní  se  nalézá.  Co  do 
držení  těla  a  oděvu  shodují  se  obrazy  ty  úplně ;  liší  se  toliko  v  tom,  že 
hlava    postavy  na  obrazu    stén\-  západní    ovinuta   jest    řasnatým    rouchem. 


/ 


/'      \ 


\  / 

v 


I  //  - 


/ 


fí 


i!      í 


Obr.  74.  St.  Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenta. 
Část  malby  na  stěně  západní. 


Obr.  75.  St.  Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenta. 
Část  malby  na  stěně  západní. 


a  že  V  rukou  drží  postava  tato  místo  odznaků  královských  po  květině 
románsky  stilisované.  Na  ploše  mezi  portálem  a  koutem  severozápadním 
nalézal  se  podobný  kruhový  obraz;  pohříchu  jsou  jeho  barvy  již  tak  se- 
třeny, že  sotva  skrovné  zbytky  jejich  zřiti  lze.  —  Střední  pásmo  této  stěny, 
nad  podlahou  bývalé  empory  se  táhnoucí,  vyplněno  bylo  malovaným  ko- 
bercem; plocha  nad  pásmem  tímto  až  ke  klenbě  vyplněna  byla  figurální 
malbou,  kteráž  však  bohužel  prolomením  nového  okna  v  těch  místech  byla 
zničena;  toliko  nepatrné  zbytky  její  se  zachovaly:  při  jižním  koutu  patrná 
jest  drobná  postava  hocha  (viz  obr.  74.),  při  koutu  severním  pak  dvě  po- 
stavy vedle  sebe  stojící:  muž  a  žena  (obr.  75.). 


oo 


a 

u: 


>^    ^ 


>  / 


r 


y'.K 


'^  \ 


X 


'\ 


^ 


<*       ^x 


!■     /  '. 


> 
C/3 

(Ti 
O 
Jí: 


co 


.^' 


/ 1' 


í  / 


v© 

co 

c 
•co 

£ 
o 

cr 

> 

JO 

co 

_a) 

O 

OD 

^(0 

c_ 
co 

(O 


5*s^jr 


69 


5.  Malby  na  stěně  severní.  Dolejší  pásmo  v  prvých  třech 
čtvrtinách  opět  vyplněno  malovaným  kobercem,  a  čtvrtina  jjoslední,  pod 
bývalou  emporou,  mezi  koutem  severozápadním  a  severním  portálem  ne- 
pochybně také  malbou  kruhovou,  ač  dnes  skoro  ani  nelze  konstatovati 
více,  zda  i  tam  malba  byla.  V  druhém  pásmu  jsou  sice  malby  freskové, 
jsou  však  přikryty  temperovým  obra/.cni  pozděj.ším.  Na  tomto  obraze 
patrný  jsou  jakési  budovy  s  opěracími  ])ilíi-i,  ale  beze  střechy.  Vedle  chrámu 
spatřuje  se  drobný  okrouhlý  kostelíček  s  lucernovou  vížkou.  Po  stranách 
obrazu  patrný  jsou  hrubými  barvami  nakreslené  ovocné 
ťeston\'.    —    Třetí    jjásmo    zaujímaly    rovněž    tři    veliké  -  ^ 

postavy,  ale  až  k  nepoznání  setřené.  Mezi  oběma  okénky  .  / 

čte  se  nápis  k  opravám  z  r.    1601   se  vztahující: 

WENCESLAVS 
ALBINVS   AB   HEL(FEN) 
PURG   HVIVS  AEG  GLE) 
SIAE   PRAEPOSITVS   (RESI) 
DENGIALIS  METROPO- 
POLITANAE   ACCLE- 
SIAE  PRAGENSIS   ARCHI- 
DIAGONVS. 

V  apsidě  pískovcová  mensa  o  1 1  á  ř  n  í  sličného 
gotického  profilu  (viz  obr.   76.). 

HRBU  OV  kolem  kostela,  již  asi  roku  1787 
zrušený,  jest  vyrovnán,  z  části  dlážděn  a  stromovím 
vysazen. 

Z  e  ď  jej  obkličující  jde  na  jižní  straně  ke  koste- 
líku sv.  Klimenta,  k  jihozái)adnímu  rohu  jeho,  pak  jest 
přerušena  kostelíkem  samým  a  počíná  zase  u  jihový- 
chodního jeho    rohu,    lomí  se  v  pravém  úhlu  k  severu, 

jsouc  tu  nedaleko  jihovýchodního  rohu  přerušena  vchodem,  nad  nímž  vy- 
tesán letopočet  1614.  Téměř  uprostřed  této  severní  části  zdi  jest  upraven 
malý  výklenek,  v  němž  stojí  pískovcový  památník  (dle  pověsti  již  Dali- 
milem připomínané  na  místě,  kde  učiněn  smír  mezi  Břetislavem  a  Jin- 
dřichem 111.)  velice  hrubých  a  neumělých  forem:  na  hranolovém  podstavci 
stojí  vztýčen  český  lev  o  štítovou  kartuši  se  opírající.  Hrubá,  umělecky 
zcela  nevýznamná  práce  nejrannějšího  baroku  (táž  ruka,  která  i  sochu 
satanovu  pracovala  i.  Potom  nedaleko  severovýchodního  rohu  kostela  svato- 
václavského lomí  se  zeď  opět  v  tupém  úhlu,  načež  v  nepravidelném  oblouku 
ohraničuje  severozápadní  část  hřbitova  a  zatáčí  se  k  jihu,  kdež  ještě  jednou 
se  lomíc  přehražuje  šikmo  jihozápadní  roh  hřbitova.  Uprostřed  šikmé  této 
části  hřbitovní  zdi  nalézá  se  kamenný  port  alek  r  en  a  iss  a  n  č  n  í.  Po- 
stranní pilířky  jeho  ozdobeny  jsou  uprostřed  kruhovou  rosetou,  nahoře 
i  dole    pak    rosetami    polovičními ;    mezi    nimi   vytesány   jsou    obdélníkové 


Obr.  76.  St.  Boleslav. 

Kostelík  sv.   Klimenta. 

Oltářní  mensa. 


70 

výplně  nahoře  i  dole  polokruhovými  výseči  ohraničené.  Na  těchto  pilířcích, 
zakončených  nahoře  římsami,  spočívá  polokruhová  arkáda,  kteráž  nahoře 
uprostřed  ozdobena  jest  volutovým  klenákem ;  v  cípech  pak  polokruhovými 
rosetami  a  vtesaným  orámováním.  Nejvýše  pak  jest  horizontální  římsoví 
na  obou  koncích  šikmými  rovnými  římsovými  úseky  a  uprostřed  kamennou 
soškou  sv.  Václava  ozdobené. 

Před  vchodem  do  kostelíka  sv.  Klimentského  pískovcfívá  hrubá  deska, 
jež  kryla  hrob  z  doby  prvokřesťanské  (u  apsidy  hlavní  lodi). :  kostra 
velmi  statného  muže  uložena  byla  na  znak  do  nehlubokého,  v  prsti  vyko- 
paného hrobu,  a  zmíněným  kamenem  přiklopena. 

KOSTEL  PANNY  MARIE  na  bývalém  předhradí,  kde  již  r.  1099 
připomíná  se  kostel  Panny  Marie  a  sv.  Jiří,  založený  proboštem  Zbutkem 
z  Kolovrat.*)  Ve  XIV.  stol.  byl  tu  kostelík  farní,  o  nějž  získali  si  zásluhy 
Kapounové  ze  Svojkova  v  XV.  a  XVI.  stol.  (dle  svědectví  Paprockého 
v  Diadochu).  Na  místě  tohoto  kostelíka  založen  r.  1617  císařovnou  Annou 
(chotí  Matyášovou)  chrám  nynější  a  dobudován  za  pomoci  zejména  Sla- 
vatův  a  Martinicův  —  i  z  veřejných  sbírek  r.  1623.  Stavitelem  byl  Vlach 
Jahib  Evaccani.  Roku  1627  zřídil  Joachim  starší  Slavata  dvořiště  se  zá- 
bradlím kolem  chrámu  i  studnici.  \'ěž  severní  zbudována  též  při  r.  1627 
nákladem  1642  zl.  24  kr.,  jižní  však  teprve  r.  1749  nákladem  4000  zl. 
Kostel  posvěcen  teprve  r.  1690.  R.  1727  kostel  mramorovými  deskami  vy- 
dlážděn. R.  1729  proraženy  oba  postranní  vchody.  R.  1819  a  1820  opatřen 
nový  krov.  Poslední  opravy  z  r.    1873. 

Stavba  provedena  v  raním  barokovém  slohu.  Jest  to  budova  orien- 
tovaná, jednolodní.  Stojí  na  nízké  (as  1'2  ;;/  v}'s.)  terasse  zděné,  která 
třikráte  v  pravém  úhlu  se  lomíc,  celou  budovu  obkličuje  (viz  půdorys  na 
obr.   77.). 

Prii  čelí,  22"S  ;//  šir.,  má  před  sebou  terassu  rovněž  tak  dlouhou 
a  9  lil  širokou,  kamennými  deskami  dlážděnou.  Na  tuto  terassu  vystupuje 
se  uprostřed  po  osmi  kamenných  stupních,  z  nichž  dva  nej dolejší  jsou 
obdélníkové,  ostatní  na  obou  stranách  čtvrtkruhově  zaoblené.  BaUustrada 
terassové  zdi  jest  kamenná  (pískovec).  Uprostřed  přerušena  jest  2'6  m  šir. 
vstupem,  })o  jehož  stranách  stojí  hranolové,  0"7  m  vys.  sloupky,  ozdobené 
nahoře  kamennou  šiškou.  Od  těchto  sloupků  jde  ballustrada  k  oběma 
rohům  terassy,  kdež  podobnými  sloupky  jest  zakončena.  Každý  z  obou 
dílů  ballu.strady  rozvržen  jest  třemi  hranolovými  sloupky  ve  čtyři  pole 
vNplněná  kamennými  kuželkami. 

Fagada  průčelní  (viz  obr.  78.)  jest  celkem  32  in  vysoká. 
V  dolejší  její  polovici  vystupuje  zdivo  v  šířce  16"7  m  na  způsob  risalitu 
o  0'7  m  vpřed.  Tato  čá.st  ozdobena  jest  na  obou  krajích  plochými  pilastry, 
jež  zakončeny  jsou  jednoduchými,  ale  velmi  vkusnými  hlavicemi  voluto- 
vými, jichž  abakus  ozdoben  jest  uprostřed  ornamentem  na  způsob  stiliso- 


'')  Pěšina,  Phosphorus  pag.  556. 


71 


váné  gotické  lilie.  Střední  plocha  mezi  nimi  rozvržena  jest  dvéma  pilastry 
(téže  podoby,  až  na  to,  že  jejich  abakus  ozdoben  jest  mušlí),  ve  tři  díly. 
Vždy  jeden  pilíř  střední  spojen  jest  s  pilíři-m  rohovým  společným  kládím. 


Obr.  77.  St.  Boleslav.  Kostel  Panny  Marie.  Půdorys. 


jehož   mírně    vypouklý  vlys    nese   bohatě    členěnou   římsu,    kteráž    spojena 

jest  s  rovněž  tak  členěnou  obloukovou  římsou,  nad  částí  střední  se  klenoucí. 

Dolejší    polovici    střední    části    risalitu    zaujímá    pěkný    portál    (yiz 

obr.   79.),    k  němuž  s  tcrassy  po  pěti  žulových  polokruhových  stupních  se 


Obr.  7a.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie  (průčelí). 


Obr.  79.  St.  Boleslav.  Portál  P.  Marie  ve  St.  Boleslavi. 


v}stupuje.  Na  každé  straně  portálu  stojí  toskánský  polosloup  s  přízedním 
pilířem  sdružený.  Na  těchto  sloupech  spočívá  úzká  římsa,  jež  nad  sloupy 
samými  i  nad  středem  vchodu  pravoúhelnč  se  lomí.  Trojúhelníkové  římsoví, 
při  dolejších  koncích  svých  rovněž  jednou  v  pravém  úhlu  zlomené,  uzavírá 
tympanon  vyplněný  volutovou  kartuší  s  okřídlenou  hlavinkou  a  ovocnými 
festonky.  Vchod  sám,  nahoře  polokruhem  zakončený,  obepjat  jest  pěkně 
římsovaným  rámcem,  jenž  nahoře  uprostřed  přerušen  volutovým  klenákem, 
po  jehož  stranách  spatřujeme  rosetty  s  pupencovým  dlouhým,  stranou 
méně  vkusně  zahnutým  středem;  dále  spatřujeme  tu  na  každé  straně 
dvojici  oněch  ozdob,  jež  krášlí  abaky  průčelních  sloupů,  totiž  onen  ornament 
na  způsob  stilisované  gotické  růžice,  a  pod  ním  mu.šli. 

Dvéře  portálu  jsou  dubové,  slušnou  barokní  řezbou  ozdobené. 
Dveřní  křídla  zaujímají  vlastně  jen  dolejší  polovici  dveří  a  jsou  upro- 
střed ozdobena  reliéfy  kořících  se  andělů;  reliéfy  tyto  obklopeny  jsou 
římsovými  lomenými  rámci  obloženými  volutovými  ornamenty.  Nad  střední 
touto  ozdobou  nese  každé  křídlo  obdélníkový  rámec  menší,  vyplněný  okří- 
dlenou andílci  hlavinkou,  vyvinující  se  v  barokní  kartuši.  Dole  pak  nalé- 
zají se  rovněž  obdélníkové  orámované  plochy  vyplněné  lupenovým  barokním 
ornamentem  s  rosettou  uprostřed.  Po  stranách  obou  křídel  dveřních  stojí 
barokní,  dolů  se  sužující  pilířky  s  pseudokorintskou  hlavicí ;  uprostřed  pak 
stojí  užší  plochý  pilířek  s  podobnou  hlavicí.  Zajímavé  jsou  některé  části 
dveřního  kování,  jako  závěsy  (viz  obr.  80.)  a  skobové  rukojeti,  zakončené 
nahoře  kutou  karyatidou  (viz  obr.  81.).  Nad  dveřními  křídly  táhne  se  úzká 
římsa,  na  níž  spočívají  prohnuté  římsové  úseky,  mušlovitým  rýhováním  do 
středu  se  sbíhajícím  podepřené.  Na  každém  z  obou  těchto  úseků  spočívá 
andílci  figurka.  Mezi  nimi  ve  středu  štítová  kartuše  s  křížem,  nad  ní  pak 
helmice,  jejíž  koruna  ozdobena  po  stranách  křídly  a  uprostřed  křížem;  od 
tohoto  středu  splývají  k  oběma  stranám  guirlandy  a  vlající  tkanice.  Po 
stranách  této  části  stojí  pilířky  s  konsolovými  hlavicemi,  jež  nesou  širokou 
římsu,  na  níž  vyřezány  úzké  rouškové  závěsy  a  čísla  letopočtu  1669. 
Nejhořejší  část  dveří,  jež  vyplňuje  polokruhové  zakončení  portálu,  rozdě- 
lena jest  pilířkem,  ozdobeným  šklebící  se  mužskou  maskou,  ve  dvě  pole, 
z  nichž  každé  vyplněno  šklebící  se  maskou  ženskou. 

Nad  portálem  jest  veliké  obdélníkové  okno,  zakončené  nahoře 
o  něco  užším  polokruhovým  obloukem  a  obklopené  plochým  omítkovým 
rámcem,  jenž  nahoře  uprostřed  velikým  plochým  klenákem,  do  zmíněného 
obloukového  římsoví  zasahujícím,  a  dole  při  krajích  mctopami  a  uprostřed 
palmetou  jest  ozdoben. 

Obě  postranní  části  r  i  s  a  1  i  t  u  rozděleny  jsou  širokým  pásmovým 
římsovím  ve  dvě  poschodí,  z  nichž  každé  obsahuje  po  výklenku  konchou 
zakončeném.  Ve  výklencích  těchto  stojí  obstojně  tesané  sochy  kamenné 
v  životní  velikosti;  dole  po  stranách  vchodu:  bl.  Podivína  a  sv  Jana  (po- 
měrně nejlepší  ze  všech)  a  nad  nimi :  sv.  Václava  a  sv.  Ludmily. 


po  obou  stranách  risalitu  vyl)íhají  jt-šte  3 /// širokú  i)i-iihy  zdiva,  ozdo- 
bené při  vnějších  rozích  celými  a  pii  vnitrních,  k  risaMtu  přilehajících 
hranách  polovičními  pilastry  s  týmiž  hlavicemi,  jaké  jsou  na  krajních  pila- 
strech  risalitu.  Také  tato  pásma  rozdělena  jsou  uprostf-ed  horiztmtálním 
pásmovým  iímsovím  ve  dvě  půle,  v  nichž  viděti  stíílnovitá  okénka,  jež 
vnitiní  j)rostor\'  schodišť  tu   upravených   osvětlují.' 


^ 


Obr.  hO.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Marie. 
ZávĚsa  dveři. 


Obr.  81.  St.  Boleslav.  Rukojeť  na  hlavních 
dveřích. 


Nad  Širokou,  prejzy  kr}tou  římsou  dolejší  části  průčelní  zvedá  se 
v  celé  její  šíři  vysoký  štít.  Dolejší  jeho  část  tvoří  a  1 1  i  k  a,  rozčleněná 
hladkými  pilastry,  nesoucími  římsoví,  v  pravém  úhlu  nad  nimi  se  lomící. 
Uprostřed  středního  pole  jest  ellipsovité  okno,  obklopené  na  okraji  římso- 
vaným rámcem  a  obdélníkovou  plochou,  dvěma  prohnutými  římsovými 
úseky  nahcjře  ozdobenou.  V  ])olích  postranních  jest  po  výklenku,  v  němž 
stojí  sochy  sv  Vojtěcha  a  Prokopa.  Po  stranách  attik>'  jsou  volutové  vy- 
zdívky. Nad  attikou  zvedá  se  trojúhelníkový  tympanon,  v  jehož  středu 
umístěn  jest  veliký  ozářený  reliéf  Madonny  Staroboleslavské.  Nad  dolej- 
šími konci  římsových  ramen  tympanonu,  v  prodloužení  krajních  pilastrů 
attik>",  vyčnívají  nízké  kamenné  hranoly,  zakončené  kamennými  koulemi; 
odtud  jde  nahoru  zoubkované  zdivo  k  vrcholu,  nad  nímž  stojí  kamenný, 
volutami    po  stranách    ozdobený  podstavec  s  křížem;    po  stranách    tohoto 


76 

podstavce  nevkusné  polychroinované  figury  kořících  se  andělů,  na    plechu 
malované. 

Loď  jest  228  m  široká  a  30'9  vi  dlouhá.  Boky  její  jsou  uvnitř  pilířo- 


Ohr.  82.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie.  Pohled  od  jihovýchodu. 

vými,  3'1  ;//  dovnitř  sahajícími  příčkami,  arkádami  navzájem  spojenými, 
rozděleny  ve  tři  kaple  na  každé  straně.  Nad  arkádami  těchto  kaplí  jde 
zdivo  lodi  dále  do  výše.  Tím  spůsobem  má  chrám  zevně  vzhled  budovy 
trojlodní.  Boční  fagady  lodi  (viz  obr.  82.}  rozčleněny  jsou  podobnými  pilastry 


s  mušlovými  hla\  icmii,  jaké  viděli  jsme  v  průčelí.  Při  rozích  průčelních  jest 
část,  obsahující  uvniti-  sciiodiště  na  kruchtu  a  do  podstřeSí,  ohraničena 
dvěma  sdruženými  pilastry,  kdežto  ostatní  plocha  fagady  dvěma  pilastry 
jest  rozvržena  na  tři  pole,  v  nichž  jest  po  jednom  širokém  polokruhovém 
trojdílném  okně.  Pilastry  nesou  podobné  kládí,  jako  v  průčelí ;  ve  vydutém 
jeho  architravu  jsou  obdélníkoN  é  otvory  osvětlující  chodbu,  vedoucí  nad 
arkádami  vnitřních  kaph'  do  komcjr  věžních.  Pultová  stříška  jjlechem  jto- 
bitá  pokrývá  část  boku,  v  níž  nalézají  se  kaple;  z  ní  pak  jdou  volutové 
podpěry,  vedoucí  k  vla>lním  zdem  vysoké  lodi.  I  tato  svrchní  jejich  plocha 
jest  rovněž  ve  tři  pole  rozvržena ;  v  každém  z  nich  jest  po  obdélníkovém, 
římsovaným  rámcem  obklopeném  okně,  z  nichž  dvě  postranní  ozdobena 
jsou  trojhranným  římsovým  štítkem,  okno  prostřední  pak  štítkem  segmen- 
tovým. Ve  střeše,  prejzy  kryté,  vyčnívají  na  každé  straně  dva  zděné  vikýře 
s  obdélníkovým  otvorem,  dvěma  pilířk>'  po  stranách  a  s  trojhranným  štítkem 
nahoře. 

K  lodi  připojuje  se  dále  k  východu  nejdříve  obdélníková  část  presby- 
táře 142  in  široká,  1 1  ///  dlouhá.  Do  obou  pravoúhlých  koutů,  jež  tato  část 
presbytáře  s  lodí  tvoří,  postaveny  jsou  hranolové,  %(brn  široké  věže,  jež 
v  půdorysu  boční  stěny  lodi  o  27  vi  přečnívají.  Zdivo  věží,  cca  377  tu 
vysoké,  rozděleno  jest  horizontálním  římsovím  ve  tři  díly.  Část  nejspodnější 
ozdobena  jest  podobnými  pilastry  a  podobným  kládím  jako  průčelí  a  boční 
zdi  lodi ;  část  střední  obstoupena  jest  hladkými  pilastry  a  uprostřed  opa- 
třena obdélníkovým  oknem,  ozdobeným  nahoře  trojhranným  římsovým 
štítkem;  část  nejvyšší  ozdobena  jest  v  rozích  hladkými  pilastry  s  korint- 
skými hlavicemi,  uprostřed  pak  boků  svých  opatřena  jest  velikým  obdél- 
níkovým., polokruhově  zakončeným  oknem,  nad  nímž  umístěno  jest  ještě 
jedno  menší  okno  ellipsové,  štukovým  pravoúhlým  rámováním  obklopené. 
Věže  zakončeny  jsou  posléze  cibulovitými,  plechem  pobitými  a  lucernami 
opatřenými  báněmi. 

V  koutech,  jež  věže  tvoří  s  dalším  pokračováním  bočních  zdí  obdél- 
níkové části  presbytáře,  upravena  jsou  opět  hranolová  schodiště, 
sahající  až  po  hlavní  římsu  ostatní  budovy,  a  uvnitř  kruhové  šnekové 
schody  chovající.  Po  schodech  těch  vystupuje  se  do  komor  v  obou  do- 
lejších patrech  věžních  jakož  i  ke  zvonům. 

Presbytář  zakončen  polokruhovou  apsidou,  jejíž  vnější  stěna  jest 
do  výše  dolejší  části  průčelí  i  bočních  lodí  stejně  vyzdobena,  jako  jmeno- 
vané tyto  části:  má  tytéž  pilastr>-,  s  týmiž  hlavicemi  a  tutéž  římsu.  V  části 
hořejší  rozčleněna  jest  hladkými  pilastry  ve  tři  pole,  z  nichž  každé  má 
uprostřed  po  širokém  obdélníkovém  a  segmentově  zakončeném  okně,  z  nichž 
prostřední  sahá  nejhlouběji,  kdežto  obě  postranní  as  o  čtvrtinu  jsou  kratší. 

Vnitřek  chrámu  činí  příznivý  dojem  vkusnou,  ač  prostou  archi- 
tektonickou výzdobou.  Zejména  loď  s  trojicí  arkádových  kaplí  při  obou 
bocích  svých  poutá  ladnou  svojí  úpravou.  Mohutné  pilíře,  dělící  jednotlivé 
kaple    od  sebe,    jsou    obstoupeny   na  rozích    pilastry,    jež    zakončeny   jsou 


78 

bohatě  členěnou  římsou,  která  se  i  uvnitř  po  stěnách  kaplí  táhne.  PiHře 
ty  spojeny  jsou  mohutným  trojdílným  pásem  polokruhovým,  tvořícím  strop 
kaplí.  Pás\-,  spojující  oba  pilastry,  jež  stojí  vnitřku  lodi  nejblíže,  ozdobeny 
jsou  z  předu  bohatě  členěnou  římsou,  pospod  pak  štukovými  malbami 
a  freskovými  obrazy.  Pás  střední  okrášlen  malbami  ve  štukových  rámcích. 
Pás  oknu  nejbližší  jednoduchým  římsovím  kassetován.  Průčelní  oblouky 
arkád  jsou  bohatě  členěny  a  nejvýše  bohatými  znakovými,  andílky  drže- 
nými kartušemi  ozdoben}-.  Mezi  arkádami  vystupují  z  pilířů,  jednotlivé  lodi 
oddělujících,  vysoké  hladké  pilastry  se  zlacenými  korintskými  hlavicemi, 
jež  nesou  bohatě  členěné  kládí,  jehož  mocně  vysedlá  římsa  podepřena  jest 
vkusnými  volutovými  konsolkami  (viz  obr.  83.).  Nad  pilastry  celá  římsa, 
lomíc  se  pravoúhelně,  vystupuje  v  před  v  šíři  pilastrův.  Nad  římsou,  od- 
povídajíce pilastrům,  klenou  se  stejně  široké  polokruhové  pásy,  dělíce  tak 
valenou  klenbu,  kterouž  celá  stavba  jest  opatřena,  v  několik  dílů.  Dva 
pásy  rozdělují  klenbu  lodi  na  tři  stejná  pole.  Pole  západní  odděleno  jest 
ozdobným  pásem  od  klenbového  pole  rozklenutého  nad  hudební  kruchtou ; 
pás  tento  ozdoben  jest  štukovými  rámci  vyplněnými  malbami.  Podobně 
okrášlen  jest  dvojnásobný  pás,  oddělující  loď  od  kněžského  choru  a  za- 
stupující tak  oblouk  vítězný.  Klenba  polokruhového  zakončení  presbytáře 
jest  od  klenby  kněžského  choru  oddělena  pásem  prostým,  do  jehož  středu 
jdou  dva  pásy  ze  zdi  apsidu  zakončující.  Valená  klenba  jest  v  místech, 
kde  okna  se  nalézají,  opatřena  lunettovými  výsečemi. 

Stěny  presbytáře  ozdobeny  jsou  podobnými  pilastry  i  římsami  jako  loď. 

Celý  chrám  vydlážděn  jest  různobarvým  mramorem,  a  to  v  presbytáři 
deskami  černými,  červenými  a  bílými,  seřaděnými  tak,  že  kolem  čtverce 
seskupeny  jsou  čtyři  zašpičatělé,  k  sobě  přiléhající  obdélníky,  mezi  něž 
vsunut  kosočtverec;  v  lodi  střídají  se  jen  kosočtverce  červené  a  bílé.  Dlažba 
tato  provedena  byla  r.   1727. 

Hlavní  oltář  skládá  se  ze  dvou  částí:  ze  zadní,  u  zdi  apsidy  vztý- 
čené vysoké  struktury  a  z  vlastního  oltáře,  samostatně  před  ní  stojícího. 
Vysoká  struktura  oltářní  zbudována  byla  r.  1717,  ovšem  spolu  s  oltářem, 
jenž  později  nynějším  nákladnějším  byl  nahrazen.  Jest  to  dřevěná,  na  žu- 
lových hrubých  sloupech  spočívající  architektura  obvyklých  barokních  forem, 
značně  banální.  Dva  a  dva  sloupy  hladké,  s  pilastry  sdružené  a  jeden  sloup 
hadovitě  točený,  vesměs  se  zlacenými  kompositními  hlavicemi,  obstupuje 
s  každé  strany  okno,  jež  moderní  inšpruckou  malbou  na  skle,  představující 
Nanebevzetí  P.  Marie,  zastupuje  oltářní  obraz.  Pod  oknem  jest  sousoší 
apoštolů  hledících  do  prázdného  hrobu.  Zmíněné  sloupy  nesou  bohaté, 
hojně  zprohýbané  kládí,  na  němž  upevněno  jest  sousoší,  představující, 
kterak  andělé  v  hojných  oblacích  nesou  Pannu  Marii  do  nebe.  Nad  římsou 
opět  jiné  sousoší,  představující  Boha  Otce  a  vedle  něho  trůnícího  Spasitele, 
kterak  Bohorodičku  vítají.  Nad  tím  vysoký  štítový  nástavec,  obemykající 
hořejší  okno,  při  němž  stojí  sochy  sv.  Kosmy  a  Damiana.  Nejvýš  dva 
velicí  andělé,  nesoucí  velikou  korunu. 


Před  tf)iito  strukturou  stojí,  od  ní  jsa  oddělen,  vlastni  oltář  ni  la  mo- 
rový, roku  1764  zi)ud(jvaný  Za  pěkné  profilovanou  tunibou  zvedá  se 
mramorová  zídka,  v  mírném  se<4mentu  na  obou  stranách  v  jiřed  se  zatá- 
čející.     Nároží     této    zídky     ozdobeno    jest    konsolovým     ])ilastrem,     jehož 


Obr.  83.  Si.  Bulcslav.  Kosttl  I".  Mane.   rohled  k.  oli.iři. 


hlavice  ozdobena  andílci  hlavinkou;  na  konsolové  hlavici  spočívá  římska, 
na  níž  po  sošce  sedícího  andílka.  Z  télo  zídky  vystupuje  stavba  střední, 
vzadu  na  tumbé  spočívající,  rovněž  v  mírném  se<ímentu  prohnutá,  po  stranách 
konsolovými,  andílčími  hlavinkami  oživenými  pilířk_\-  ozdobená,  nahoře  mocně 
vyloženou  římsou  a  ní/kýni  lichoběžníkovým,  barokně  zprohýbanym  ná- 
stavcem zakončená.   Nástavec  tento  má  uprostřed  ellipsovitý  otvor,  do  něhož 


80 

vsazen  monogram  ^Mariánský;  v  ptavo  klečí  velký  anděl  rukf)u  k  němu 
okazující,  v  levo  pak  andílek  malý  se  sepjatýma  rukama ;  jsou  to  sochy 
výborně  řezané,  jakož  vůbec  i  ostatní  zmíněná  již  figurální  výzdoba  mramo- 
rového oltáře  zdařile  jest  provedena.  Dolejšek  střední  části  opatřen  jest 
obdélníkovým,  římsami  orámovaným  výklenkem,  v  němž  nalézá  se  hlubší 
ještě  výklenek  válcovitě  prohloubený  a  mušlovým  ornamentem  zakončený. 

V  tomto  výklenku,  opatřeném  zpředu  zasklenými  kovovými  (zlace- 
nými) dvířky,  chová  se  památný  reliéf  Staroboleslavský.  Dvířka  tato  osa- 
zená jsou  v  kovovém  obdélníkovém,  nahoře  segmentovitě  uzavřeném  rámci, 
jejž  obklopuje  hustá  řada  hrotitých  paprsků,  před  nimiž  malé  figurky  vzná- 
šejících se  andílků;  nahoře  uprostřed  malá  tepaná  korunka.  Vše  to  po- 
strádá ceny  umělecké. 

Uvnitř  stojí  malý  (0"72  m  vys.,  0'47  vi  šir.)  oltářík  (viz  zadní  jeho 
stranu  na  obr.  84.),  tvořící  vlastní  schránku  reliéfu  mariánského.  Oltářík  tento 
jest  skvostná  renaissanční  práce ;  upraven  jest  na  způsob  renaissančního  portiku, 
se  sloupky  po  stranách,  s  kládím  a  s  trojhranným  štítem  nahoře.  S  každé 
strany  čtvercového,  pro  reliéf  určeného  středu  stojí  po  ebenovém  kanello- 
vaném  sloupku,  do  jejichž  kanell  vloženy  v  dolejší  třetině  jejich  výšky 
zlacené  oblé  proutky.  Sloupky  tyto  mají  korintské  hlavice  ze  stříbra  tepané 
a  pozlacené.  Vedle  těchto  sloupků  stojí  po  obou  stranách  ploché  pilastry 
s  hlavicemi  složenými  z  husté  řady  akanthových  lupenů.  Dříky  těchto 
pilastrů  jsou  orámovány  a  vyplněny  destičkami  zlacenými,  rytbou  ozdobe- 
nými a  klenoty  posázenými.  Abaky  všech  hlavic  jsou  zhotoveny  z  opálu. 
Každá  dvojice  sloupků  a  pilastříků  nese  bohatě  členěné  kládí,  jehož  vlys 
ozdoben  emailovými  skvosty  s  perlami  a  drahokamy.  Kládí  to  táhne  se 
pouze  v  délce  sloupových  těch  dvojic,  nechávajíc  střed  oltáříku  volný; 
ozdobný  jeho  vlys  i  na  stěnách  středu  pokračuje.  O  římsy  obou  kanello- 
vaných  sloupků  opírá  se  rovné  římsoví  trojúhelníkového  štítu.  Uprostřed 
štítu  upevněna  šikmo  litá  ciselovaná  kartuše,  v  jejímž  oválovém  středu  pod 
sklem  nalézá  se  na  destičce  malovaný  znak.  Nad  kartuší  císařská  koruna ; 
po  stranách  jejích  pak  splývá  řetěz  řádu  zlatého  rouna.  Střed  oltáříku 
zaujímá  plechová  deska  18  cm  šir.,  25  cm  vys  ,  na  níž  zpředu  namalován 
krásný  obraz  Zvěstování,  vzadu  pak  Nanebevzetí  Panny  Marie.  Obraz 
tento  obklopen  jest  plochým  rámcem,  jenž  při  krajích  ozdoben  jest  pro- 
filovanými lištami,  uprostřed  pak  jest  vyplněn  zlacenými  de-stičkami,  jež 
okrášleny  jsou  rytbou  a  posázeny  šperky.  K  rámci  obrazovému  připojuje 
se  nahoře  obdélníkový  rámec  menší,  i)odobně  vyzdobený;  vnitřní  plocha 
tohoto  rámce  vyplněna  destičkou,  ozdobenou  v  rozích  drahokamy  a  upro- 
střed velikým  šperkem.  Menší  tento  rámec  zakončen  jest  nahoře  segmen- 
tovým štítkem,  jehož  střed  zmíněným  císařským  znakem  jest  zakryt.  Pod- 
stavec oltáříku  tvoří  římsovaný  sokl,  z  něhož  vystupují  hranolové  trnože 
sloupků;  vše  to  pak  uijevněno  na  horizontální  obdélníkové  ebenové  desce. 
Sokl  okrášlen  jest  orámcovanými  výi)lněmi  opálovými  a  malými  emailova- 
nými ozdůbkami.     V  trnožích  obou  kanellovaných  sloupků    jsou  malé  zá- 


Tab   VIII. 


Ke  str.  80. 


♦^ 


St.  Boleslav.  Kostel  P,   Mane.  Domácí  oltáhk.     Přední  strana.) 


11 


suvky,  vkusně  rytými  di-stičkami  v  piccki  ozdobené,  (liuli(i>  schránky  na 
sv.  ostatky,  o  čemž  svědčí  destičky  v  piedu  na  dok-jšiin  okraji  upevněné, 
na  nichž  vyryt  pod  sloupkem  pravým  nápis:  >DE  SOC.  S.  GEREONIS  M,'; 
pod  sloupkem  levým:   ^DE  SOC.  S  VRSVLAE  M-.  Mimo  to  rozestaveny  jsou 


Obr.  84.  St.  Boleslav.  Kostel  1'.  Marie:   z^dni  siěna  oltářiku. 


na  plochém  podstavci  čtyři  malé,  jemně  broušené,  víčk\'  piikr\té  vásičky 
skleněné,  na  jichž  spodní  vyduté  části  vyryty  lupeny  ze  spodu  vzhůru  vy- 
bíhající a  pdloknihuvě  zakončené.  Také  tyto  vásičky  sloužily  jako  schránky 
na  sv.  ostatky,  neboť  nalézáme  pod  nimi  destičky  s  vyrytými  nápisy  tohoto 

Soupis  památek  hist.  a  umři.  Pol.  okres  Karlínský.  6 


82 

znění:  »DENS  S.  DON  ATI  M«,  .DENS  S.  APOLLONIAE  V.  M«,  »DENS 
S.  AGNETIS  V.  M%  »DENS  S.  CESLAICOF.*  Hořejší  trojhranný  štít  ozdoben 
jest  nad  špicí  i  nad  konci  ramen  po  páru  křišťálových  vásičck,  z  nichž  vždy 
jedna  nad  přední  stranou,  druhá  nad  zadní  stranou  oltáříku  stojí.  Nad  rov- 
nými bočními  římsami  stojí  na  každé  straně  po  jednom  křišťálovém  drobném 
obelisku.  Velmi  pěkná  práce  z  prvé  pol.  XVII.  stol. 

Zadní  stěna  oltáříku  jest  zcela  shodně  s  architektonickou  úpravou 
strany  přední  rozčleněna ;  rozdíl  toliko  v  tom  záleží,  že  na  místě  sloupků 
jsou  zde  obdobné  pilastříky.  I  zde  hojně  šperkových  ozdob. 

Střední  obraz  popsaného  právě  oltáříku  slouží  za  podklad  reliéfu 
mariánskému,  jenž  na  něm  dvěma  nevkusnými  drátěnými  skobičkami 
jest  přidržován.  Reliéf  tento  {19  cín  vys.,  13  5  cm  šir.)  jest  z  měděného*) 
plechu  v\"tepán  a  pozlacen.  Představuje  dvě  třetiny  postavy  Bohorodičky 
Ježíška  chovající  (obr.  85.).  Madonna  obrácena  jest  ku  pravé  straně;  na 
dlani  levé  její  ruky  sedí  Ježíšek,  hořejší  částí  těla  zpět  jsa  nakloněn;  Panna 
Maria  podpírá  jej  pravicí  pod  levým  jeho  raménkem.  Tvář  Aladonny  jest 
pravidelná  a  plná.  Řasnaté  spodní  roucho  kol  hlavy  rozložené  splývá  po 
stranách  v  hojných  kolmých  záhybech ;  zpod  roucha  toho  splývá  po  levé 
tváři  Aladonny  pramen  zkadeřených  vlasů  až  na  prsa.  Xad  spodním  rouchem 
tím  položeno  roucho  svrchní,  ploše  na  temeni  hlavy  spočívající  a  z  předu 
po  obou  stranách  volně  dolů  padající,  hluboko  pod  krkem  v  širokých  zá- 
hybech spojené,  takže  krk  a  část  plecí  zůstávají  obnaženy.  Po  stranách 
splývá  roucho  to  na  obě  ramena,  odkud  v  bohatých  záhybech  zahaluje 
ruce,  prsa  i  život  Bohorodičky,  jsouc  pod  levou  rukou  její  opět  spojeno. 
Ježíšek  jest  úplně  nahý;  buclatá  jeho  tvář  orámována  jest  kučeravými 
vlasy.  Levou  ručku  pozdviženu  má  Božské  dítko  k  žehnání,  pravou  volně 
šikmo  položenu  má  přes  pravici  Alariinu  na  šat  s  pravého  ramene  jejího 
splývající.  Některé  partie  reliéfu  jsou  velmi  obhrouble  modellovány;  tak 
zejména  ruce  Madonniny.  Na  několika  místech  jest  reliéf  valně  poškozen; 
zejména  pod  bradou  Aladonninou  zeje  značná  díra;  chybí  tu  kus  pravé 
části  krku.  Na  prsou  Aladonny  nad  kolénkem  Ježíškovým  jest  trhlina  menší; 
mimo  to  jest  na  temeni  Aladonniny  hlavy  okrouhlý  otvor,  provrtaný  za  tím 
účelem,  aby  korunka  tam  mohla  býti  upevněna.  Hlavinka  Ježíškova  ulo- 
mila se  kdysi,  i  jest  dvěma  drátky  po  stranách  primitivně  upevněna.  Reliéf 
byl  v  ohni  pozlacen;  pozlacení  to  jest  však  již  místy  zcela  otřené. 

Reliéf  tento  jeví  nápadné  shody  se  skupinou  staročeských  obrazů 
Madonn,  do  níž  náleží  Aladonna  metropolitního  chrámu  v  Praze,  Aladonna 
Zlatokorunská  a  j.**)  Celým  rázem  svým  hlásí  se  reliéf  Staroboleslavský 
do  druhé  polovice  stol.  XV. 

Hlavy  reliéfu  ozdobeny  byly  v  XVII.  století  korunkami  posázenými 
perlami  a  démanty;    některé    části   korunek  jsou  smaltovány.   —   Porušené 


*)  Měď  tato  chová  však  jakousi  přísadu,  jež  ji  činí  bronzu  značně  podobnou. 
**)  Srov.  K.  B.  Mádl  v  Pam.  arch.  XVI.,   ses.  VII.— VIII.,    str.  477  —  479;    článek 
náš  ve  Vlasti  roč.  XII.,  čís.  11,  str.  1092  -1094. 


Obr.  85.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Marie:  reliéf  Mariánský. 


84 

partie  pod  hlavou  ]\Iadonny  zakrývá  pak  drobný  zlatý  honosný  řetízek 
pletený,  jímž  jest  k  hrdlu  reliéfu  ])i-ivázán  krásný  renaissanční  prsten 
zlatý  v  podobě  jetelového  smahovaného  trojlístku  brilianty  obklopeného. 
(Mimo  tento  prsten  zavěšeny  jsou  volně  na  vásičkách  oltáříku  dva  jiné 
ještě  renaissanční  prsteny  tvarů  prostých.) 

Na  tumbě  oltářní  před  mramorovým  středem  kovový  svatostánek 
s  barokně  zprohýbanými  římsami  po  stranách  i  nahoře ;  na  hořejších  po- 
stranních římsách  s  každé  strany  sedí  postavička  andílka  ze  stříbra  tepaná, 
držící  v  rukou  kolmo  vzhůru  roh  hojnosti,  jenž  upraven  jest  na  svícen. 
Vypuklá  dvířka  svatostánku  ozdobena  jsou  krucifixem  stříbrným.  Značky: 
znak  Staroměstský  s  letopočtem   1765  a  I  9. 

Po  stranách  tabernáklu  stojí  dva  krásné  rokokové  relikviáře 
(102  m  vys.)  ze  stříbra  tepané  a  na  dřevěnou  desku  upevněné  (obr.  86.). 
Jsou  to  markantně  profilované  rámce  složené  z  volutových,  mušlovými  roz- 
třepenými ornamenty  ozdobených  článků  a  oživené  květinovými  drobnými 
ouirlandami,  jež  jsou  lité  a  ciselované.  Značka:  lE.  Vynikající  práce  praž- 
ského zlatníka   Jakuba  Ebnera  z  roku  asi   1770. 

Po  obou  bocích  mramorové  vyzdívky  oltáře  nalézají  se  branky 
vedoucí  za  oltář,  jejichž  jedno  ostění  tvoří  ozdobné  pilastrové  zakončení 
vyzdívky  a  druhé  ostění  umístěno  při  zdech  presbytáře.  Nadpraží  těchto 
branek  jest,  rovněž  tak  jako  jejich  ostění,  zhotoveno  z  mramoru;  jest  ozdo- 
beno nahoře  štítovými  výstupky,  jež  přecházejí  v  podstavce,  na  nichž  stojí 
ze  dřeva  dobře  řezané  sochy  sv.  Václava  a  sv.   Ludmily. 

Na  hořejší  římse  mramorové  oltářní  vyzdívky  stojí  z  každé  strany 
v}"sokého  středu  ze  dřeva  řezaný  barokní  rozvilinový  relikviář  s  dvěma  ová- 
lovými schránkami  na  ostatky  nad  sebou. 

Na  straně  evangelijní  u  stěny  presbytáře  stojí  mramorový  oltářík 
s  obdélnou,  do  zdi  zapuštěnou  schránkou  mramorovou  na  způsob 
sanktuaria,  v  níž  reliei'  ^Mariánský  dříve  (až  do  roku  1778)  býval  chován. 
Vytesána  jest  z  červeného  mramoru ;  nad  ní  upevněni  ze  dřeva  řezaní 
andílci  držící  velikou  korunu  rovněž  ze  dřeva  řezanou. 

Schránka  ta  zavírá  se  prolamovanou  mříží  stříbrnou,  TSB  ;;/ vys., 
0"35  in  šír.  V  jejím  středu  nalézá  se  korunovaný  monogram  mariánský,  kolem 
něhož  vinou  se  bohaté  barokní  rozviliny.  V  těchto  rozvilinách  jest  osm  ko- 
runovaných barokních  hvězd,  připomínajících  jednotlivé  členy  rodu  Štern- 
berského, jichž  jména  na  nápisových,  pod  hvězdami  umístěných  blánkách 
jsou  vyryta  (-Maria  Barbara*,  »PVanciscus  Bohuslaus*,  »lgnatius  Carolus«, 
»Wenceslaus  Adalbertus*,  »Joannes  Norbertus«,  » Maria  Maximiliana  nupta 
Com.  Lažanský«,  »Franciscus  Ignatius<s  »Ioannes  Adamus«.)  Nahoře  ovocný 
feston,  nejdoleji  pak  korunovaný  dvojznak  (Šternberský  a  Říčanský),  pod 
nímž  nápisová  páska  s  nápisem:  FRANCISCVS  CAROLVS  S.  H.  I.  COMES 
A  STERNBERG  SVPREMVS  REGNI  BOHEMIAE  IVDEX.  LVDMILA  CATH : 
BENIG  :   COM  :   A  :   STERNBERG  NATA   BAR  :   KAFKIANA    DE   RZITZAN. 


Obr.  86.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Marie.  Relikviář  zhotovený  Jakubem  Ebnerem. 


86 

Při  dolejším  okraji  pak  jiná  ještě  páska,  na  níž  se  čtou  tato  slova:  HANČ 
TIBI  N03TRA  DDMVS  POSVIT  DOMVS  AVREA  PORTÁM  .  TV  NOBIS 
CAELI  lANVA  MATER  ERIS.  ANNO  1672.  Na  pásce  té  značky:  Malo- 
stranský   znak    a    0J.      Celek  obklopen  zlatým  rámcem  složeným    z  listů 


Obr.  87.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Marie:  Stříbrná  dvířka. 


a  růžiček  (převládá  tu  motiv  slunečnicový),  v  rozích  pak  andílčími   hlavin- 
kami  ozdobeným.  (Viz  obr.  87.) 

Uvnitř  vyplňuje  schránku  stříbrný  rámec   (viz  obr.  88.),  podobný 
rámci  na  straně  přední.     Do  tohoto   rámce  zasazen  moderní  obrázek  Ma- 


Obr.  88.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Maric.  Zadni  strana  střilrných  dvířek. 


88 

thaiiseriiv,  znázorňující  vyorání  ^larianskčho  reliéfu.  Prolamovaný  rámec 
tento,  na  vnitřní  hot-ejší  straně  v  mírný  segment  vykrojený,  vyplněn  jest 
bohatými  vinutinami  akanthovými,  mezi  nimiž  hojné  andílci  postavy  ojedi- 
něle i  ve  skupinách  na  obláčcích  se  vznášejí.  Nejvýše  uprostřed  v  oválovém 
rámci  v  oblacích  Bůh  otec  a  pod  ním  vznášejí  se  holubice.  Uprostřed  pra- 
vého bočního  pruhu  rámce  vytepán  reliéf  Panny  Marie,  ana  stojíc  přijímá 
poselství;    naproti    ní  pak    uprostřed    levého    bočního    pruhu    rámce    reliéf 


Obr.  89.   St.  Boleslav.  Chrám  Panny  Marie.  Skříň  pokladní. 


klečícího  anděla  zvěstujícího.  Značky  tytéž  jako  na  straně  přední;  nad 
znakem  IVIalostranským,  jenž  tu  vyražen  jest  zřetelněji,  jest  letopočet  1673. 
Spodní  část  rámu  jest  nová,  přidělaná  při  opravě  provedené  r.   1891. 

Na  straně  epištolní  pont  i  fikal  ní  křeslo  barokní,  ze  dřeva  bohatě 
řezané  a  pozlacené.  Motivy  i  komposice  všední. 

Do  stěny  na  straně  epištolní  vsazena  deska  z  tmavošedého  mramoru, 
do  níž  vytesán  nápis : 

ANNO  1690  IN  DOMINICA  SS  TRINITATIS  QVAE  INCIDIT  IN  21  MAY 
lOANNES  FRIDERICVS  A  COMITIBVS  DE  WALDSTEIN  ARCHÍEPISCOPVS 
PRAGENSIS  HANČ  ECCLESIAM  IN  OMNIPOTENTIS  ET  B.  V.  MARIAE 
IN  COELOS  ASSVMPTAE  SICVT  ET  ALTARE  MAIVS  IN  EIVSDEM  B.  M.  V. 


89 


IN  COELOS  ASSVMPTAE  HONOREM  CONSECRAVIT  ET  IN  EO  RELI- 
QVIAS  SS.  M.  M.  ANGELI  ET  COELESTINI  IN  ALTARI  VĚRO  LATERALI 
B.  V.  MARIAE  NASCENTIS  A  FAMILIA  WALDSTEINÍANA  ERECTO  ET 
SIMVL  CONSECRATO  SSRV  MARTYRVM  BENIGNÍ  ET  THEODOŘI  RELI- 
QVIAS  INCLVSIT  DIEM  VĚRO  DEDICATIONIS  EIVSDEM  IN  DOMINICAM 
TERTIAM   POST   PENTECOSTEN   TRANSTVLIT. 

Pi-cd  oltúi-em  jest  /.  mramoru  tesané  zá  I)  radií,  jc-hož  jednotlivá 
pole  tvoří  zprohýbané  volutové  .spleti  rokokové.  Zhotoveno  bylo  r.  1767. 
Dvířka  upro.střed  zábradlí  toho  jsou  kutá,  s  dekorem  rokokovým. 


f' 


Sí 


I  I  I  1^^^ 


Obr.  90.  St.  Boleslav.   Chrám  Panny  Marie.  Závěsa  a  štítek   zámkový. 


Spodní  kí^bka  véže  severní  upravena  jest  na  sakri.->lii,  kobka  věže 
jižní  slouží  za  chrámovou  klenotnici. 

\'  klenotnici  rozestaveny  jsou  skříně,  z  nichž  zvlá.ště  dvě  jsou  pěkné: 

1.  dubová  o  třech  křídlech  (viz  obr.  89.).  Vždy  dva  a  dva  pilastry 
nad  sebou,  dolů  se  zužující,  .šupinovým  ornamentem  vyplněné  a  římsovou 
hlavicí  opatřené,  obstupují  část  dvoukřídlovou.  Nahoře  po  celé  skříni  táhne 
se  vlys  se  zubořezem,  triglyfy  a  perlovcem ;  nejvýše  římsa.  Plochy  dveřní 
oživeny  rámováním.  Závěsy  i  štítky  zámkové  jsou  pěkně  prosekávány 
a  ryty  (viz  obr.  90.).  Z  první  pol.  XVII.  stol. 

2.  olšová,  dvoukřídlová  s  polosloupky  po  stranách  i  uprostřed  místo 
lišty;   nahoře  barokový  řezaný  akanthový  ornament.   Konec  XVII.  stol. 

Z  předmětů  v  jiokladnici   chovaných  uvésti  dlužno  tyto: 
1.  Monstrance  095    /;/   vys.,  baroková  (viz  obr.  91.).  Čtyřlaloková 
elliptická  noha,    dvojnásob  v}dutá,    ozdobena  jest  řídkým  páskovým  orná- 


Obr.  91.  St.  Boleslav.   Chrám  Panny  Marie:  Monstrance  z  r.  1729. 


Obr.  92.  St.  Boleslav.  Chrám  Panny  Marie;  Detail  monstrance  i.  r.  1729. 


92 


mentem,  oživeným  tu  a  tam  nepatrnými  lupénky  a  chudými  květinovými 
guirlandami ;  posázena  jest  četnými  tyrkysy  a  granáty ;  mimo  to  upevněn 
na  ní  malý  bíle  smaltovaný  štítek,  v  němž  spatřují  se  dve  pole,  korunou 
zkřížené  palmy  a  letopočet  1729.  V  hořejší  vypouklé  části  nohy  jsou  na 
koncích  podélné  osy  vytepány  dvě  a  dvě  andílci  hlavinky.  Noha  přechází 
v  krátký  oblý  stvol,  na  němž  stojí  dvě  těsně  k  sobě  přimknuté,  18  cm  vy- 
soké postavy  andělův  nesoucích  hořejší  část  monstrance  (viz  obr.  92.). 
Nad  nimi  v  baldachýnovém  filigranovém  orámování  na  červeně  smaltované 


Obr.  93.   St    Boleslav.   Chrám  Panny  Marie.  Noha  kalichu  č.  3. 


půdě  umístěna  napodobenina  mariánského  reliéfu.  Hořejší  část  monstrance 
jest  paprsková.  Střed  její  tvoří  zprohýbaný  rámec,  filigranem  a  draho- 
kamy ozdobený.  Nad  fiím  veliká  modrá  skleněná  koule  obalená  prořezá- 
vanou korunou ;  z  ní  vyniká  vysoký  kříž  z  modrého  skla,  obložený  jemně 
prosekávanou  ornamentikou.  Při  úpatí  kříže  dvě  postavičky  andílků.  Kol 
rámce  hojná  filigranová  spleť,  do  níž  osazeny  drahokamy  v  tepaných  jehlan- 
cových  jímkách;  mezi  spletí  tou  kolkolem  středního  rámu  šest  andílcích 
postaviček  povlečených  bílým  emailem  s  vlásky  zlacenými.  Čtyři  z  nich 
nesou  nástroje  umučení,  dva  (po  stranách  rámce)  vinné  hrozny.    Dvě  po- 


93 


dobnč  provedené  fijfurky  uinÍ6těn\-  jsou  po  stranách  mariánského  reliéfu. 
Po  obou  stranách  středu  rohy  hojnosti  s  bohatýini  kyticemi,  v  nichž  draho- 
kam) a  jjerly  zastupují  místo  květů;  nad  nimi  po  oixtu  stranách  koíiíčky 
s  podobnými  kyticemi.  Pozadí  tvof-f  hojné  paprsky  nestejné  délky,  z  nichž 
některé  jsou  hladké,  jiné  ozdobeny  bílým  nebo  modrým  emailem,  pokrstým 
jemnou  filii^iantjvou  >p]i'tí. 
Zadní  stěna  schránk_\'  oblo- 
žena jest  věncem  paprsků, 
v  němž  tu  a  tam  vyte- 
pán\'  jsou  andílci  hlavičkw 
Značka  :    ^  L'    ' 

P  o  u  z  d  r  o  na  tuto 
monstranci  ])ovlečeno  jest 
červenou  hla(lki>u  kozí,  do 
níž  vtlačen}'  zlacené  orna- 
menty knihařské. 

2.  Barokní  ciborium 
0'25  rn  vys.,  stříbrné,  pozla- 
cené ;  třemi  tepanými  okří- 
dlenými hlavinkami  ozdo- 
bené. Na  víku  vespod  vyryt 
nápis :  >'Sumptibus  D.  Geori^ij 
Kotecznik  de  Domoslaw 
Anno   1655.   S.  Septembris.« 

3.  Kalich  barokní 
0'27  m  vys.,  stříbrný,  pozla- 
cený. Noha  (r7'5  ctn  v  prům.) 
sestrojena  ze  šesti  pravi- 
delných úseku  kruhových ; 
ve  vypuklých  plochách  nad 
nimi  vytepány  střídavě  ro- 
stlinné ornamenty  a  ojedinělé 
postavy:  Pann}-  Marie, sv.  Jo- 
sefa a  Ježí.ška  v  živém  í^en- 
reovém  pojetí.  Fii^urální  t>to 
obrázk\'  obepjat>"  jsou  ová- 
lovým vavřínovým,  uprostřed 

květinovými  bouquety  ozdobeným  věncovím,  jež  po  stranách  výborně  modelo- 
vané klečící  postavy  andělské  drží.  Ostatní  tři  plochy,  do  nichž  křídla  andělů 
těchto  zasahují,  vyplněn\'  vkusnými  rozvilinami  listovými  a  í^uirland)'  kvě- 
tovými (viz  obr.  93.).  Na  i)lochém  úzkém  okraji  nohy  vypuncováno : 
»IOANNES  FRIDERICVS    Arrhi('j>isc(i/))is   Pra;/i'nsií<   Comes  a    Waldsteťn   hntic 


Obr.  94.   St.  Boleslav.  Chrám  P.inny  Marie.   Kalich  i.  4. 


*)  Dle  pamětní  knihy  děkanské  Ijyla  monstrance  tato  zhotovena  v  raříži  r.  1729. 


94 

Calicem  Ecclesiae  Beatmae  Virginis  Vetero  -  Boleslaviensis  in  Festo  SS'"^(i'e 
TRINITATIS  quo  eandem  Ecdesiam  Consecravit  obtnlit  Anno  1690. «  Nodus 
jest  hruškový;  na  něm  tři  prázdné  kartušc,  nesené  postavami  andílčími. 
Číše  jest  co  do  výzdoby  stejně  upravena  jako  noha:  ve  třech  medaillonech 
vytepány  obrazy ;  Boha  Otce,  holubice  a  Krista  s  křížem  v  oblacích.  Ko- 
šíček číše,  rovně  zakončený,  ozdoben  při  kraji  obroučkem  z  věncoví  vavří- 
nového, přepleteného  páskami  a  okrášleného  růžicemi.  Značek  původních 
na  krásné  této  práci  není. 

4.  Kalich  rokokový  0'29 ///'  vys.,  stříbrný,  pozlacený  (viz  obr.  94.). 
Noha  na  okraji  vkusně  profilována  a  zprohýbána ;  dvojnásob  vydutý  její 
povrch  rozvržen  markantním  volutovým  římsovím  —  jež  nahoře  okří- 
dlenými (litými  a  ciselovanými)  andílčími  hlavinkami  (s  diamantky  místo 
očí),  dole  pak  drahokamy  vykládanou  palmetou  a  dvěma  rovněž  z  draho- 
kamů sestavenými  festonky  ozdobeno  jest  —  ve  tři  pole,  v  nichž  jsou 
na  smaltové  podloze  malované  a  mušlovitě  ozdobenými  rámečky  obklo- 
pené obrázky:  Mojžíš  vyvádí  ze  skály  vodu,  Padání  manny,  Vyzvědači 
nesou  vinný  hrozen.  Nodus  litý,  velmi  pečlivě  ciselovaný,  má  podobu  roko- 
kové trojboké  vásy  s  vtlačenými  stěnami.  Košíček  kuppy  ukazuje  bujnou 
volutovou  a  mušlovou  ornamentiku,  mezi  níž  umístěny  tři  na  smaltu  ma- 
lované obrázky:  Ukřižování,  Kristus  s  učeníky  v  Emausích,  Kristus  a  Sa- 
maritánka. Některé  články  tepané  ornamentiky  posázeny  jsou  hojně  dro- 
bounkými drahokamy.  Značka  vídeňská  s  letopočtem  nezcela  zřetelným : 
17(.^)2.  Dílo  toto  provedeno  jest  mistrnou  a  nanejvýš  exaktní  technikou, 
ač  komposice  zvláště  nevyniká. 

5.  Kalich  026  ///  vys.,  stříbrný,  pozlacený.  Na  noze  na  smaltových 
destičkách  obrázky  sv.  Prokopa,  sv.  Jana  Nep.  a  sv.  Vojtěcha ;  na  číši 
pak  rovněž  takové  obrázky  sv.  Zikmunda,  sv.  Václava  a  sv.  Víta.  Kolem 
obrázků  rámečky  posázené  ze  skla  padělanými  drahokamy.  Vkusná,  ale 
jednoduchá  práce  z  prostředka  XVIII.  stol. 

6.  Kalich  0"27  ;«  vys.,  stříbrný,  pozlacený.  Noha  kruhová;  na  ní 
vytepány  barokně  stilisované  akanthové  rozviliny,  mezi  nimiž  tři  dětské 
hlavinky.  Tepaná  ornamentace  tato  posázena  drahokamy  ze  skla  imitova- 
nými, mnohými  drobounkými  obrázky  za  sklem;  jest  tu  mimo  jiné  i  ka- 
mének, na  němž  drobounce  smaltem  vymalován  Beránek  Boží.  Podobně 
ozdoben  nodus  i  košíček  kuppy.  Vše  hrubě  pracováno.  Na  okraji  nohy 
vyryto :  EX  PIO  LEGATO  VENERABILIS  DOMINI  MATHIAE  FRANCISCI 
PECHENY  DECANI  BLATTENSIS  ET  CaNONICI  VETERO  :  BOLESLA- 
VIENSIS. Nápis  tento  pokračuje  na  spodu  nohy :  FIERI  FECIT  ADMODVM 
REVERENDVS  DOMINVS  LEOPOLDVS  FRANCISCVS  WISKOCZIL  P:T; 
CVRATVS  NEVEKLOVIENSIS  EIVS  NEPOS   1696. 

7.  Oltářní  kříž  stříbrný,  z  části  zlacený,  058  w  vys.  (viz  obr.  95.), 
Vkusná  práce  pozdně  renaissanční.  Noha,  složená  z  osmi  okrouhlých 
lupenů  do  mírného  oválu  sestavených,   ozdobena  jest  tepanými  kartušemi, 


95 


Obr.  95.   St.  Boleslav.   Cluám  P.   Marie.  Stříbrný   křii  oltářui. 


Z  nichž  vc  čtyi-cch  jsou  vytcpán>-  ná.stroie  uimičcni,  ve  dvou  andílci  hlavy 
a  vc  dvou  ostatních  konečně  vyryty  znaky  (v  jednom  na  \ňič  ryba,  ve 
druhém  dva  svisle  vedle  sebe  postavené  klíče).  Nodus  na  způsob  osmi- 
dílného  splo.§tělého  sferoidu  prostou])cn  kosočtvercčnými  rotulcmi.  Nad 
nodem    ploché    orámované  břevno,    na   němž  spočívá    kříž    vlastni    plochý, 


96 

trojdílným  úzkým  páskem  orámovaný.  Veškery  konce  břeven  tohoto  kříže 
zakončeny  jsou  trojlistově;  každý  lupen  tohoto  trojlistu  okrášlen  nad  to 
ještě  ozdobou  kuličkovou.  Uprostřed  obou  stran  ramena  hořejšího,  jakož 
i  ramen  postranních  nasazeny  kosočtvercové,  stříbrnými  rámečky  olemo- 
vané  drahokamy.  Břevno  dolejší  posázeno  jest  na  stranách  menšími  routami ; 
na  straně  levé  nahoře    zachovala  se  j"-vitá  ozdůbka.  Corpus  dobře  model- 


Obr.  96.   St.  Boleslav.   Chrám  P.  Marie.  Mísa  stříbrná. 


lovaný  jest  litý  a  ciselovaný.  Na  zadní  straně,  tam  kde  břevna  se  křižují 
upevněn  malý  reliéf  Madonny  Staroboleslavské.  Na  noze  vyryto: 

lOHANNES-    VENCESLAVS-    GRISL     DE  •  GRISLA W  •  IN     KONARO- 
WICZ  •    S-C-M^'^s.    ]^£c  •    NON  •    BOHEMIA  •    BRANDENSIS  •   BENATE- 
CENSIS-    LISSENSIS-   ET  ■  PRZEROWIENSIS  ■    DITIONVM  •    CAPITANEVS- 
ELISABET-    lOHANNA-    SMRGZKOWIANA  •    DE  •    MNICH     ET-IN     KONA- 
ROWICZ.    CONIVGES-    ANNO-    1633,  Značka:  CM 

8.  Pacifikál.  Noha  stříbrná,  oválová,  barokní,  listovým  dekorem 
pokrytá,  z  konce  XVII.  stol.  Značky:  jedna  se  znakem  dvou  věží,  mezi 
nimiž  postava  s  pozdviženou  rukou;  druhá:  IHI.  K  této  noze  přidělán 
starší  zlacený  pektorál  ('0'12  vi  vys.j,  ozdobený  z  předu  modře  a  zeleně 
emailovanými  lístky,  obrubu  tvořícími,  a  šesti  růžicemi  sestavenými  z  gra- 
nátů ;  na  druhé  straně  litý  ciselovaný  corpus. 


97 


9.  Kříž  o  1 1  á  i-  n  í  stříbrný,  O"!  w  vys.  Noha  trojboká,  tepaným  rost- 
linným dekorem  barokním  ozdobená.  Značky:  Znak  Auií^ipurský  a  mono- 
Ljram  složený  z  písmen  A  E. 
Nahoře,  kde  počíná  křížek,  na- 
sazeny jsou  tři  lité  andílci  hla- 
vink\'. 

](».  K  o  n  v  i  c  e  s  p  o  d  n  f)- 
s  e  m  ze  stříbra,  zlacená.  iM  í  s  a 
oválová  (viz  obr  96.),  na  okraji 
hojné  vykrajovaná,  52  cm  dl., 
41  "5  cm  široká.  Plochá  obrulia 
ozdobena  na  čt>rech  proti- 
lehlých stranách  vžd\-  střídavě 
tepanými  ovocnými  skupinkami 
a  litými,  ciselovanými  andílčími 
hlavinkami  s  křidh'  tepanými. 
Mírně  prohloubený  střed  má 
uprostřed  elipsovou,  kartušovitč 
orámovanou  plošku  pro  dno 
konvice.     V  právo    od  kartuše 

allejTOrická  postava  slávy,  v  leVO        ^^''   '^-   ^'-  SolesUv.   Cl.ra.n   P.   .Marie.  Střit.md  konvice. 

spravedlnosti ;  dole  z  mušle  vy- 
létající labuť.  Konvice  (0'23  ;// vys.)  ušlechtilé  formy,  oválového   průřezu. 
Podstavec  ozdoben  na  dolejším,  mírně  vydutém  okraji  stilisovaným  věncovím. 

Nad  podstavcem  nízký  hlad- 
ký, téměř  kulovitý  článek, 
nad  ním  kalichovitá  spodní 
část  nádoby,  ozdobená  zdola 
vzhůru  jdoucími  lupeny  a  sti- 
lisovanými  květy.  Nad  tím 
hlavní  baňatá  část  konvice, 
ozdobená  tepanými  ovocný- 
mi festony,  mezi  nimiž  na 
každé  straně  nahé  poprsí 
s  nasazenou  litou  a  ciselo- 
vanou  hlavou.  Nahoře  báň 
nádol)\"  se  zahýbá  ploše 
k  hornímu  otvoru,  jenž  při- 
kryt VNsokým  válcovým  ví- 
kem. \'íčko  toto  má  dovnitř 
prohnuté  stěn\'  a  zakončeno  jest  nahoře  dvakrát  v\dutou,  uprostřed  kno- 
flíkem opatřenou  ploškou,  jež  obklopena  jest  na  okraji  věncem  tepaných 
ornamentův,  mezi  nimiž  nalézají  se  čtyři  andílci  hlavinky.  Do  vysokého 
oblouku    stočené    ucho    nádoby  ozdobeno  jest  nahou  kar)atydou  ženskou 

Soupis  památeli  liist.  a  uměl.   Pol.  okres  Karlínský.  7 


Obr,  98.  St.  Boleslav.  Chrám  P.   Marie.  Stříbrná  kropenka. 


98 


Obr.  99.  St.  Boleslav.  Chrám  ť.  IMarie.   Pedum. 


se  vztýčenou  hlavou.  Výlevka  má  podobu  rozevřené  stilisované  delfínové 
hlavy  (viz  obr.  97.).  Dobrá  Augšpurská  práce  z  prostředka  XVII.  stol. 
Značky:  Augšpurský  znak  a  značka,  v  níž  písmena  AN. 

11.  Stříbrná  kropenka  7"5  cm  vys.,  14 cm  v  prům.  (viz  obr.  98.). 
Široce  rozevřený  vydutý  nízký  kotlík  končí  se  okrajem  ze  šesti  kruhových 
výsečí  konstruovaným  a  přikryt  jest  plochým  víkem,  na  němž  býval  vy- 
puncován  jakýsi    ornament,    nyní  již  setřený.     Na  vyduté  jeho  ploše  jest 


99 


zběžné  vytepán  hrubý  rostlinný  ornament.  Kotlík  spočívá  na  třech  nízkých 

tlapkách.     Držadlo  jest  po  stranách    s-vitř  zprohýl)anť',    nrihořc  pak  ozdo- 


Obr.  100.  St.  Boleslav.  Chrám  P.  Marie.  Stříbrná  mís.n. 


bono    jest    litou    andílci    hlavinkou.      Značky:    v   jedné    znak    Augspur.-^ký, 
v  druhé  kotva.   Z   konce  Wil.   stol. 

12.  Nádobka  na  umývání  prstíi  ])ři  tabcrnáklu,  sti-ibrná  v  po- 
době mušle  (10'5  tví  v  prům.),  rovným 
pohyblivým  víčkem,  na  němž  v\- 
ryta  listová  ozdoba,  přikryté.  Zna- 
čky :  RR  a  znak  Novoměstský.  Z  druh ' 
pol.  NVIII.  stol. 

13.  Pedum  rokokové,  vkusně 
ze  stříbra  pracované  (viz  obr.  99.). 
V  závitu  z  pruhovaného,  markantními 
lupeny  ovinutého  stvolu  vytvořeném, 
výborně  provedeném  a  okřídlenou 
hlavou  andílci  zakončeném  stříbrné 
sošky:  Kristus  podává  klíče  klfcícímu 
Petrovi.  Nad  touto  skupinou  rijua- 
vena  spodní  část  stvolu  v  klenbičku 
s  osmilalokovým  otvorem,  nad  nímž 
stojí  andílek,  jenž  ručkou  ukazuje 
dolů  na  výjev  tam  se  odehrávající. 
Punc  zlatníkův  není  více  znatelný.  Pe- 
dum toto  opatřeno  r.  1783  za  400  /I. 

14.  Mísa    stříbrná,    tepaná,  ZZ  cvi  .široká  (viz  obr.   100.).     Plochý 
okraj    hojně    zprohýbaný    ozdoben  jest   tepaným   volutovým    a    mušlovým 


Obr.   101.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie  Empi- 
rová vasa. 


100 


ornamentem,   plocha  vnitřní  pak  vkusně  rytým  páskovým  vzorem.     Druhá 
čtvrť  XVIII.  stol. 

Z  četných    cínových    předmětů    empirových,    vesměs  nevalně  vynika- 
jících, aspoň  zmínky  zasluhuje  cínová 

15.  vása  empirová,  21  cvi 
vysoká  (viz  obr.  101.),  urnovitého 
tvaru,  na  bocích  velikými  akantho- 
vými,  vzhůru  vztýčenými  listy  te 
panými  ozdobená ;  po  stranách 
-í-vitá  ucha  ozdobená  karyatydami 
(hlavy  jejich  jsou  uraženy). 

16.  Renaissanční  soška 
Madonny  z  lipového  dřeva  ře- 
zaná, 47  cm  vysoká,  z  druhé  pol. 
XVI.  století.  Měkké  plné  formy 
částek  tělových.  Značně  porušená. 
(Viz  obr.   102.) 

17.  Vazba  missálů: 
a)    Desky    potaženy    hnědo- 

červenou  hladkou  kůží,  do  níž 
ručně  vtlačena  jemná,  velice  vkusná 
zlacená  ornamentace.  Na  rozích 
vkusné  barokní  kování  (andílci 
hlavinky) ;  uprostřed  desky  přední 
ve  sličné  kartuši  reliéf  Madonny 
Staroboleslavské  a  uprostřed  desky 
zadní  reliéf  sv.  Václava.  (Srovn. 
» Památky  výtvarné  z  českosl.  vý- 
stavy národopisné  r.  1S95«.  Oddíl 
»Knihové  vazby«  č.  11.)  Prvá  pol. 
XVIII.  stol. 
b)  Stejné  rohové    ozdoby  spatřujeme  na  jiném    missálu,   jehož  desky 

červeným  aksamitem  jsou  potaženy  a  uprostřed  reliéfovým  poprsím  Krista 

a  P.  Marie  ozdobeny. 

Mimo    to   jest    tu    veliké    množství    barokních    relikviářň,    některé 

jsou  dřevěné  a  pozlacené.    Většinou  jsou  to  více  méně  vkusně  provedené 

prolamované    rámce,   jako  na  př.  relikviář,    jehož  reprodukci  na  obr.   103. 

podáváme.*) 


Obr.   102.  St.  Boleslav.   Chrám  P.  Marie.  Renaissanční 
soška  P.  Marie. 


*)  R.  18U6  odvedeno  l)ylo  dle  iiamctní  knihy  z  pokladnice  zdejší  do  pokladny 
válečné:  zlatý  kalich  s  drahými  kameny,  15  kalichů  stříbrných  pozlacených  i  s  pate- 
nami,  jedno  stříbrné  a  zlacené  ciborium,  stříbrný  krucifix  Ferdinandem  III.  sem  daro- 
vaný, vážící  22  liber,  dva  páry  stříbrných  konviček  s  miskami,  dva  stříbrné  relikviáře, 
.stříbrná  lampa,  stříbrná  nádoba  na  svěcenou  vodu,  stříbrné  antependium  z  malého  oltá- 
říku  P.  Marie  atd. 


101 


z  bohoslužebných    rouch    při    chrámě  P.  Marie  chovaných  za- 

skihují  zmínky: 

1.  Kasulc  z  atlasu  cihlové  barvy,  ve  Iři  kolmé  pruhv'  rozdě- 
lená: ve  středním  ze  zclenéhíj  jiahrbku  vyrůstá  vinný  keř  ověšený  hrozny; 
v  částech  postranních  vybíhají  z  rohu  hojnosti  hadovitě  se  vinoucí  stonky, 
jež  nesou  rozličné  květy  a  ovoce  (viz  obr.  104.).  Druhá  p<jl.  X\'II.  stol. 
Srovn.  »Illustrovaný  katalot^  památek  výtvarných  a  oddělení  církevního 
NVČ.  r.   1895',  tab.  47. 

2.  Kasule   z   bílého    hedvábí,    cele   pokrytá   l)arf)kním   v>'.šíváním 
(listoví    a    květy),    Jež    provedeno    jest    různobarevným    vyšíváním  a  květy. 
Sklonek    .WH.   stol.    Srovn.    ■Pa- 
mátky   výtvarné    z  českoslov.   vý- 
stavy národopisné  r.  1895.«   Oddíl 
» Bohoslužebná   roucha     č.  43. 

3.  Mitra  nt)\éjší,  na  kterouž 
našita  jsou  vypuklá  vyšívání 
starší,  totiž  zpředu  reliéf  Staro- 
boleslavský  (zlatem,  stehem  pří- 
ložným  vyšitý),  v  zadu  poprsí 
sv.  Václava  (zlatem  a  barevným 
hedvábím  ;  dle  starého  obrazu 
chovaného  v  kostele  sv.  j\Iikuláše 
v  Praze).  Sklonek  XVI.  století. 
Srovn.  »Památky  výtvarné  z  CVN. 
r.  1895«.  Oddíl  >  Bohoslužebná 
roucha «   čís.  23.   (Obr.   105.) 

4.  Na  jednom  z  pluviálů 
část  látky  renaissanční 
aksamitové  s  vyvýšeným  vzorkem. 

5.  Zelená  kasule  s  na- 
šitým biskupským  znakem  (kar- 
tuše,  na  níž  černá  orlice).  K  tomu 
velům  kalichové,  na  němž 
v  rozích  vyšity  renaissanční  k\-- 
tice  a  uprostřed  věneček  obklo- 
pující monogramm  IHS.  Konec 
XVI.  stol. 

Obr.   103.   St.   Boleslav.  Chrim  P.  Majie.   Relikviář. 

6.  Z  á  s  1  O  n  k  a  p  ř  e  d  N  e  j- 
s  v  ě  t  ě  j  š  í ,      hedvábná,      pestrým 

rostlinným  vyšíváním  l)arokním  po  celé  ploše  ])okrytá;  uprostřed  IHS 
s  korunou  a  srdcem.  .Wlll.  stolet.  (Srovn.  »Illustr.  katalog,  pam.  výtv. 
a  odd.  cirk.  NVČ.   1895*   str.  60.) 


102 


7.  Dvě  mitry  ze  zlaté  látky,  okrášlené  barokním,  včjířovitě  rozlo- 
ženým vyšíváním. 

8.  Kasule,  ze  světle  modrého  aksamitu,  na  němž  jsou  kosmo 
od  postranních  krajů  ku  středu  pásky  zlatem  vyšívaného  stilisovaného 
ornamentu  rostlinného;    středem  táhne  se  kolmo  pásek  týmž  ornamentem 


Obr.    104    St.   Boleslav.  Kostel  P.  Marie.   Mešní  roucho  č.  1. 


vyplněný.  Při  dolejším  kraji  uprostřed  vyšito  kruhové  vavřínové  věncoví 
a  v  něm  vyšit  znak  na  dvě  píile  dělený;  v  levé  jeho  polovici  jest  znak 
Dietrich.šteinský  (viz  obr.   106.).  Střed  XVII.  stol. 

9.  P 1  u  v  i  á  1  z  růžového,  zlatem  protkaného  brokátu,  jenž  pokryt  vzorem 
osmičkově  splétaných  stonků,  zakončených  velikými  květy.  Okraj  pluviálu 
tvoří  široká  krásná   krajka  renaissanční.  (Viz  obr.    107. j    Konec  XVI.   stol. 


103 


10.  Grcmiál  z  hedvábí  okrové  han- vy ;  na  okrajích  jeho  vyšity  hed- 
vábím v  jemných  barevných  odstínech  kvčty  spojené  hadovitč  jimi  se  pro- 
plétající širokou  zlatou  páskou.  Střed  stol.  XMII. 

11,  Kasule  bílá  ze  stříbrného  brokátu:  při  krajích  vypukle  vyšité 
větvicové  ornamenty.  Při  spodu  v  zadu  dvojznak  vypukle  zlatem  vyšitý 
a  letopočet  1683. 


Obr.  105.  St.  Boleslav.  Kostel  1'.  Marie.  Mitra. 


Naproti  pokladnici,  v  přízemi  věže  severní  jest  sakristie,  na  jejíž 
dveřích  obstojně  provedené  držadlo  a  zámek  ozdobený  vsekávaným  ba- 
rokním ornamentem.  Mramorové  umývadlo  v  ní  —  tvarů  zcela  všedních  — 
postaveno  bylo  r.   1769. 

Při  vchodu  od  oltáře  do  sakristie  je  ve  dlažbě  náhrobník  ze  še- 
dého mramoru,  191  ;//  dlouhý,  104  vi  široký,  téměř  úplně  lavicí  na  něm 
stojící  zakrytý  a  tudíž  nepřístupný.  Jen  tolik  jest  patrno,  že  v  hořejší  jeho 
polovici  jest  nápis,  v  dolejší  dvojznak. 


104 


Obr.   106.  St.   Boleslav.   Chrám  P.  Marie  Kasule  č.   8. 

Nad  sakristií  i  pokladnicí  jsou  ve  věži  upraveny  ve  dvou  patrech 
nad  sebou  síně  jako  oratoře,  z  nichž  každá  dvěma  nízkými  ale  velmi 
širokými  obdélníkovými  okny  podvojnými,  profilovanou  římsou  orámova- 
nými do  kněžského  choru  hledí. 

Podél  stěn  kněžského  choru  postaveny  jsou  barokní  lavice  chó- 
rové s  vysokým  dřevěným  tabulovým  pažením,  jež  složeno  jest  ze  dvou 
řad  orámovaných  desk  nad  sebou,  jež  zakončeny  jsou  římsou,  nad  níž 
zvedá  se  ještě  jedno  dřevěné  pásmo,  dělené  vždy  v  šíři  dvou  desk  dolejších 


Obr.  107.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie.   Část  pluviálu. 


105 


(jbhroublými  i)ila>try  a  ozdobeni'- 
dole  řezaným  mušlovým  a  pás- 
kovým ornamentem,  nahoře  pak 
vyřezávanovi  kartuší  s  dvěma  se- 
dícími andílčími  fij^urkami  jx) 
stranách.  Před  každým  tímto  od- 
dílem visí  s  prostého,  s-vitě  za- 
hnutého ramene  jednoduchá  em- 
pirová  lampička  cínová. 

Ostatní  lavice  k(»stelní 
jsou  dubové;  postranice  jejich 
ozdobeny  jsou  i)ékné  řezanými 
akanthovými  rozvilinami  s  velikou 
kyticí  uprostřed.  I!>1>'  zhotoven)' 
r.   1703. 

V     severovýchodním      rohu 
lodi,     v     koute     utvořeném     pilíři 
oblouků  vítězných,   upevněna  jest 
dřevěná  kazatelna,  velmi  sličně 
upravená  (viz  obr.  108.).  Rečniště 
z  předu    vypuklé    a    po    stranách 
vyduté,    opatřeno    jest    v    rozích 
pilířk}'  dole  volutami  zakončenými 
Ve  středním    poli    veliká    zlacená 
kartuše,  v  níž  vyřezán  reliéf  před- 
stavující   sv.  Auí^ustina  a  sv.   Ře- 
hoře Vel.    v  oblacích    vedle  sebe 
sedící;    obě    postranní    pole  mají 
kartuše    menší    s  reliéfy  sv.  Jero- 
nýma a  sv.  Ambrože.     Pod     řeč- 
ništěm  jdou  pěkné  voluty  od  krajů 
šikmo     ke     středu,     kde    spojen\ 
jsou  dvojnásobnou  rosettou.  Zadn 
stěny  kazatelny  ozdobeny  barokně 
orámovanými     řezbami,     předsta- 
vujícími   sv.    Jana  Křt.    a    Krista 
jako     dobrého     pastýře.     Stříška 
kazatelny  jest  sestrojena  z  bohatě 
členěných    římsových    článků    vě- 
žovitě    nad    sebou    seskupených 
na    nich    dole    sedící    figury    čty'' 
sv.     evangelistů,     nejvýše     stojíc,' 
figura    Panny    Marie    s  děťátkem. 
Vezpod      stříšky       baldachýnový 


Obr.  108.  St.  Eoleslav.  Chrám  P.  Marie. 


106 

lambrequin  a  řasnaté  draperie    ze  dřeva  vyřezávané.   Kazatelna  tato  poří- 
zena r.  1743. 

V  protějším  rohu  stojí  oltářík  sv.  Jana  Nep.,  postavený  r.  1744, 
kosmo  do  kouta  komponovaný,  jednoduchých  forem.  Původní  oltářní  obraz 
nahrazen  novým  (od  Mathaiiscra).  Na  vrchoki  oltáře  obstojná  barokní 
socha  sv.  Josefa. 

postranní  kaple.  Povšechný  ráz  jejich  výzdoby  naznačen 
již  při  popisu  lodi  chrámové.  Dodati  dlužno  ještě,  že  v  každé  z  bočních 
stěn  kaplí  jest  polokruhový  výklenek  se  štukovou  mušlí,  rohovými  orna- 
menty a  se  sochou  uvnitř.  Sochy  ty,  představující  různé  světce  v  životní 
velikosti,  jsou  ze  dřeva  řezány  a  bíle  natřeny.  Ač  pečlivě  jsou  provedeny, 
přece  jest  jim  na  újmu  přílišná  tuhost  a  ztrnulost  komposice.  Nad  vý- 
klenky jest  vždy  čtvercová,  štukovým  vaječníkem  orámovaná  mělčí  plocha, 
do  níž  vložen  na  plátně  malovaný  obrázek  ceny  pouze  dekorativní.  Zadní 
stěnu  každé  kaple  pokrývá  vkusný  oltář  s  vysokou  dřevěnou,  silnou  vrstvou 
sádry  místy  mírně  zlacenou  pokrytou  architekturou  renaissančně  barokní, 
celkem  velmi  ušlechtilých  a  u  každého  oltáře  jinak  komponovaných  forem. 
Zbývá  pak  ještě  v}'líčiti  detaily  zařízení  jednotlivých  kaplí. 

A)  Kaple  na  straně  jižní  (počínaje  od  rohu  východního:  viz 
obr.   109.) 

1.  Slavatovská.  Nad  vnější  arkádou  uprostřed  veliký  plastický 
dvojznak  držený  dvěma  medvědy ;  na  kartuši  nápis :  FERDINANDVS  COM : 
SLAVATA  MARIA  RENATA  COM  .  SLA  VAT  .  DE  NÁCHOD  1668.  Freska 
nástropní  představují  starozákonní  žen}'  jakožto  předobrazy  Panny  Marie. 
Oltářní  obraz  nový  (Klanění  se  sv.  Tří  králův  od  Hellicha  z  r.   1877). 

Tímto  oltářem  zakryt  jest  postranní  vchod,  jímž  druhdy  do  ko- 
stela se  vcházelo.  Podobný  vchod  nalézá  se  i  v  kapli  protější  na  straně 
severní  a  jest  rovněž  oltářem  později  tam  postaveným  zakryt.  Postranní 
tyto  vchody  zřízeny  byly  r.  1729.  Dvéře  jejich  jsou  zevně  plechem  obíjené 
a  hojnými,  z  plechu  tepanými  kartušovými  ornamenty  a  pěkným  barokním 
kováním  ozdobené. 

2.  Valdštýnská.  Nad  předním  obloukem  veliký  Valdštýnský  znak, 
jejž  dva  výborně  modellovaní  andílkové  drží.  Na  menší  kartuši  pod  tím 
nápis:  »SAC.  WALDSTEIN«.  Na  vkusném  oltáři  (viz  obr.  110.)  rozměrný 
(1'90  ;«  šir.,  315  w  vys.),  velmi  pěkný  obraz  Narození  P.  Marie;  pod 
ním  místo  tabernakulu  drobný  (045  m  šir.,  0'56  m  vys.)  obrázek  Svaté 
Rodiny;  nejvýše  v  oválovém  rámu  Bůh  Otec.  Vesměs  dobré  malby  na 
plátně  z  druhé  polovice  XVII.  stol.  Antependium  plátěné  s  pestře  namalo- 
vanými květy. 

3.  Martinická.    Nad  přední  stranou  arkády  dvojznak  Martinický; 
pod  ním  menší  kartuše  s  písmeny:   P-G-V-M.  —  E-M     G«M-G- 
H-   V-   H  1662    Na  oltáři  (viz  obr.   111.)  dobrý  obraz  P.  Marie  na  země- 
kouli stojící  z  druhé  pol.  XVII.  stol. 


108 


Obr.  110.  St.  Boleslav.  Oltář  v  kapli  Valdštýnské. 


B)  Kaple  na  straně  severní  (počínajíc  od  rohu  východního; 
viz  obr.   112.)  : 

1.  Černínská.  Oltář  již  pozděj.ších  barokních  zprohýbaných  forem 
v  podobě  desky  dvěma  anděly  držené.   Nahoře  štítový  nástavek  s  obrazem 


109 


Obr.   111.   St.  Holeslav.  Ciiráin  P.  Marie.  Kaple  Martiiiická. 


Adama  a  Evy  na  plátně  malovaným.  Po  stranách  na  římskách  so.šky 
sv.  Maří  j\la£;"d.  a  sv.  Doroty.  Uprostřed  dolejší  části  veliký  obraz  na 
plátně  »Navštívení  P.  Maric*,  na  němž  v  rohu  vása  s  nápisem:  IGNIS 
ARDENS  ET.  NON  CONBURENS.  Po  stranách  obrazu  socha  sv.  Barbory 
a  sv.  Kateřiny.  Oltářem  zakryt  podobný  vchod,  jako  v  protější  kapli  Sla- 
vatovskč.     Na  kování   jeho    dveří    letopočet   1729.     Nad  arkádou  v  předu 


110 


velký  plastický  znak ;  pod  ním  nápis :  HVB  :  COM  :  CZERNIN  DIANA  CO 
CER  ,  MARCHSA  :  HYPPOLITI  1664. 

2.  Lažanská.  Nad  arkádou  sdružené  znaky :  Lažanský,  Šternberský 


a  Spandkovský ;  pod  nimi  nápis :  ESTHER  LAŽANSKO  .  MITROWSKIA  PIE 
TĚSTA  VIT  ET  FF  CONTVGES  1674  CAR-  MAXIMIL  COM-  LAŽANSKI 
DE  BVKOWE  MAR-  MAXIMIL-  NATA  COM  DE  STERNBERG  ANA  ELI- 
SAB-   NATA  BAR.   DE  SPANDKO.    Oltář  Obětování  P.  Marie. 


111 


3.  Berko  vská.  Nad  arkádou  dvojznak  Bcrkovský  a  Monttcuculský ; 
pod  ním:  F-  A-  C-B— L-  A-  B-  N-  C-  D-  M-  1673*)  Xástnjpní  freska 
znázorňují  výjevy  ze  života  V.  Marie.  Na  oltáři  ol)raz  na  i)látnč  *Oběto- 
vání  Páně*    velmi  svěžího  a  jasného  koloritu:    P.   Maria  i)odává  veleknězi 


Obr.   113.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie.  (Pohled  ke  kruchtě). 


Ježíška;  za  ní  zástup  lidí;  v  popiedí  klečí  žena  podávající  ošatku  s  dvěma 
holoubátky.  Nahoře  poletující  andílci.  \'  rohu  signatura  malířova:  FCO 
GOZZA  F.  167.?  (poslední  číslice  letopočtu  zakryta  rámem).  Na  oltáři  vkusné 
dva  ze  dřeva  řezané  a  zlacené  relikviáře  (1"03  ;// vys.)  na  způsob  pro- 
lamovaného rámce  na  monstrancovité  noze  (obdobné  obr.  lOIi). 


*)  T.  j.  Franciscus  Antonius  comes  Berka,  Ludovica  Anna  Berka  nata  comitissa 
de  Montecuculi. 


112 


-B- 

9 


o 

'Ti 


■B- 


-B-' 


Kruchta  (obr.  113.)  spočívá  na  šesti  přízcdních  polo- 
řloupccli  a  dvou  volně  uprostřed  stojících  sloupech,  vesměs 
jónských.  Střední  tyto  sloupy  jsou  spojeny  vždy  s  dvěma 
přízedními  polosloupy  rovným  kládím.  Tím  vznikají  v  rozích 
severozápadním  i  jihozápadním  dvě  čtvercová  pole  do  kříže 
překlenutá.  Uprostřed  mezi  nimi  klene  se  široký  půlkruhový 
pás  tvořící  jako  mohutná  brána  pokračování  hlavního  vchodu. 
Na  kruchtě  varhany  postavené  vletech  1736 — 1738  s  hoj- 
nou barokní  výzdobou  řezbářskou. 

Pod  parapetní  zdi  kruchty  zavěšeny  jsou  (po  obou 
stranách  vchodu  z  podkruchtí  do  chrámu)  dva  votivní  obrazy 
ni  plátně  renaissanční,  dosti  dobře  malované:  svrchu  vypo- 
dobněn jest  ozářený  zdejší  reliéf  Mariánský  v  oblacích,  pod 
nímž  skupina  patronů  morových ;  na  obraze  po  straně  epi- 
.štc)lní  zavěšeném  krom.č  toho  ještě  dvě  klečící  postavy  doná- 
toru (portréty):  muže  a  ženy  růžovými  keři  obklíčených 
(pečlivě  malované).  Kromě  votivního  německého  nápisu  jména 
dárcův:  ^ořiann  g-lorian  ^-)-^erman  ^^aubímanu  ju  3^Dbraiml5  iinl) 
^ultaim  ^>erinanin  (^cbDÍ)rene  ^obfoiyit^.  Í8creí)rt  bcn  14.  ^in^ii 
3liiiu>  1682.  Na  druhém  obraze  toliko  votivní  chronogramm 
udávající  letopočet   1681. 

Šikmo  v  rozích,  jež  tvoří  kruchta  s  lodí,  stojí  pěkné 
zpovědnice  barokní.  Trojdílná  jejich  stavba  rozčleněna 
hladkými  pilířky  s  hlavicemi  kompositními.  Bohatě  členěné 
římsoví,  tvořící  nad  střední  častí  nízký  segmentový  štít, 
nese  stříšku  a  na  ní  dobře  řezané  sochy  (na  zpovědnici 
v  rohu  severozápadním  Davida,  sv.  Petra  a  sv.  Jeronýma, 
na  zpovědnici  druhé  kající  Magdalenu).  Segmentový  štít 
části  střední  vyplněn  bohatě  řezanou  kartuší  s  monogrammem 
Mariánským  (na  druhé  IHS) ;  prostory  pro  zpovědníka  a  ka- 
jícníky  jsou  nahoře  v  předu  ozdobeny  výbornými  řezbami 
rozvilinovými. 

Zvon  y  (na  věži  severní) : 

1.  0'87  7//  prům.,  078  w  vys. ;  ucha  pletencová ;  nahoře 
nápis,  dvojí  čarou   ohraničený: 

anim  :í.  boiniiii  x  IW  x  ccuc^'  x  l*^  x  nii*^  x  m  Iinnorcm  x  nlin 
E  H\n  X  ct  *  saiuie  x  mařic  x  uiriiinis  i  jilarioie  x  amc  * 

Povrch  zvonu  jinak  zcela  hladký.  (Viz  faksimil  nápisu 
na   obr.   114.) 

2.  071  7/1  prum.,  (J'70  m  vys.;  při  hořejším  okraji  nápis 
ohraničený  nahoře  i  dole  dvojí  linií: 


113 


I  .Runo  ■£  m  ů  CCl-ccc  q  bCL-imo  r  .\-  2  i  a  miinÍL'í>-'i-"  z  liAvtíio- 
lomeus  c  me  2  tVí-il  ů  in  1  CiuiLiic  ů  pv.iiic  d  lans  c  i  (viz  faksi- 
mile  obr.  115.).  Tod  náiii>(in  n.i  plášti  reliéf  (15  cm  vysoký) 
světce  apo.štola.   Ucha  ])k'tcncová. 

3.  Největší  ze  vši'ch.  rSS  ///  pruni.,  I' 14///  výška  (bez 
uch  ozdobených  ma.skaronem  do  barokního  íjrnamentu  v.su- 
nutým).  Při  koruně  široký  pruh  ornamentální,  vkusně  složený 
z  bohatých  ranně  barokních  laloků,  pásek  i  listů  akantových, 
v  nějž  vložen  jest  jednořádkový  nápis:  A  FVLGVRE  ET 
TEMPESTATE   LIBERA   NOS  DOMINE  lESV   CHRISTE. 

Na  plášti  staroboleslavský  reliéf,  pod  nímž  nápis: 
Campan^  hvic  in  HONOREM  DEI  OMNIPOTENTIS  ET 
AVGMENTVM   CVLTVS  B.  V.  MARI/E   VETEROBOLESLAV. 
EXPENSIS  BENEFACTOR:  ANNO  DOMINI   MDCCXXV  FVS^ 
NOTABILIS  PARTICVLA  CAMPAN^  A  SANCTO  THEODVLO 

BENEDICT^ 
IMPOSITA    EST. 

Na  protější  straně  reliéfová  skupina  s  křížem.  Při  do- 
lejší obrubě  (pod  reliéfem  Mariánským) : 

EA  ADIVVANTE  OPVS  zaCharIas  DIetrICh 
fVDIt   prag^. 

4.  T27  ;//  prům.,  0"96  ///  vys.,  stejné  úpravy  jako  pře- 
dešlý, s  poprsními  reliéfními  vyobrazeními  sv.  Petra  a  Pavla 
vavřínovým  pletencem  obklíčenými. 

Nápisy:  MÍCH  HADT  GEGOSSEN  ZACHARIAS  DIE- 
TRICH IN   DER   K.   NEV  STADT  PRAG  ANNO   1724. 

HEC   CAMPANA   EST  AD   LAVDEM  DEI  OMNIPOTEN- 
TIS I  IN  HONOREM  B  :  V  :  M  :  ET  SS  :  |  PETŘI  ET  PAVLI 
EXPENSIS   CVIVSDAM  BENEFACTORIS  |  ANN  :  1724. 

5.  0'56  /'/  prum.,  0'46  ///  výška.    Nápis: 

AD  MAIOREM  DEI  GLORIAM  B  ,  VIRGINIS  MARI^ 
ET  OMNIVM  SANCTORVM  HONOREM  ANTONIVS  HIRNLE 
PR^LATVS  ET  DECANVS  CAPIT  .  VETEROBOLESL.  FIERI 
CVRAVIT.     ANNO   1819.     REFVSA    A-    CARLO  BELLMANN. 

6.  a  7.  v  lucerně  nad  bání ;  oba  drobné  pro.stých  forem. 
Prvý  Kiihnerem  ulitý  signován :  I  •  W  •  K  •  1799.  a  ozdoben 
reliéfem  sv.  Floriana ;  druhý  opatřen  reliéfem  Staroboleslavské 
Madonny  a  nápisem  (na  plášti) : 

SVP  PR^POSITO  JOSEPHO 

TÚSTEL  C^S  :  REG  :  CONSILIARIO 

AVLICO  ET 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský. 


O 


E 

C3 


.0 


C5> 


es 


ZSJ 

/r 

8 


114 


Na  obrubě 


DECANO  FRANCISCO  PISCHTEK 

EPISCOPO   AZOTENSI  SVFRAGANEO 

PRAG^  ANNO   1825- 

REFVSA  A   CAROLO  BELMANN 
CIVĚ  PRAGENSl 


Zadní  část  chrámu  obklopují  se  tří  stran  ambity,  zbudované  jakožto 
pokračování  zmíněné  již  terassy,  na  níž  chrám  stojí,  tak  že  sokl  její  ve 
spodní  jeho  zdi  přechází.  Počínajíce  na  severní  i  jižní  straně  asi  v  rovné 
čáře  s  nárožím  schodišť  věžních,  táhnou  se  parallelně  na  obou  stranách 
v  délce  22  35  ;;/,  přecházejí  šikmou,  3'2  m  širokou  částí  v  zakončující  ra- 
meno východní,  3ó'5  )n  dlouhé.  Vzadu  jsouce  ohraničeny  plnou  zdí,  ote- 
vřeny jsou  v  předu  půlkruhovými,  na  nízkých  pilířcích  spočívajícími  arkádami 
do  nádvoří,  jež  obklopují.  Ramena  postranní  čítají  po  pěti  arkádách,  šikmý 
přechod  tvoří  na  každé  straně  jedna  arkáda,  a  rameno  východní  má  sedm 
arkád.  Uvnitř  ^při  stěnách  stojí  pilastry  naproti  pilířům  vnějším,  spojeny 
jsouce  s  nimi  j)olokruhovými  pasy.  jNIezi  pasy  jsou  plackové  klenby  po- 
kryté rokokovými  bezcennými  malbami,  znázorňujícími  život  Panny  IMarie. 
Stěny  jednotlivých  oddílu  ambitových  mají  obdélníkové  výklenky,  v  nichž 
rovněž  bezcenné  malby,  líčící  dějiny  mariánského  reliéfu  Staroboleslavského. 
Malby  tyto,  původně  Václavem  Kramolínem  r.  1775  provedené,  obnoveny 
r.   1882  F.  AndHevi.  Ambity  vystaveny  v  letech  1728—1731. 

V  nádvoří  ambity  obklopeném  při  zadní  stěně  apsidy  chrámové  stojí 
zajímavý  empirový  náhrobní k,  z  pískovce  tesaný.  Na  nízkém  hranolu 
stojí  veliká  urna  na  čtyřech  stranách  lidskými  lebkami  ozdobená.  Přes  dvě 
z  těchto  lebek  přehozeno  jest  roucho  splývající  k  patě  urny.  V  levo  sedí 
v  řasnatý,  bravurně  tesaný  šat  zahalená  truchlící  postava  ženská,  hlavu 
o  levou  ruku  na  hranolu  spočívající  majíc  opřenu.  V  právo  na  zemi  sedí 
hořekující  polonahý  žebrák.  Postavy  provedeny  jsou  v  životní  velikosti. 
Na  přední  straně  hranolu  vytesáno : 

FERVENTI     RELIGIONIS    VlNDIGI    Pavpervm    Patri    Optimo 

Erasmo  Dionysio  krieger  epis.  Tiberiadensi.  S.  M.  E.  Prae- 

POS  :  ANTIQVISS  :  COLLEG  :  ECCLES  :  VET  :  BOLESAV  DEC.  CAP  :  ET 
CELSISS  :  PRINC  :  ARCHIEPIS  :  PRAG  :  SVFRAG  :  VlC  .  GENERA  :  ET 
OFFICíALI  AMICI  ET  CVLTORES  POSVERVNT  ANNO  MDCCXCIII.  Obiit 
die  27.  Decemb.   A.   1792.  Aet.  55. 

Mimo  to  vytesán  na  podstavci  nápis  původcův:  Jos.  Malínský  fecit 
M.  Pragae.  Výborné  dílo  sochařské.  (Viz  obr.   116.) 

Za  ambity  na  straně  východní  rozkládá  se  HŘBITOV  r.  1835  zru- 
šený. Uprostřed  východní  jeho  zdi  stojí  nepatrná  barokní  kaple  s v.  Be- 
nedikta, pozdějšími  opravami  původního  svého  rázu  zcela  zbavená. 


115 


Na  hřbitově  zachovány  čťtnč  k  u  t  ř  kii/.c  /,  r  1  e  z  n  ř,  rcnaissanční 
i  barokní,  z  nichž  uiiičk'cky  nejzajímavější  jsou  dva: 

1.  M3///vys.  Ramena  [)lo.še  kutá,  rozšířena  jsou  při  koncích  ve  dva 
polokruh)',   mezi   nimiž  jest  srdcovitý  otvor,  a  zakonči  na   jr-ou   jilochou   kru- 


Obr,   116.  St.   Boleslav.  Náhrobník  Kriegrův. 


hovou  ozdobou  dírkovanou.  Rohy  mezi  rameny  vyphiěny  jsou  vkusnými 
vinutinami  renaissančními.  Dolejší  část  ozdobena  jest  po  stranách  ladně 
stočenými  větvicemi,  vybíhajícími  na  obou  koncích  v  jetelový  trojlist  (viz 
obr.   117  ii).  Vkusná   práce  z   i)rvé  polovice  XVII.  stol. 


116 


2.  1"53  m  vys.  Ramena  plochá,  posázená  růžicemi  a  s  obou  stran 
obklopená  S-vitými  vinutinami,  z  nichž  ty,  jež  na  kolmém  břevně  se  na- 
lézají, vkusnými  lupeny  jsou  ozdobeny.  Nahoře  zakončen  kolmý  prut  kříže 

mušlovitou  dírkovanou  ozdobou. 
Tam,  kde  obě  ramena  jsou  zkří- 
žena, umístěna  zavírací  nápisová 
skříňka.  Velmi  vkusná  práce  ba- 
rokní z  prvé  polovice  XVIII.  stol. 
(viz  obr.   \\1  a). 


KAPLE  BL.  PODIVÍNA  vystavěná  r.  1738,  východně  od  kostela 
Mariánského,  při  silnici  do  Benátek  vedoucí.  Jest  to  kruhová  (6"  18  m  vnitř- 
ního priiměruj  barokní  rotunda  se  třemi  risalitovými  výstupky  nižšími  po 
stranách,  prohnutou  báňovou  střechou  prejzovou  přikrytá  a  prostými  lise- 
nami  po  stěnách  ozdobená  (viz  půdorys  na  obr.  118.).  Jest  plochým  stropem 
krytá  a  třemi  segmentem    zakončenými  okny  osvětlená.    Stěny  rozčleněny 


117 


jsou  prostými  pilastry  po  obou  stranách  každého  výstupku  stojícími  a  prostou 
římsu  nesoucími.  Strop  ozdoben  freskovou  architektonickou  malbou  před- 
stavující perspektivní  pohled  do  klenutí.  Výklenky  překlenuty  jsou  troj- 
dílnými scíijmentovými  pásy,  jež  ozdobeny  jsou  pěkným  andělíčkem  s  véncem, 
palmou  a  kyticí  al  fresco  malovaným.  Ve  výklenku  východním  zdčná  hrubá 
mensa,  ve  výklencích  pobočních  mensa  i  střídmé  orámováni  oltářního  obrazu 
freskou  imitováno.  Malířská  výzdoba  kaple  pochází  asi  z  r.   1741. 

Na  oltáři  ku:  renaissanční  kříž  s  mosazným,  dobře  modello- 
vaným  litým  c  o  r  p  usem  ze  XVII.  stol.  a  dva  s  v  í  c  n  >■  cínové  s  no- 
hami tvojbokými,  jež  akanthovým  ornamentem  jsou  oživeny  a  na  ptačích 
spárech  spočívají ;  na  nich  vyryto :  M.  C.   1735. 

Na    stěnách  zavěšeny : 

T  ř  i   n  a  p  1  á  t  n  ě  m  a-  ^ 

I  o  v  a  n  é  obrazy  prostřední 
velikosti : 

1.  Kopie  Caroseliova 
obrazu  sv.  Václava  z  r.  1628 
v  kostele  Vatikánském  v  Ří- 
mě. Sv.  Václav  vypodobněn 
jest  v  brnění  římském  s  na- 
hými koleny  i  lokty ;  na  ra- 
menou  má  červený  plášť,  na 
hlavě  korunu  královskou, 
v  levici  praporec  s  orlicí. 
Nad  ním  anděl  jinou  korunu 
mu  podávající.  Dole  v  pozadí 
drobná  scéna  zavraždění  a 
pod  ní  erb  s  insigniemi  prae- 
latskými ;  nad  štítem  obrně- 

nec.   Pod  obrazem  nápis  :  ^ 

VĚRA  ET  GENUINA  EFFIGIES  IMAGINIS  DIVÍ  WENCESLAI  REOH 
DVCIS  BOEMJIE  QVAE  RÓME  AD  SM  PETRVM  IN  VATICANO  IN  AL- 
TARI  PRETIOSO  IPSI  DÍCATO  PROSTAT  ET  POPVLO  EX  OMNIBVS 
ORBIS  PARTIBVS  EO  CONFILVENTI  MAGNAE  EST  VENERATIONI  IVGI 
RESPLENDENS  LAMPADE  CVI  ETIAM  PROXIME  IN  ANNO  SCTO  DEVOTI 
BOEMI  NVMERO  146  HOMAGIVM  DEBITVM  PRESTITERVNT  ET  AB 
ALTARI  ISTO  ACCEDENTIBVS  ADHVC  COPIOSIS  GERMANIS  ET  POLONIS 
PVLCHRO  ORDINE  PROCESSERVNT  SIMVLQVE  ECCLESIAS  ROMANAS 
DIE  28.  DECEMB.  PROCESSIONALITER  VISITARVNT.  CANTATVM  ET 
CONTIONEM  LINGVA  BOEMICA  DE  EO  HABVERVNT  PER  lOANNEM 
DLAVHOWEZKY  SANCTAE  METROPOLITANAE  ECCLESIE  PRAGENSIS 
PRAEPOSITVM.  ANNO  DOMINI  1674.  Obstojná   práce  z  konce  XVII.  stol. 

2.  Sv.  Václav  kráčí  bos  od  chrámu,  za  ním  Podivín  v  jeho 
šlépějích.  V  rohu:  10.  SPITCZER  PINXIT  PRAGAE  1742.     (Viz  obr.   119.) 


Obr.  118.  St.  Boleslav.  Kaple  bl.  Podivína.  Půdorys. 


Obr.   119.  St.   Coleslav.  Obraz  Spitzerův  v  kapli  bl.   Podivína:  Sv.   Vá:lav  a  bl.  Podivín. 


Obr.  120.  St.  Boleslav.  Obraz  Spitzeriiv  v  kapli  bl.  Podivína:   Umučeni     bl.  Podivína. 


120 


3.  Umučení  bl.  Podivína.  Dole  znak  Vunšvický  a  nápis:  lOAN- 
NES  ANTONIVS  CAIETANVS  LIBER  BÁRO  DE  WVNSCHWITZ  HAEREDI- 
TARIVS  DOMINVS  IN  INFERIORE  KERNSALZ,  MEDIO  KERNSALZ  ET 
RAPPETITZ  A.  1741.  Také  tento  obraz  pochází  od  Spitzera,  ač  není  na 
něm  jméno  malířovo.*)  (Viz  obr.  130.)  Oba  tyto  obrazy  jsou  co  do  kom- 
posice i  koloritu  velmi  dobré.**) 

PROBOSTSTVI.  Stavba  započatá  Bedřichem  hrab.  Althanem  asi 
v  letech  1720 — 1730,  zůstala  nedokončena,  až  teprve  v  letech  1868 — 1869 
dovršena.  Ve  výstavnosti  své  nevykazuje  nic  zvláště  pozoruhodného. 

' —  Na     schodišti     tabulový 

obraz  hrubé  práce,  sv.  Simona 
a  Judu  představující.  Řemeslná 
práce  ze  XVI.  stol. 

DĚKANSTVÍ  kapi- 
tulní vystavěno  děkanem  Ja- 
nem Heroldem  ze  Stody  asi  v  le- 
tech 1710—1720.  Budova  dvou- 
patrová, v  části  zadní  o  bývalou 
hradební  zeď  se  opírající,  archi- 
tektonicky nezajímavá.  Na  vratech 
starší  vkusné  kruhové  klepadlo 
(17  cm  v  prům.)  forem  renais- 
sančních.  (Viz  obr.  121.) 

V  této  budově  chová  se 
tak  zvaná  » Svatováclavská 
knihovna «  (asi  2000  svazků), 
zřízená  z  odkazů  zemřelých  dě- 
kanů a  r.  1789  rozšířená  knihami 
ze  zrušených  klášterů  koupenými. 
Mezi  knihami  jest  několik  ruko- 
pisů a  inkunabulí.  Z  rukopisů 
uvádíme : 

1.  Rukopisný  kodex  z  doby  husitské  (192  papírových  listů 
ve  čtverci),  o  němž  viz  Dobrovského  »Bohmische  Litteratur  auf  das  J.  1779. 
Ersten  Bandes  zweites  Stůck«  str.  132 — 135  a  V.  Nedoma,  »Boleslavský 
kodex  z  doby  husitské*  ve  » Věstníku  král.  české  společnosti  nauk  1891* 
str.  25—50. 


Obr.  121.  St.   Boleslav.  Děkanství.  Klepadlo. 


*;  Dle  tohoto  obrazu  Spitzerova  zhotovil  A.  Birckhart  rytinu  r.  1740,  pod  níž  se 
čte:  »Joannes  Spitzer  del.  A.  Birckhart  sculp.»  Viz  reprodukci  této  rytiny  v  časopise 
»Viasť«  XII.  (1896)  str.  679. 

**)  Třetí  Spitzerův    obraz   tyto   oba    komplcmentující    (Podivín  skrývá  obraz  Ma- 
riánský pod  kořeny  stromu)  obnoven  a  přenesen  nyní  do  chrámu  sv.  Václava. 


121 


2.  Rcgula  s.  Augustini,  scrmones  ejusdeni ;  admonitio ;  rcgula  s.  Pa- 
chomii;  regula  fratruni  Hybernicnsiuni ;  rcgula  s.  Columbani.  Rk]).  na 
pergamenu  z  X\'.   stol. 

Z   inkunahulí : 

1.  Missál  tištěný  v  ISamlx-rce  s  kanónem  na  pergamenu  jjsaným 
z  r.   1489.*) 

2.  Benátská   bible  z   r.   1506. 

3.  Vocabularius  juris  utriustiue  v  bílé  kůži  vázaný  s  vtlačenými  orna- 
menty a  s  gotickým   prostým  ko\áním. 

4.  Statuta  c-ccicsiastica.   Venetiis  per  Baptistam   de  Tortis   1502. 


Obr.  122.  St.  Boleslav.  Residence  kanovnická. 


5.  Cornuco  latinac  linguae  Nicolao  Perotto  Sipontino  pontifice  autore. 
Excusa  in  alma  Parisiorum  academia  per  Nicolaum  Sauetier  Calcographum 
Parisiis   1508.  (Titulní  list  pěkným  dřevorytem  jest  okrášlen.) 

6  Inventarium  seu  Repertorium  generále.  Inipres>it  hoc  opus  probus 
vir  lohannes  Cleyn  alemanus  chalcographus  et  bibliopola  Lugdunen.  A.  1509. 

7.  Textus  Sententiarum  cum  conclusionibus  Henrici  Gouchem  nec- 
non  scriptis  sti  Thomae  de  Aquino  ad  Hanibaldum  episcopum.  Impensis 
atque  singulari  opera  Nicolai  Kcsler  civis  Basiliensis  A.   1492. 

8.  Katechismus  Krozi  Stipana  istriana  s  pomoczu  dobrich  chrvatov 
sad  najprvo  istlomačena.  Tubinský  tisk  z  r.  1561,  56  listů  v  S*'.  První  gla- 
golským  písmem  v  Německu  tištěná  kniha.**) 

PEČEŤ  KAPITULNÍ,  v  oválové  střední  její  ploše  jest  obdélní- 
kové,   nahoře    třemi    gotickými    štíty  zakončené   pole,    v  němž  vyobrazeno 

*)  Srvn.  Dobrovský,  Bohm.  Lit.   1779,   132. 
**)  Srvn.  Dobrovský,  Bohm.  Litt.  177S  str.  135—138. 


122 

zavraždění 
levicí  sv.  V 
hoře    pod 
s  nápisem: 


I 


'>*í 


m 


sv.  Václava:  Vpravo  stojí  Boleslav  s  napřaženým  mečem  drže 
áclava  za  hlavu ;  v  levo  klečí  sv.  Václav  kruhu  se  chytaje.   Na- 
středním    štítem    ruka  Boží.    Za   postavou  Boleslavovou    blánka 
^>BOLESLAVS«,  za  sv.  Václavem  blánka  s  nápisem:    »S.  WEN- 
CESLAVS«.  Na  okraji  nápis:  SIGILLVM  CAPITVLI  ECCLESIE 
BOLESLAVENSIS.  Vyobrazení  její  podal  Balbín  na  rubu  titul- 
ního listu  VI.  knihy  svých  »Epitome«.  Srovnej  Ant.  Rybička, 
»0  erbích,  pečetěch  a  znacích  stavu   kněžského  v  Cechách* 
str.   8.   a  tab.   IV.   R   (vyobrazení  dle  Balbína). 

Ve  farní  kanceláři  chová  se  p.a  m  č  t  n  í  peníz  mari- 
ánský stříbrný,  43  /«;//  v  průměru.  Na  aversu  reliéfová  (mělká) 
podoba  obrazu  staroboleslavské  Madonny;  na  reversu  nápis: 

MONUMENTŮM  DIV^  VIRGINI  •  VETERO  •  BOLESLAVI- 
ENSI  •  PIA  CATHOLICORU  •  OPERA  6'/,  POST  •  ANNOS 
12  •  SEPT  :  1638  •  REDVCI  •  QAAM  •  IM  PIETAS  •  H^RE- 
TICA  •  14  •  FEBR  :  1632  EXTERMINARAT.  Autorova  značka 
S  •  S  a  kombinace  písmen  I.   a  W.  *) 

RESIDENCE  KANOVNICKÉ:  jedna  vystavěna 
v  letech  1733  až  1739,  druhá  v  letech  1768  až  1770.  Archi- 
tektonicky zajímavější  jest  první  z  nich  (viz  vyobr.  122.). 
Jsou  to  vlastně  residence  dvě  stejného  průčelí  pod  jednou 
střechou,  kteráž,  dříve  mansardová,  okrášlena  jest  velikým 
vikýřem  oběma  půlím  společným.  Portály  ozdobeny  po  stranách 
pilastry  s  volutovými  hlavicemi,  na  nichž  spočívá  římsoví 
uprostřed  segmentovitě  prohnuté  a  po  stranách  barokními 
vasami  okrášlené.  Část  portál  obsahující  v  šíři  dvou  oken 
povystupuje  v  obou  půlích  mírně  v  před  na  způsob  risalitu 
nahoře  zakončeného  nízkým  segmentem,  jenž  barokní  vasou 
na  vrcholu  jest  ozdoben.  Nad  okny  prvního  patra  jsou  řím- 
sové okrasy.  Výřata  ozdobena  jsou  uorostřed  v  hořejší  polo- 
;vici  vkusně  řezanou  barokní  lištou  (viz  obr.   123 ) 


-^  ^  Bývalá  RESIDENCE    jesuitská    při  chrámu  P.   Marie, 

Obr.  123.  st.  Boiesia  .    ^.    1557  vystavčuá,  nyní  přeměněná  vc  vojcuská  kasáma,  umě- 

Barokni  lišta  na  vrate  .h  '  1/1 

kanovnické  residence.   Iccky    kromě    uěkoUka  barokních     štukových  ozdob  na  pro- 
středním risalitu   zcela  nevýznamná. 

SVATÁ  CESTA  z  Prahy  do  Boleslavi,  t.  j.  44  kaplí  podél  staré 
cesty  nedaleko  nynější  silnice,  asi  ve  vzdálenosti  '/^  /c7n  od  sebe  rozesta- 
vených. Jsou  to  obdélníkové  silné  vyzdívky  zakončené  nahoře  římsovým 
trojhranným  štítem  a  kutým  křížem,  {)řcd  nimiž  vystavěna  hranolová  mensa 
oltářní.  Uprostřed   přední  ploch}'  zdiva   mělký   obdélníkový   segmentem  za- 


*')  Tutéž  medaili  ve  zlatě  —  lu  dukátu  váhy  —  chová  zemské  museum  v  Praze. 


123 

končený  výklenek  s  freskovou  malbou.  Kaplice  tyto  jsou  většinou  velmi 
sešlé;  freskové  malby  v  nich  bezcenné.  Vystavěny  byly  roku  1674.  Srvn. 
Beckovský,  »Posclkyně<  III.,  484 — 485;  >Via  Sancta  Pragá  Vetero-Bole- 
slaviam*,  8°  se  44  rytinami  (^ Samuel  Dworzak  sculp.«j  v  Praze  1690.*) 
české  vydání   z  r.   1C92. 

Při  silnici  z  Brandýsa  do  Staré  Boleslavi  vedoucí  (dílem  po  náspu, 
většinou  však  po  půlkruhových  obloucích  viaduktu  zbudovaném  z  lomo- 
vého zdiva  počtem  16,  jichž  prosté  pilíře  jsou  hrubými  operáky  sesíleny) 
KAPLE  SV.  ROCHA  půlkruhového  půdorysu  s  malou  báňovou  lucer- 
ničkou  na  střeše,  zcela  nevýznamná,  původně  as  renaissanční  drobná  stav- 
bička,  jíž  při  stavbě  nynějšího  mostu  (rozšiřujíce  starý  viadukt)   loď  ubořili. 


Bořanovice. 

Schaller  X.,  268;  Sommer  XII.,  294. 
O  bývalé  tvrzi  zdejší  viz  Sedláček,  Míst.  slov.  45. 

Brandýs  nad   Labem. 

loannes  Carolus  Rohn,  Antiquitas  ccclesiarum,  capellarum  etc.  districtus  Curim. 
Schaller,  Topographie  X.  (Kaurž.  Kr.),  286—292;  SommerXII.  (Kauř.  Kr.),  262—263; 
J.  V.  Prášek,  Okres  Brandejsský  nad  Labem  1875,  5—37;  F.  B.  Mikovec-K.  V.  Zap, 
Starožitnosti  a  památky  české  1865,  II.,  69  -84  (s  rytinou  představující  pohled  na 
zámek;  dle  výkresu  V.  Kandlera  ryl  A.  Fesca);  F.  B.  Mikovec,  Das  Schloss  Brandeis.  — 
F.  J.  Lehner,  > Chrám  sv.  Vavřince  v  Brandýse*  Method  III.  (1877),  59.  —  Frant. 
Kneidl,  »Paměti  škol  okresu  Karlínského^^  1898,  str.  167—192.  —  Dr.  J.  V.  Prášek 
v  Ottových  »Čechách*  IV,  215—223. 

Hroby  s  kostrami  skrčenými  Katal.  retrosp.  vý.st.  č.  61.  Pam.  arch.  XV. 
407—409  a  429.  Vyobrazení  nalezených  předmětů  viz:  Dr  J.  Píč,  Čechy  praehisto- 
rické  I.,  tab.  VI. 

Část  města  na  ostrohu  ležící  nazývá  se  »na  hrádku*;  bývalli  tu  na  straně, 
jižní  s  městem  souvisící  nějaký  val,  nelze  více  zjistiti    Pam    arch.  XV.  (1891),  368. 

R.  1639  proměněny  Brandýs  i  Boleslav  v  zimní  ležení  armády  švédské. 
Prospekt  Brandýsa  a  St.  Boleslavi  s  tímto  opevněním  jest  v  Merianově  >Topo- 
graphia  Bohemiae,  Moraviae  et  Silesiae*  (Frankfurt  1650),  odkud  podána  reprodukce 
pohledu  na  zámek  Brandý.ský  na  obr.  124.;  prospekt  tento  otištěn  pak  znovu  v  »Theatrum 
europ.*  IV.,  360  (Frankfurt  1692).  Dle  rytiny  této  zhotovena  byla  (hůře  provedená) 
rytina  pro  dílo  )»Das  jetzt  lebende  Konigreich  Bohmen*,  str.  82.  (Frankfurt  1712). 

DĚKANSKÝ  CHRÁM  OBRÁCENÍ  SV.  PAVLA.  Orientovaná 
třílodní  poměrně  nízká  budova  z  polovice  XVI.  stol.,  původně  v  prostém 
renaissančním  slohu  (s  některými  gotickými  reminiscencemi)  provedená, 
později  zbarokovaná.   Restaurován  r.   1900. 


*)  Srvn.  Dlabač,  K.  L.  I.,  357  č  14. 


124 


Průčelí  ozdobeno  vysokým,  celou  šíři  hlavní  lodi  zaujímajícím 
a  volutovými  vyzdívkami  opřeným  štítem.  Také  čelní  zdi  bočních  lodí 
opatřeny  volutovými  vyzdívkami.  Kromě  omítkové  rustiky  nárožní  postrádá 
dolejší  část  průčelí  všelikých  ozdob. 


Obr.   124.  Brandýsský  zámek  s"  švédským  opevněním  r.   1640.  (Z  INIerianovy  Topografie.) 


V  půdorysu  tvoří  kostel  obdélník  19'6  m  široký  a  20'7  m  dlouhý, 
zakončený  na  straně  východní  polokruhovou,  ir2  w  v  průměru  měřící 
apsidou  fviz  půdorys  na  obr.   125j. 

Hlavní  loď  oddělena  jest  od  lodí  bočních  po  každé  straně  třemi 
hranolovými  pilíři,  jež  na  všech  čtyřech  stranách  opatřeny  jsou  pilastro- 
vými  příporami,  nahoře  pak  zakončeny  jsou  římsovou  hlavicí  a  spojeny 
navzájem    polokruhovými    arkádami.     Zdi    hlavní    lf)di    jsou    nad    klenbou 


125 

zvýšeny  cihlovou  přístavbou,  opatřenou  na  každé  stranč  velikými  luneto- 
vými okny  zazděnými,  mezi  nimiž  zevnč  upraveny  hladké  piastry.  Zcvné 
jeví  se  tedy  hlavní  loď  vyšší  nežli  lodi  postranní,  kdežto  uvnitř  klenba 
všech  lodí  stejně  jest  vysoká.  Klcnlja  hlavní  lodi  jest  valená  s  lunetovými 
výseky  nad  arkádami  bočních  lodí.  Na  klenbě  imitována  jest  síťová  klenba, 
jejíž  slabounká  žebra  trojhranného  profilu  zhotovena  jsou  z  malty.  Svorníky, 
jež  rovněž  jsou  z  malt\-  imitovány,  ozdobeny  jsou  plastickými  renaissančními 
růžicemi.  Triumfální  oblouk  jest  pod(ji)nými  ždirovitými  hranami  na  klenbě 
pouze  naznačen. 


Obr.  125.  Brandýs.  Půdorys  děkanského  chrámu. 


Boční  lodi  opatřeny  jsou  klenbou  křížovou;  každá  z  nich  osvětlena 
jest  třemi  lunetovými  okny. 

Presbytář,  vytvořený  zmíněnou  apsidou,  jest  téže  šířky  jako  hlavní 
loď,  a  osvětlen  jest  s  každé  strany  jedním  oknem;  okno  za  oltářem  jest 
zazděno.  Také  presbytář  podobně  nad  klenbou  jest  zvýšen,  jako  hlavní 
loď;  a  jest  ve  zvýšení  tom  opatřen  opět  třemi  slepými  okny,  podobně 
jako  loď. 


126 

Na  omítce  klenby  nad  hlavním  oltářem  ve  čtvercovém  orámování 
nápis: 

ANNO  DOMINI  :  1  •  5  •  4  •  1  • 

HOC  OPVS   INCEPTVM  EST  MEN 

SE  MAIIO  PER  MAGISTRVM  MA 

THES  ITALVM  SERVITO   : 

RE  GENEROSI  D  •  DOMINI  ARNESTIE 

KRAYK  ET  IN  RECENTIORI  BOLESLA 

VIO  EXACTVLVE  EST  ANNO   1542 

MENSE  IVNIO. 

Uprostřed  jižní  boční  zdi  hrotitý  gotický  portál  mělce  žlábkovaný 
a  dvěma  pruty,  jež  nahoře  dvakráte  se  protínají,  orámovaný.  Dle  vzoru 
tohoto  portálu  upraven  byl  v  novější  době  také  vchod  průčelní. 

Před  jižním  portálem  barokní  sínec  s  pěkným  volutovým  štítem. 
Poslední  travée  při  průčelní  zdi  západní  zaujímá  empora  spočívající 
na  arkádách  opřených  jednak  o  poslední  pár  pilířů  hlavní  lodi,    a  o  pilíř 
mezi  nimi  stojící  (z  osy  hlavní  lodi  k  severu  vyšinutý),    a  jednak  o  boční 
zdi  chrámové. 

Oltáře  vesměs  barokní:  1.  hlavní.  Tumba  s  prohýbaným 
nízkým  nástavcem  jest  poněkud  ode  zdi  odsunuta.  Po  stranách  vkusné 
branky,  nad  nimiž  po  jedné  soše  v  životní  velikosti:  sv.  Vojtěcha  a  svatého 
Prokopa  (ze  dřeva  řezané).  Na  stěně  nad  oltářem  veliký  zprohýbaný  rám, 
zdobený  prolamovanou  řezbou  a  nesený  dvěma  velikými  sochami  vznáše- 
jících se  andělův.  Obraz  nový  (Scheiwluv  z  r.   1887). 

2.  a  3.  u  východních  zdí  bočních  lodí:  vkusně  upravená 
deska  obraz  nesoucí  zakončena  jest  nahoře  volutovou  římsou  a  štítkem. 
Obrazy  nové,  bezcenné.  Po  stranách  dobré  ze  dřeva  řezané  sochy;  zvláště 
socha  sv.  Jana  Křtitele  jest  velmi  zdařilá. 

4.,  5.,  6.  a  7.  při  p  i  1  í  ř  í  c  h  d  ě  1  í  c  í  c  h  hlavní  loď  od  lodí  postranních, 
úhledných  celkem  forem  s  deskovými  zprohýbanými  nástavci  štítem  nahoře 
zakončenými,  s  dobrými  sochami  po  stranách  (poměrně  nejlepší  sv.  Zikmund 
a  sv.  Ludmila  na  oltáři  sv.  Václava). 

Na  oltáři  sv.  Pomocníků  dobrý  obraz  sytých  barev,  na  němž 
podepsán  (od  pravé  ruky  k  levé)  F.  Dallingcr  1751.  Na  oltáři  sv.  Kříže 
obraz  sladce  sladěného  koloritu  ^Kristus  na  kříži«  signovaný :  Philipp 
Leubner  pinxitReichenbergaeA  1771.  Na  oltáři  sv.  Václava  dobrý 
obraz  představující  světce  brněním  oděného,  stojícího  mezi  dvěma  anděly. 

8.  uprostřed  boční  stěny  lodi  severní  (za  ním  stopy  za- 
zděného portálu),  sv.  Anně  zasvěcený,  velmi  sličný  (viz  obr.  126.)  Svršek 
baldachýnový ;  po  stranách  na  konsolách  sochy  světců.  Uprostřed  velmi 
pěkný  rámec  s  volutovou  a  mřížkovou  ornamentací.  V  něm  malý  obraz 
na  plátně  (70  cm  vys.,  53  cm  šir.),  dobře  provedený. 


127 


Kazatelna  podobného  rázu  jako  oltáře ;  na  stříšce  socha  Dobrého 
Pastýře,  na  oblém  řečništi  reliéfy  evangelistův  —  vše  ze  dřeva  řezáno 
a  obarveno. 

Veškery  oltáře  i  kazatelna  jsou  soudobé;  pocházejí  z  prvé  polovice 
XVI II.   stol.*) 


Obr.  126.  Brandýs.  Děkanský  chrám.  Oltář  sv.  Anny. 

V  sínci  před  jižním  portálem  barokní  sošky  bolestné  P.  Marie 
a  zbičovaného  Krista  (sedící).  Nevalné  ceny. 

Na  prvním  páru  pilířů  po  slušné  barokní  sošce  sv.  Jana  Nep. 
a  sv.  Barbory  z  poč.  XVIII.  stol.  {95  on  vys.),  při  nichž  v  zasklenných 
nevkusných  skříňkách  zachovaly  se  staré  zdobené  voskoví  ce, 

*i  Oltářní  kámen  na  hlavním  oltáři  označen  letopočtem  1736. 


128 

Křtitelna  cínová.  Obhroublý  neprofilovaný  kotlík,  spočívající  na 
třech  orlích  nohách,  jež  v  drápech  kouli  svírají.  Na  bocích  kotlíku  dvě 
lví  hlavy  s  kruhy  v  tlamách.  Značky:  Staroměstský  znak  a  jméno  cínařovo 
lOSEPH  BRADL  (?)  s  letopočtem   1786. 

Lavice  vesměs  dubové;  čela  jejich  vykládaná,  na  postranicích  vy- 
řezán barokní  páskový  ornament. 

K  r  o  p  e  n  k  a  mramorová  v  prostředním  pilíři  pod  kruchtou,  vkusné 
barokní  formy. 

Kuté  železné  raménko  závěsné  na  středním  emporním  pilíři, 
vkusně  pracované  (XVII.  stol.). 

Lampa  závěsná  na  věčné  světlo,  rokoková  (33  cm  v  prům.), 
z  postříbřené  mosazi,  dobře  pracovaná,  zavěšená  na  řetězci  ze  železa 
kutém,  mezi  jehož  články  vsunuty  zlacené  kuličky. 

Šest  svícnů  rokokových  {19  C7)i  vys.),  ze  dřeva  obstojně  řezaných. 

Ciborium:  kupa  barokní,  ze  stříbra,  pozlacená,  uspokojivých  tvarů; 
noha  novější  měděná.  Značka  nezřetelná. 

Monstrance  sluncové  formy  s  dekorem  rozvilinovým  a  květovým ; 
dosti  dobrá  práce  z  konce  XVIII.  stol.  Beze  značek. 

Kalichy:  1.  stříbrný  pozlacený  30'5  ;;z  vys.  s  tepanou  ornamentikou 
rostlinnou  (klasy  a  vinná  réva)  i  mušlovou.  Značka  Vídeňská  s  letopočtem 
1844  a  písmeny  F  T. 

2.  kupa  a  košíček  stříbrné  z  konce  XVIII.  stol.,  noha  mosazná  novější. 
Slabá  barokní  práce. 

Mezi  mešními  rouchy  nic  pozoruhodného;  toliko  široká  pletená  krajka 
renaissančního  krásného  vzoru  na  jedné  z  alb  zasluhuje  zmínky.  Viz  obr.  127. 
(Nyní  chová  se  v  zemském  museu  Pražském.) 

Sanktusník  z  r.  1669,  ve  věžce  nad  presbytářem.  Nahoře  tří- 
řádkový, dvojnásobnou  linkou  ohraničený  nápis : 

TENTO  ZWON   GEST   SLIT  KE   CZTI   A   CHWALE   NEROZDÍLNÉ 
TROGICZE   SWATE  ZA  PRIMASSTWI  PANA   lANA   GELINKA   A   AVR 
EDENSTWI  PANA   GIRZIHO  SVDKOWSKYHO   LETHA   1669. 

Při  dolejším  okraji  nízké  reliéfy:  Pieta  a  dvěma  anděly  nesená  kartuše 
s  monogramem  I  H  S. 

Náhrobníky    v    kostele:    1.    do    jižní    zdi    chrámové    zasazený, 

z  červeného  mramoru,   r78  vi  vys.,    0'91   ;;/  šir.     Na    okraji    nápis:    Uctila 

panic    H).    B.  CJťJJJ^    Hmrířla  |  Hroicna    ]?anii    libmila    Paliluiljoiua 

\  Vdob\\z\  manjicllia  |  pana  inalictic  IThopha  ?  haqilbma  |  ten  auícnj  prícb 
'  y,       '    '1:3        ' 

prEncrenij  ;^"  llOatjIauia  íuío  poríjomana  iu'lí.  Na  vnitřní  ploše  znak 
s  kohoutem ;  nad  ním  kolčí  helmice  s  kohoutem  v  klenotu  a  s  fafrnochy. 
Nahoře  jest  střední  i)locha  půlkruhově  orámována;  v  cípech,  jež  tím 
v  rozích  vznikly,  jsou  okřídlené  hlavinky. 

2.  před  předešlým  v  dlažbě,  rovněž  z  červeného  mramoru,  153  tn 
dlouhý,  102  m  šir.,  krásné  pracovaný,  ale  značně  vyšlapaný.    V  hořejších 


129 


rozích  vytesány  skřížené  hnáty  a  na  nich  lebky,  jež  v  zubech  drží  zá- 
clonovité  pozadí  znaku,  v  nčmž  spatřují  se  dva  proti  sobě  vztýčení  lvi 
palmový  stromek  držící ;  v  klenotu  lev  se  stromkem  palmovým.  Nápis  na 
široké  bláně  pod  znakem  otřen.  Jest  to  náhrobník  rodiny  Mezleckých 
z  Palmolowu  (z  poč.  XVIII.  stol.j. 

3.  Pod    kruchtou    fragment    náhrobního    kamene ;    na    něm    v  reliulu 
dětská  postava. 


Obr.   127.  Brandýs.  Děkanský  chrám.  Krajka. 

4.  Pod  lavicemi  před  oltářem  na  straně  evangelijní,  pískovcový, 
074/1  "50  »z;  po  celé  ploše  rozložen  nápis,  jehož  letopočet  udává  dvakráte 
rok  úmrtí  1737: 


LVX    INFINITA 

LVCeat  ann^ 
haakIann^  pIe 
et  constanter 

PLEN^   SANCTIS 

SIM^  TRiNiTATiS 

CVLTRICI: 

QV^  sVb  DeCLMa 
qVInta  IVnII  noc 
TV  obIVIt 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský. 


130 


Nápis  orámován  jest  prostým  ornamentem  závitovým. 
5.   Vedle  předešlého;  pískovcová  deska  0'94^1'75  w,    ve  svrchní  po- 
lovici plochy  ozdobeaá  původně  vypuklým   erbem  (nyní    otlučeným),    pod 
nímž  na  závitové  bláně  nápis: 

ZDE  ODPOCZIWA 
VROZENI  A   STATECZNI   WLA 
DIKA  MATTAVSS  NORBERT 
FRISCHMAN   Z   EHRENGRONV 
TIECHTO   J.M.C.PANSTWI   DO 
BRE  ZASLAVZILI  HEITMAN 
LÉTA  PANIE   MCLXXXVIII 

XX  FEBRVARIJ 
AT   ODPOCZIWA  W   S.   POKOGI 

ZVONICE    stojí    opodál    kostela;    jest    to    čtyřboká    hranolová  věž 
o  dvou  poschodích,  cibulovou,  plechem  pobitou  bání  krytá.   V  prvém  patře 

má  okna  ov^álová,  v  druhém  veliká  ob- 
délníková, nahoře  o  něco  užším  polo- 
kruhem zakončená.  Pod  střechou  střídmá 
římsa  silně  vysedlá.  V  ní  zavěšeny  zvony: 
1.  l'\9  m  priiměr,  r09  m  vysoký 
z  r.  1577.  Na  nohách  větévkový  relié- 
fový ornament.  Při  koruně  pás  složený 
z  reliéfových  mythologických  postav  anti- 
ckých. Pod  tím  svěže  komponované  guir- 
landy  květinové,  jež  jsou  zavěšeny  ve 
lvích  tlamách.  Na  plášti  zpředu  v  ob- 
délném rámci  nápis:  LETHA  PANIE 
MDLXXVII  SLIT  GEST  ZWON  TENTO 
KE  CTI  A  K  CHWALE  PANV  BVOHV 
I          ^Jj    -    ■  _  _  _  _;.        OD    PETRA   W  MLADÉM    BOLESLAWV. 

^_j ^.^.        Po  stranách  nápisu  reliéfy  sv.  Filipa  a  Ja- 

kuba.    Na    druhé    straně    pláště    skupina 

Obr.  128.  Brandýs.  Kostel  sv.   Petra    Půdorys.    UkřiŽOVání.  Při      dolcjŠím      okraji      VěnCC 

svislých  akanthových  listů. 
2.   0"85  m    vys.,    0*90  in   prům.    Ucha    hladká.    Při    hořejším    okraji 
vkusný    rostlinný    ornament,    pod   nímž    svislé    akanthové  listy.    Na  plášti 
reliéfy:    sv.  Václava,    sv.  Prokopa  (.?),    srdce  s  vetknutým  křížem,  a  nápis 
(v  9  řádcích):    AD  -MAIOREM  •  DEI  •  GLORIAM  •  BEATISSIM^  •  VIRGINIS 
MARI^  •  ET  •  OMNIVM  •  SANCTORVM  •  H^C  •  CAMPANA  •  COMPARATA  • 
EST  •  CVRA  ■  REVERENTISSIMI  •  PATRIS  •  lOANNIS  •  AEGIDII  ■  ZDIARSKY 
PRO  •  TVNC  ■  PRIORIS  •  GENERALIS  •  NEC  •  NON  ■  PR^POSTI  ■  ECCLESI^  ■ 
S  :  CRVCIS  ■  MAOIRIS   •  VETERIS  •  PRAG^  •  ALIORVMQVE  •   BENEFAC- 
TORVM  •  PRO  •  QVIBVS  •  ORETVR  ■  ANNO  ■  D  •  M  •  DC  •  XXXXI  •  DIE   30   MAIL 


Obr.  129.  Brandýs.  Kostel  sv.  Petra.  Hlavní  oltář. 


132 


Na  druhé  straně    při    okraji:    GEORG  •  REBEL  •  BVRGER  •  VND  •  ROTSMT  • 
DER  •  ALTEN   STA  .  .  .  PRAG. 

3.  přelitý  od  K.  Bellmanna  r.   1816. 

4.  a  5.  drobné,  zcela  nevýznamné  v  lucerně  nad  bání. 

KOSTELÍK  SV.  PETRA  »NA  HRÁDKU«,  již  roku  1384  při- 
pomínaný; na  konci  století 
XVIII.  zavřený,  r.  1807  ob- 
novený. Orientovaná  drobná 
stavba  původně  raně  gotická, 
jejíž  nynější  úprava  však 
pochází  teprve  ze  sklonku 
XVII.  stol.  V  půdorysu  pů- 
vodní disposice  ještě  zacho- 
vána (viz  obr.   128). 

Loď,  7'8  in  šir.  a  13  w 
dlouhá,  jest  plochým  stropem 
kryta  a  dvěma  půlkruhovými 
okny  s  každé  strany  osvě- 
tlena. V  zadní  části  lodi 
dřevěná  kruchta,  prkny  na 
místě  zábradlí  opažená. 

Presbytář  zakončený 
třemi  stranami  pravidelného 
osmiúhelníka  jest  lunetovými 
okénky  osvětlen.  Pozdější 
klenba  jest  při  oknech  hlu- 
bokými, až  do  středu  sáha- 
jícími výseky  opatřena.  Troj- 
hranné  díly  klenby  pnou 
se  téměř  kopulovitě  vzhůru. 
Hrany  klenby  vyznačeny 
jsou  trojhrannými  maltovými 
žebry. 

Zevnějšek      úplně 
prostý;    pouze  portálek  ob- 
stoupen s  každé  strany  dvěma 
lisenovými  sloupky,  jež  spo- 
jeny jsou  profilovanou  římsou.  Oba  trojúhelníkové  štíty  nesou  na  vrcholu 
kamenné  křížky.  Uprostřed  sedlové  střechy  cibulovitá  vížka. 

Tři    v  kostelíku  se    nalézající    oltáře    jsou    dřevěné,    raně    barokní, 
forem  dosti   dobrých. 

Oltář  hlavní  má  po  stranách  na  hranolových  trnožích  spočívající 
oblé    sloupky    s  korinthskými    hlavicemi,    s  nichž    dolů    do  polovice  dříku 


Obr.  130.  Brandýs.  Kostel  sv.  Petra.  Postranní  oltář. 


133 


splývá  rovně  zavěšený  ovocný  feston ;  v  dolcjíí  třetině  dříku  pak  ještě 
jeden  festonek  prohnutě  zavěšený.  Po  stranách  sloupků  vinou  se  volutové 
řezby.  Sloupky  nesou  bohaté  kládí,  v  jehož  vlysu  nad  hlavicemi  umístěny 
andílci  hlavinky;  římsa,  vaječníkeni  a  zubořezem  podložená,  táhne  se  po 
celé  šíři  oltáře.  Nad  římsou  při  krajích  ])rohnuté  šikmé  úseky  římsové, 
mezi  nimi  obdélníkový  vysoký  nástavec,  jenž  po  stranách  má  pilastříky 
dolů  se  zužující  a  nahoře  andílčími  hlavinkami  zakončené  a  visícím  s  nich 
festonem  ozdobené.  Nahoře  zakončen  nástavec  ten  segmentovým  štítkem 
s  andílci  hlavinkou  v  tympanonu,  s  planoucími  urnami  po  stranách  a  s  křížkem 
na  vrcholu.  V  dolejší  části  mezi  sloupy  obraz  sv.  Petra  na  plátně,  obdél- 
níkový, polokruhem  nahoře 
zakončený.  Světec  stojí  u- 
prostřcd,  zahalen  jsa  v  řas- 
natý  pluviál,  na  skále ;  v  pra- 
vé ruce  drží  klíče.  Nad  ním 
andílek  drží  tiaru  a  kříž. 
Dole  v  pozadí  Řím,  před 
jehož  branou  drobný  výjev 
znázorňující  umučení  sv. 
Petra.  Zdařilý  obraz  ze 
sklonku  XVII.  století.  Nad 
mensou  oltářní  mezi  trnoži 
sloupů  orámovaná  tabule 
s    nápisem :     „iZctlja    ]3ainc 

1678     lí^ijíbmijnn;    tcnío 
J^Iiar|    ku    ujíi    a    Olíjmalc 
|?ana  Boí)a  a  :?iiiaícíio  ,Hpo- 

pola    Bamiclíha     Rnilía 
l^ana.  ^  naklabtm  aneb  .Hlmuiiiau  Pnbommli   UuuMliaiumi  Iitcumi)  Libplata 
roiccpia  W  Víúň  l?LÍchauiaíi  bubc.  Po    stranách    oltáře    branky,    na    nichž 
sošky    sv.  Ludmily  a  sv.   Václava.   (Viz  obr.   129.) 

Architektura  i  ornamentace  obou  postranních  o  1 1  á  ř  u  jest  celkem 
táž,  jako  u  oltáře  hlavního.  Oltář  stojící  na  straně  evangelijní  (viz  obr.  130) 
má  nápis:  „ITcía  )3.  1677  Ui'0?cna  ]?ani  It^miTiiIa  Ralerinna  Pn.\-}icriU"oiiia 
íIeuío  Blíar^  lut  cjíij  a  rijmalc  Bov]  Vlň  ].^amallui  Iťicnuau  Iťlallnini 
Baklabem  Sroijm  It^ijířimiljuauti  bála  ]?aii  Pub  l\an  Clo  U  IValcin  pulTi 
tíOiloIínnc  ]?rúiliii.  Oltář  na  straně  epištolní  stojící  má  nápis:  lť>lVc  lui 
r?íi  a  (CbW'^Iř  Bop  a  h  íinclcbcni  (i'>cbo  BLMjriuidieiilTibn  0'>incna  l^ctta 
pauie  1681  l-l-M-A. 

Kazatelna  v  témž  slohu,  jako  oltáře.  Původně  stávala  na  sloupci, 
který  nyní  chybí.  Na  řečništi  ve  výplních  chatrně  malované  postavy 
evangelistův. 

Cínová  lampa  před  oltářem;  na  ní  pěkně  modellované  dětské 
karyatydy,  a  mezi  nimi  květinové  fcstonky. 


Obr.  131.  Brandýs.  Kostel  sv.  Petra  Náhrobní  kámen  č.  2. 


134 


Epitafia:  1.  Obraz  na  plátně  malovaný  asi  TSO  ;;/  šir.  a  tolikéž 
i  vysoký  v  rozvilinovém  akanthovém  rámci  obepjatém  po  obou  stranách 
vavřínovým  věncovím.  Kristus  na  oblacích  trůnící  navléká  sv.  Dorotě,  jež, 
nádherně  jsouc  oděna,  před  ním  klečí,  na  ruku  prsten.  Za  světicí  sv,  Antonín 
a  vedle  Krista  sv.  Petr.  Pod  malbou  (kromě  citátů  z  písma) :  TJiícrEÍJOJío 
JBancníhcfio  prolívicbkcm  ^inrti  ;§llalíuc  pancnrhc  í^alnaulicni   W  obraní 

:^uiaíc  panni;  Bouoti;  na  památku 
m  í?aim  Ui)(E3Jí^^3ícrnuIe  4.  Února 
1699  ^wt  poLunnc  pauini  Bícri; 
Boroíi;  slountím  ^.m  panici  liu- 
qera  a  ]Bani  Haíernna  Kobiir^ouic 
roi?bniif)h;  a  ^ainÍLiih)  bnc  4.  Hnora 
1700.  Slušná  práce  malíře  Redrnana, 
ale  stářím  značně  sešlá  a  lakováním 
zkažená. 

2.  naproti  předešlému,  stejné 
úpravy;  od  téhož  malíře.  Klečící 
ženská  postava  v  nachovém  plášti 
a  s  perlovou  korunou  na  hlavě  vzhlíží 
k  svatému  Petru,  jenž  v  oblacích  se 
vznáší  papežským  rouchem  jsa  při- 
oděn  a  malý  model  Svatopetrského 
kostelíka  zdejšího  v  rukou  drže.  Dole 
na  zemi  malý  domek,  v  pozadí  kra- 
jina. V  rohu  andílek  držící  štítek 
s  citátem  ze  žalmu.  Pod  malbou 
nápis:  L^bijtluiiii  íobic  u  Boíte  Prjtj- 
btírh  mniT,  Brb  \\\\\\t  gc  XKiilriiUij 
^rjiibiícíi  ÍRuuTi.  Jíljbicía  ScIi?eDiiia 
lil  p^anu  l$)obpocjiraagiqi.  1lEÍ{;al700» 
V  rohu  označení  malířovo:  „Hcb- 
nian  pin.xií."  Dobrá,  ale  stářím  valně  sešlá   malba  domácí  školy. 

Náhrobníky:  1.  uvnitř  kostela  ve  zdi  dvě  nápisové  desky  umělecky 
bezvýznamné  s  bombastickými  nápisy  z  XVIII.  stol. 

2.  zevně  v  severní  zdi  lodi  chrámové  náhrobník  z  pískovce  1  "60  ?«  šir. 
i  vys.  z  poč.  XVII.  stol.  Uprostřed  kříž ;  od  něho  v  právo  klečí  muž  se 
třemi  syny,  v  Icvo  dvě  ženy  se  sedmi  dcerami  (viz  obr.  131.).  Pod  tím 
nápisová  tabulka  (prázdná). 

3.  0'63  VI  šir.,  0'78  m  vys.  s  reliéfovou  postavou  děcka  v  rubášku 
s  krejzlíkem.  Na  okrajích  nečitelný  nápis.  Obstojná  práce  z  poč.  XVII.  stol. 

Ve  vížce  dva  malé  zvony: 

1.  0-42  »z  v  prům.  Při  hoíejším  okraji  nápis:  GOS  MIC  IN  PRAG 
lOHAN  CHRISTIAN  SVNCKHA  1768.  Pod  tím  pěkný  guirland  renaissančního 
rázu  a  na  plášti  hrubé  reliéfy  sv.  Petra  a  Pavla. 


Ohr.  132.  Brandýs.  Půdorys  bývalého  kostela 
sv.  Vavřince. 


135 


2.  r.  1832  přelitý  od  A'.  Iniliiiaiuia.  Ze  starého  zvonu  odlit  hrubé 
reliéf  sv.   Petra. 

KOSTEL  SV.  VAVŘINCE  na  osamělém  pahorku  stojící ;  původně 
farní  chrám  Hrandýsský,  již  r.  1384  připomínaný,  n\-ní  zrušený  a  k  pro- 
fánním účelům  užívaný.  Budova  provedena  v  ranním  Ljotickčm  slohu  sto- 
letí XIII.  ze  zdiva  lomového.  Skládá  se  z  obdélníkové  (9'65  w  šir.,  12"95w 
dlouhé)  lodi  a  čtvercového  presbytáře,  jehož  každá  strana  měří  6"7  in  (viz 
obr.    132.).   Presbytář  opřen  jest  dvěma  opěrnými  pilíři  .šikmo  do  rohu  po- 


\ 


k 


Obr.   133.  Brandýs.  Kostel  sv.  Vavřince.   Fresko   »Smrť  Panny   Mirie. 


stavenými,  loď  pak  při  rozích  východních  vždy  jedním  i)ilířem  kolmo  na 
boční  zeď  postaveným,  kdežto  při  rozích  západních  vždy  dvěma  pilíři, 
z  nichž  jeden  postaven  kolmo  ke  zdi  boční,  druhý  k  průčelní.  Pilíře  ty 
mají  podobu  dvou  .šikmých  stupňů.  Kolem  celé  bud()\\'  obíhá  kamenný 
trnož,  ozdobený  svrchu  řím.skou  (obloun  čtvrtkruhový,  vložený  do  pravo- 
úhlého zářeru  na   hrané  trnože). 

Okna  byla  původně  úzká,  mírné  hrotitá,  kamenem  obložená,  s  osténím 
šikmým.  V  původní  této  formě  zachovala  se  dvě  zazděná  okna :  v  průčelí 
a  v  zadní  stěně  presbytáře.  Xad  tímto  druhým  oknem  vytesáno  jest  ko- 
runované R.  Ostatní,  okna  proměněna  b\la  později  v  renaissanční ;  jsou 
však  až  na  špýcharovitý  otvor  zazděna. 

Loď  i)řikryta  stropem  rovným,  kdežto  presbytář  má  křížovou 
hrotitou  klenbu   bez  žeber. 


136 

Vítězný  oblouk  jest  hrotitý,  z  kvádru  (červeného  pískovce)  zbudo- 
vaný a  na  obou  hranách  ploše  šikmo  sříznutý. 

Vnitřní  stěny  bývaly  zdobeny  nástěnnými  malbami,  jichž  pozoru- 
hodné zbytky  při  soupisové  práci  byly  objeveny : 

1.  v  lodi  na  úzké  zdi,  přilehající  k  vítěznému  oblouku,  na  straně 
evangelijní  nad  mensou  oltáříku  tu  stávavšího  »Smrt  Panny  Marie «  (viz 
obr.   133.).  Na  loži  P.  Maria;    kolem  ní  seskupeni  sv.  Apoštolově,  z  nichž 


Obr.  134.  Brandýs.  Kostel  sv.  Vavřince.  Fresko  »Madona,  Sv.  Petr  a  Pavel*. 


jeden  z  knihy  se  modlí,  někteří  pak  v  rukou  čtyři  žerdi  baldachýnu  (jehož 
cípy  po  stranách  obrazu  až  dolů  splývají)  drží.  Nad  skupinou  touto  Kristus 
(ve  větším  měřítku),  odnášeje  duši  Panny  Marie  v  podobě  dítka. 

2.  na  stěně  severní  (vedle  prvého)  Madonna  s  Ježíškem.  P.  Maria 
má  korunu  z  trojlistů  hrotitých;  vlasy  rusé.  Ježíšek  oděn  jest  v  suknici 
a  má  rovněž  rusé  vlásky.  Kolem  hlav  svatozáře.  —  Vedle  (v  měřítku 
zmenšeném)  dvě  postavy,  z  nichž  postava  po  levici  drží  v  ruce  dlouhý 
křížový  meč;  nepochybně  sv.  Petr.  a  Pavel.   (Viz  obr.   134.) 

3.  na  straně  epištolní,  opět  na  zdi  k  triumfálnímu  oblouku  přiléhající, 
nad  bývalým  oltářem : 

a)  znázornění  církve  na  základě  podobenství  o  síti :  na  lodi  Kristus 
s  apoštoly    vytahuje    z   vody    síť,    v  níž    dvě    rybky    jakožto    representanti 


137 

dobrých  a  zlých  údu  církve  slyšící:  jedna  s  potvornou  hlavou  zvíiecí 
druhá  s  ozářenou  hlavou  lidskou;  mimo  to  jakožto  zástupce  církve  učící 
viděti  tu  část  postavy  biskupské  s  aureolou  kolem  hlavy.  (Viz  obr.  135.) 
b)  nad  tím  obraz  Nejsv.  Trojice.  Na  trůně  po  stranách  stilisovanými 
listy  ozdobeném  sedí  na  podušce  Bůh  Otec,  korunu  maje  na  hlavě.  V  roz- 
f)jatých  rukou  drží  sukovitý  kříž,  na  němž  pní  Kri.stus  znázorněný  jako 
dítko  oděné  v  řasnatý  dlouhý  šat.  Nad  hlavou  Kristovou,  před  prsoma 
Boha  Otce,  Duch  sv.  v  podobě  holubice,  z  níž  však  pouze  již  jen  křídla 
jsou  znatelná.   (Viz  obr.    136.) 


Obr.  135.  Brandýs.  Kostel  sv.   Vavřince.  Fresko   »AIlegorie  církve« 


4.  Na  Stěně  jižní  (vedle  předešlého) :  v  malovaných  výklencích  nahoře 
kruhovým  trojlistem  zakončených  na  červené  půdě  postava  světce-biskupa 
s  knihou  a  berlou,  a  postava  světce  dlouhými  vlas\-  a  vous\-  zahaleného 
a  na  prsou  velký  kříž  držícího.  Nad  touto  druhou  postavou  nájjis:  ^.  imtifrius 
criMUt.  V  pravém  dolejším  rohu  dvě  drobné  klečící  postavičky  muže  a  ženy 
s  rukama  sepjatýma  a  nad  nimi  nápis  již  nezřetelný  (asi:  nralc  ^lun  iiobis). 
(Viz  obr.   137.) 

5.  Pod  kruchtou  na  severní  stěně  táhne  se  úzký  pás  fii^urální,  ob- 
sahující velmi  zajímavé  pořadí  výjevů,*)  jež  střídavě  odehrávají  se  v  širém 
prostoru  a  v  drobném  kostelíku,  obsahu  nedosti  jasného.  Tolik  jen  jest 
patrno,  že  obrazem  tímto  jakás  rodina  mhnářská  vzdala  dík  svůj  sv.  Kate- 
řině,   kterážto    světice   jmína  byla   patronkou  mh"nářu,    za  vyslyšení    v  ně- 


")  Tento  pás  obrazový  objeven  byl  již  r.  ISSž 


Obr.   13Ó.  Brandýs.  Kostel   sv.   Vavřince.   Fresko  "Nejsv.  Trojice. 
.A 


vv 


Obr.  137.  Brandýs.  Kostel  sv.  Vavřince.  Fresko  č.  4. 


139 

jaké    záležitosti.    Osoby    tu    znázornčnč   jsou    patrnc    tytéž,   jež  klečí  před 
sv.   Onufriem.   Z  původního   koloritu   málo  již  zbylo.   (Viz  obr.    138.)*) 

Všecky  tyto  obrazy  vynikají  rázovitostí  svou  a  jistotou  i  bohatostí 
své  kresby,  jež  provedena  byla  vesměs  červenou  hlinkou.'  Z  původního 
tónového  koloritu  nic  se  témčř  nezachovalo,  kromě  sytčjšího  červenavého 
pozadí  na   některých   místech.   Částky  původně   bíUtu   barvou   kreslené  (ho- 


--^A^J- 


Obr.  138.   Brandýs.  Kostel  sv.  Vavřince    Fresko  č.  5. 


kibice,  šedý  vlas  i  vous  Onufriův),  stářím  úplně  zčernaly.  \'elezajímavá 
a  k  nejrázovitějším  malbám  dosud  u  nás  objeveným  náležející  práce  z  roz- 
hraní XI II.  a  XIV.  věku. 

Náhrobník  zevně  při  vchodu,  z  pískovce  tesaný,   ló-J- w  dl..  0'63 /// 
šir. ;  podél  okrajů  nápis :  "Cctlia  l.^aniť  I")  11   lu  ihicbu  bcii   huiiinnic  umviicla 


*)  Mezi  oběma  okny  na  jižní  stčnč  rovněž  jsou  stopy  malby  -  zcela  však  ne- 
zřetelné; toliko  veliký  jakýs  sloup  (snad  křížj  je  tu  znatelný.  Triumfální  oblouk  nebyl 
obarven,  působil  přirozeným  hnědočerveným  zbarvením  svého  kamene.  Není  pochyby, 
že  i  na  stěnách  presbytáře  jsou  pod  nynějším  nátěrem  obdobné  malby,  jež  ještě  od- 
krýti dlužno. 


140 

gclí  uuDíciia  pana  .Hliiia  íiCLH-a  líateřncíio  pana  Tlana  lulabinhci  \  Babarttq 
a  tuto  gclí  }.iOiíuiwana.   Uprostřed  štít  na  príč  kosmo  páskou  dělený. 

DĚKANSTVÍ,  prostá  jednopatrová  budova  z  r.  1773.  Nad  vchodem 
vkusně  kovaná  mříž  barokní  (viz  obr.  139),  jakož  i  obstojně  tesaná 
pískovcová  soška  Madonny  typu  Svatoborského. 

HŘBITOVNÍ  KAPLE  SV.  ROSALIE  kolem  r.  1680  vystavěná, 
byla  r.  1880  zbořena  a  na  jejím  místě  nový  kostelík  zbudován.  Na  oltá- 
říku  kopie  Skřetova  obrazu  Sv.  Rosalie  z  chrámu  Svatostěpánského  v  Praze 
(Scheiwl). 


±^ 


óvr\\ 


Obr.  139.  Brandýs.  Barokní  mříž  na  děkanství. 


Na  hřbitově  kamenná  kaplička  ve  formě  plochého  zdiva,  okrá- 
šleného po  stranách  dvěma  sloupky  a  nahoře  trojúhelníkový  štít.  Ve  vý" 
klenku  na  omítce  dosti  dobrý  obraz  » Pieta «,  kterouž  r.  1702  maloval 
C.  M.  Redman^  na  obraze  tom  podepsaný.  (Obraz  přemalováním  původního 
rázu  zbaven.) 

SOCHA  SV.  JANA  XEP.  na  náměstí,  barokní,  dobře  provedená 
Koncepce  originální :  Sv.  Jan  kleče  na  jednom  kolenu  spíná  ruce  před 
obrazem  P.  Maric  na  kartuši,  kterouž  před   ním   andělé  drží. 

RADNICE,  prosté  jednopatrové  stavení  s  trojhranným  štítem  v  prů 
čelí  a  s  cibulovou  vížkou  nad  střechou. 

V  radnici  chovají  se : 

1 .  Dvě  stříbrná  pečetidla: 

a)  4  cm  v  prům. ;  kolem  nápis:  SIGILLVM  .  MINVS  .  CIVITATIS  • 
BRANDENSIS  •  SVPER  .  ALBIM  •  Uprostřed  v  kartuši  český  lev.  V  zadu 
vyryto  :  1584  WFT.   a  1695  W  •  I  •  Z. 


.     *— *  — 

"f^^    •* 

^v^     •"    .':.-.  ^.-     -    -      - 

—  r- 

MgHH 

bIhhsb^^^h^^^^shib 

■  ^*- 

'  ««ť 

H^^^Síf^^*! 

B^^^^^^^^^I^^BR^^^^iflHl^^^^^^^^K^^fl^H 

♦i  .' 

L,    --^              -■• 

^^s9HIÍ9i^^^B!^Cw2^MEr''^^*v^!^V^^^^^^DB^^^I 

V.S*.  v 

i^ 

í-    iá 

á^^  -TO^^fef^^^^SKM 

*J- 

^^'     Mr                    .  JJ^^^^V^bS 

-«,.-' 

^^B^wí 

^HH^H 

^H^^                                                                                                             y            ,^  \  >-            >        . 

K'  ^9| 

^BL                         .j>  ,  \.          v: 

■  -Sr, 

Bfe-^E? 

^^K'   - ■'^    ^^KĚKěL ~&'' ^  1  ^-^ 

^' 

^^D|L-      ^^'^* 

^^^^^Htv  '                   r^^^^V^^V^^^B^A     vin^É^l'  ^ 

T?t 

^^Ki" 

^^^Kr                   )BBKTi^(F5^k  ^JCSř*' 

=. 

^KJ|k 

:.  ■[/■>-                     HB      ,10    i^JTK"' 

*.i^. 

^^B^l 

^^-                                            iLjMJPJiri. 

^■/Z^                                          -  hVwJHkC^  . 

'K'       '  ■'J,^.'x  --  -         .^^^IekIt^B Wm < 

mi_ 

^^^^^ 

. 

NK  1 

ÉL<Í^Sl§SBjr ' 

'        ' 

w    ^^^aaI 

H^^l^^ 

í 

l^^^^^t^í' i  t' 

^^ 

I^HP^^ 

a^^^^ft^S^^'"                    r^' 

— ^ 

^^bsh 

i    — t 

"^    ^ 

^             -Tf. 

»< 

142 


b)  4  4  cm  v  prum.,  týmž  způsobem  upravené,  ale  pěkněji  ryté;  dě- 
lítka  mezi  slovy  mají  podobu  malých  roset.  Na  rubu  letopočet  1581  a  hrubá 
ornamentální  rytba. 

2.  Kniha  privilegií  (pergamenová)  z  doby  cis.  Leopolda  1. ;  v  ní 
velmi  pěkně  malované  městské  znaky  v  ornamentálním  orámování  (viz 
obr.  140.  a  141.). 

3.  Dva  svícny  bronzové  40  í:w  vys.,  s  krouženými  stvoly  na  troj- 
úhelníkových deskových  podstavcích.  XVII.   stol. 

V  SOUKROMÉM  MAJETKU : 

1.  předměty    z  kostrových  hrobu  nalezených    »u  Křížku*    při    stavbě 

silnice  z  Brandýsa  do  Brázdimi : 
bronzové  artefakty,  dva  prsténky 
ze  zlatého  drátu,  náramky,  hliněné 
nádoby,  kostěná  šipka  a  j. 

2.  kamenný  mlat,  nalezený 
ve  Slaném  v  studni. 

3.  Reliéf  IMadonny  v  Zápech 
nalezený,  z  pálené  hlíny,  renais- 
sanční,  typu  Madon  staročeských. 

4.  Gotický  kachel  z  XV.  stol., 
na  němž  dvě  postavy  proti  sobě. 

5.  Vojenská  helmice  ze  že- 
lezného plechu  nýtovaná,  v  Zá- 
pech nalezená  ze  XVII.   stol. 

Vše  to  v  majetku  p.  notáře 
Choury. 

6.  Čtyřhranná  pískovcová 
deska  0'98  ri4  in  s  vysokým  re- 
liéfem, představujícím  lovce  a  psa. 

(Nepochybně  štít  z  některé  bývalé  brány  hradní  nebo  domovní.)  Z  konce 
XV.  stol.  Nalezena  r.  1895  ve  dlažbě  před  domem  čp.  21.  Nyní  uložena 
ve  sbírkách  českého  musea  v  Praze.  (Viz  obr.  142.)  Srvn.  M.  C.-C.  1896 
(XXII.),  118. 

7.  V  zahradní  zdi  na  dvorku  domu  č.  p.  9.  kamenné,  pozdně  go- 
tické ostění  dveří  z  panského  obydlí  na  Stránce   (viz  toto  heslo). 

ZÁMEK  na  skalnaté  vyvýšenině  východně  od  města,  na  břehu  Lab- 
ském. Jest  to  nepravidelný  čtverhran  budov  z  různých  dob  pocházejících 
(viz  půdorys  na  obr.  143.).  Nejstarší  částí  jest  křídlo  severní  a  východní, 
vystavěné  na  počátku  stol.  XVL  a  vykazující  ještě  některé  známky  slohu 
pozdně  gotického.  Část  tato  vyhořela  r.  1552,  a  byla  potom  znovuzřízena* 
K  ní  přistavěl  Rudolf  II.    na  straně  západní    a  jižní    obě    ostatní    křídla.*) 

*)  Dle  zprávy  Práškový  v  Ottové  Slovníku  Nauč.  IV.  569  stavěl  tuto  část  zámku 
Vlach    Vostalis  de  Sála. 


Obr.  142.  Brandýs.  Pískovcový  reliéf. 


143 


Za  císaře  Karla  VI.  zpustlý  zámek  (jpraven  stavitelem  Františkem  Maxi- 
milianein  Kaňkou.  R.  1736  vyhořela  věž,  i  byla  nizounkou  mčdčnou  bání 
přikryta,  jež  r.  1873  nynčj.ší  sedlovou  střechou  opatřena,  při  čemž  obě 
hořejší  její  patra  obdržela  dnešní  svoji  výzdobu  (viz  pohled  se  strany  se- 
verní na  obr.  144.). 

Křídlo  severní   opřeno  jest  nepravidelnými  mohutnými  opěrnými 
pilíři,    zřízenými    nepochy^bnč    pr)  ohni    r.   1552.    V  rohu    severovýchodním 


I — 1 


"^ 


tí 
1 


v? 


u 


y 


n 


J 


f "  i./    -n 


w^- 


f^^A 


^ 


Obr.  143.  Brandýs.  Půdorys  zámku. 


veliká  síň,  jíž  se  nyní  užívá  za  kapli  zámeckou.  Půdorys  její  jest  nepravi- 
delný obdélník,  jehož  jižní  strana  měří  13"  1  w,  severní  13"3  ///,  západní 
a  východní  8"3  ;//  V  době  Rudolfínské  byla  opatřena  bohatou  klenbou, 
spočívající  na  8  oblých  polosloupech  přístěnných  a  napodobující  bohatou 
klenbu  sítovou.  Uprostřed  severní  zdi  této  síně  vystupuje  obdélníkový  arkýř 
(viz  obr.  145.),  na  čtyřech  trojdílných  konsolách  spočívající.  Dolejší  jeho 
část  ozdobena  jest  panellovými  kružbami  a  po  stranách  třemi  gotickými 
liliemi.     Nad    tímto    {)avlánovitým    zábradlím    po    všech    třech    stranách   se 


144 

táhnoucím  zvedá  se  arkýř  ještě  do  výše  355  m  a  zakončen  jest  nízkou 
prejzovou  stříškou.  Uprostřed  této  části  obdélníkové  veliké  okno,  jehož 
kamenný  rámec  profilován  jest  dvěma  oblými  pruty,  jedním  prutem  hru- 
škovým a  třemi  žlábky.  Nároží  arkýře  jsou  sešikmena,  do  polovice  výšky 
profilována  hruškovým  prutem  s  dvěma  žlábky  po  stranách ;  potom  ozdo- 
beno nároží  třemi  dolů  obrácenými  stilisovanými  liliemi,  nad  tím  pak  jde 


Obr.  144.  Brandýs.  Pohled  na  zámek  se  strany  severní. 


Široký  žlábek  výše,  kterýž  na  západním  nároží  zakončen  jest  třemi  svislými 
liliemi  a  nejvýše  lupenem,  na  nároží  východním  pak  ornamentací  í^eo- 
metrickou  a  malou  renaissanční  ozdobou  vasovitou.  Po  obou  stranách  okna 
vytesáno  několik  reliéfů:  nejvýše  dva  ptáci  proti  sobě,  pod  tím  vlevo  lev, 
vpravo  pták,  lapající  nějakého  čtvernožce;  ještě  níže  řada  znaků.  V  každé 
z  obou  bočních  stran  arkýře  jest  po  úzkém  obdélníkovém  okénku,  vedle 
něhož  při  nároží  vždy  tři  znaky  pod  sebou.  Vedle  arkýře  jest  obdélníkové 
okno,  obložené  dvěma  v  koutech  se  křižujícími  rovnými  pruty  a  ozdo- 
bené uprostřed  nahoře  dvěma  znaky  (Sellenberským  a  Krajířským)  vedle 
sebe  (viz  obr.  146. j.  Na  stěnách  této  části  zámku  patrný  jsou  stopy  koso- 
čtverečného  sgraffita. 

Křídlo  východní   (viz  obr.  147. j  zachovalo  v  sobě  spodek  původní 
věže,  jenž  pojat  jest  nyní  do  osnovy  ostatní  stavby,  tak  že  není  na  první 


I 


^í 


,,i)4/^^ 


j- ' 


,:-^. 


.,.;:lf:'lS<'' 


}^- 


i4i.-.i 


"rrrir- 


.'I  'lil' ' 

~ — ^  ií|^ 


-x^i, j''-i»/»-i^ř^~%-j>— ^-^^^'^i^-^yiafaTy  -j^- 


Sí^ 


'  ;"^*t^;;;t;;.r*  "y!í "-/^' 


níÍíf~~Ě^Ť?FirrF^ 


:T;===-.;»pr- 


■'íýiř' 


*1.'' 


F'^  •  •  •   I 


AI  piU^i*,  )5e3. 


Obr    145.   Brandýs. 

.\rkýř  na  severm'    straní 

zámku. 


146 


obr.   1+6.   Brandýs.  Z.imek.  0,íno  vedle  arkýře. 


pohled  patrný.  Jest  to  nejvíce  v  před  vystupující  část  front\'  na  této  straně. 
Mohutný  nepravidelný  hranol  nadmíru  silného  zdiva  (na  straně  západní 
5  í/i !)  zachoval  si    zevně    i  uvnitř  některé  částky  původní  své  výstavnosti. 


Obr.  147.  Brandýs.  Zámek.    Křidlo  východní. 


Tak  V  prvém  patře  jest  široké  okno  obdélníkové,  profilovaným  kamen- 
ným rámcem  obložené,  nahoře  rovnou  římsou  a  po  stranách  kanellovanými 
polosloupky  obstoupené,  jež  dole  ozdobeny  jsou  znakem  Sellenberským 
a  Krajířským    a    nahoře    ornamentem    na  způsob  květinového  kalichu  (viz 


10* 


148 


obr.  148).  Původně  rozděleno  bylo  okno  třemi  kamennými  pruty, 
jichž  fragmenty  dosud  se  zachovaly,  a  jež  na  obr.  149  byly  doplněny. 
V  druhém  patře  věže  místnost  opatřená  křížovou  gotickou  klenbou.  Žebra 


Obr.  150.  Brandýs 

Zámek.  Detaily 

klenby. 


profilovaná  prutem  hruškovým  a  dvěma  pruty  oblými  osazena  jsou  na  kon- 
solách,  majících  podobu  trojdílného  kužele.  Svorník  kruhový  ozdoben 
znakem  šachovnicovým.  Viz  obr.  150.  V  síni  této  jest  uložena  sbírka 
praehistorická,  obsahující  přečetné  kusy,  většinou  cizinské  provenience  (ze- 


149 

jména  cenná  jest  sbírka  bronzových  nádob).  Domácího  původu  jest  jme- 
novitě pěkný  meč  bronzový  a  četné  —  nelokalisované  —  předměty  z  okolních 
nalezišť  (zejména  Přerovských). 


Obr.  151.  Brandýs.  Zámek:  Půdorys  kaple. 


Další  pokračování  křídla  východního  k  straně  jižní  později  přistavěno. 
Tu  nalézá  se  polokruhový  výstupek  na  způsob  bašty.  V  tomto  vý- 
stupku ve  druhém  poschodí  jest 
presbytář  bývalé  kaple  (viz  půdo- 
rys na  obr.  151.),  sklenutý  křížově 
bez  žeber;  triumfálním  obloukem, 
ozdobeným  kassetováním  z  malty 
provedeným,  oddělen  jest  od  ob- 
délníkové lodi. 

Věž  v  rohu  severozá- 
padním. V  síni  věžní  pěkný  štu- 
kový strop  renaissanční,  ozdobený 
na  hranách  perlovcem  a  listovým 
ornamentem,  a  spočívající  na 
vkusných  konsolách  vaječníkem 
ozdobených  (viz  obr.  152.).  Po- 
dobně vyzdoben  jest  také  i  strop 
veHké  vedlejší  místnosti  čtvercové, 
jakož  i  místnosti,  v  níž  upraveno 
jest  prostorné  schodiště.  Část 
křídla  severního  a  celé  křídlo  zá- 
padní jest  do  dvora  v  prvém  po- 
schodí opatřeno  pěknou  loíjgjí 
na  toskánských  sloupech  spočí- 
vající, nyní  zazděnou*)  (viz  obr. 
153.).  Některá  okna  jižního  a  vý- 
chodního křídla,  do  dvora  obrá- 
cená,  jsou    profilována  jednak  o- 

blými  pruty  a  žlábky  (viz  obr.  154  a),  jednak  žlábky  v  hořejších  rozích  se 
křižujícími  (154^). 

*)  Prostory  tyto  rozděleny  jsou  nyní  na  dvě  patra. 


Obr.  152.  Brandýs.  Zámek:  konsola  v  rohové  véii. 


Obr.   153.  Brandvá.   Nádvoří  zámku. 


Obr.   154.  Brandýs.   Zámek. 
Okno  na  východ,  straně  nádvoří.  Okno  na  jižní  straně  nádvoří. 


Obr.   155.  Brandýs.  Zámek.  Renaiss.-jnční  reliéf. 


Obr.  156.  Brandýs.  Zámek.  Krucifi.x  ze  íelvoviny. 


•  153 


■Mi 


Ze  starožitných  předmětů  v  zámku  chovaných  uvésti  dhižno  : 

1.  Sádrový  relicfrenaissanční  (TóSwvys.,  1 "  16 /// Sir.),  v  pří- 
zemní kobce  před  schodištěm  v  severní  části  zámku,  představující  klanění 
se  Tří  sv.  krák°i ;  nepochybně  odUtek  (nyní  po  někoMkáté  již  natřený) 
výborného    italského    originálu    (viz  obr.  155.1. 

2.  Kříž  ze  želvoviny  (47  řw  vys.),  obložený  v  r<jzích  r(jk(jkovýnii 
zlacenými  ornamenty;    corpus    ze  slono- 
viny (21   cf/í  v\"soký),    výborně    řezaný    (viz 
obr.   156.). 

3.  Některé  kusy  náb>tku  empir()\ého 
s  pěkným  kováním  (ukázku  k()\ání  viz  obr. 
157.). 

Staré  části  zániku  použito  n\'ní  za 
museum,  v  němž  mimo  vzpomenutou  již 
sbírku  praehistorickou  uloženy  jsou  hojné 
sbírky  přírodnické  a  ethnografické. 

Bývalé  opevnění  dvojnásol:)ným  vyko- 
paným příkopem  a  mezi  tím  v\  zděným  valem 
(dvě  souběžné  zdi,  jichž  střední  prostor  jest 
zasypán)  zachovalo  se  dosud  na  straně  vý- 
chodní. Příkopem  druhým,  těsně  při  zdech 
budovy  samé,  vedla  cesta  do  zámku  od  Labe, 
(naproti  bývalému  Labskému  mostu)  uzavřená 
branou,  jež  spojuje  formy  pozdně  gotické 
s  rcnaissančními.  Oblouk  brány  jest  hrotitě 
zalomen  a  pozdně  goticky  proíilován  pěti 
překříženými  pruty.  Po  obou  stranách  stojí 
oblé  sloupy  toskánské,  nesoucí  nad  branou 
římsu  na  způsob  cimbuří   (viz  obr.   158.). 

Od  severovýchodního  rohu  zámku  vede 
přes  příkopy  do  parku  dlouhá  chodba 
na  půlkruhových  obloukových  klenutích  spo- 
čívající, z  doby  rudolíinské  pocházející,  sgrať- 
fitovou  rustikou  zevně  ozdobená. 

V  parku  jest  vkusná  renaissanční  terrassa  z  kvádrů  stavěná 
2"3  m  vys.,  s  ballustrádou ;  tu  a  tam  výklenky  s  mu.šlovou  konchou  a  fon- 
tánou ozdobená  (viz  obr.   159.  a   160.). 

MOST  přes  Labe  druhdy  vedoucí  zachoval  se  toliko  ve  dvou  polo- 
kruhových obloucích,  mlýnské  rameno  řeky  těsně  pod  zámkem  překlenu- 
jících.  Jest  soudobý  se  starou  částí  zámku,  a  dílem  z  kvádrů,  dílem  z  lomo- 
vého kamene  zbudován.  Pilíř  jeho  jest  sesílen  po  každé  straně  trojúhelní- 
kovým opěrákem;  nad  tím  v  poprsní  zdi  mostní  čásť  kuželkovitého  zábradlí 
s  křížem  a  soškou  sv.  Jana  Nep.  (Viz  obr.   161.) 


'mé 


Obr.  157.   Brandýs.  Z.imek.  Kováni 
7.  mosazného  plechu  na  skříni. 


154 


-J3i; 


_^  -i 


H:tí 


Brázdím  Veliký. 

Schaller  X.,  302;  Sommer  XII.,  266;  Fr.  Kneidl,  Paměti  škol 
Okresu  Karlínského  193;    J.  V.  Prášek,   Okr.  Brandejsský  nad  L. 

157—160. 

Hroby  se  skrčenými  kostrami  na  pahorku  valem 
a  příkopem  obehnaném,  řečeném  »na  Homolce «.  Nalezeny 
tu  bronzové  jehlice,  spirálová  rourka,  palstávek,  jantarové 
a  bronzové  korálky,  pazourkový  nuž,  nádobka  s  vápenitou 
náplní  a  j.  Pam.  arch.  XV.,  405 — 407  a  429.  Srvn.  Ka- 
talog retrosp.  výstavy  č.  60.  Vyobrazení  viz  Dr.  P  í  č : 
Cechy  praeh.,  díl  I.,  tab.  V. 

r  V  RZ  zdejší  stávala  v  místech  nynějšího  čís.  pop.  7. 
Základy  její  možno  ještě  zjistiti.  Okolo  tvrze  při  kopání 
přišlo  se  na  kaliště  tvrz  objímající,  v  němž  nalezeny  různé 
předměty. 


,.  Brandýs.  Zámek.  Brána  do  liradeb.  přikopu. 


155 


S)cm  Er 


PSetul-. 


'T//^M. 


Obr.  160.   Brandýs.  Zámek.  Dekorativní  kamenná  zeď  v  zahradě. 


V  soukromém  majetku  p.  říd.  učitck'  Ant  Růžičky  dvě  pečetidla: 
jedno    s    nápisem    nečitelným,    druhé    Viléma   Vrábského   Tluksy  z  Vrábí. 

Jihovýchodně  od  vrchu  » Kuchyňky «  stávala  tvrz  Zahoř-;  dosud  se 
pole  v  místech  těch  nazývají   »v  Záhoří «. 


Obr.  lól.  Brandýs.  Starý   kamenný  most. 


Brnky. 


Schallcr  X.,  243;   Sommer  XII.,  299;   K  n  e  i  d  I   497. 


Zámeček,    nepatrná   budova,   žádných   architektonických   zvláštností 
nevykazující. 


56 

V  něm  zrušená  kaple  Narození  Panny  Marie.  Jest  to  prostá 
obdélníková  prostora  1035  vi  dlouhá,  5'36  m  šir.,  lunetovou  valenou  klenbou 
překlenutá.  Z  jižní  strany  osvětlena  jest  třemi  okny.  Vchod  dosti  bohatě 
profilovaný  vede  se  strany  západní  (viz  obr.   162.). 


Obr.   162.  Brnky.  Půdorys  zrušeného   kostela. 


Břežany  Panenské. 

Schaller  X.,  267—268;  Sommer  XII.,  294;  Kneidl,  o.  c.  198. 

Při  orbě  parním  pluhem  nalezeno  zde  hojně  nástrojů  a  šperků  kamen- 
ných i  bronzových,  jakož  i  části  koster.  Značná  část  nálezu  nalézá  se 
v  majetku  nájemce  dvora  p.  J.  Stellvaga.  Mnohé  též  v  soukromém  majetku 
p.  učitele  Frant.  Kříže  v  Sestajovicích. 

O  zdejším  praehistorickém  sídlišti  viz  Dr.  J.  Píč,  Starožitnosti  I., 
str.  202. 

KAPLE  SV.  ANNY.  Dle  plánů  Jana  Santina  vystavěl  ji  zednický 
mistr  Pražský  Filip  Spanberk  r.  1705 — 1707.  Roku  1892  opravena.  Velmi 
pěkná  stavba  barokní.*)   Sakristie  přistavěna  byla  roku   1738. 

Půdorys  trojúhelníkový,  zajímavě  řešený  (viz  obr.   163.). 

Vnějšek  jest  prostých,  ale  ladných  forem  (viz  obr.  164.).  Nad 
středem  vypíná  se  vysoký,  šestiboký  tambour  ozdobený  na  nárožích 
maltovou  rustikou  a  v  každém  boku  velikým  oknem  opatřený.  Okna 
v  tambouru  jsou  obdélníková,  nahoře  lomeným  polokruhem  zakončená 
a   jednoduchým    římsovím  ozdobená.    Podstřešní  římsa  lomí  se  nad  okny 


*j  Celkový  náklad  na  stavbu  obnášel  3896  zl.  20  kr.,  z  čehož  obdržel  zednický 
mistr  F.  Spanberk  995  zl.  a  architekt  J.  Santin  za  plány  a  dozor  na  stavbu  180  zl.  Oprava 
r.  1692  vykonaná  vyžadovala  3848  zl.  41  kr. 


157 

trojúhelníkové.  Prcjzová  střecha  kopule  je  dvojdílná;  v  části  dolejSí  má 
tvar  komolého,  v  hof-ejší  části  pak  nízkého  kužele.  Nad  nárožními  vý- 
běžky malé  zděné  lucerny. 

Hlavní  [)rost()ru  chrámovou  tvoří  šcstiboký  vysoký  střed.  Půdorys 
jeho  jeví  se  jako  pravidelný  šestiúhelník  vepsaný  do  kruhu  měřícího  49  ;// 
v  poloměru;  úsek  tohoto  kruhu  tvoří  za  oltářem  ve  zdivu  mělkou  apsidu. 
V  rozích  šestihranu  stojí  hladké  sloupy  a  i)ilíře  s  kompositními  hlavicemi, 
jež  nesou  bohaté  členěnou   římsku  kolkolem  obíhající. 


^iu:um^ 1 1 1 1 1 

Obr.   Ió3.  Břežany  Panenské.  Půdorys   kaple  sv.   Anny. 


Dva  boční  cípy  trojúhelníkové  budovy  jeví  se  uvnitř  jako  prostory 
kruhové  (2' 13  ju  v  polom. J,  překlenuté  tak,  že  vznikly  v  nich  místnosti 
přízemní  a  poschoďové,  jakož  cípy  ty  zevně  mají  skutečně  tvary  jedno- 
patrových přístavků.  Uvnitř  jsou  poschodí  ta  upravena  za  oratoře,  jež 
jako  balkónky  dovnitř  chrámu  povystupují.  V  cípu  západním,  jehož  vnitřní 
prostora  však  není  kruhová,  nýbrž  má  tvar  nepravidelného  šestistěnu,  jest 
analogicky  umístěna   kruchta,  pod  ní  pak  nalézá  se  vchod. 

Oltář  barokní,  dřevěný,  úhledných  forem.  Na  vysokém  podstavci 
obvyklá  sloupová  architektura  s  kompositními  hlavicemi  téhož  tvaru,  jako 
hlavice  sloupů  přízedních.  Celá  oltářní  stavba  jest  v  půdorysu  segmentovitč 


158 


prohnuta.  Uprostřed  nad  římsovím  mušlovitý  výklenek,  nad  nímž  zdařilá 
skupina  soch  představující  Boha  Otce  a  Ducha  sv.  mezi  anděly.  Uprostřed 
oltáře  oválový  veliký  obraz  nesený  dole  dvěma  vznášejícími  se  anděly 
Obraz  velmi  zdařile  na  plátně  malovaný:  svatá  Anna  sedíc  drží  na  klíně- 
nahého    Ježíška,    jenž  k  Panně    Marii    stranou    klečící    se    obrací;    v  levo 


Obr.  1Ó4.  Břežany  Panenské.  Kaple  sv.  Anny. 


sloupová  architektura;  v  právo  výhled  do  krajiny  (viz  obr.  165.).  Po 
stranách  oltáře  na  konsolách  dobře  ze  dřeva  řezané  sochy  sv.  Víta 
a  sv.  Vácslava. 

Kazatelna  barokní:  na  stříšce  sv.  Jiří,  níže  andílkové  v  obláčcích ; 
na  řečništi  barokní  kartuše  s  polovypuklými  poprsími  světcův. 

Lampa  na  věčné  světlo,  stříbrná,  prolamovaně  tepaná,  s  natu- 
ralistickým dekorem  rostlinným,  zakoupená  r.  1721   za  59.  zl.  (Viz  obr.  166.) 

Oba  prostranní  oltáře  sv.  Isidora  a  sv.  Jana  Nep.  nevykazují  nic  po- 
zoruhodného. 


159 


Obr.  165.  Břežany  Panenské.  Olt.-iř  v  kapli  sv.  Anny. 


ZVONY : 

1.  v  západní  vížce  visíval  druhdy  zvon  98  Ib.  těžký,  původně  r.  1707 
ulitý  a  r.  1794  přelitý,  na  němž  byl  dle  pamětní  knihy  Vodolské  tento  ná[)is: 
SVB  PATRONAV  FRANCISCAE  HELENAE  PlERONiANVE  GALLIaNO 
PRInCIsIS  ATQVE  ABBATISSAE  IN  PERVETVSTO  COENOBIO  VIR- 
GInVM  BEATiGEORGir    IN   CASTRO  PRAGESI  FVSA  (na  druhé  straně :) 

PATRONO  Caesare  et  rege    franCIsCoii   sVMptIbVs   HVIVS 


160 

CapeLLaepVbLICaerefVsabeatIgVntherIannaeetagathae 

HONORI  SACRATA.  Na  počátku  XIX.  stol.  byl  zvon  tento  ukraden. 

2.  ve  východní  vížce,   jenž  nesl   jména  sv.   Norberta,    Vojtěcha,    Va- 
vřince a  Donáta,    zaměněn  r.   1860  za  nový,   nesoucí  jméno  Jana  Křtitele. 

3.  nejmenší,  rovněž  ve  výhhodní  vížce,  jest  35  cm  v  prům.,  a  27  cm 
vys. ;  na  něm  reliéf  sv.   Václava  a  nápis  S.  VENCEL. 

Poblíž  kostela    rozestaveny    na    oblých    sloupcích    čtyři    kamenné 
sošky  světců;  slabé  práce  barokní. 


Obr.  166.  Břežany  Panenské.  Věčná  lampa. 

BÝVALÉ  LETNÍ  SÍDLO  ABATYŠE  KLÁŠTERA  SVATO- 

JIRSKÉHO,  tak  zv.  »starý  zámek«,  poblíž  kaple.  Obdélníková  jedno- 
patrová stavba,  druhdy  dřevěnou  krytou  chodbou  s  kaplí  sv.  Anny  spojená. 
Barokní  prostá  fasáda  rozčleněna  lisenami.  Okna  (jichž  jest  v  průčelí 
v  1.  patře  sedm)  ozdobena  nahoře  římsami;  nad  prostředním  znak.  Uvnitř 
nic  zajímavého ;  toliko  na  stropech  některých  síní  chudá  štuková  orna- 
mentace. 


Ctěnice. 

J.  v.   Prášek,  o.  c.  145.— 146. 

Na  místě  prastaré  TVRZE,  již    r.    1286    připomínané*)    z  části    (na 
východ)  příkopem  ve  skále  vylámaným,  jenž  do  dnes  se  zachoval,  z  části 
*)  Viz  Emlerova  »Regesta«;  II.  589. 


161 

zatopením  a  bažinatými  Inkami  opevněné  renaissanční  ZÁMEČEK  o  pří- 
zemí a  jediném  patře  na  silném  soklovém  zdivu,  místnosti  sklepní  valené 
sklenuté  chovajícím.  Půdorys  tvoří  ne[)ravidelný  pětiúhelník,  v  němž  se- 
skupeny jsou  zámecké  budovy  kolem  drobného  nádvoří.  V  průčelí  po- 
vystupuje  čtyřboká  hranolová  věž,  jejíž  přízemím  přes  bývalý  příkop  ve 
skále  vylámaný  —  nyní  mostem  překlenutý  —  jediný  vchod  do  zámečku 
vede.  Ozdobnějších  stavitelských  detailu  tu  není;  vnitřní  nádvoří  mají 
fasádu  střídmou,  zbarokovanou ;  tak  i  věž,  nyní  přikrytá  velmi  vkusnou 
mansardovou  polobání  s  lucernou.  Přízemí  sklenuto  klenbou  výsečovou. 
Vchod  do  parku  uzavírá  zbytek  vkusné  barokové  m  ř  í  ž  e  ze  železa  kuté. 


Cvrčovice  (Svrčovice). 

Schaller  X.,  250;    Sommer  XII.,  253;  Prášek,  o.  c.  143. 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  STĚTÍ  SV.  JANA  KŘ.,  jíž  r.  1309  při- 

pomínaný;  v  nynější  své  podobě  jest  to  drobná  stavba  renaissanční  zcela 
nevýznamná.*)  L  o  ď  obdélníková,  plochým  dřevěným  stropem  krytá,  dvěma 
zprohýbanými  okny  osvětlená.  Vzadu  zděná  empora  na  stlačeném  segmentu 
spočívající.  Presbytář  půlkruhový  plochým  prkenným  stropem  krytý. 
Okna  opět  barokně  zprohýbaná.  Vzadu  drobná  sakristie.  Nad  presby- 
tářem prostý  lucernový  sanktusník  se  dvěma  nedostupnými  malými  zvonky. 
Na  zdi  dvorce  při  cestě  z  Podolánky  renaissanční  znak  z  kamene 
hrubě  tesaný,  nezřetelný  (šíp  ť). 


Čakovice  Malé. 

Schaller  X,  213;  Sommer  XII.,  267;  Prášek,  o.  c.  131;  Kneidl,  o.  c  208. 

Na  břehu  labském,  asi  V2  hod.  cesty  na  severovýchod  panský  po- 
zemek  »Hradiště«   zvaný;  dosud  přichází  se  zde  na  staré  zdi. 

Čakovice  Velké. 

Schaller  X.,  218;  Sommer  XII.,  314;  Kneidl,  o.  c.  210. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  REMIGIA.  v  Čakovicích  připomínán 
farní  kostel  již  r.  1352.  Místo  staré  budovy  vystavěn  v  letech  1878 — 1881 
kostel  zcela  nový. 


*)  Dle  zprávy  Sommrovy,  o.  c.  zbudován  r.  1564. 

Soupis  památek  hist.  a  umíl.   Pol.  okres   Karlínský. 


11 


162 


Ze  starého   inventáře  zbyl  toliko 

1.  kalich  rokokový  (zlacené  stříbro)  2ó-5  íw  vysoký,  velmi  vkusně 
tepáním    ozdobený.    Na    noze    hojně  profilované  a  šroubovitě  zprohýbané 

bohaté  mušlové  ornamenty  střídavě  s  ky- 
ticemi ;  obdobná  ozdoba  na  nodu  i  na 
číši  vkusně  vyduté.  Značky  (ne  dosti  zře- 
telné) :  tři  věže  a  písmena  CG.  Velmi  dobrá 
a  technicky  exaktní  práce  z  druhé  polo- 
vice XVIII.  stol.  Na  spodní  obrubě  nohy 
vyryto:  ECCLESIA  CZAKOVICENSIS  COM- 
PARAVERAT  a  nad  tím  tři  skupiny 
cifer:  136,  1010  a  611  (nepochybně  leto- 
počet 1757). 

2.  Obraz  z  bývalého  hlavního 
oltáře,  rozměrný,  na  plátně  velmi  sytě 
malovaný  i  dosti  dobře  komponovaný : 
sv.  Remigius  křtí  krále  Chlodvíka  (ve  sku- 
pině četných  osob);  signován:  Wenc.  Kra- 
jnolin  Nimbiirgcnsis  pinxit  A.  17 94  (r). 

3.  Ostatní  obrazy  oltářní  drobnější, 
z  nichž  však  zmínky  zasluhuje  toliko  obraz 
sv.  Joachyma :  stařec,  dívku  z  knihy  učící, 
velmi  dobře  malovaný,  jemného  koloritu 
a  svědomitého  provedení.  Neoznačeno. 
Dobrá  práce  rázu  školy  Raabovy. 

Všechny  tyto  obrazy  chovají  se 
nyní  v  budově  školní. 

Před  chrámem  stojí  pískovcová  so- 
cha s v.  Floriana  z  polí  sem  přenesená, 
z  XVIII.  stol.,  řemeslně  pracovaná.  Na 
podstavci  původním  byl  korunovaný  dvoj- 
znak  nyní  ztracený.   (Viz  obr.   167.). 


Čelákovice. 

Schaller  X.,  295;  Sommer  XII.,  264;  Prá- 
šek, o.  c.  199—217;  Kneidl,  o.  c.  214  nás!.; 
F.  J.  Lehne r,  »Method«  XIII.  (1892)  122—123; 
J.  V.  Prášek  v  Ottových  »Čechách<  IV.,  210-211. 


Obr.   167.  Čakovice.  Socha  sv.  Floriana 


V  cihelně  nalezeny  popelovité  jámy.  Pam.  arch.  XV.,  402.  Při  stavbě  severozáp. 
dráhy  rozkopáno  u  Č.  několik  hrobů  s  popelnicemi  a  bronzy,  z  nichž  zemské  museum 
dostalo  bronzový  nůž.  Šnajdr,  o.  c.  28. 

Část  města  při  kostele  na  břehu  Labském  sluje  > Hrádek*  ;  snad  již 
od  dob  praehistorických  osídleno. 


163 


OPEVNĚNI  A  BRANÝ.  iMestečko  opcvncíK^  l.ylo  druhdy  plaiV 
kami  a  mělo  dve  zděné  včžovč  brán\' :  Kolinsktni  a  Tou:5cňsk<JU ;  prvá 
z  nich  zbořena   1799,  druhá    1S39. 

DĚKANSKÝ  ClJRAAl  NANEJ^EVZETÍ  PANNY  MARIE. 
Románská  orientovaná  budova  se  štíhlou  věží  průčelní  a  s  třemi  apsidami, 
do  kříže  rozloženými,  z  počátku  XII.  stol.  (viz  půdorys  na  obr.  168. 
a  pohled  na  obr.  169.)  Zdivo  provedeno  z  pískovcových,  pečlivě  tesanvch 
kvádrů  a  není  omítnuto.  Kolem  r.  1720  apsidy  zvý.šeny  a  celý  kostel 
znovu  sklenut  a  v  nynější  podobu    upraven. 

Věž  jest  čtyřboký  hranol  asi  19  m 
vysoký,  jehož  základnu  tvoří  pravidelný 
čtverec  o  525  ni  dlouhých  stranách.  Zdivo 
jest  při  základně  silné  a  v  každém  patře 
pak  vždy  o  něco  užší.  Ve  svrchním  patře 
bývala  druhdy  románská  podvojná  okénka, 
místo  nichž  jsou  nyní  široká  okna  obdélní- 
ková, polokruhově  zaklenutá.  *)  V  druhém 
patře  věže  jest  v  síle  zdiva  věže  (137  m) 
a  v  síle  přiléhajícího  k  němu  zdiva  lodi 
(r6  ni),  tedy  ve  zdivu  celkem  297  7n  silném 
upravena  valené  klenutá  prostora,  uzounkým 
střílnovým,  jen  dovnitř  vyšpaletovaným 
oknem  osvětlená ;  prostora  tato  bývala 
druhdy  do  vnitř  kostela  otevřena,  tvoříc 
emporu  nad  kruchtou.  Vede  do  ní  z  vnitra 
věže  obdélníkový,  na  vnějších  hranách  ploše 
sříznutý  vchod.  —  V  prvém  poschodí  vede 
z  věže  na  kruchtu  půlkruhový  vchod,  v  jehož 
bočních    stěnách   jsou  j)ulkruhové  výklenky. 

Přízemní    kobka,    křížově    sklenutá,    má  půdorys  přesně  čtvercový ;    každá 
stěna  její  měří  26  m. 

Loď  obdélníková,  uvnitř  7'4  m  šir.  a  IU'6  ni  dlouhá,  b\Ia  původně 
osvětlena  třemi  páry  půlkruhově  sklenutých  špaletovaných  okének,  z  nichž 
prostřední  jsou  rozšířena  v  široká  polokruhová  okna,  ostatní  dvě  pak  za- 
zděna. Zvenčí  patrný  jsou  obrysy  těchto  zazděných  okének,  takže  i  roz- 
měry jejich  snadno  lze  stanoviti:  jsouť  (ve  špaletě  vnější)  093  ;//  šir. 
a  185  m  vys.  Do  lodi  vedou  dva  vchody:  od  jihu  i  od  severu.  Vchod 
jižní  jest  románský,  půlkruhem  zaklenutý,  255  ni  vysoký,  zevně  2'25  ///, 
uvnitř  r22  ;;/  široký.  Vnější  ostění  jeho  (viz  profil  na  obr.  170.)  jest 
o  třech  pravoúhlých  (20'5  cm  šir.,  21*5  cm  hlubokých)  ústupcích,  z  nichž 
první    má    na    hraně    8'5  cm    široký  oblý  prut;    diuhý  rovněž  tak  široký, 


fe|X 

%\ 

.  1 

Obr.  168.  Čelákovice.  Půdorys 
děkanského  chrámu 


*)  Ještě  do  let  80tých  zachovalo  se  dle  svědectví  pamětníkův  na  severním  boku 
věže  podstřešní  obloučkové  podřímsí,  jež  bylo  při  tehdejší  opravě  věže  otlučeno. 


164 


avšak  šroubovitč  točený  prut,  kolem  něhož  jde  šikmo  vzhůru  střídavě  žlábek 
a  obloun;  třetí  konečně  na  hraně  ploše  jest  sříznut.  Vchod  severní 
(viz  obr.  171),  pozdně  gotický,  (z  polovice  XVI.  stol.),  hrotitý,  2' 18  m 
vysoký,  ril  m  široký,  mělce  profilovaný  a  ve  hrotu  tesaným  znakem 
(Macha  Turnovského)  ozdobený. 


Obr.  169.   Čelákovice.  Děkanský  chrám. 


Kolem  celé  budovy  obíhá  zevně  trnož,  kterýž,  pokud  kolem  lodi 
vede,  jest  nahoře  šikmo  sříznut,  a  pokud  kolem  apsid  jde,  má  nahoře 
dva  kolmé  ústupky. 

Hlavní  apsida  jest  na  zevnějšku  rozčleněna  dvěma  lisenami; 
mimo  to  má  lišeny  v  obou  rozích.  Boční  apsidy  mají  lišeny  pouze  v  obou 
rozích.  Veškery  lišeny  mají  nyní  římsové  hlavice.  Hlavní  apsida  osvětlena  jest 
dvěma  širokými  čtvercovými  okny  nahoře  stlačeným  obloukem  zakonče- 
nými ;  apsidy  boční  mají  po  jednom  takovémto  okně. 

Klenba  celého  chrámu  pochází  z  počátku  XVIII.  stol.  Původně 
byla  loď  plochým  stropem  krytá,   apsidy  pak  zajisté  měly  konchy.     Nyní 


165 


jsou  veškery  tyto  prostory  přikryty  lunetovou  klenbou  valenou.  Klenbové 
pasy  a  cvikle  spočívají  na  {jřízedních  pilastrech    s  římsovými    hlavicemi.*) 

Kruchta  má  v  předu  dvč  arkády,  jež  uprostřed  spočívají  na  válcovém 
sloupu,  při  zdech  pak  na  římsách  skládajících  se  z  mčlkého  žlábku,  oblounu 
a  krycí  desky.  Spodek  kruchty  skládá  se  ze  dvou  křížových  klenbových  polí. 

Kazatelna  kamenná 
(viz  obr.  171.)  z  pískovce  tesaná, 
na  nároží  severní  boční  apsidy  a 
severní  zdi  lodi  stojící  Podstavec 
dole  válcovitý  nahoře  vydutý  a 
provazovou  páskou  přepjatý  nese 
jehlancovitý  trojí  římsou  profilo- 
vaný spodek  řečniště,  jež  v  půdo- 
rysu jest  lichoběžníkové.  Přední 
obdélníková  strana  řečni.šte  ozdo- 


ř5^. 


Obr.   171.   Čelákovice.  Děkanský  chrám. 
Severní  vchod. 


]%. 


bena  pěkně  tesaným  znakem  Koutských  v  kartuši  při  kríijích  do  závitu 
stočené;  rohy  obdélníkového  pole  vyplněny  andílčími  hlavinkami.  Xa 
straně  k  západu  obrácené  vytesán  nápis : 

'Cúc\  Panic 

tiFuřii  \]0   ]?K- 

íilícho  oriimbc- 

faícli  o  ^n^- 

\]d]o    dalo    l;aiatc- 

Mnu-ic  luMl  ^Ll^tL^la- 

]u  lil  patcli  Bcu  piuini 

ITcni  :?)uiatc''    Iniinc. 

*)  Dle  sdělení  očitého  svědka  p.  Jana  Tykače,  řiditele  mešť.  škol,  nalezeny  byly 
r.  1857  u  příležitosti  nového  bílení  chrámu  na  stěnách  freskové  obrazy  —  z  nichž 
patrný  byly  zejména  polopostavy  světců  vymalované  nad  portálem  v  severní  straně 
chrámové. 


166 

Prvé  čtyři  řádky  rozděleny  jsou  kolmou  mezerou,  v  níž  patrně  na- 
lézala se  ozdoba  nějaká,  snad  kovový  reliéf. 

Později  vyryto  ještě:  ]?vcliiuunia  1764. 

Na  straně  k  východu  obrácené  v  oválovém  orámování  malovaný 
obraz  Ukřižovaného.  Nad  kazatelnou  ohyzdná  stříška  novější. 


Ohr.  172.  Čelákovice.  Děkanský  chrám.  Kazatelna. 

Oltáře  dřevěné,  barokní;  z  nich  nejlepší  oltář  sv.  Anny,  stojící 
při  východním  rohu  jižní  apsidy.  Velmi  pěkně  řezány  jsou  postranní  sochy 
sv  Josefa  sv.  Joachima  a  dvou  andělů.  Obraz  sv.  Anny,  na  plátně,  před- 
stavuje světici  .sedící  a  schýlenou  k  dívce  Maru  při  ní  stojící  a  v  knize 
čtoucí.  Oltář  i  obraz  s  počátku  XVIII.  stol.  (viz  obr.   173.) 

Na  bočních  stěnách  lodi  zavěšeny  svrchní  nástavce  barokních 
oltářů,  jež  ve  výzdobě  ukazují  některé  dosti  zdařilé  podrobnosti  (obr.  172.). 


167 


Křtitelnici'  cínová,  nevkusná.  Nízký  válcový  kotlík  ozdoben 
dvěma  oki-ídlcnými  hkixinkanii  a  dvěma  lvími  hlavami  s  kruhy  v  tlamách; 
vespod  uprostf-cd  \ybíhá  jtho  dno  v  šiškový  hrot.  Spočívá  na  tilech 
zvířecích    nohách,    z  nichž    každá    v   drápech   svírá   kouli.     Značk>-  značně 


'i) 


Obr.   173.   Čelákovice.  Děkanský  chrám.  Svršek  oltáře  sv.  Anny. 


otřelé;  na  jedné  znak  Staroměstský,  na  druhé  lOSEPH  BRADL  a  leto- 
počet  1786. 

Dva  cínové  svícny  (0'36  ///  vys.)  obvyklé  barokní  formy;  hrany 
trojbokých  noh  jsou  zformovány  v  prohnutá  dračí  těla,  místo  nožek 
okřídlené  hlavičk}'.  Na  noze  vyryt  letopočet  1663.  Na  oblém  stvolu  na- 
letována  oválná  destička,  na  níž  hrubě  vyryt  znak  (kozel) ;  při  něm 
písmena:  W:  •  Z   -Z   •  W  •  1611. 

Dva  drobounké  bronzové  svícny  (0'20  w  vys.)  s  pěknou  nohou 
trojbokou,    na  jejímž  každém   boku   okřídlená  hlavinka.     Konec  NVI.  stol. 


168 

Čtyři  bronzové  kroužené  svícny  ze  XVI.  stol. 

Náhrobní  kameny  (zevně  kostela  při  věži): 

1.  pískovcový  r04  ;;/  šir.,  r92  ///  vys.,  renaissanční :  v  půlkruhové 
kapličce  celá  postava  muže  s  plnovousem,  oděného  rouchem  v  tuhých 
záhybech    splývajícím,    a    držícího    štítek    znakový    (ryba    na    vodorovném 


]?%. 


Obr.  174.  Čelákovice.  Půdorys  tvrze. 


příčném  břevnu,  nad  nímž  a  pod  nímž  hvězda).  Kolkolem  nápis:  JlEÍfja  J^aiTC 
1  •  5  •  6  •  1  111  auíen)  ^1l7C^  ^.  BurfiLMU  umrlci  gí  ^loinuínii  a  Bníjalioi^ni) 
mu]  Pan  iBari)  (Luvuoinriii;  IBcHTan  dclalumifkci;  a  tělo  lU'"  ^.ul^  timín 
BamciiĚ  otipoLiiiua  lu  pohoin). 

2.  z  šedočerveného  mramoru,  r05  m  šir.,  r85  w  vys.  Celá  postava 
obrněného  rytíře  v  reliéfu.  Pravice  spočívá  na  helmici,  jež  korunována  jest 
ověnčeným  znakem  Koutských  (rámě  obrněné  k  ráně  napřažené).  Při  okraji 
nápis:   Zúa.    ]3anic    1582    in  lírcbu    l^o   Dnaíijm    H)aLiIauiic    Umrlci   gel! 


169 

Uuojeni)  pan  2m  Rautriii)  i  nolíelLMC  a  m  IVelaluiiuicujd)  a  tuto  lU^H  na 
jcijtri  ]?  o  líi  o  lil  au.  u3elin  bulTi  p.  P.  v.  uiiloniui  Pcuti. 

Zbytek  kutého  železného  kříže,  raně  renaissančné  profilova- 
ného, úplně  hladkého;  veškery  bývalé  ozdol)y  otlučeny,  pouze  nahoře  za- 
choval se  lilijový  květ.  Nepochybně  nalézal  se  tento  kříž  druhdy  na 
vrcholu  věže.   (N\ní  v  zemském  museu.) 

Z  v  o  n  y  : 

1.  0  91  ;//  v  prum..  1  ///  vys.  Ucha  pletencová.  Tři  koruně  vlys  slo- 
žený z  obdélníkových  rcliéfku  (vždy  čtyři  a  čtyři  se  opakují):  jsou  to 
výjev\'  ze  života  marnotratného  syna   (syn  odchází  z  domova,    hýří,    pase 


Obr.   175.   Čelákovice.  Tvrz. 


vepře,  vrací  se  domů).  Pod  tím  řada  svislých  akanthových  listů.  Na  plášti 
z  předu  skupina  Ukřižování,  na  tlruhé  straně  nái)is:  Hc  L'UÍ  a  dlUialc 
JBami  Boliu  l-DlTiMunliauL-iiinm  lumn  tíMito  ULiiclau  ;:  iiell  li  nbřui.  Wiclía 
(Eiclakoiuicí  nab  L\-;bLMn  h  diuamu  y^auic  :-<  laloncni  na  nebe  2  Wiď] 
l?annij  H-}ari)iu\  li  pvaL-)ť)  L^cMiiuau  ja  :?)pvauunuau]  V^ana  lííaticiu'  Run- 
pacika  iiynak  Bi-anbnrhi)f)n  PvnmaÍL-va  dolin  CCuilu  :3>lit  luMí  I^^  noiucni 
l¥}icllÍE  p)i:aírhnii  l^i  ITiiolu-  Ulinii  lu  boiiiic  U  nuonauni.  3  toho  Bníi 
]?anu  Boíju  (ímW  ,H  diinala  "Ccía  ]?auic  Kin;!  Do  hořejších  čtyř  řádku 
jest  vsunut  pěkný  reliéf  20  cw  vys.:  Panna  Maria  s  korunou  na  hlavě 
a  s  mušlovou  ozdobou  místo  svatozáře  stojí  na  půlměsíci.  Pod  nápisem 
při  okraji  ve  věnečku  stromek,  při  němž  dva  drobné  znak>-.  Po  stranách 
tohoto  věnce  po  drobné  kartuši  znakové;  nad  kartuší  v  právo  se  znakem 
cechu    pekařského:    IBatiíMl     ÍiVOj.iaL-ncli,    nad    kartuší    v  levo    se  znakem 


170 

cechu  řeznického:    OMujljh  3ctmajíil.     Na  straně  protilehlé  při  obrubě  dva 
znaky:  v  jednom  obrněná  ruka  sevřená  v  pěsť,  a  nad  ním  nápis: 

03aroflara  Bauírki; 

A  B  Holícliie  2. 

ve  druhém  liška,  a  nad  ním  nápis: 

lí}aíÍLn^  Haubuic.iji) 
H   í  mi)  M  mu  ani    h 


Obr.  176.  Čelákovice.  1  vrz.  Připory  v  hořejší  síni. 


2.  zvon  nejstarší,  na  němž  byl  nápis:  a  +  íi  +  lu  +  ucclwIu*)  1)0  + 
mac  +  maíl^inií  +  Iulmí  +  inarL-uí  +  jnanncG  +  inaria,  přelit  byl  r.  1868 
Bellmannevt. 


*)  Dle  Práska    o.    c.    196;    autor    k  tomuto    letopočtu    ("144.5)    klade   do    závorky 
omylem  1414. 


171 


3~r 


i 


^^wSji, 


3.  s  nápisem  :    Refusa    a    Carolo    Bullmann    Prafjae  dic  30.  Octobris 
1816.   Nahoře  prostičká  ozdoba  guirlandová,  dole  při  okraji  rokokové  listy. 

4.  Dva  malé  zvonky;   na  jednom:   I  -G    K-  177G;  druhý  novější. 

TVRZ  západní'  od  kostela,  renai^sanční  budova  ze  X\'l.  stol.,  pů- 
vodně jednopatrová,  dodnes  téměř  úplně  v  prvotní  podobě,  ov.sem  zpustlé, 
zachovaná.  Nyní  umístěn  jest  v  ní  hostinec.  Půdorys  má  tvar  dvou  k  sobě 
přiléhajících  nepravidelných  a  nestejně  velikých  obdélníku,  z  nichž  menší 
značně  ku  předu  jest  posunut  (viz  obr.  174).  Nároží  stavěna  z  kvádrů, 
ostatek  zlomového  kamene.  Na  omítce  i)atrny  jsou  mí-^ty  stopy  siíraffito- 
vého  rustika.  V  prvním  jxjschodí  zachovala 
se  některá  okna  s  kamenným  profilovaným 
pažením   (viz  vněj.ší  pohled   na   obr.    175). 

Přízemní  místnosti  jsou  klenuty  do  kříže 
bez  žeber. 

Ostění  dveří  obdélníková  s  konsolami 
pod  nadpražím. 

V  prvním  poschodí  zbytky  dvou  síní. 
Jsou  v  nich  pěkné  přístěnné  hranolové 
sloupky,  jež  původně  dřevěný  strop  síní  nesly  ; 
zvláště  zasluhuje  povšimnutí  pěkný  pilíř,  ne- 
soucí velký  stlačený  segmentový  pás  (viz 
obr.  176)  a  kus  kamenného  ostění,  na  jeho 
nadpraží  kusý  nápis:  AN  .  .  .  (viz  obr.  177.). 
V  jedné  síni  krb  s  profilovaným  z  kamene 
tesaným  obložením. 

Zevně  na  jižní  straně  pod  pavlačí  jest 
patrná  profilovaná  a  značně  vyložená  římsa 
podokapní. 

Branka  je  renaissanční,  z  ru.stikových 
rýhovaných  kvádrů.  Na  kltnáku  kamenická 
značka  (viz  obr.  177.:-).  Patky  oblouku  zdo- 
beny jsou  vějířem  ze  srdcovitých  lístků  slo- 
ženým (viz  obr.  177  <^).  Nad  obloukem  vy- 
tesán  letopočet   1579. 

RADNICE  jednopatrová,  s  trojhranným  štítem  v  průčelí  a  s  man- 
sardovou střechou,  na  jejímž  vrcholu  hranolový  nástavec  s  hodinami,  za- 
končený lucernovou  vížkou  cibulovou  (viz  obr.  178).  Nad  vchodem  leto- 
počet  1715.*) 

D  ů  m  č.  5  s  mansardovou  střechou  ;  některá  ostění  z  doby  renaissanční. 


Obr.  177.  Čelákovice.  Tvrz. 

a)  Kus  kamenného  ostění.  /> )  Oidoba 

na  p.Ttkách  oblouku,  c)  Značka  na 

klenákti   br.inky 


*)  V  archivu   městském    chovají  se  mimo  četné  listiny  knihy  městských  zápisů  v 
soudních  i  smluvních  od  konce  stol.  XV. 


172 


Obr.  178    Čelako\'ice.   Náměstí  s  radnicí. 

Dům  č.  13.  Nade  dveřmi  ve  výklenku  as  1  m  vys.  pískovcová  socha 
]\Iadonny  staročeského  typu.  Xa  podstavci  letopočet  1641.  Zajímavá 
řemeslná  práce.  R.   1879  nemotorně  obnovená. 

Na  malém  náměstí  kamenná  SOCHA  S\  .  JANA  NEP.  asi  TSO  ;// 
vysoká.  Obstojná  práce  z  r.  1723.  Sv.  Jan  opírá  pravici  svou  o  štítek 
s    obrazem.     P     Marie    Staroboleslavské.     Na    podstavci    dvěma    volutami 


Obr.  179.  Ďáblice.  Zámek. 


173 


a  znakem  Vořikovských  ozdobeném  chronoi^rafický  nápis :  De  Voto  sanCto 
loannl  nepoMVCeno  Patřeno  ereXIt  et  Anno  Coronatl  Pragae  In  CzeChlae 
regna  CaroLI  VI  Caesarls  et  eLIsabeth  hanC  pošVIt  statVaM  CLIens 
aDorans  CoMes  baLthasar   WorzykoVsky   De  kVnDratltz. 


Certousy. 


Sommer  XII.,  235;  Sedláček,  Hist.  si.  116. 


Bývalý    dvůr    university    Pražské    nezachoval    .sobě    nic  z  i)rvotní  .své 
výstavnosti ;   nyní  je  to  prostá  jednojjatrová  budova. 


Obr.   180.  Ďáblice.  Půdorys  rámku. 


Ďáblice. 


Schailer  X ,  244,    Sommer   XII,    314;    Sedláček,    Místop.    slovn.    123;    Kneidl, 

o.  c.  231. 


U  Ďáblic  nalezeny  r.  1861  hroby  obsahující  kostry  se  zbraněmi,  přílbami  a  bronzo- 
vými ozdobami.  Pam.  arch.  IV.  2,  142;  L.  Šnajdr,  Poč.  prach.  m.  5S. 

ZÁMEK,  jednopatrová  úhledná  budova  barokní  (viz  obr.  179), 
v  půdorysu  v  tupém  úhlu  se  lomící  (viz  obr.  180).  Hlavní  průčelí  o  sedmi 
osách.  Střed  jeho  poněkud  na  způsob  risalitu  povystupuje;  jest  po  stranách 


174 


obstoupen  sdruženými  pilastry  s  barokními  hlavicemi  a  nahoře  zakončen 
trojhranným  štítem.  Na  vrcholu  štítu  socha  sv.  Václava,  dole  po  stranách 
po  soše  andělův.  V  přízemí  risalitu  vchod  s  rovným  nadpražím;  nad  ním 
v  prvém  poschodí  veliké  okno  segmentovitě  zakončené.  Všechna  okna 
omítkovými  rámci  obklopená.  Střecha  barokní ;  na  ní  nad  průčelním  štítem 
lucernová  cibulovitá  vížka 

Uvnitř  kaple  nejsv.  Trojice  (vysvěcená  r.  1755).  Zaujímá  přízemí 
i  první  patro  hlavního  průčelí  v  šíři  risalitu  a  jednoho  okna  s  každé  jeho, 
strany.     Risalitu    odpovídá    uvnitř  hlavní  loď  plackovou    klenbou  sklenutá" 

k  ní  pak  přiléhají  symetricky  stejně  ši 
roké,  valené  sklenuté  prostory  pro  oltář 
a  kruchtu.  Nad  hlavním  oltářem  v  ba- 
rokním rámci  dobrý  obraz  nejsv.  Trojice, 
jíž  sv.  Václav  se  klaní,  z  prostředka  XVIII. 
stol.  Na  oltáři  po  stranách  obstojné  ze 
dřeva  řezané  sochy  barokní  v  životní  ve- 
likosti :  sv.  Augustina  a  sv.  Heleny.  Na 
oltáři  postraním  obstojný  (značně  zašlý) 
obraz  » Povýšení  sv.  Kříže*,  z  prostředka 
XVIII.  stol.  Klenba  ozdobena  obstojnými 
freskovými  obrazy  figurálními :  nad  oltářem 
» Hospodin  se  dvěma  anděly  navštěvuje 
Abrahama «,  na  klenbě  lodi:  » Abraham 
hostí  Hospodina*  a  nad  kruchtou:  "Sv. 
Václav  vyučuje  dítky  a  dává  je  kříti.* 
Nástropní  tyto  malby  pocházejí  z  druhé 
polovice  XVIII.  stol. 

Kamenná  SOCHA  SV.  JANA  NEP.  z  r.  1767,  slabá  práce  ba- 
rokní. Světec  znázorněn  klečící,  an  sepjaté  ruce  vzhůru  pozdvihuje  a  dolů 
na  krucifix  pohlíží,  jejž  andílek  v  rukou  drží.  Na  římse  pod  sochou  malá 
poprsní  soška  Madonny  s  dítkem.  (Obr.  181.)  Na  hranolovém  podstavci 
vytesán  nápis: 

DabLICen 

SIVM 

qVaeso  Cerne 

VOTA 


obr.  181.  Ďáblice.   Socha  sv.  Jana  Nep. 


Dolínek  u  Vodolky. 


Nalezeno  tu  v  mohyle  kamenné  kladívko  velmi  vzácného  tvaru,  totiž  obloučnč 
vykrojené  s  čepem  podoby  sploštělé  koule  Ve  sbírkách  musejních  Pam.  arch.  XIII., 
235,  281.  Šnajdr.  o  c.  58. 


175 

D  rasty. 

Schallcr,  X.  271;   Sommcr,  XII.,  296 
Bývala  zde  druhdy  tvrz.  Srv.  Sedláček,  Místoii.  si.  165. 

Dřevčice. 

SchailerX.,    29S— 302;    Sommcr  XII.,    265;    lleber    VI.,    č.  499;    K.  J.  Lchncr, 
»Method«=  XVII.  (1891),  15;  Prášek,  o.  c.  134—137;  Kneidi,  o.  c.  219. 

Prachistorické    pohícbi.štč    na    výšině    sev.  od  Dřevčic.     Nálezy  tam 

učiněné  chovají  se  ve  šk(jlním   kabinetu. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  P.ARTOLOMÉJE  (roku  1352  plebanie, 
r.  1783  lokalie  k  Brandýsu  n.  L.,  r.  1855  fara)  původně  snad  stavba  pozdně 
románská  s  chorem  pravoúhlým;  v  nynčj.ší  své  podobě  drobná  stavbička 
umělecky  bezvýznamná.  Z  píivodní  stavby  zachovalo  se  zdivo  obdélníkové 
lodi,  jakož  i  parallclní  zdi  presbytáře.  Zakončení  presbytáře  bylo  při  pře- 
stavbě sbořeno  a  presbytář  343  ni  prodloužen  novou  částí  obdélníkovou. 
Tam,  kde  druhdy  počínalo  se  polygonální  zakončení,  zachovaly  se  dosud 
zbytky  kosmo  postavených  opěrných  pilířů  se  šikmým  ústupkem. 

Loď  (8'75  ///  dlouhá,  6'10  m  široká)  sklenuta  jest  křížovou  klenbou, 
téměř  v  půlkruh  se  pnoucí,  o  dvou  polích  bez  žeber ;  na  místě  žeber  jsou 
jen  ostré  trojúhelníkové  hrany.  V  rozích  při  jižní  stěně  podepřena  jest 
klenba  čtyřhrannými  pilířky  nahoře  drobnou  římskou  ozdobenými. 

Presbytář  (5'75  ///  dl.  a  5'55  ///  sir.)  má  plackovou  klenbu  o  dvou 
polích. 

Okna  jsou  vesměs  obdélníková,  nahoře  v  půlkruh  sťormovaná. 

Portál ek  v  jižní  zdi,  síncem  čtvercovým  valené  zaklenutým  chrá- 
něný, je  obložen  kamenným,  mělce  římsovaným,  nahoře  půlkruhovým 
ostěním. 

Hlavní  oltář  barokní,  patrně  odjinuii  sem  přenesený  a  ze  zbytku 
různých  oltářů  sestavený.  Antipendium  ozdobeno  jest  dobře  z  lipového 
dřeva  řezaným  drobným  reliéfem  znázorňujícím  průvod  s  jazykem  sv.  Jana 
Nep.  Oltář  sám  pochází  z  druhé  čtvrtiny  XVIII.  stol.  Po  obou  stranách 
dvojice  sloupů,  u  nichž  stojí  anděl;  nahoře  zkomoleniny  oblaků,  paprsků, 
andílků  atd.  Uprostřed  nový  obraz  Hellichiiv.  Nad  postranními  brankami 
za  oltář  vedoucími  drobné  (r25  m  vys.),  raně  barokní  sošky  sv.  Václava 
a  sv.  Víta,  velmi  slušně  řezané. 

Kazatelna  jest  do.sti  vkusná,  ranně  barokní,  z  i)očátku  XVllI.  stol., 
ozdobená  hojnými  reliéfy. 

Lavice  dubové  ozdobeny  jsou  vkusnou  řezbou  (^motiv  barokního 
akanthu). 


176 


Na  postranních  oltářích  dva  obstojné  obrazy  z  konce  XVII.  stol., 
» Narození  Páně«  a  »Nebe,  očistec  a  peklo*.  Na  tomto  druhém  obraze 
jest  nahoře  sv.  Trojice  obklopená  množstvím  andílků  hrajících  na  všelijaké 
nástroje;    dole  v  jednom  rohu  vystupující  duše  z  očistce,    v  druhém  rohu 


Obr.  182  a)  a  6).  Dřevčice.  Náhrobní   kameny  členů  rodiny  Vrábských  z  r.   15T0. 


zavržení  v  pekle.  Tento  obraz  opatřen  jest  vkusně  řezaným  rámcem  roz- 
vilinovým  (motiv  akanthového  listu).  Pod  obrazem  jest  na  oltáři  výklenek 
velmi  vkusným  akanthovým  rámcem  obklopený. 

Křtitelnice  cínová  z  r.  1787,  na  kozích  nohách;  místo  obvyklé 
karyatýdy  rokoková  kartušová  ozdoba.  Na  kotlíku  dvě  lví  hlavy  s  kruhy 
ve  tlamách. 


Ctyri  cínové  svícny  s  trojbokýnii  pod>tavci,  na  nichž  htočeni 
draci  s  ptačími  hlavami  a  ornamcntáhií  inotivv  rané  barokní.  Na  podstavcích 
vyryto:   M.   P.   1699. 

Náhrobníky: 

1.  opukový,  0'94  ;;/  sir.,  17.S  in  v\s.,  i)rknc-  pracovaný.  \'  horní 
polovici  volutovými  ozdíibkami  orámovaná  obdélníková  jjjocha  s  nápisem  ; 
Ecta  ^lanie  l^).  p.  I.\x :  m  ].iatrh  puíeb  ^iiidliiin  l^aiulcin  l^vmcnn  pan 
rMvcl    lt'>iMbnu)  \  li'>uabi  lui  l-Duabij  a  Prcuiniciud)   ec  tuto  pudioiuan  i{t. 

Hic  Recvbat  Corp'^  Svmo  Mens  Gavdet  olyp^ 
In  Terris  Nomen,  Fáma  Decvsq  Manet. 

Dolejší  polovice  obstoupena  dvéma  kanellovanými  pilastříky  s  pscudo- 
jonskými  hlavicemi,  oba  pilastříky  spojuje  úzký  ()l)louk,  nad  nímž  v  rozích 
pětilisté  růžice,  a  ])od  nímž  znak  Vrábských  >e  skřížt-nými  meči  ve  zna- 
kovém štítu   i  v  klenotu.   (Viz   obr.    182<r.) 

2.  opukový,  0'78  ///  sir.,  T/S  )n  vys.,  obhrouble  pracovaný.  Kolkolem 
na  okrajích  na  způsob  rámce  nápis:  ICetíia  Panic  I~)*.>4  Ua  íicit  ^.  CĎirii; 
Puoícm;  a  ::§íatci:pii;  Hijíirí  ^ait  Binck  liX-aliHui  dludiía  \  Iťuahij  a  na 
BbcrijoiniqiiJj  Bimoí  ^iinig  Bokonal  JK  J>  toíjoto  piaLitimchu  aui^oli)  Vdw- 
kroqil.  Q^eíjopo  Bup  pan  Burf)  Rltloniin  .  .  .  Nápis  pokračuje  na  hořejší 
polovici  střední  plochy  v  kartušovém  obdélníkovém  rámci:  Bljli)  Jí  incu) 
li'^olcnc  :§iUE  Ba  nclierkcljo  livalonillini)  pujiiiiti)  Racíi)!.  Pod  tím  znak 
Vrábských.  (Viz  obr.   182/a) 

Na  kraji  vesnice  prostá  dvoupatrová  zvonice.  Zdivo  její  tvoří  čtyř- 
boký  hranol  a  jest  zevně  při  rozích  vždy  dvojicí  lišen  ozdobeno  a  třemi 
výklenky  pro  sošky  opatřeno.  Ve  výklenku  nad  vchodem  soška  sv.  Floriána. 
Věž  pokryta  jest  nyní  střc;chou  stanovou  z  r.  190J.  \'  klenutém  přízemí 
bývala  kaple. 

Ve  svrchním  patře  tři  zvony : 

1.  nejmenší,  086  ;//  v  prům.  Ucha  pletencová.  Nahoře  dvouřádkový 
nápis:  1.  ř.  iZcía  bonjclio  ínrDcujIin  cccc  bcinabcratcíin  bnibcbo  a  tu  bn- 
konano  iiclí  skríc  míjlU-a  iiiru  puu^íi  sinalnin  m  (2  ř.)  anIauuMu  |u-ieuclTciu)L\ 
Pod  tím  drobounký  reliéf  .Madonny  s  dítkem,  korunou  a  žezlem.  Jinak 
zcela  hladký. 

2.  106  m  v  prům.  Nahoře  dvouřádkový  nápis:  1  ř. ;  .Hnim  2  bn- 
mini  2:  niilcrimo  2  Cccfc  1  ucplimo  2  cn  s  eiio  ů  ranniana  o  nimquani  2 
prnnuiiuio  ů  uaua  1  iiiniMii  1  ucl  s  fcrtuni  x  bclhun  o  i  (2  ř. :)  aut  s^  fuiiua  2 
íjoucrtum  2  0ui  2  mc  2  fccit  2  niaiiicter  2  bavllioUnncus  2  luuncn  ů  Iiabcl  2 
iu  2  noua  2  ciuitatc  ů  pragcnci  s  c.\-  2  hoc  2  lana  2  ů.  Pod  tím  drobný 
reliéf  Madonny;  jinak  zcela  hladký.  * 

3.  1-23  m  v  prům.  Ucha  ozdobena  včtévkou  šalvějovými  listy  ovi- 
nutou. Při  koruně  pás  z  malých  figurálních  reliéfů  (symbolické  postavy); 
pod  tím  akanthové  listy.  Na  plášti  v  obdélníkovém  rámci  z  vavřínového 
pletence  růžicemi  ozdobeného  nápis: 

Soupis  památek  hist.  a   uměl.  Pol.  okres   Karlínský  12 


178 

Tento  zwon  Ke  cti  Bozi  gest  spvsoben  Za  vrozeného 
P  anaHinka  wrabskeho  z  wrabi  a  na  wrabi  a  driewciczich 
díl  nakl  adem  geho  kv  pomocy  zadvssi  Driewcickeho  slit 
gest  tento  zwon  od  Petra  Zwonarze  W  boleslawi  Mladé 

Léta  MDLXXV.  Na  protilehlé  straně  pláště  skupina  Ukřižování.  Při 
dolejším  okraji  páska  s  nápisem :  ISAIASS  W  LIII :  WSSICHNI  MY  GAKO 
OWCE  ZBLAVDILI  GSME :  GEDEN  KAZDY  NA  CESTV  SWAV  VCHYLIL 
SE  A  PAN  POLOŽIL  NA  NĚG  NEPRA WOSTI  WSSECH  NAS.  OBIETOWAN 
GEST  NEB  ON  CHTIEL  A  NEOTĚWRZEL  VST  SWYCH  GAKO  OWCZE. 
Mimo  to  při  obrubě  otisky  hojných  mincí  (nejčastěji  opakuje  se  medaille 
Jáchymovská  s  obrazem  nejsv.  Trojice). 

V  márnici  na  novém  hřbitově  dvě  sochy  dřevěné  v  životní  veli- 
kosti sv.   Václava  a  sv.   Víta  velmi  slušně  provedené  z  XVIII.  stol. 

Špýchar  nynější  upraven  ze  zbytkův  renaissančního  zámečku 
zbudovaného  na  místě  bývalé  TVRZE.     Zcela  spustlé. 


Dřísy. 


Schaller  IV.,  137;  Sommer  XII.,  277;  Prášek,  o.  c    113;  Kneidl,  o.  c.  227. 

KAPLE  STĚTÍ  SV.  JANA  KŘTITELE  z  r.  1735;  opravena 
vletech  1820  a  1882 — 83.  Drobounká,  spíše  věžovitá  stavba,  jejíž  půdorys 
tvoří  pravidelný  osmiboký  hranol,  přikrytá  mansardovou  střechou  s  lu- 
cernou, v  níž  nedostupný  zvonek.  Nároží  jsou  zevně  ozdobena  pilastříko- 
vými  příporkami.  Stěna,  v  níž  upraven  vchod,  zakončena  jest  nad  střechou 
vikýřkem.  Nad  vchodem  soška  sv.  Jana  Křt.  Okna  čtyři,  symetricky  roz- 
ložená, segmentově  překlenutá. 

Na  místě  hlavního  oltáře  malba  na  omítce  imitující  barokní  archi- 
tekturu, v  jejíž  středu  rovněž  freskovitý  výjev  křtu  Páně.  Hrubá  a  bez- 
cenná práce  (snad  Raabova).  Pod  tím  vkusná  hojně  zprohybaná  mensa 
oltářní  z  dubového  dřeva  rokokovými  intarsiemi  vykládaná.  Svrchní  stru- 
ktura k  této  mense  příslušící  postavena  jako  oltářík  poboční  po  straně; 
velmi  vkusný  rokokový  prolamovaný  rámec  štítový  obepíná  drobnou  schránku 
s  reliéfem  Staroboleslavské  Madonny.  Po  stranách  tohoto  reliéfu  po  drobné, 
zdařilé  sošce  Anděla  Strážce  a  sv.  Michaela. 


Hlavenec. 

Sommer  XII.,    286;    Prášek,    o.  c.   118—119;    Kneidl,    o.  c.  225;    P.  A.  Schmitt 
v  časop.  >Politik«   1874  čís.  ze  dne  20.  února. 

pomník,  jejž  postaviti   dal  hrabě  Frant.  Ant.  Spork  na  místě,  kde 
císař  Karel  VI.   přijal  od  něho  řád    sv.  Huberta   r.    1724.      Výborná   práce 


Obr.  183.  Hlavenec.  Pomník  Karla  VI.  postavený  hr.    Šporkcr 


12* 


180 

sochaře  Matyáše  Brauna.  Podstavec  trojboký,  zborcený  a  profilovanými 
římsami  ozdobený,  má  na  každém  boku  kartušový  reliéf  s  výjevy  loveckými. 
V  každém  rohu  podstavce  zvedá  se  toskánský  sloup  sdružený  s  hranolovým 
pilířem.  Na  těchto  sloupech  a  hranolech  spočívá  bohatě  členěné  uprostřed 
segmentovitě  prohnuté  kládí,  jež  nese  zakončení  na  způsob  komolého 
jehlanu  s  prohnutými  stěnami.  Xa  vrcholu  jehlanu  stojí  jelen  s  krucifixem 
mezi  parohy,  dole  při  jednom  rohu  klečí  sv.  Hubert,  při  ostatních  dvou 
umístěny  smečky  psů.  Uprostřed  na  segmentové  římse  malý  andílek 
držící  kartuši  se  znakem  Sporkovým.  Uprostřed  kládí  na  všech  stranách 
veliké  kartuše;  v  kartuši  průčelní  znázorněn  Sporkův  řád  Svatohubertský 
(lovecká  trubka).  Jehlancový  svršek  i  s  kládím  myšlen  jako  baldachýn, 
s  něhož  splývají  bravurně  drapované  záslony,  jež  vznášející  se  andílci  roz- 
hrnují. Uprostřed  mezi  sloupy  pod  baldachýnem  socha  císaře  Karla  VI. 
antickým  krojem  oděného.  Socha  v  životní  velikosti,  jakož  i  celý  pomník 
tesána  z  pískovce,  nyní  velmi  již  schátralého.  Celková  výška  8 — 9  /;/. 
(Viz  obr.   183.) 

Bývalý  LOVECKÝ  ZÁMEČEK  na  místě  někdejší  tvrze,  nyní 
sýpka.  Mohutná  obdélná  budova  se  dvěma  výstupky  při  rozích  obdél- 
ných stěn,  zbytky  to  vížek  r.  1584  přistavěných.  Střecha  mansardová. 
Dvéře  v  podélné  stěně  východní  obloženy  jsou  renaissančními  rustikovými 
kvádry.  Srovn.   Heber,  VI.  č.  497;  Sedláček,  Míst.   si.  218. 


Hlavno   Kostelní. 


Schaller  X.,  315;  Sommer  XII.,  268;  Prášek,  o.  c.  116  —  118;  Sedláček,  Místop. 

si.  218;  Kneidl,  o.  c.  238. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  PETRA  V  OKOVECH  již  roku  1357 
připomínaný.  Původní  kostel  byla  malá,  dole  kamenná,  nahoře  dřevěná 
stavba  se  zvonicí.  Mezi  okny  stály  silné  kamenné  pilíře.  Strop  byl  prkenný, 
pomalovaný  a  nesen  byl  dřevěným  sloupem  uprostřed.*)  Tato  stavba 
zbořena  r.  1806  a  místo  ní  zbudována  r.  1807  stavba  nynější.  Ze  staré 
budovy  zůstalo  jen  zdivo  zvonice,  jež  značně  bylo  zvýšeno.  Starý  kostel 
byl  o  celý  nynější  presbytář  kratší. 

Nynější  kostel  jest  prostá  orientovaná  stavba.  Obdélníková  1  o  ď 
osvětlena  jest  čtyřmi  páry  oken  obdélníkových,  nahoře  polokruhově  za- 
končených. Strop  plochý.  Presbytář  čtvercový,  dvěma  páry  oken  téže 
formy  jako  v  lodi  osvětlený.  Věž  v  průčelí  hranolová,  stanovou  střechou 
krytá.  Zevně  jsou  stěny  rozčleněny  liscnami,  jež  podpírají  dosti  bohatě 
profilovanou  římsu.  Nad  presbytářem  plechem  obitý  sankturník  s  nedo- 
stupným zvonkem. 


*)  Dle  pamětní  knihy  farní. 


Nábytek  kostelní  umělecky  nevýznamný;  hlavní  oltář  pochází 
L  r.   1832;   obstojná   barokní  kazatelna  i)i('nesena  ze  starého  kostela. 

K  tt  i  t  e  1  n  i  c  e  cínová  (bez  víka  013  />/  v\'s.)  Kotlík  zvonové  formy 
prťiinčiii  355  r;;/  spočívá  na  tiech  karyatydových  nožkách,  jež  mají  tvar 
lvích  hlav  dole  tlapou  lví  ukončených.  Na  plochém  víku  křížek  se  soškou 
Ukřižovaného.  Víko  přidržují  tři  slušné  modellovaná  poprsí  mužská,  jež 
jsou  k  hořejšímu  okraji  kotlíku  připájena.  Na  kotlíku  při  hořejším  i  do- 
lejším okraji  po  pásce  s  vyrytým  nái)isem:  lŤ}ai'eh :  X  VI.  ha^i :  libni 
uiuicrii)  •  íi  ^uihviti  fc  •  spalen  •  buřic  •  hboi  p.ili  ncuiuicvji),  bube  la- 
tranni.  Na  plášti  vyryto:  GIRZIK  HOFFMAN  S  MANZIELKAV  SWAV 
EWAV  NAKLADaGICZ  NEROZDÍLNÉ  NA  KRZTITELNICZI  K  ZADVSSI 
kostelního  do   HLAWNA   1581. 

Vkusná  cínová  lampa  (30  ci/?  vys.)  troj  boka,  profilovaná,  s  baro- 
kovým, volutovým  a  mušlovým   ornamentem. 

Monstrance  (59  on  vys.)  z  mosazi,  částečně  stříbřená  a  zlacená, 
sluncové  formy.  Na  noze  ve  štítkových  vytepaných  ozdobách  oválové 
tepané  obrázky:  sv.  Václav,  sv.  Ludmila,  sv.  Jan  Nep.  a  sv.  Vít.  Okolo 
schránky  tepaný  věnec,  skládající  se  z  révoví  a  klasů.  Nahoře  reliéf  Boha 
Otce.  Slušná  práce  z  prostředka  XVlIl.   stol. 

Svícen  (47  cm  vys.)  renaissanční  bronzový,  vkusné  kroužený. 

Mešní  roucho  bílé  s  růžovým  středním  pásem;  uprostřed  vyšit 
pestrý,  barokní  vzor  kyticový,  po  stranách  užito  motivu  vinné  révy. 
XVIII.  stol. 

Rouška  na  kalich;  na  stříbrem  vyšité  půdě  střídmé  barevné  vy- 
šívání:  vkusně  aranžovaný  ornament  větvicový  obklopující   monogram  IHS. 

Zvony : 

1.  ri9  m  šir.  a  tolikéž  vys.  Ucha  ozdobena  barokní  ornamentací 
listovou.  Při  obrubě  velmi  vkusný  fcítonový  ornament  barokní.  Xa  plášti 
nápis: 

TENTO   ZWON   GEST   PRZELYTEG  LETHA   PANIE   1713 
ZA    SPRAWY  HEYTTMANSKE   UROZENÉHO  a   STATTE-- 
CZNEHO   RYTIRZE   PANA  JOZEFFA   FERDINANDA   HOSL: 
AVRA   Z  HOSLAU  A  FARARZE   PANA  JOZEFFA   STRZEL= 
SKYHO  GAKOŽTO  ADMINISTRÁTORA   ZDEGSSYHO   A   SYR-- 
OTCZIHO  PROKOPA  MODECTINA.   Při   nápisu  pěkné  modellovaná 
20  C7n  vys.  reliéfy  sv.  Václava  a  sv.  Vavřince.  Na  protilehlé  straně  skupina 
Ukřižování.    Při  dolejším  okraji  kartuška  zvonařova  pod  letopočtem   1713 
a  s  drobným  nápisem :  ME  FECIT  ANTONIVS  SCHÓNFELD  CAMPANARVM 
FVSOR  PRAGAENSIS. 

2.  096  7n  prům.,  0"89  m  vys.  s  uchy  pletencem  ozdobenými.  Při 
koruně  široký  vlys  (festonový  motiv  z  tlam  lvích  hlav  splývající) ;  pod 
vlysem  obloukové  pletencc  s  poupaty  růžovými  dle  přírody  odlitými.  Pod 
pletenci  tu  a  tam  hrubě  odlitá  andílci  hlavinka.  Na  plášti  nápis:  LÉTA 
PANIE   MDLXXX"  SLIT  GEST  TENTO  ZWON   KE  CTY  A  CHWALE  PANV 


182 

BOHV  WSSEMOHAVCZIMV  OD  PETRA  W  BOLESLAWY  MLADÉ  NAD 
GIZERAV.  Nápis  jest  obklopen  lištovým  rámcem,  jenž  v  rozích  ozdoben 
jest  ellipsovými  kartušemi  s  mužskými  tvářemi,  uprostřed  pak  maskami 
ženskými.  Nad  rámcem  a  pod  rámcem  odlity  dle  přírody  veliké  listy. 
Vedle  bočních  stran  rámce  s  každé  strany  reliéf  apoštola.  Při  dolejším 
okraji  věnec  svislých  akantových  listů ;  nad  ním  dvakrát  po  čtyřech  drob- 
ných allegorických  postavách  antických ;  pod  ním  tu  a  tam  medailonky. 
růžice,  stařecká  tvář,  mužské  poprsí  a  p. 

3.  0'85  ;;/  v  prům.  a  tolikéž  vys.  Ucha  hladká.  Při  koruně  úzký 
vlys  složený  z  drobných  reliéfů  zobrazujících  scény  biblické:  »Boháč 
a  Lazar «,  » Vzkříšení  Lazara «,  » Obrácení  Pavla «,  » Svatba  v  Káni«,  » Mi- 
losrdný Samaritán^  ;  pod  vlysem  věnec  svislých  akanthových  listů.  Na  plášti 
v  prostém  lištovém  rámci  nápis:  Bn;hci}  Zumnarí  ?  Ci;npcrku  m  noitiEm 
Micňic  PraíOíCin  Zinou  icnío  ubielal  Ltta  l.")72.  Po  stranách  rámce  jest  po 
ellipsové  kartušce  s  mužskou  tváří  (pěkně  modellováno).  Pod  nápisem  od- 
litek vinného  hroznu.  Při  dolejším  okraji  drží  dvě  k  sobě  obrácené  delfi- 
novité  postavy  (jedna  s  poprsím  mužským,  druhá  s  poprsím  ženským) 
oválový  medaillon  s  poprsní  podobiznou  Brikcího. 

Na  protilehlé  straně  pláště  reliéf  sv.  Pavla  (tvář  s  dlouhými  vousy 
a  vlasy  pěkně  a  výrazně  jest  modellována)   uprostřed  nápisu : 

Dokanuteíí  ?agiRc  Biioh  lafhi)  fuiE  k  nam  Nebo  kíuj?  ímc  míj  geDtiE 
IinnlTni  bnli  ícliíia?  KriíRus  umruM  la  naa,  ?^Inoí)c'  mirc  nijni  i\n  ^pra- 
mci^Iirai  ULiDnicni  [\UuKt  Krmi  iuM)o,  lUDÍiiioboicni  buiícinc  ob  íjniciou  íkríc 
nie°:  Ponirroabj  íihin  fnic  bnli  iicprjaíelr,  fmiEnEm  Inn  skxit  Imrí  Si;na 
ticho.  Mnobcni  miuc  iii?  rnitricni  iifaucc.  Zaiiilíc  mnliuobounii  bubcmt  skrje 
Žninoí  iicbo.  Napfal  Sinati)  Pamrl  li  Ríniiiamnii  m  ~).  Kapiíuk.  Pod  tímto 
nápisem  pět  výborně  modcUovaných  antických  postaviček. 

TVRZISTE  v  zahradě  a  z  části  i  na  dvoře  parcelly  67  při  čís. 
pop.  IL,  dosud  z  části  příkopem  a  valem  v  kruhu  obehnané.  Uprostřed 
zachovalo  se  maličko  zdiva  lomového,  nad  nímž  vystavěna  komora.  Při 
roznášení  hlíny  nalezeny  nádoby,  zbraně,  kus  drátěného  brnění  a  p.,  což 
se  nalézá  v  soukromém  majetku   p.  učitele  Hyky. 


Hloubětín  (Hloupětín). 

Schaler  X.,  244—247;  Sominer  XII.,  317;  Kneid!,  o.  c.  242;    Sedláček,  Místop. 

slov.  221. 

V  okolí  nalézány  často  kamenné  praehistorické  nástroje,  a  to  jak 
v  lukách  pod  vsí  v  pískových  lomech,  tak  i  na  výšině  nad  vsí.  Pam. 
arch.  II.,  46;  XI.,  43.  Snajdr,  o.  c.  60. 


183 


FARNÍ  KOSTEL  SV.  JIŘÍ  připomíná  se  jíž  r.  1365.  Roku  1695 
byl  asi  o  9  loket  rozšířen  a  obnoven.*)  R.  1847  opět  renovován  a  z  části 
přestavěn    dle    návrhu  a  řízením  c.    k.    cestmistra    Antouina  SHui^era ;    při 


Obr.   184.  Hlouběiiii.   Půdorys  ;■   podélný  řez  kostela. 


tom  stará  věž  stržena,  loď  přistavěna  a  při  ní  nová  věž  zbudována  (celk/jvý 
náklad  stavební  obnášel  2385  zl.  57  kr.  konv.  m.).  R.  1863  vnitřek  upraven, 
žebra    vyspravena,    hlavní    oltář    zvýšen  a  novým    obrazem    od    Kandlcra 


*)  Hammerschmidt,  Prodromus  Gl.  Pr.  ;  Schaller  X..  244. 


184 

opatřen,  nové  postranní  oltáře  zřízeny.  R.  1892  kostel  zevně  i  uvnitř 
důkladně  obnoven,  rovněž  celé  zařízení  i  s  obrazy  (od  DítlUe)  nově  po- 
řízeno. 

Sličná  drobná  stavba  kamenná,  orientovaná.  (Viz  půdorys  a  podélný 
řez  na  obr.  184.)  Loď  obdélníková,  uvnitř  11  45  iu  dlouhá,  6'58  m  široká 
dvěma  okny  (novodobou  kružbou  gotickou  vyplněnými)  s  každé  strany 
osvětlená.  Kryta  jest  plochým  stropem. 

Presbytář,  6'6  i)i  dlouhý,  4'57  m  široký,  5"5  vi  vysoký,  zakončen 
jest  třemi  stranami  osmiúhelníka  a  ladně  do  žeber  sklenut.  Při  zevnějších 
nárožích  jeho,  jakož  i  uprostřed  podélné  stěny  jižní  stojí  opěrné  pilíře 
o  jednom  ústupku.  Klenba  skládá  se  ze  dvou  polí.  Zebra  klenby  jsou 
pískovcová,  15  cm  silná,  vysedají  o  22  cm  ze  zdiva  a  jsou  na  sešikmených 
stranách  dolejších  silně  žlábkovaná.  Spočívají  na  konsolkách  jehlanových, 
jež  jsou  přikryty  deskou  žlábkem  a  oblounem  profilovanou.  Svorníky 
jsou  okrouhlé,  hladké.  Presbytář  osvětlen  jest  pěti  hrotitými  okny,  jež 
mají  ostění  novodobé,  ač  velikost  jejich  (2' 14  m  vys.,  0"52  m  šir.)  jest 
patrně  původní.  Triumfální  oblouk  hrotitý,  533  w  vys.,  lA  cm  silný 
4'1   v  rozpjetí,  původně  neprofilovaný. 

K  severní  stěně  presbytáře  přiléhá  sakristie;  stávala  tu  druhdy  věž. 

V  severovýchodní  stěně  polygonálního  zakončení  pod  oknem  je  ve 
zdi  sanktuářík  obdélníkový,  s  neprofilovaným  ostěním.  Dvířka  jeho 
jsou  mřížková  s  pásů  kolmo  se  křižujících  a  v  průsečných  bodech  růžicemi 
ozdobených.   Hrubá  práce  renaissanční. 

Z  bohoslužebného  nářadí  zasluhují  zmínky: 

j\I  o  n  s  t  r  a  n  c  e,  0'605  m  vys.,  pozlacená  a  postříbřená.  Noha  má 
tvar  čtyrlalokového  hladkého  oválu.  Na  nodu  hlavičky  andílci.  Schránka 
oválová,  řídkými  paprsky  obklopená.  Po  jedné  straně  schránky  klečící 
P.  Maria;  po  druhé  zvěstující  anděl;  nahoře  symbol  ncjsv.  Trojice ;  mimo 
to  festonky  z  ovoce  a  listů.  Obstojná  práce  ze  sklonku  XVII.  stol. 

Ornát  pestrý  s  prostředkem  bílým,  na  němž  jsou  úhledně  vyšity, 
rokokové  květy  a  listy.  Z  půlky  XVIII.  stol. 

Vazba  missálu  z  r.  1777  z  červené  kůže  s  obrubou  drobných  zlace- 
ných ornamentů  rokokových.  Rohy  a  sponky  jsou  pěknou  prolamovanou 
stříbrnou  listovou  spletí  okrášleny.  Uprostřed  každé  desky  je  kartuše  po- 
dobnou spletí  obroubená  a  na  oválovém  jejím  středu  monogram  Kristův 
a  Mariánský. 

Zvony  r.   1654  pořízené  měly  tyto  nápisy: 

1.  zvon  větší:  »Leta  Panie  1654-  tyto  z^A/■onowe  Dobrodiním  nábož- 
ných Panuw  Sauseduw  slyty  tomuto  Chrámu  Panie  Sv.  Girži  we  Wsy 
Hlaupietinie  odewzdany  a  za  Panowáni  Pana  Pana  Arnossta  Wo  tiecha 
z  Harachu  Generalmistra  K^žižo^7vnika  s  cžerwenau  Hwiezdau  Pana  tiechto 
Gruntuw  diedicžneho  pozdwizeny  gsau,« 


185 

2.  zvon  prostřední:  »Z  NakladeiTi  uro2.  a  Statecžneho  Ritirže  P.  Jana 
MuUera  ze  zlaté  Koruny  a  urozeny  Panj  Judytky  Manželky  geho  ge 
slit.   1654.* 

Pi'clity   r.    1851    Bcllinainiciii. 

Z  náhrobní  ku  na   hřbitově  stojících  zasUihují  zmínky: 

1.  rokokový,  z  pískovce  tesaný.  Podstavec  1  ;;/  vys.,  119  ni  sir., 
volutově  zprohýbaný ;  na  něm  pěkná  rokoková  kartušc,  v  níž  drobný 
reliéf  představující  nákladní  vúz,  s  něhož  se  skácel  člověk  pod  kolo.  Kříž 
114?//  vys.,  079  w  široký;  vpředu  značně  vy.stouplý  reliéf  Ukřižovaného, 
v  jehož  nohou  dvě  andílci  hlavinky;  v  zadu  mělký  reliéf  zmrtvých  vstav.šího 
Spasitele.   Na  obložení  hrobu  letopočet   1773.   Vrhni   pěkná   jiráce. 

2.  empirový,  26  m  vys.  Jehlan  na  způsob  rozpukané  skály,  k  němuž 
přiléhá  krucifix  ovinutý  hadem.  Na  podstavci  nápisová  tabule  svrchu 
pletencem  ozdobená;  na  ní  se  čte:  !L'cta  '-|.ninic  ITlil  Tiic  ;.*(}  (S;^cru'CiiC'iC 
Uíniila  '^L^  ^^Himi  3ilccbctna  Dtatrona  iHiiiia  Tatcloum  ;^  ^rblor^icc^ 

Při  školní  budově  na  toskánském  sloupku  dobro  pracovaná  kamenná 
soška  světce-biskupa  cca.    1   ;;;  vys.  z  r.   1775. 


Obr.  185.  Hovorčeves.  Půdorys  kostela. 

Hoštice. 

Schaller  X,  266;   S  o  m  m  e  r  XII.,  369;  Sedláček,   Místop.  si.  2i5. 
Směrem  k  Vodochodum  poloha  :>na  h  radisti   .   Pam.  arch.  XV.,  369. 

Hovorčeves.  (Hovorčovice,    Hovořice.) 

Schaller  X.,  261 ;  So  m  m  c  r  XII.,  308;  P  r  áše  k,  o.  c.  149  — 153  ;  Lehncrv  =Methodu« 

XVII.  ilS91),  27  (s  půdorysem). 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.JAXA  KŘTITELE  jíž  ve  XiV.  stol. 
jako  farní  připomínaný.  Prostá  stavba  z  posledního  období  románského. 
ÍViz  píidorys  na  obr.    1.S5.) 

Presbytář  půdorysu  téměř  čtvercového,  4'75  ni  šir..  44  w  dlouhý 
(síla  zdí  nestejná;  síla  zdi  severní  obnáší  1'3  ///,  východní  113  ///  a  jižní 
1"35  lil). 


186 


Klenba  křížová;    žebra  její  jsou   na  hranách  rovně  sříznutá  a  spo- 
čívají na  prostých  jehlancovitých  konsolách.  Svorník  hladký. 

Vítězný  oblouk  má  tvar  kruhového  segmentu. 

Loď  uvnitř  9-96  ///  dlouhá   a   7-28  m  šir.  (síla  zdí   V2  w),    plochým 
stropem  krytá. 

Okna  v  presbytáři  i  v  lodi  jsou  pozbavcna  vesměs  prvotní  své  formy: 

nyní  jsou  obdélníková,  níz- 
kým segmentem  nahoře  uza- 
vřená. Kruchta  osvětlena 
okny  kruhovými  s  ostěním 
sešikmeným. 

V  jihozápadním  rohu 
lodi  stojí  hranolová  věž 
v  osnovu  stavby  pojatá  tak, 
že  dvě  zdi  její  spočívají  na 
nárožním  zdivu  lodi,  a  dvě 
na  dvou  obloukových  TI  m 
širokých  pasech,  jež  opřeny 
jsou  uvnitř  kostela  o  hra- 
nolový mohutný  pilíř. 

Zevnějšek  zcela  pro- 
stý (viz  obr.  186).  Věž  14-6  w 
vys.  osvětlena  jest  [nahoře 
na  každé  straně  jedním 
úzkým  hrotitým  okénkem. 
Zvony:  1.  0'35  /// 
v  prům.,  O  25  rit  vys. ;  na  jedné 
straně  reliéf  Ukřižovaného, 
na  druhé  Matka  Boží  s  Jesu- 
látkem  na  půlměsíci  stojící. 
2.  0"40  ;//  v  prům., 
0'35  ni  vys. ;  na  plášti  re- 
liéfy :  Dobrý  pastýř  a  sv.  Jan 
Křtitel.  Nápis  :  Vrozenll  pan 
saMVeL  feLIX  gest  tento 
zVon  kosteLV  sVateho  gana 
za  Dar  obetoVaL  (1743) 


Obr.  laó.  Hovorčeves.   Pohled  na  kostel. 


Hradiště. 

Sommer  XII.,  268;  Dr.  J.  L.  Píč  v  Památkách  archaeol.  (1891  j,  XV.,  360;  Sedláček, 

Místop.  slov.  277. 

Hradiště    mezi    Lobkovici  a  Kostelcem    nad    L.  u  vsi  Kozel  podoby 
obdélníkové    ve    výměře    asi    7    měr.     Valy    z  hlíny  do  červena  vypálené; 


187 

před  nedávném  sneseny  až  na  1  ;//  výšky.  Na  straně  západní  znamenati 
lze  před  náspem  příkop;  v  náspu  pak  samém  nalezeno  opukové  kamení 
a  zbytky  dřeva,  oboje  nejspíše  zbytky  staré   brány  hradní. 


Chabry   Dolní. 


Schallcr    X.,    231;    Sommcr    XII.,    Sj:;-,    !•    J.   Lchinr    v    .Melhodii.   XIII.  (1887) 
str.  134     136  (s  vyobr.) ;  K  ne  id  I,  o.  c.  '^-íQ. 


Obr.   187.   Chabry.   Celkový  pohled  na  kostel  od  severovýchodu. 


FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  JANA  KRTII  l-JJ-:  ,roku  1352  jako 
farní  připomínaný),  románská  drobná  stavba  ze  Xil.  stol.  (Viz  pohled 
celkový  od  severovýchodu  na  obr.  187:  i)ohled  s  jižní  stran\-  na  obr.  188.; 
půdorys  a  podélný  řez  na  obr.   189.) 

Zdivo  skládá  se  z  pečlivé  vrstvených  C)pukových  kvádru.  Síla  lodi 
obnáší   1'15  vi,  apsidy   TI   ;;/. 

Loď  obdélníková,  uvnitř  58  t/i  .sir.,  11  w  dlouhá,  jest  zevně  beze 
všech  ozdob.  Stěny  její  jsou  hladké.  Římsa  původní  n\"ní  ch\'bí,  ježto 
zdivo  v  době  pozdější  o  něco  bylo  sníženo.  Toliko  nároží  podélných  stěn 
jsou  opatřena  74  ct/i  širokými  a  o  10  Cffi  ze  zdi  vystupujícími  lisenami, 
jež  byly  nepochx  bné  nahoře  spojeny  obloučkovým  podřímsím.  Lod"  bývala 
původně  s  každé  strany  osvětlena  dvěma  okénk\'  románskými  V  ne- 
porušené   podobě    zachoval  se  toliko  jeden  pár  jich,    a  to  onen,   jenž  na- 


188 

lézá  se  blíž  k  apsidě.  Tato  dvě  okénka  jsou  zevně  sice  zazděna,  na  vnitřní, 
do  kostela  obrácené  straně  však  zůstala  otevřena.  Dolejší  kraj  jejich  ostění 
nalézá  se  ve  výši  5  15  ;;/.  Vnitřní  otvor  jejich  jest  toliko  25  cm  šir.:  výška 
jeho  obnáší  118  w.  Sešikmené  ostění  rozvírá  se  do  šíře  70  nu  a  do  výše 
1  68  m.  Pod  okénkem  na  straně  jižní  prolomeno  nemotorné  okno  obdél- 
níkové.    Druhý    pár    okének  románských  znetvořen  v  okenní  otvory  širší. 


obr.   1 B8.   Chabry.   Románský   kosielik  (pohled   s  jižní   strany; 


Uprostřed  každé  z  vnitřních  bočních  stěn  stojí  40  cm  široký  a  o  22  cm 
ze  zdi  vystupující  hranolový  pilíř  51  ui  vys.,  jenž  nahoře  jehlanovitě  jest 
sešikmen.  Tyto  pilíře  nasvědčují  tomu,  že  kosteHk  měl  býti  nebo  snad 
skutečně  i  byl  sklenut. 

Na  .straně  jižní,  poněkud  k  rohu  jinozápadnímu  jsa  pošinut,  nalézá 
se  původní  románský  portál.  Ostění  jeho  jest  o  dvou  pravoúhlých 
ústupcích.  Vlastní  otvor  dveřní  jest  106  m  šir.  a  2'1  ;//  vys.;  má  rovné 
nadpraží  a  nad  ním  hladký,  062  m  vys.  tympanon. 

Strop  rovný,  prkenný   (ve  výši   7'64  ///   nad  zcmíj. 

Kruchta  nevkusná,  novodobá. 

Triumfální  oblouk  půlkruhový  65  vi  vys.,  v  rozpjetí  52  /;/  (na 
vnější  straně),  o  dvou  pravoúhlých  ústupcích.  Ve  výši  46  w,  kdež  kolmé 
stěny    postranní    v  oblouk  přecházejí,    nalézá  se  římsa,    jež  táhne  se  i  po 


Obr.  189.  Chabry.  Podélný  řez  a  půdorys  kosiela. 


190 


stěnách  apsidy.  Římsa  ta  jest  25  cm  šir.  a  skládá  se  ze  tří  článků:  nej- 
výše 7  cm  široká  pravoúhlá  deska  na  spodní  hraně  sešikmená,  pod  tím 
6'5  cm  široký  obloun,  a  nejníže  sešikmená,  4'5  on  široká  deska. 

Vnitřní  prostor  apsidy  měří  v  poloměru  2'15  w.  Apsida  byla  pů- 
vodně osvětlena  třemi  románskými  okénky,  z  nichž  prostřední  jest  zazděno 
a  obě  postranní  znesvářena. 

Zevně  jest  apsida  dole  opatřena  trnožem  a  rozvržena  lisenami  ve  tři 
pole;    lišeny  jsou  nahoře  spojeny  obloučkovým  podřímsím  (viz  obr.   190). 


Obr.  190.  Chabry.  Kostel.  Obloučkové  podřimsí. 

Koncha  apsidy  kryta  nyní  nemotornou  stříškou  nahoře  rovně  za- 
končenou :  původně  zajisté  končila  se  stříška  ta  hrotitě.  Ve  vysokém  troj- 
hranném  štítě  jest  uprostřed  nad  apsidou  vyhlouben  ve  zdivu  rovno- 
ramenný  křížek.  Na  prejzové  střeše  novodobá  lucernová  vížka  jehlancová 
s  pěkným,  ale  n\ní  již  polámaným  rokokovým  tepaným  křížem. 

V  dřevěné  nízké  zvonici  visící  veliký  zvon  původně  Antonínem 
Josefem  Schonfeldtem  na  St.  Městě  r.  1695  zhotovený,  přelit  byl  v  dílně 
A    Bellmannové. 

STATEK  KNORUV  jest  zajímavý  svými  barokními  zprohýba- 
nými  štíty  a  ozdobnou  branou  do  dvora  vedoucí  (viz  obr.    191). 


Obr.  191.  Chabry  Dolní.  Knorův  statek. 


191 


Chvály. 


Schaller  X.,  225-226;    Somme  r  XII.,  327 ;    Kncidl,    o.  c    257;    Sedláček    Míst. 

si.  342. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  LUDMILN',  bývalá  kapk-  xánucká.  Tvon 
součást'  zámecké  budovy.  Původně  skládala  se  zámecká  kaple  z  čtyřbokého 
presbytáře  (nynější  kaple  sv.  Anny),  jenž  zakončoval  východní  křídlo  zámku 


Obr.   182    Chvály.  Půdorys  z.imku  a  kostela. 


a  Z  lodi  O  něco  málo  větší,  jež  piiléhala  bezprostředně  k  vnitiním  pro- 
storám zámeckým.  Později  byla  nčkdej.ší  loď  změněna  na  presbytář,  jižní 
jeho  stěna  probourána  a  na  straně  té  přistavěna  byla  kolmo  na  jižní  frontu 
zámeckou  loď  větší.  Původní  presb>tář  změněn  v  postranní  kapii.  (\'iz 
půdorys  zámku  i  kostela  na  obr.  192.)  R.  1<S'25  přistavěna  byla  k  průčelí 
nové  lodi  věž,  jež  r.  1875  nynějším  způsobem  (slohem  pseudorománským) 
byla  upravena  (viz  vnější  pohled  na  obr.   193.). 

Nynější    presbytář   jest    půdorysu  čtvercového  (každá  strana  jeho 
měří  4"8  rn)  a  jest  opatřena   klenbou  křížovou:   loď  obdélníková  (10  ;//  dl., 


192 


Obr.  193.  Chvály.  Kostel  sv.  Ludmily. 


8'2  ?«  šir.)  má  klenbu  výsečovou  a  osvětlena  jest  s  každé  stran\"  dvěma 
okny  obdélníkovými,  nahoře  nízkým  segmentem  zakončenými. 

Oltářík  v  kapli  sv.  Anny  s  chudou  architekturou  barokní:  po 
jedné  jeho  straně  socha  sv.  Josefa,  po  druhé  sv.  Jakuba  (1'5  vi  vys.j ; 
obě  jsou  velmi   j)ěkně  ze   dřeva  řezány. 

Na  tomto  oltáři  i)ěkný  obraz  sv.  Anny  TSO  m  vys.,  TIS  vi  šir. 
Sv.  Anna  klečí  a  pozdvihuje  dívenku  Marii,  jež  ve  vztýčené  ručce  drží 
lilii.     Vzadu  klečí  sv.  Josef  s  rukama  sepjatýma.     Svěží,    výrazná    malba; 


~1 


193 

zvlášť  výraz  tváří  správné  vystižen.  Obraz  označen  takto:  Felix  Anton 
SchefTler  inv.  et.   pinx.  1771. 

Ostatní  nábytek  kostelní  umělecky  nevýznamný.  Na  třech  ostatních 
oltářích  nové  oltární  obrazy  (V//.  Kandhra  z  r.  1882).  Obrazy  staré 
uloženy  v  nnVtncotcch  farních;  zvláště  pěkný  jest  obraz  sv.  Václava  mezi 
dvěma   anděly  (asi  práce  Raabova). 

Soška  M  a  d  ()  n  n  \'  s  nahým  Jesu- 
látkem  na  lokti,  pozdně  renaissanční,  <SS  ciit 
vys.,    obstojně    pracovaná.    Korunky  z  kovu  i 

tepané.  ~1 

Kalich  ze  X\'ll.    stol.,    měděný,    zla- 
cený,   slušně    profilovaný,    původně    hladký,  ..    — L_    ^    _     _  l_    . 
uprostřed  X\'I1I.  .^tol.  nanýtovány  naň  hrubé 
barokní  ozdoby  z  plechu  vystí'ihané  a  trochu 
tepané. 

Monstrance  stříbrná,  z  části  zlacená, 
65  cín  vysoká,  vkusně  upravená,  paprsková.  i 

Noha  jest  velmi  dovedně  ozdobena  čistě  pro- 
vedenými   tepanými    barokními    ornamenty; 

mezi   nimi  tu  a  tam  andílci  hhivinka  a  růžice  "     [  ■'' 

s  nasazenými  imitovanými  drahokamy.   Velmi  ~i 

cenná   práce  z  první  polovice  XVIII.  století. 

Železný  kován  ý  kříž  s  bývalého 
štítu  kostela,  TSO  ///  vys.,  úhledných  forem 
renaissančních   (viz  obr.   194).  li  É 

ZÁMEK,  někdy  tvrz.  dvoupatrová,  pů-  obr.  m.  Chvaiy.  železný  křiž. 

vodně  renaissanční  budova,    skládající  se  ze 
dvou    obdélníkových    křídel    v  pravém  úhlu 

k  sobě  přiléhajících.  Veškery  místnosti  v  přízemí  a  v  prvém  patře  zaklenuty 
jsou  jednak  výsečově,  jednak  do  kříže.  K  východu  obrácený  přízemek  opatřen 
arkádovým  klenutým  loubím.  Ve  zdech  pozoiovati  lze  tu  a  tam  zazděné 
střílny  z  jednoho  kusu  kamene  tesané;  otvory  jejich  jsou  kruhové,  nahoru 
úzkým  obdélníkem  jnodloužené.  —  Zámek  stojí  na  skalách  pískovcových, 
v  nichž  kolem  něho  a  kolem  přiléhajícího  k  něnui  dvorce  jest  v_\-lámán 
příkop. 


Jenštýn. 


Meissner,  Abbildungen  sámmtlicher  altcn  und  neuen  Schl('sser  in  Bohmen  I.  (s  ry- 
tinou Fratit.  Karla  Wolfa  z  r.  1793),  —  Heber  III.,  str.  26-31  č.  lo4;  VI.  str.  'J4  7  ; 
Mikovec,  Památky  a  starožitnosti  země  české  I.,  46;  Prášek,  o.  c.  137 ;  Cyril  M  cr- 
hou t,  »Jenštýn,  hrad  a  městečko*  v  »Časopisu  Společnosti  přátel  starožitností  českých 
v  Praze«,  VIII.,  č.  1.  (s  vyobr.);  »Světozor«  1867,  č.  25  (s  vyobr.  Bohuši.  Kroupy'). 

HRAD  zbudovaný  v  polovici  XIV.  století.  Stojí  na  nízkém  pískovcovém 
skalisku,    jež  od  okolní  planiny  odděleno  jest  na  straně  severní,    západní 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.   Pol.  okres   Karlínský.  13 


194 

a  východní  příkopem  ve  skále  vytesaným,  asi  6  vi  širokým  a  4  ;;/  hlubokým. 
Na  straně  jižní  chráněn  býval  rybníkem.  Půdorys  hradiště  má  tvar  ne- 
pravidelného polygonu;  od  západu  k  východu  jest  41  m  dlouhé,  od  jihu 
k  severu  38  w.   Na  straně  východní  sklání  se  pískovcová  skalka  as  o  po- 


Obr.  195.  Jenštýn  se  strany  západní. 


lovici  své  výšky,  tvoříc  tak  přirozený  veliký  stupeň,  na  němž  zbudován  byl 
opevněný  vstup  do  hradu,  hájený  dvěma  zdmi  a  mohutnou  věží.  ^a  vnější 
straně  podél  příkopu  táhla  se  tu  od  jihu  k  severu  vysoká  zeď,  v  níž  na- 
lézala se  první  brána.  Ze  zdi  této  zachoval  se  pouze  malý  zbytek  při 
jižním  nároží  v  délce  asi  5  w  a  cca.  95  /;/  vysoký.  Ke  bráně,  jež  byla 
velmi  úzká  (asi  2  m)^  vystupovalo  se  z  příkopu  po  stupních  ve  skále 
vytesaných. 


195 


Rovnoběžně  s  první  zdí  táhla  se  ve  vzdálenosti  64  ni  podél  svahu 
hořejšího  hradního  nádvoií  zeď  druhá.  Také  z  této  zdi  zachovala  se  malá 
toliko  část  k  věži  přiléhající  v  délce  7  ni.  Ve  vzdálenosti  ^-l  ;//  od  véžc 
jest    v  ní    tiiiihá    brána,    zevně    2   ///,    na    straně    vnitřní  26  ni  široká. 


Obr    196.  jenštýn  se  strany  jihovýchodní. 


Překlenula    jest    segmentovým    nepravidelným    obloukem    pnoucím    se  do 
výše  25  VI. 

Severně  od  brány  stávalo  mezi  oběma  parallelními  zdmi  jakési  sta- 
vení, jehož  boční  zdi  ony  hradební  zdi  tvořily.  U  tohoto  stavení  b>la 
vnitřní  hradební  zeď  opatřena  okn\'.  Cásť  ostční  jednoho  z  nich  zachovala 
se  na  konci  nynějšího  zbytku  zdi.  Ostění  to  jest  profilováno  ublounem 
a  dvěma   prav(júhlými   ústupky. 

13* 


196 

Druhá  brána  nalézá  se  v  rovině  onoho  nižšího  stupně  skalního 
a  nikoliv  v  rovině  vlastního  terrainu  hradního;  za  ní  tedy  vytesán  ve  skále 
malý  dvorek,  z  něhož  se  po  schodech  teprve  vzhůru   vystupovalo. 

Na  jižní  straně  nádvoří  stával  druhdy  hradní  palác,  z  něhož  se 
zachovala  jen  nepatrná  čásť  zdiva  (asi  3  m  dlouhá)  na  straně  západní  se 
zbytkem  okenního  ostění. 

V  jihozápadním  rohu  hradu  stojí  mohutná  válcová  věž,  přiléhající 
jednou  stranou  k  vyššímu  nádvoří  hradnímu  (viz  pohled  se  strany  zá- 
padní na  obr.  195  a  pohled  se  strany  jihovýchodní  na  obr.  196),  jinak 
však    na    nižším    onom    skalním    stupni  stojící.     Věž  ta  původně  dole  při 


Olr.  197.  Jenštýn.  Půdorys  hradní  kaple  ve  věži. 


patě  své  vchodu  neměla ;  vcházeloť  se  do  ní  s  pavlače  protějšího  paláce 
po  padacím  můstku  4  ///  dlouhém  brankou  ve  výši  8'6  ni  nad  nádvořím 
hradu  umístěnou,  p]  r  a  n  k  a  ta  {6^  cín  šir.  a  2'1  ;//  vys.)  má  hrotité  na 
rozích  sešikmcné  kamenné  ostění.  Kolem  ní  táhne  se  mělký  (27  cm  hlu- 
boký) obdélníkový  (1*08  m  šir.  a  4  m  vys.)  výklenek,  do  něhož  visutý 
můstek  zdvižený  dříve  zapadal.  V  severním  hořejším  rohu  jest  viděti 
otvor,  v  němž  druhdy  kladka  se  nalézala.  Brankou  tou  vchází  se  do  malé 
předsíňky,  z  níž  vedou  dva  vchody:  jeden  na  straně  východní  do  kaple, 
druhý  na  straně  jižní  ke  schodišti. 

Kaple  (viz  půdorys  na  obr.  197)  jest  okrouhlá  prostora  3"57  jn 
v  průměru  měřící  a  3"70  m  v>"soká.  Sklenuta  jest  do  kříže;  profilovaná 
žebra  klenby  sbíhají  se  v  kruhovém  hladkém  svorníku. 


197 


Obr.  19í.  Jenštýn    Průřez  vitízného  oblouku 
a  žebra. 


V  síle  východní  zdi,  jež  obnáší  207  ;//,  malý  presbytářík  1-55  m  šir. 
a  133  ///  dlouhý,  pěti  stranami  osmiúhelníka  uzavicný,  a  do  žeber  skle- 
nutý. Žel)ra  ])rurezu  hruškového  (obr.  198)  sbíhají  se  opčt  v  hladkém  svor- 
níku. Pii  triumfálním  oblouku  osazena  jsou  první  žebra  na  oblých  sloupcích 
bez  hlavic  na  patkách  hranolových.  Triumfální  oblouk  jest  na  sešikmené 
vnější  hraně  vkusné  proíilován  oblounem  a  žlábkem  (obr.  198).  Vzadu 
úzké   hrotité  okénko.    Celek  vyniká  kromobyčejnou   lahodou  úměrnosti 

Patro,  v  němž  kaple  se  nalézá,  ustupuje  ve  zdivu  o  30  cm  proti 
zdivu   části  dolejší. 

Z  předsíňky  kaple  piichází  se  v  právo  krátkou  úzkou  chodbcni  kt 
šnekovému  schodišti,  celkem 
45  stupňů  čítajícímu,  jež  vede  jednak 
do  patra  nad  kaplí  (24  stupňů), 
jednak  do  patra  pod  kaplí  (21  stupňů), 
končíc  se  v  obou  těch  patrech  hrotitým 
vchodem. 

Patro  pod  kaplí  jest  skle- 
nuto kupolovitou  klenbou ;  nemá  n\ní 
podlahy;  ale  ústupek  38  cm  ve  zdivu 
naznačuje,  že  tu   bývala  podlaha  rovná 

na  trámech  spočívající.  Od  bývalé  podlahy  ke  klenbě  měla  tato  pro 
stora  2'75  m  výšky.  Osvětlena  jest  na  straně  východní  úzkým  stříl 
novým  okénkem  v  samé  téměř  klenbě  umístěným.  Až  sem  se  sejíti  mohlo 
po  točitých  schodech.  Odtud  pak  patrně  otvorem  v  podlaze  po  žebříku 
vstupovalo  se  do  patra,  jehož  podlaha,  rovněž  dřevěná,  nacházela  se 
v  úrovni  hradního  nádvoří.  Výška  tohoto  patra  obnáší  4'3  vi\  síla  zdiva 
2'9  III.  Do  této  místnosti  proražen  byl  na  straně  západní  v  době  novější 
vchod;  osvětlena  byla  již  původně  okénkem  k  jihu  jdoucím,  n\ní  však 
rozšířeným. 

Nejdoleji  ve  věži  nalézá  se  prostor  6'5  m  hluboký,  do  něhíJŽ  rovněž 
otvorem  v  dřevěné  podlaze  poschodí  předešlého  se  vstupovalo.  Místnost 
ta  nemá  žádného  otvoru  okenního. 

Poschodí  nad  kaplí,  do  něhož  se  po  zmíněných  točitých  kamen- 
ných schodech  vystupuje,  bylo  kryto  ve  výši  4  90  m  rovným  trámovým 
stropem,  jenž  nyní  již  chybí.  Toto  poschodí  osvětleno  jest  na  straně  vý- 
chodní okénkem  pravoúhlým,  v  jehož  výklenku  upraveno  podvojné  sedátko, 
na  straně  jižní  pak  hrotitě  zakončenou  střílnou.  Otvorem  ve  stropě  vstupo- 
valo se  po  řebříku  do  poschodí  nejvyššího,  5  w  vysokého,  nad  nímž 
zvedala  se  kuželovitá  zděná  helmice  věžní.  Poschodí  nejvyšší  osvětleno 
bylo  dvěma   obdélníkovými  okénky. 

Celková  výška  věže  obnáší  22"  15  ;//,  počítáme-li  od  úrovně  hradního 
dvora,  a  2865  w,  měříme-li  zdivo  od  podlahy  nejnižší  věžní  prostory. 

Při  čp.  5.  ve  sklípku  vhloubeném  do  skály  hradní  zachovala  se 
podnes    stará    studně    kruhového    průměru,    k  níž    se  po  stupních  schází. 


198 


Jirice. 

o   bývalé  tvrzi   zdejší  srovn.   líeber   VI.,  č.  503,   Prášek  o.   c.   128 
až   130,  Sedláček,  j\Iíst.   si.  374. 


Jirny. 


obr.  199.  Jirny.  Půdorys  kostela. 


Pamětní  kiiha  farní  sestavená  farářem 

Františkem  Xav.  Ledererem ;  Prášek 

182—185;    Kneid  ,  o    c.  261. 

FARNÍ     KOSTEL    SV. 

PE1  RA  již  r.  1367  připomínaný. 
Stojí  na  vysokém  návrší. 

Presbytář  gotický  skládá  se  z  čtvercového  travé  a  z  části  polygo- 
nální,  zakončené  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka  (viz  půdorys  na 
obr.  199).  Zevně  v  nárožích  jsou  opěráky  o  jednom  ústupku.  Klenba  opatřena 
žebry  na  hranách  žlábkovanými,  jež  spočívají  na  jehlancových  konsolách 
a  sbíhají  se  v  hladkých  kruhových  svornících.  Dvě  z  konsol,  jež  umístěny 
jsou  tam,  kde  čtvercové  travé  s  částí  polygonální  se  stýká,  ozdobeny  jsou 
panellováním  (viz  obr.  200.) 

Okna    v  presbytáři  původně    hrotitá,    byla    v  době    pozdější    nahoře 
polokruhově  zakulacena.   Zevně  ve  dvou 
stěnách    patrná   jsou    zazděná  původní 
úzká  okénka. 

V  jižní  zdi  jest  prostě  žlábková 
ným    obložením    orámované     sedile 
(viz   obr.   201.). 

Triumfální  oblouk  (5'64  ;// 
vys.)  hrotitý,  na  vnější  hraně  hruškovitě 
profilovaný. 

Do  sakristie,  jež  k  evangelijní 
straně  presbytáře  jest  přistavěna  na 
způsob  okrouhlé,  kupolovitě  sklenuté 
kaplicc,  vchází  se  mírně  zalomeným 
portálkem  (85  c;;/  šir.,  l'S5  tn  vys.), 
jehož  kamenné  ostění  hruškovým  pru- 
tem a  půlkruhovým  žlábkem  jest  pro- 
filováno. 

Loď  přistavěna  nově  r.  1728;  jest  obdélná,  plochým  stropem  krytá, 
dvěma  širokými,  nahoře  segmentovitě  zakončenými  okny  osvětlená.  Stěny 
lodi  jsou  ozdobeny  slabounkými  pilastřík)-,  jež  nesou  rovné  kládí  z  malty 
imitované. 


C)br.  200.  Jirny.   Konsoly,  profil  žebra,  obloženi 
vílěznélio   oblouku,   profil   portálu   do   sakristie. 


199 

Zevně  je  fasáda  východní  barokně  upravena:  nad  dveřmi  okno  (nyní 
zazděné)  a  po  obou  stranách  výklenky  s  pískovcovými,  řemeslnicky  pro- 
vedenými sochami  sv.  Petra  a  Pavla.  Nahoře  volutový  štít  zakončený 
kovovým   křížem. 

Nábytek  chrámový  jest  barokní,  v.štdní  řemeslnické  práce.  Po- 
mčrně  nejlepší  jest  kazatelna:  na  řečništi,  ])úvodně  na  sloupci  stávavším, 
jest  kartuše  s  figurální  řezbou;  nahoře  na  přístřešku  soška  Božského  Pa- 
stýře a   na   římse  sošky  andílků  držících  štítkové  kartuše.*) 


Křtitelnice  renaissanční  (205  tn  vys.)  z  pískovce  tesaná, 
úhledné  formy.  Do  ní  vložen  malý  cínový  kotlík,  na  němž  značka  Staro- 
městská (viz  obr.  202). 

Kropenka  měděná,  mušlovitě  kanellovaná,  sličné  formy.  Ze 
XVII.  stol.  (Nyní  v  městském  museu  Pražském.) 

Kalichy:  1.  stříbrný,  zlacený,  2r3  ítw  vys.,  pěkných  forem.  Okolek 
kruhové  nohy  upraven  na  způsob  mírně  vzedmutých  puklic  ;  ořech  hruškový  ; 
na  číši  vrývaný  ladný  listový  ornament.  Značky:  Malostranský  znak  a  MR. 
Sklonek  XVII.  stol. 


*)  Na  hlavním  oltáři  jest  obraz  sv.  Petra  a  Pavla  na  dřevě  malovaný  od  Knochla 
r.  1852  dle  návrhu  Kadlíkova.  Na  postranních  oltářích  obrazy  sv.  VáclaTa  a  Panny 
Marie  od  J.  Mathausera  z  r.  1891.  Místo  nich  bývaly  zcela  řemeslné,  necenné  obrazy, 
jež  zavěšeny  jsou  nyní  ve  výklencích  pod  okny  v  lodi. 


200 


2.   22  cm  vys.,  stříbrný.   Noha  kruhová,  ozdobená  vytepaným   stiUso- 

letopočtem    1700  a 


vanýin    listovím.     Značky :    Malostranský    znak 


Kupa  nová,  hladká. 

Svícny  dva  cínové,  53  cm  vys.,  pěkné  barokní  formy.  Trojboké 
podstavce  jejich  hojně  listovím  zdobené  spočívají  na  spárových  nožkách. 
Na  podstavcích  jsou  nahoře  nasazeny  tři  ženské  hlavy  pěkné  plenou  ovi- 
nuté ;  na  nodu  jsou  tři  okřídlené  hlavy. 

Na  hřbitově  starou  ovální  zdí  obehnaném  tři  renaissanční  n  á- 
hrobní  desky  z  červeného  mramoru,  valně  otřelé,  druhdy  v  presbytář^ 

se  nalézavší;  největší  z  nich  má  v  hořejší  části 
nápisovou  desku,  v  části  dolejší  pak  kartuši 
se  znakem;  na  ostatních  dvou  vytesány  dětské 
postavy.  Z  pol.  XVI.  stol. 

V  osaměle  stojící  zvonici,  primitivní  to 
stavbě  hranolové  se  stanovou  prejzovou  stře- 
chou, zavěšeny  zvony: 

1.  092  w  průměr  i  výška.  Ucha  hladká. 
Při  hořejším  okraji  vlys  složený  z  reliefků 
6  cm  dlouhých  a  4'5  cm  vysokých,  představu- 
jících různé  biblické  výjevy  (1.  milosrdný  Sa- 
maritán, 2.  boháč  a  chudý  Lazar,  3.  svatba 
v  Káni,  4.  Šavlovo  obrácení).  Pod  tím  sou- 
vislá řada  špicí  dolu  zavěšených  akantho- 
vých  listů.  Na  plášti  drobný  reliéf  » Bičování 
Krista «  ;  pod  tím  římsa,  v  níž  dvě  delfínovité 
postavy  (mužské  a  ženské  poprsí  v  rybí  tělo 
vybíhající)  drží  desku  s  nápisem:  BRYCCIVS: 
PRAGENSIS  AVXILIO  DÍVINO  FECIT  :  ME. 
Mezi  jednotlivými  slovy  tohoto  nápisu  jest  jakožto  dělítek  užito  drob- 
ných reliefků  (lví  hlava,  sova,  větvice  s  lupénky  a  j.).  Na  protilehlé  straně 
podobně  upravený  nápis:  LÉTA  1562  TeNTO  ZWON  SLYT  GEST  PRO 
CZEST  CHWAL  BOZSKYCH  K  SWATEMV  PETRV  W  GIRNACH  NÁ- 
KLADEM WSSY  Obce  TEHOZ  ZADVSSY.  -—  Při  dolejší  obrubě  odlitek 
okrouhlé  medaille  s  poprsím  Kristovým  v  profilu  zobrazeným;  vedle  toho 
citáty  z  Písma.  Na  protilehlé  straně  obdélníkový  reliefek  s  postavou 
Adama  stojícího  u  stromu  a  držícího  praporec  a  štítek;  při  tom  nápis 
SIMIE  ZIENY  POTŘE   HLAWV   HADA  .  ADAM    W   RAGI. 

2.  90  cm  v  prům.,  88  cm  vys.  Nahoře  tytéž  relieflcy  a  akanthové 
listy  jako  na  zvonu  předešlém:  rovněž  i  výzdoba  nápisů  na  plášti  jest 
podobná.  Nápisy:  TAK  BVOH  MILOWAL  SWIET  ZIE  SYNA  SWEHO 
GEDNOROZENEHO  DAL  ABY  KAZDY  KDOŽ  WIERZY  W  NIEHO  NE- 
ZAHYNVL    ALE    MIEL  ŽIWOT   WIEZNY :   S.  lAN  III  KAP.     Dole   táž  de- 


Obr.  202.  Jirny.  Křtitelnice. 


201 

stička  s  reliéfem  Adama,  jako  na  zvonu  pícdcí;Ičm;  vedle  ní:  ANNO  1563. 
Na  protilehlé  straně  v  rámci  nápis:  NE  NAM  PANE  NE  NAM  ALE  GMENV 
TWEMV  DEG  CHWALV.  Pod  tím  reliel"  sv.  Zikmunda  (22  cm  vys.)  Při 
kraji  týž  medaillon   s  poprsím   Kristovým  jako  na   přc-dešlém. 

ZÁMEK  zmodcrnisovaná  a  moderní  přístavbou  rozšířená  obdélníková 
budova  z  první  polovice  XVII.  století.  Přízemní  místnosti  jsou  dílem 
valené,  dílem  i  do  kříže  sklenuty. 


Karlín. 

K.  V.  Zai),  >  Praha*  1868,  259;  K.  Špaček  >Špilální  kostel  sv.  Pavla  obrácení  na 
Špitálsku«  Pam  arch.  Díl  IV.  odd.  II.,  120—123;  Kneidl,  o.  c.  267 ;  Beckovský, 
Poselkynč  (vyd.  Rezek)  IIÍ.,  387—389;  J.  Nedoma,  >Špitál  sv.  Pavla  před  Poříčskou 
branou*  (Výroční  zpráva  Karlínské  realky  r.  1871).  Fr.  Eckert  > Posvátná  místa*  II. 
511  sqt.  Ottovy  ^Čechy.  Praha  II.  472.  SchallerX.,  239-242;  Schottkyl.  160—162 


Sever 
Obr.  203.  Karlín.  Původní  plán  invalidovny. 


202 

ŠPITÁLNÍ  KOSTEL  OBRÁCENÍ  SV.  PAVLA  zbudovaný 
r.  1504,  byl  r.  1787  zrušen  a  soukromníkům  prodán.  Stával  na  břehu 
Vltavy  na  místě,  kde  nyní  kovárna  továrny  čp.  224.  naproti  čp.  216,  na 
mírném  pahorečku.  Dle  prospektu  na  plánu  Prahy  v  »Ichnographia  et 
orthographia  metropolis  Pragensis«  soudě,  byla  to  budova  obdélná,  orien- 
tovaná, s  hranolovou  věží  v  západním  průčelí.  Při  jižní  a  východní  straně 
bvval  rozsáhlý  hi-bitov.  R.  1861  zpustlý  kostelík  úplně  zbořen  a  pahoreček 
s  hojnými  v  něm  kryptami  rozmetán. 


Obr    204.  Karlin.  Invalidovna.  (Půdorys  přízemi.) 


INVALIDOVNA  (srvn.  Zap,  Praha  str.  283—284),  založená  císařem 
Karlem  VI.  dle  vzoru  invalidovny  Pařížské.  Velikolepý  plán  navrhl  Jan 
Kilián  Dinzenhofer.  Budova  měla  pojati  4000  invalidů.  Se  stavbou  za- 
počato teprve  po  r.  1731,  kdy  pozemky  k  ní  potřebné  byly  od  řádu 
křižovnického  postoupeny.*) 


*)    Srv.  Hammerschmidova    »Historia    Pragensis*    (vyd.    ve    Věstníku    král.    čes. 
spol.  nauk  1891)  str.  234. 


Obr    205.  Karlín.  Invalidovna.  Siřed  hlavního  průčelí. 


T 


B^^j^Tř 

1 

<  1' " 

Ill 

1  i 

^ 

M^ 

^ 

'»^. 

- 

-T^i 

^^^^^l     :^*^ 

! 

■, .  -  -  ■  -A.'^ 

—  1         '    ■      'li     .  . 

ti 

1  "^ 

i     . 

lit 

!■,  ; 

1 

Obr.  206.   K.ulin.  Invalidovna.   Schematický   ii.lřrt  .Mředu   hlavnitu.  priířcli. 


204 


Dle  původního  plánu,  jenž  se  zachoval  v  archivu  c.  a  k.  voj.  velitelství 
v  Praze  (viz  obr.  203),  měla  to  býti  budova  obrovská,  půdorysu  velmi 
zajímavého.  Obrovský  obdélník  rozvržen  byl  v  devět  dvorů  budovami  obklo- 
pených. Kolem  Icaždčho  dvora  v  přízemí  vésti  mely  klenuté  na  vcnek 
otevřené      chodby.   V  průčelí    severním    měl    býti    uprostřed    hlavní    vchod 


Obr.  207.  Karlín.  Pohled  na  severní  průčelí  invalidovny  od  rohu  západního. 


v  mocně  vystupujícím  risalitu.  Prostřední  dvůr  zaujímati  měl  velikolepý 
chrám,  k  němuž  vésti  měly  od  parallelnč  ležících  budov  kryté  chodby. 
Z  toho  všeho  však  provedena  byla  úplně  jen  devítina,  totiž  nárož^ 
severovýchodní,  obklopující  jediný  jen  dvůr  (viz  půdorys  na  obr.  204); 
trakt  severní  proveden  byl  směrem  západním  až  k  místu,  kde  státi  měl 
hlavní  risalit  průčelní. 


icr 


"^    1    ■.:     ::    ! 

i 

^dh^: 


-.,-IU=.^^ 


iliil  i    i^'M 


206 

Část  skutečně  vystavěná  provedena  byla  přesně  dle  plánu  původního. 

Střed  hlavního  průčelí  (viz  obr.  205,  a  schematický  náčrt  na 
obr.  206)  jest  jednoduše,  ale  vkusně  upraven  v  klidném  slohu  barokním. 
Povystupuje  nepatrně  v  před  v  šíři  pěti  oken.  V  přízemí  nalézá  se  uprostřed 
prostá  brána,  po  obou  její  stranách  pak  jest  po  dvou  vkusně  orámova- 
ných oknech.  Oběma  hořejšími  patry  jdou  ploché  pilastry  nesoucí  nahoře 
bohatě  členěnou  římsu.  Xa  římse  v  šíři  tří  oken  spočívá  trojhranný  štít, 
nad  celou  šíří  pak  průčelního  středu  vyčnívá  attika,  na  jejichž  pilířích 
stojí  z  kamene  vytesané  válečné  trofeje.  Okna  prvního  patra  ozdobena 
jsou  dole  slepou  ballustradou  z  kruhů  složenou,  a  obklopena  pěkným 
orámováním.  Jednodušší  výzdobu  mají   okna   patra  druhého. 

V  místech,  kde  od  severu  k  jihu  jde  západní  trakt  nádvoří,  upraveno 
jest   průčelí    v  šíři  pěti  oken  podobně,    jako  průčelní  střed  (viz  obr.  207j. 

Uvnitř  jest  průčelní  trakt  v  přízemí  sklenut;  ostatní  dvě  poschodí 
mají   stropy  ploché   (viz  obr.   208). 

Trakty  o.statní  rozděleny  jsou  ve  čtyři  patra  (viz  obr.  209).  Fasáda 
jejich  upravena  jest  na  způsob  dvou  pilířových  arkád  nad  sebou  (viz 
obr.   210). 

V  křídle  průčelním  v  právo  od  vchodu  nalézá  se  v  přízemí  KAPLrL 
SV.  KRIZE.  Místnost  ta  architektonicky  ani  zevně  ani  uvnitř  nijak  není 
vyznačena  Několik  přízemních  místností  bylo  spojeno  v  místnost  jednu 
a  tak  zřízena  tato  svatyně.  Jest  to  prostora  21  ;//  dlouhá  a  12  ///  široká, 
pěti  pilíři  ve  dvě  nestejně  široké  lodi  rozdělená.  Pilíře  ozdobené  řím- 
sovím nesou  široké  pásy,  mezi  nimiž  jsou  křížové  klenby  bez  žeber.  Každá 
loď  čítá  celkem  pět  klenbových    polí. 

V  širší  lodi  stojí  hlavní  oltář;  jest  to  mensa  s  barokní  predellou,  na 
níž  uprostřed  krucifix  ze  dřeva  řezaný,  v  životní  téměř  velikosti,  a  po 
stranách  sochy  P.  Marie  a  sv.  Jana.  Vesměs  obstojné  barokní  práce,  nově 
póly  chromované. 

Boční  oltáříky  mají  vesměs  úpravu  moderní. 

V  sakristii  nad  vchodem  do  kostela  visí  obraz  1'1  m  široký  a  cca 
2  m  vysoký,  na  plátně  malovaný.  Představuje  starší  paní  v  rouše  jeptišky, 
en  face  sedící,  mající  před  sebou  dvě  listiny;  na  jedné  z  nich  nápis: 
»Dorothea  de  Daupau  Canonissa  regularis  SS.  Dominici  Sepulchri,  Mona- 
steriorum  Zderadensis  Neo-Pragae  et  Svictecensis  Priorissa  Atque  Magistra 
obiit  Ao  DÍTI   1564. «    Chatrná  malba  z  prostředka  XVH.  stol. 

Na  stěně  sakristie  naproti  oknům  visí  obstojné  poprsní  obrazy  na 
plátně  z  prvé  pol.  XVII.  stol.,  jeden  z  nich  představuje  sv.  Jeronýma, 
druhý  sv.  Alaří  Magdalenu. 

Na  jednom  z  pilířů  zavěšen  obraz  Ukřižovaného,  na  plátně, 
1'05  ;«  široký  a  cca  2  ni  vysoký;  slabá  kopie  obrazu  Rubensova  z  druhé 
pol.  XVIII.  stol.   Byl  sem  přenesen  ze  zrušené  kaple  hřbitovní. 


207 

farní  chrám.  SV  CYRILLA  A  METHODĚJK  jest  novo- 
dobá budova,  vystavěná  v  letech  1854—1863  dle  i)lánův  proť.  Karla 
Rosnera  a  arch.  Ig7iácc  Ullmanna.  1  výzd<)l)a  i  inventář  )S(ni  rovněž  n«jvo- 
dobé.  (Srvn.  článek  F.  J.  Lehnera  v  ča.M)p.  Method  roč.  XIII.  [1887J 
s  vyobrazeními.) 

Na  zrušených  HRlUTO\'FCíJ  Karlínských  nenaskytá  se  nic  umě- 
lecky pozoruhodného.  Zmínk)'  toliko  zasluhuje  bývalá  MRIHTOVXÍ 
KAPLK  na  vojenském  hřbitově,  drobná  to  budovička  barokní,  jež  v  půdo- 
rysu vykazuje  čtverec  o  půlkruhový  presb) tárík  roz.šíiený.  Průčelí  uj)raveno 
jest  jako  slepá  arkáda:  dva  při  nárožích  lisenami  scsílené  i)ilíiky  nes(ju 
stlačený,    římsovitě    profilovaný    oblouk,    nad  nímž  nízká  věžka,    hranol  to 


Obr.  211.   Karlin  roku  1ÍJ40.  Kreslil  Bruckner,  ryl  J.  Dobler. 


s  rohy  sešikmenými,  bez  lucerny.  Okna  (tři  v  loďce,  dvě  v  presbytáříku) 
jsou  lunetová.  Vnitřek  sklenut  dvěmi  plackami,  prostým  pásem  na  lisenách 
opřeným  od  sebe  oddělenými.  Obě  klenbová  pole  ozdobena  jsou  zdařilou 
freskovou  malbou;  v  presbytáři  vyobrazeno  korunování  Pannx"  Marie, 
v  loďce  pak  orodující  sv.  patronové :  Václav,  Ludmila,  Vojtěch  a  Jan,  při 
nichž  četní  andílci  květinový  feston  nesou,  jiný  pak  andílek  praporec  drží. 
Malba   i  kaple  z  polovice  XVIII.  stol. 

Na  obr.  211.  podáváme  reprodukci  pohledu  na  Karlín  z  r.  1840., 
kreslený  Brucknerem,  rjtý  J.  Dčiblercm.  V  popiedí  viděti  novoměstské 
hradební  příkopy,  jakož  i  silniční  násep  vedoucí  od  brán>'  špitálské  nebo-li 
Poříčské.  V  levém  pozadí  mezi  stromy  viděti  věž  bývalého  špitálského 
kostela.  Mimo  to  několik  málo  domíi  vzrůstajícího  města.  (R.  1817  bylo 
v  Karlíne  30  čísel,  r.   1840  ještě  pouze  asi  90.) 


208 


Kbely. 


Kneidl,  o.  c.  319. 
Xa  návsi  obstojně  tesaná  barokní  socha  sv.   Vojtěcha. 

Keje. 

Schaller  X.,  194;  Grueber,  Kunst  des  Mittelalters  in  Bóhmen  I.,  str.  45  a  91  -  92; 

Ba  um  v  Tam.  archeol.  a  místop.  VII.  si.  50;  Dr.  Jos  Neuwirth,  Geschichte  der  christl. 

Kunst  in  Bóhmen  bis  zum  Aussterben  der  Přemysliden    str.  418-419;    434;    Ferd.  J. 

Lehner  v  »Methodu«  roč.  XVII.  (1891)  str.  34—42;  Kneidl,  o.  c.  363. 

U  Kej  nalezeny  v  polích  k  východu  za  bývalým  rybníkem  hroby 
s  popelnicemi  a  kamenné  nástroje.  Pam.  arch.  VIL,  53.  Srovn.  Snajdr, 
o    c.  60. 

i^  V  TL  X>^  T  CR  ^ 

^p  cTš 

Obr.  212.  Keje.   Faksimile  nápisu  vztahujícího  se  k  založeni  kostela. 


FARNÍ  KOSTEL  SV.  BARTOLOMĚJE,  románská  stavba,  ne- 
pochybně  z  prvé  polovice  XIII.  století.  K  založení  stavby  vztahuje  se 
nápis  objevený  1781  na  zdi  presbytáře:  FVNDATOR  HVIVS  ECCLE 
lOHířlS  PRAGESis  EPVS,  jehož  však  zachovala  se  pouze  kopie  v  pamětní 
knize  farní  (viz  faksimile  obr.   212j.*) 

Roku  1859  byl  kostel  obnoven,  při  čemž  hlavně  svršek  věže  pozměněn. 
O  tom,  jak  kostel  před  touto  opravou  vyhlížel,  možno  sobě  učiniti  při- 
bližnou představu  z  dilettantského  výkresu  v  pamětní  knize  farní  (viz  jeho 
faksimile  na  obr.  213). 

Veškero  píivodní  zdivo  jest  stavěno  z  kvádříků  pravidelně  tesaných 
a  pečlivě  vrstvovaných. 

Půdorys:  čtvercový  téměř  presbytář  zevně  618  w  dlouhý,  7  4m 
široký;  uvnitř  5'2  m  dlouhý,  5'45  m  široký,  obdélníková  loď  zevně  9'82  m 
dlouhá,  10'05  in  šir.,  uvnitř  8'5  jii  dlouhá,  6'64  w  široká,  a  přiléhající  k  ní 
v  téže  šířce  věž,  jejíž  postranní  zdi  jsou  zevně  72  m  dlouhé.  (Viz 
obr.  214.) 

Dle  charakteru  stavby  soudíme  na  Jana  II.  (1226—1236.). 


209 


Presbytář  opatřen  jest  křížovou  klenbou  kamennou  s  hranami 
ostře  maltou  vyznačenými.  Klenba  dosahuje  výše  7'95  ;;/.  (Viz  průřez 
podélný  na  obr.  215.)  V  každém  boku  po  jednom  obdélnikovém  ne- 
foremném oknu.  (Viz  půdorys  ve  výši  oken  na  obr.  216.)  Okna  tato  byla 
proražena  teprve  r.  1758.  Ve  východní  /di  zachovalo  se  jjuvodní  okno 
půlkruhem  překlenuté,  11 7  ///  sir,  25///  vys.,  zazdčné.  (Viz  vnéjší  pohled 
se  strany  jihovýchodní  na  obr.  217.)  Kolem  stěn   presbytáře  prcstý  trnož. 


iiil 


Obr.  213.  Keje.  Podoba  kostela  před  opravou. 

Středem  bočních  sten  vztýčena  po  každé  straně  lišena  26  o//  sir.  a  105  r»/ 
ze  zdiva  vysedající,  dvojím  zazubením  a  mělkým  žlábkem  na  stranách 
profilovaná.  Lišeny  tyto  přerušeny  jsou  zmíněnými  okny  v  bocích  presby- 
táře proraženými.  Podobně  profilované  poloviční  lišeny  zdobí  veškerá 
nároží  presbytáře.  Obloučkové  podřímsí,  jež  druhdy  zajisté  lišeny  tyto 
nahoře  spojovalo,  nyní  úplně  chybí.  Jen  kamenná  římsa  téhož  profilu  jako 
lišeny  dosud  místy  se  zachovala.  Východní  zeď  presbytáře  zakončena  jest 
trojhranným  štítem,  jehož  zdivo  jest  toliko  55  cm  silné,  kdežto  síla  zdiva 
presbytáře  obnáší  90  cm.  V  tomto  štítu  nalézá  se  ve  výši  824  w  hrotité 
okno  1-33  m  vys.,  0  60  m  šir.,  na  půdu  presbytáře  vedoucí.  Nejvýš  ve 
špici  štítu  je  vysekán  rovnoramenný  křížek. 

Uvnitř  pomalován  jest  presbytář  rokokovými  ornamenty  a  kyticemi ; 
za  oltářem  čte  se   jméno    původce    tohoto    omalování:    PINXIT    KaSpaR 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský. 


14 


210 


^^^' 


Obr.  214    Keje.   Půdorys  kostela. 


^^^ 


UHLIRS  ANNO  DOMINI  1781.  Za  oltářem  odkryty  byly  r.  1856-  na  stěně 
zbytky  maleb  starších:  postavy  biskupů  černými  konturami  nakreslené. 
Mensa  hlavního  oltáře  jest  původní,  z  kvádříků  vystavěná  a  na- 
hoře velikou  pískovcovou,  na  dolejší  hraně  si-íznutou  deskou  opatřená. 
Jinak  jest  hlavní  oltář  nevýznamný,  pozdních   barokních  forem.    Obraz 


Obr.  215.  Keje.   Kostel  sv.  Bartoloměje  (řez  podélný.) 


211 

sv.  Bartoloměje  přemalován   Hellichem.  Po  stranách  při  sloupcích  oltářové 
architektury  stojí  po  deskovitém,  dosti   vkusně  řezaném  relikviáři 

Triumtální  oblouk  jest  polokruhový  a  pravoúhlýnu  stupňovitými 
ústu[)ky  ve  tři  v/.dy  užší  a  nižší  části  ro/ělenéný.  Nejvétái  rozmčry  má 
triumfální  oblouk  na  straně  k  lodi,  kdež  jest  5  48  ;//  Sir.  a  739  ;//  vys,. 
nejmenší  rozměry  pak  na  straně  do  presbytáře  se  rozvírající,  kdež  jest 
3'75  ;;/  šir.  a  6  60  ni  vys  Ve  výši  446  ;//  táhne  se  po  všech  ústupcích 
triumfálního  oblouku,  jakož  i  po  obou  stěnách  k  podélným  zdem,  římsa 
skládající  se  z  desky  a  ze  silného  oblého  podbradku.  Svislé  hran\-  trium- 
fálního oblouku  byly  v  době  barokní  stlučeny,  a  na  každou  stranu 
oblouku  unnstěn  drobný  pozdně  barokní  oltářík ;  na  jednom  z  nich 
v  zasklené  skříni   jest  dosti   dobře  řezaná      Pieta*. 


-TW 


Obr.  216.  Keje.  Půdorys  kostela  ve  výši  oken. 


Loď  má  kknbu  inilkruhovým,  68  cm  silným  pasem  ve  dvě  pole 
dělenou.  Pás  tento  osazen  dole  na  římse,  jejíž  dolejší  část  jest  podobně 
profilována,  jako  ona  římsa  na  triumfálním  oblouku,  mimo  to  však  spočívá 
na  ní  ještě  deska  na  dolejších  hranách  šikmo  sříznutá.  Obě  pole  zaklenuta 
jsou  kamenem  do  kříže;  hrany  jsou  markantně  vyznačeny.  Přízední  oblouky 
klenby  jsou  tou  měrou  převýšeny,  že  téměř  ve  špici  se  lomí.  Klenba  do- 
stupuje výše  9'46  //.'.  S  jižní  strany  osvětlena  jest  loď  dvěma  okn\-.  z  nichž 
jedno,  poblíž  presbytáře,  jest  původní,  románské,  polokruhem  zaklenuté, 
kdežto  druhé  obdélníkové,  později  vyláuiané.  Na  straně  severní,  kde 
původně  oken  nebylo,  osvětluje  loď  jediné  veliké  obdélníkové  okno,  jež 
v  době  pozdější  bylo  probouráno.  Se  strany  severní  vede  do  lodi  portál, 
z  jehož  románské  úpravy  nemnoho  se  zachovalo.  Uole  rozšiřuje  se  n\  ní 
sešikmenými  ústupky  na  venek;  hrana  středního  ústupku  jest  profilována 
žlábkem.  Jinak  z  původní  výzdoby  jeho  ostění  nic  se  nezachovalo.  V  pres- 
bytáři slouží  za   kropenku  vyhloubená  patka  románského  sloupku;  jest  to 

14* 


212 


Obr.  217.  Keje.  Kostel  sv.  Bartoloměje.  Pohled  se  strany  jihovýchodní. 


nepochybně  zbytek  původní  románské  výzdoby  portálku  (viz  obr.  218). 
Ze  vnitř  lodi  jeví  se  portál  tento  jako  prostý  obdélníkový  otvor  1  m  šir. 
a  1  89  m  vys.,  ze  zevnějšku  pak  jako  sešikmený  vchod  ležatým  obloukem 
překlenutý,  130  m  šir.  Před  portálkem  jest  čtvercová,  do  kříže  klenutá 
sakristie  v  XVII.  stol.  při.stavěná  Stropem  a  střechou  tohoto  přístavku 
zakryta  jest  hořejší  část  portálu:  hladký  tympanon  orámcovaný  profilovaným 
kamenným  ostěním  (viz  obr.  219j.  Celý  portál  je  polychromován;  na 
tymjjanonu  namalována   hrubá  stilisovaná  renaissanční  kytice. 


213 

Silné  stěn\-  lodi  jsou  duté;  jsou  v  nich  Uiťv/.  zřízeny  chodby,  jež 
určeny  byly  pravděpodobně  k  tomu,  aby  z  nich  chrám  proti  nepříteli 
mohl  býti  hájen.  Chodby  tyto  byly  vsak  píi  p(. zdejších  i)i-estavl)ách  z  části 
probourány. 

V  jižní    zdi    (1-7   ;//  silné)   lodi   vedl     z   vniti"   vchod   nyní   zazděný  do 
úzké  (70  rw  šiř.)    cbodb}-,    která    se    od    rohu  jihovýchod- 
ního   táhla    pi  i    zemi    v    délce    4"02    ///.      Osvětlena     byla     _  _ 
z  věnčí  úzkým  střílnovým  okénkem   polokruhově  zaklenu- 
tým, nyní  zazděným.   Potom   přecházela  v  rovněž  tak  úzké   *- 

schodiště    o     17    stupních,    po    němž    se    vystupovalo    do       ' '        ' 

chodby  ve  zdi   věžní.     Chodba    ta    byla  však  v  oné  části,       *^'^''-  '^^-  ^''J'- 

•     v  1  1  ••!  ^1,-1  v,  .  ,  ,  Patka  románského 

jez  od  rohu   jihovýchodního  v  prizemi    se    táhla,    zničena  sloupku. 

tím,    že    z  vnitř  vybourán  ve  zdi  výklenek  2<S6  /h  široký 
a  6"15  m  vysoký  a  113  m  hluboký,  polokruhem  sklenutý.   Otvorem  chodily 
do  výklenku  toho  ústící  (60  cm  šir.  a  210  /n  vys.)  vcházelo  se  potom  až 
do  r.   1856  na  kazatelnu,  která  při  jižní  zdi  stála,  a  na  niž  se  vy.stupovalo 
z  onoho  schodiště  (ze  širšího  stupně  pátého)  vchodem  nízkým  segmentem 


Obr.  129.   Keje.  Tympanon   románského  portálu   chrámu  bV.   Bartolomřje. 


214 


překlenutým,  nyní  zazděným.  Při  opravě  r.  1856  byla  kazatelna  postavena 
ku  stěně  protější,  načež  oba  zmíněné  vchody  byly  zazděny,  a  nový  vchod 
zvenčí  ke  schodišti  vybourán. 

Ve  zdi  severní  táhla  se  mezi  portálem  a  severovýchodním  rohem 
presbytáře  úzká  chodbička,  z  níž  vedlo  úzké,  polokruhem  sklenuté,  nyní 
zazděné  okénko  k  východu.  Také  tato  chodbička  zničena  podobným  vý- 
klenkem, jako  na  straně  jižní. 

Na  stěnách  lodi  objeveny  byly  r  1856  staré  nástěnné  malby,  ale 
opět  zabíleny.  Zachoval  se  toliko  v  pamětní  knize  farní  (viz  faksimile  na 
obr.  220)  hrubý  náčrt  maleb  pokrývavších  stěnu  jižní.  Stěna  pod  druhým 


d^lílf^® 


Obr.  220.  Keje.   Faksimile  náčrtku  maleb  na  jižní  straně  lodi. 


klenbovým  polem,  ke  kruchtě  přiléhajícím,  ozdobena  byla  malbou  před- 
stavující poslední  soud :  Nejvýše,  bezprostředně  pod  obdélníkovým  oknem 
v  mandorle  na  oblacích  sedící  Spasitel.  Hořejší  polovice  tváře  Spasitelovy 
jakož  i  špice  mandorly  zničeny  byly  již  tehdáž,  kdy  nemotorné  okno  to 
bylo  vybouráno.  Po  pravici  Spasitelově  klečí  P.  Maria  s  korunou  na  hlavě ; 
za  ní  stojí  světec  mladistvé  tváře  s  levicí  na  prsa  položenou,  a  nejzáze, 
pod  římsovou  konsolou  klenbového  pasu,  anděl  držící  dlouhou  hůl  za- 
končenou křížem.  Po  levici  tři  postavy  světců,  z  nichž  dva  stojí,  a  jeden 
v  popředí  klečí.  Dole  těla  z  mrtvých  vstávající:  malé  nahé  postavičky  ruce 
vzhůru  spínající  a  v  bednovitých  hrobech  nebo  rakvích  sedící.  Mezi  vchodem 
na  kazatelnu  (nyní  zazděným,  na  náčrtu  však  naznačeným)  a  velikým  vý- 
klenkem oltářním  spatřovala  se  postava  Madonny  širokým  pláštěm  svým 
množství  drobných  postaviček  přichraňující.  Na  stěně  severní  odkryty 
toliko  nepatrné  stopy  jakési  malby,  z  níž  toliko  jen  hlava  jediné  postavy 
dobře  byla  zřetelná. 


215 


Obr.  221.  Keje.  Oltář  na  epištolní  strand. 


Ui)rostrcd  jižní  zdi  pod  i-ímsou,  ale  již  nad  klenbou  lodi,  jest  okénko 
půlkruhem  zaklenuté,  54  cm  .široké  a  105  m  vysoké;  zdivo  jest  tu  87  cm 
silné.  V  tomto  okénku  zavěšen  jest  zvonek  sanktusník  "iA  cm  v  prCim., 
32  cm  vys.,  jenž  na  plášti  ozdoben  reliéfem  světce  biskupa  a  při  dolejším 
kraji  označen  písmeny  I  •    W   •   K   •   a  letopočtem   1798. 


216 


Východní  zeď  lodi  nad  triumfálním  obloukem  zakončena  vysokým 
trojhranným  kvádfíkovým  štítem.  Štítovou  touto  zdí  (90  cm  silnou)  vede 
z  půdy  lodi  do  podstřeší  presbytáře  vchod  do  špice  klenutý,  kamenným 
pažením  obložený,  2'06  ?//  v}^s..  O' 85  ;//  šir. 

Ve  zmíněných  výklencích  lodi  stojí  po  vkusném  o  1 1  á  ř  í  k  u :  po  stranách 
na  vysokých  hranolových  trnožích  rovně  kanellované  sloupky    s  jónskými 


Obr.  222.  Keje.  Rez  A— B  jižní  stěnou  lodní. 


hlavicemi,  nesoucí  rovné  římsoví  zubořezem  podložené  a  šikmými  úseky 
po  stranách  opatřené.  Uprostřed  na  římsoví  deskový  nástavec  zakončený 
segmentovitě  prohnutým  římsovím.  Po  stranách  sloupů  vine  se  akanthové 
listoví,  uprostřed  květem  oživené.  Architektura  černě  natřena,  ornamentika 
pozlacena.  —  Na  oltáři  stojícím  po  straně  epištolní  nalézá  se  velmi  zdařilý 
obraz  na  plátně  » Narození  Páně<.  Uprostřed  v  jeslích  Jesulátko  a  v  levo 
nad  ně  sklání  se  P.  Maria  se  sepjatýma  rukama ;  v  právo  v  předu  pastýř 


217 

přinášející  darem  ovečku;  v  pozadí  sv.  Josef.  Nahoře  vznášejí  se  drobní 
andílci  držící  nápisovou  blánku  v  ruce.  Oltář  i  obraz  z  prostředka  XVII.  stol. 
Na  tabuli  pod  obrazem  nápis:  » Maxmilián  Valentin  •  S  R  .  J  •  Comes 
a  Martinitz  Dominus  in  Pláni tz,  Bruners-Dorí,  &  Sae  •  Caes  ■  Reg  •  Majestatis 
Consiliarius  Camerarius  Sapremus  Judex  et  locum  lenens  in  regno  Bohemiae 
fleri  curavit  an  •  1655  •  Renovatum  an  •  1S62.  (Viz  obr.  221.)  Oltář  na 
straně  evangelijní  jest  imitace  vylíčeného  i)rávě  oltáře,   zhotf>vená  r.   1862. 

Na  oltářích  těchto  dva  páry  renaissančních  bronzových  svícnů 
29  a  40  cm  vysokých  s  velmi  pěknými  trojbokými  nožkami,  na  nichž 
nasazeny  pěkné  andílci  hlavink\'. 

Na  stěnách  lodi  upevněny  pěkné  barokní  sochy  sv.  Josefa,  svaté 
Ludmily  a  sv.  Václava  cca.    \'25  ni  vysoké. 

Věž      V    přízemí     věže    jest     klenutá       p^ "•    ' '-  '  | 

kol)ka  6"64  ;//  sir.  a  4'5  /n  dlouhá,  křížovou 
klenbou  krytá  (největší  výška  klenby  3'75  ;//). 
Tato  kobka  otvírá  se  do  lodi  nízkou   arkádou 
4*55  ;;/    širokou,    na    mohutných    přízedních       p\ 
pilířích  spočívající.     Tyto  pilíře  čtvercového 

základu    jsou    nahoře  opatřenv  silnou  krycí       \ _J — ''  '■  ^r ^^J 

deskou.    Toto  podkruchtí  bylo  toliko  z  lodi         ' '        *"       """    '        '        ' 

přístupno;    z    věnčí    do    něho    vchodu    nebylo;       Obr.  2i;3.  Keje.  Kulaté  okénko  v  jižni  idi. 

teprve  v  době    pozdější    vylámán   ve  zdi  zá- 
padní nynější  vchod    nízkým    scL^^mentcm    j)řeklenutý,    před    nějž    vystavěn 
sínec.  — 

V  podkruchtí  socha  Ukřižovaného  125  ///  vys  Kristus  pravici 
dolů  vztahuje  a  s  kříže  se  chýlí,  patrně  k  nějaké  postavě,  která  nyní 
chybí.  Bravurní  práce  barokní,  nátěrem  znesvářená. 

Z  podkruchtí  vchází  se  na  jižní  straně  portálem  70  cm  širokým 
a  VI 6  ))i  vysokým,  polokruhově  zaklenutým,  do  úzké  (83  cm  široké) 
chodbičky,  jež  jest  polokruhově  sklenuta,  2' 13  ;//  vysoká  a  54  ;//  dlouhá, 
zasahujíc  z  části  již  do  zdiva  lodi  (viz  řez  věže  a  lodi  na  obr.  222) ; 
osvětlena  jest  dvěma  kruhovýma  okénky  (viz  obr.  223).  Chodba  ta  sloužila 
patrně  k  bránění  věže  s  této  stran\'. 

Nad  podkruchtím  jest  kruchta  do  kříže  sklenutá  (největší  výška 
klenutí  495  ///),  polokruhovou  arkádou  .stejného  rozpjetí  jako  arkáda  pod- 
kruchtí do  lodi  otevřená.  Aikáda  spočívá  na  mohutných  přízedních  pilířích, 
jež  nahoře  opatřeny  jsou  opět  silnou  deskou,  jejíž  spodní  hrany  jsou  šikmo 
sříznuty.  Poprsní  zeď  kruchty  jest  kamenná;  na  ní  r.  1856  objevena  malba 
představující  modlící  se  postavu  duchovní,  vedle  níž  namalována  blánka 
s  nápisem:  Ora  pro  nobis.*  Pohříchu  byla  tato  malba  při  opravě  zmíně- 
ného roku  podniknuté  zničena. 

V  jižní  zdi  osvětlena  jest  kruchta  románským  okénkem  polokruhem 
sklenutým  a  silně  vyšpaletovaným.  Pod  tímto  okénkem  vede  vchod  80  cm 
široký  a  1-73;;?  vysoký  do  úzké  (74  rw  široké)  valené  sklenuté  chodby 


218 


v  síle  zdi  zřízené,  dvěma  obdélníkovými,  nahoře  půlkruhem  zakončenými 
okny  osvětlené.  Z  těchto  okének  jest  jedno  dosti  vysoké  i  široké,  druhé 
však  jen  jako  střílna  uzounkj.  Chodba  tato  přístupna  jest  se  strany  vý- 
chodní zmíněným  již  schodištěm,  jež  v  jižní  zdi  lodi  z  přízemí  vzhůru 
vede;  v  rohu  pak  západním  souvisí  se  schodištěm,  vedoucím  v  západní 
zdi  věže  do  svrchních  pater  věžních. 

Toto  schodiště  ve  zdi   západní  jest   po  pěti  nejnižších  stupních 

přerušeno  větší  rovnou  plochou , 
sem  ústil  se  vchod  polokru- 
hový, nyní  (až  na  malý  otvor) 
zazděný  (96  cm  šir.,  2'08  m 
vys.),  k  němuž  se  zvenčí  vy- 
stupovalo po  dřevěných  visu- 
tých schodech.  Před  vchodem 
tím  byla  malá  pavláčka,  jakož 
o  tom  zb>-tky  kamenných  krá- 
korců  svědčí.  O  něco  výše, 
[)rávě  uprostřed  západního  prů- 
čelí věžního,  veliké  hrotité 
okno,  a  rovněž  takové  okno 
vede  naproti  ze  schodiště  na 
kruchtu,  obě  původu  novodo- 
bého. Od  oné  větší  plochy,  na 
níž  ústil  zmíněný  vchod,  jde 
celkem  ještě  16  schodů  vzhůru 
zdí  západní  (viz  na  obr.  224 
průřez  západní  zdí  věže).  Scho- 
diště to  jest  klenuto  valené,  ale 
ne  šikmo  dolů,  nýbrž  vodo- 
rovně ve  třech  velikých  stupňo- 
vitých, nestejně  dlouhých  od- 
dílech. Při  severozápadním 
rohu  věže  osvětleno  jest  scho- 
diště to  malým  kruhovým  okén- 
kem (20  cm  v  prům.)  v  líci  zdi 
z  jednoho  kusu  kamene  vyte- 
saným, neprofilovaným. 


Obr.  224.  Keje.  Průřez  zapadni  zdi  věže. 


Ve  zdi  severní  pokračuje  po  delším  rovném  odstavci  schodiště  dále, 
má  však  již  jen  čtyři  stupně,  načež  se  ústí  téměř  uprostřed  stěny  do 
druhého  patra  věžního.  Ježto  však  síla  zdi  v  této  výši  již  není  tak  značná, 
aby  schodiště  mohla  úplně  v  sebe  pojati,  jeví  se  konec  schodiště  jako 
klenutá  chodba  ke  zdi  věžní  přistavěná.  Východ  ze  schodiště  jest  polo- 
kruhově zaklenutý,  63  cm  široký  a  2' 11   m  vys. 


219 


Druhé  patro  včžc,  velmi  prostorné,  osvětleno  bylo  na  straně  západní 
dvěma  páry  sdružených  okének,  jež  jsou  nyní  zazděna  (viz  pohled  na  věž 
se  strany  severozápadní  na  obr.  225).  Sdružená  okénka  jsou  od  sebe  od- 


Obr.  225.  Kejc.   Pohled  na  vči  ze  strany  scverorápadni. 


dělena  plochým  kvádříkovým  pilirkcm,  zakončena  jsou  okrouhlým  troj- 
listem a  obroubena  pravoúhlým  falcem  (viz  obr.  226).  Na  straně  jižní  jest 
pár  okének  téhož  tvaru,  rovněž  (až  na  malé  otvory)  zazděných  (viz  pohled 
na  kostel  se  strany  jižní  na  obr.  227).  Na  straně  severní  jest  dvojice  oken 


220 


zakončených  polokruhem*) ;  pod  nimi  stranou  k  nároží  východnímu  je 
malé  okénko,  jež  na  zevnějšku  má  ostění  hrotité  (58  cm  vys.,  14  cm  šir.), 
dovnitř  pak  jest  po  stranách  vyšpaletováno ;  z  vnitiku  hrot  jeho  není 
viděti 

Z  tohoto  patra  vede  východní  zdí  vchod  do  podstřeší  lodi ;  vchod 
tento  jest  1'09  m  široký,  2'3  m  vysoký,  do  ostré  špice  zaklenutý,  tesaným 
pískovcem  obložený;  špaleta  dovnitř  věže  se  otvírající  je  kolmá  a  půl- 
kruhem zaklenutá.  Zdivo  tu  tvoří  ústupek  25  cm  a  jest  ještě  85  cm  silné. 
Až  do  výše  14*75  m  sahá  původní  staré  zdivo  věže,  skládající  se 
z  pískovcových  kvádříků  pečlivě  vrstvených,  průměrně  18  cyn  vysokých. 
Na  tomto  zdivu  bylo  druhdy  patro  dřevěné,  na  způsob  podsebití  na  dřevě- 
ných krakorcích  zdivo  přečnívající 
(viz  faksimile  starého  výkresu  na 
obr.  213).  Roku  1859  bylo  místo 
dřevěného  patra  přistavěno  nynější 
zděné,  malými  půlkruhově  sklenu- 
tými okénky  osvětlené 

V  nejvyšším  tomto  patře  za- 
věšeny zvony: 

1.  l'02w  v  prům.,  0"98  ;/z  vys. 
s  uchy,  na  nichž  naznačeno  řemén- 
kové  pletivo ;  při  koruně  dvouřád- 
kový nápis: 

1.  ř.  ANNO  DOMINI  1548  ISTA 
CAMPANA  FVSA  EST  AD  LAVDEM 
DEI  OMNIPOTENTIS  ET 
2  ř.  BEATE  MARIE  VIRGINIS  ET  OMNIBVS  SANCTIS  PER  ME 
MAGISTRVM  STANISLAVM.  Řádky  odděleny  jsou  větévkou  šalvějovými 
listy  ovíjenou.  Na  plášti  20  cm  vys.  reliéf  světce  v  biskupském  rouše 
s  křížkem  v  ruce  a  s  berlou  ;  na  protilehlé  straně  nezřetelný  reliéf  svatého 
apoštola.  Ostatek  hladký. 

2.   84  cm  v  prům.,  76  cm  vys.  Ucha  hladká.  Při  hořejším  okraji  mezi 
vkusnými    páry    barokních  ornamentů  nápis :    NICOLAVS  •    LÓW   •   IN   • 
PRAG    •     GOS   •    mích   •    1653   •    O   GOTT   •    LASS    •    DIR   •    BEFOLLEN   • 
SEIN    •    DIE   .    GLOCK   •   VND   •    AVCH   •    DIE   •    KIRCHE   •    DEIN. 

Na   HŘBITOVE,    jenž  kolem  kostela  se  rozkládá : 

1.  kříž  rokokový  (1*80  ni  vys.)  z  pískovce  velmi  dovedně  tesaný 
se  soškou  Ukřižovaného  ;  dole  lebka  a  hnáty.  Na  podstavci  andílek 
držící  kartuši. 

2.  empirový  pomník  Karla  Krezera,  c.  k.  bankálního  examinátora 
a  člena  vlastenecké  oekon.  společnosti  (f   1805):  truchlící  postava  opřena 


řq-H  1 1  I  I  I  I  i-f 

Obr.  226.  Keje.  Okénka  na  věži. 


*)  Patrno  na  zdivu,  že  polokruhové  záklenky  jsou  dílem  novým. 


221 

o    náhrobek,    u    něhož    dole  snopek,    srp  a  kniha.    Na  vrcholu  byla   urna, 
která  n\ní  již  clni)í 


■:.1ftfS!r 


m. 


Obr.  227.  Keje.  Pohled  na  kostel  se  strany  jiíni. 


Na  PARE:  pamětní  kniha  bratrstva  nejsvétější  svátosti  z  r.  1774, 
vázaná  v  deskách  červeným  sametem  potažených  a  tepaným  rokokovým 
kováním  z  postříbřené  mosazi  ozdobených:  v  rozích  mušlové  ornamenty, 
uprostřed  monstrance. 


222 


Klecany. 


Schaller  X.,  265;Sommer  XII.  299;    Sedláček,    Míst.  si.   415;   Kneidl,  o.  c.  323. 

Poblíž  Klecan  objeven  r.  1780  hrob  ob.sahující  více  koster,  které 
měly  pod  hlavami  po  kamenném  nástroji.  Biencnberg  111,  S.  O  nalezených 
zde  sekerce  a  kladívku  viz  Pam.  arch.  XI,  554  čís.  41.  Srovn.  Snajdr. 
o.  c.  58.  Hroby  se  skrčenými  kostrami  v  nich  nalezeny :  jehlice  s  kuželo- 
vitou  hlavičkou  a  ouškem,  bronzové  závitky  a  nádobka  Katal.  retrosp. 
výst  č.  259.     Poblíž    poloha     »na    valech«      Pam.  arch.  XV.,  368 — 369). 

FARNÍ  KOSTEL  NANEBEVZETÍ  PANNY  MARIE,  jíž  ve 
XIV.  stol.  připomínaný  R.  1784  byl  znovu  zřízen  a  r.  1889  obnoven.  íViz 
půdorys  na  obr    228,  pohled  z  průčelí  na  obr.   229). 


Obr.  22íi.  Klecany.  Půdorys  kostela. 


Obdélníková  loď  přechází  zaoblenými  uvnitř  rohy  ve  čtvercový 
presbytář,  jehož  rohy  zevně  jsou  rovně  sříznuty,  uvnitř  zaobleny. 

Průčelní  štít  lodi,  jakož  i  okna  v  lodi  a  úprava  bočních  fagád  — 
to  vše  pochází  z  r.    1892. 

K  severovýchodnímu  rohu  lodi  přiléhá  hranolová  věž  krytá  vkusnou 
dvojdílnou  zvonovitou  střechou  prejzovou.  Pod  střechou  táhne  se  římsa 
uprostřed  stěn  polokruhově  vypnutá;  pod  ní  na  straně  jižní  umístěn  hodi- 
nový ciferník. 

Ve  věži  uvnitř  viděti  ostění  oken  lomovým  kamenem  do  špice 
zaklenuté,  silně  vyšpaletované. 

K  jižnímu  boku  presbytáře  přiléhá  nepravidelný  polygonální  přístavek 
téže  výšky  jako  loď 

V  severním  zevnějším  boku  síňce  zazděn  náhrobní  kámen  z  růžového 
pískovce  ri4  m  šir.,  1-84  m  vys.  Uprostřed  rytíř  cn  face  v  plném  odění, 
levou  rukou  drže  jilec  meče,  pravou  o  bok  maje  podepřenu.  U  levé  nohy 
helmice,  u  pravé  znak  rytířů  z  Nečtin.  Na  okraji  český,  téměř  již  neči- 
telný nápis  gotickou  minuskulí. 


223 


V  jižním  b. ku  síňce  zazděn  náhrobní  kámen  z  růžového  pískovce 
0-98  m  šir,  IQ  ,n  vys.  V  hoiejší  polovici  vyšlapaný  nápis,  v  dolejší  v  kruhovém 
poli  štít  se  dvěma  zki-ížcnýma  sekcrama. 

Uvnitř  síňce  ve  zdi  tři  malé  obdélníkové  náhrobní   kameny: 
1.  39-5  cm  šir.,  72  cm  vys.   Uprostřed  en  táce  hrubě  tesaná  postavička 
dívky    se    sepjatýma    rukama;    pi-ed    ní    znak,    v  n<Mnž    šíp    v  klenotu   i  ve 


Obr.  226-  Klecany.  Kostel  N.-inebevzetí  P.  Marie. 


Štítu.    Na    obrubě    kamene    nápis:    LETHA    1609   W  PATEK  PO  NEDIELI 
LETARE      VMRZELA      GEST      ALZBIETA  |  DCZERKA      VRO  •    A     STA  • 
ŘITI  I  P.    WACZLAWA   BENEDI  Z  NECZTIN   A   NA   PRZEMISSLENI. 

2.  podobný  předcšl.,  38"5  cm  šir.,  72  cm  vys.,  nápis  zcela  setřený. 
Uprostřed  znatelná  postavička  dětská  en  face  a  dole  po  straně  u  jejích 
nohou  znakový  štítek. 


224 


«^ 


iř^A'^^ 


3.  Na  straně  epištolní,  41  cm  sir.,  82  cm 
vys.  Uprostřed  postavička  en  face  v  dlouhém 
rouchu  s  rukama  před  prsoma  přeloženýma. 
Hlava  spočívá  na  podušce.  Nápis  FERDI- 
NAND  MANDALENA  RADEC  .  .  . 

Vnitřní  úprava  zcela  moderní.  Jenom 
kazatelna  a  dva  postranní  oltáříky  rokokové 
se  zachovaly  ze  zařízení  dřívějšího.  Oltá- 
říky mají  tvar  zprohýbaných  desek  s  volu- 
tovými okraji,  na  nichž  andílci  postavičky 
a  hlavinky.  Oltářní  obrazy  sv.  Jana  Nep  a 
sv.  Aloisia  nevalné  ceny.  Kazatelna  ozdo- 
bena jest  na  řečništi  polovypuklou  řezbou 
v  rokokové  kartuši  » Kázání  zástupu*,  a  sedí- 
cími barokními   soškami  světic 

Na  vrcholu  štítu  síňce  malá,  velmi  dobře 
tesaná  rokoková  soška  P.  Marie,  ve  vlajícím 
rouchu  se  sepjatýma  rukama  na  obláčcích 
stojící,  z  nichž  vyzírají  hlavinky  andílků. 

Zvony: 
1.  OlO  m  vys.,  0-93  w  šir.  Nahoře  kolkolem  nápis:  A  FVLGVRE  ET 
TEMPESTATE   LIBERA   NOS  DOMINE  lESV   CHRISTE.    Na   plášti:     HAEC 


i 

\ú 

n" 

Obr.  230    Kojetice.  Půdorys  kostela. 


Obr.  231.  Kojetice  Pohled  na  kostel. 


225 


CAMPANA  HONORI  GLORIOSAE  VIRGINIS  MARIAE  |  IN  COELOS  ASSVM- 
PTAE  DICATA  IMPENSIS  ECCLAE  ET  MVNIFICEN  |  TIA  PATRONI 
ILLMI  DONI  DONI  PHILIPPI  lOSEPHI  •  S  •  R  •  I  •  COMITIS  DE  |  GAL- 
LAS  AB  ARCE   CAMPO  ET  FREYENTHVRN  DVCIS   DE  LVCERA   DO  MINI 


Obr.  232.   Kojetice.  Profil  žebra,  profil  pásu  na  vítězném  oblouku  a    prolil  podokenní  římsy. 


HAEREDITA  RII  IN  FRIEDLAND  REICHENBERG  GRAFENSTEIN  LEM  BERG 
KLETZAN  ET  PREMICHE  SAC:  NECNON  IVDICY  CAMERALIS  ET  FEVDA  LIS 
IN  REGNO  BOHEMIAE  ASSESSORIS  EIVSDEM  ECCLAE  COLLATORIS 
GRATI-  I  OSISSIMI  AO  MDCCXXVIII.  Dole  při  okraji  znak.  Na  druhé 
straně  pláště  polovypuklina  Madonny  deseti  hvězdami  ozářená,  s  rozpja- 
týma rukama  na  oblacích  stojící. 


^t!. 


U   ' 


i%- 


vi^^i 


V. 


Obr.  233.  Kojetice.   Konšely  íeber  v  kostele. 


2.  0-74  m  šir.,  0-56  m  vys.  Nahoře  nápis:  GEGOSSEN  VON  ZACHA- 
RIAS  DIETRICH  DER  KÓ.  NEVSTATT  PRAG.  Pod  tím  hrubé  barokní 
rozviliny.  Na  plášti  polovypuklina  sv.  Jana  Nep.  a  týž  nápi.š  jako  na 
předešlém. 

3.  0"59  m  šir.,  0'435  ;//  vys.  Nahoře  barokní  rozviliny.  Na  plášti  polo- 
vypuklina sv.  Josefa   a  týž  nápis  jako  na  předešlých. 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.   okres  Karlínský. 


15 


226 


4.  0*49  m  šir.,  0-435  ;//  vys.  Nahoře  nápis:  GOSS  MÍCH  lOHAN  KRISTI- 
GAN  SCHVNKE  IN  PRAG  1777.  Pod  tím  akanthové  listy.  Na  plášti  reliéf 
Madonny  na  zeměkouli  stojící  a  obdélníková  nezřetelná  plaquetta. 

Na  hřbitově  vkusně  pracovaný  kříž  náhrobní  ze  železa  kutý 
(z  konce  XVIII.  stol.) :  ramena  kříže  tvoří  úzké  pruty  ozdobené  roztepa- 
nými    lístky;    ladně    zprohýbané    pruty    spojují    navzájem    ramena    kříže; 

uprostřed  zprohýbaná  plechová  schránka 
otvírací  pro  nápis.  Vyobr.  viz  v  díle 
» Národopisná  výstava  českoslovanská« 
str.  354. 

ZÁMEK  vyhořel  r.  1827,  potom 
znovu  zřízen,  v  novější  době  v  nynější 
podobu  přestavěn.  Prosté  jednopatrové 
stavení  zevně  ani  uvnitř  nic  pozoruhodného 
nevykazující. 

Před  zámkem  socha  sv.  Jana 
Nep.  v  životní  velikosti.  Obstojně  tesaná, 
z  poč.  XVIII.  stol.  Na  hranolovém  pod- 
stavci znak  Harrachovský. 

KAPLE  SV.  MIKULÁŠE,    zru- 

šená  roku  1787,  byla  zbořena.  Zachovala 
se  z  ní  pouze  barokní  soška  sv.  Mikuláše 
nyní  v  kostele  nad  vchodem  do  sakristie 
umístěná  a  dva  malé  zvonky. 


Kobylisy. 


Obr.  234.  Kojetice.   S:inktuariur 


V  Kobylisích  vyskytují  se  zbytky 
předhistorické  osady  v  cihelnách  pod  vsí 
i  nad  vsí  Nalezeny  tu  nástroje  kamenné. 
Vesmír  V.,  26;  Para.  arch.  XI.,  678; 
Snajdr,  o.  c.  59. 


Kojetice. 


Schaller    X.,    2Só;    Sommer  XII.,  286;    Fr.  Ekert,   v    »Methodu«  VIL    (1881);    V. 
Hon  ej  sek,  Z  dějin  nepatrné  českč  vesnice;  Kneidl,  o,  c.  329. 

Kostry  se  staršími  bronzy.  Mitth.  d.  CC.  XI.,  LVI. :  Mitth.  fur  C^esch. 
der  Deutsch.  in  Bohm.  VIL,  198;  Šnajdr,  o.  c.  27. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  VÍTA,  byl  vystavěn  asi  mezi  lety  1241 
až  1271,  roku  1822  opraven.  (Viz  půdorys  na  obr.  230;  vnější  pohled  na 
obr.  231.) 


99" 


Presbytář  zakončen  jest  třemi  stranami  pravidelného  osmiúhel- 
níka. V  rozích  a  uprostřed  jižní  stěny  opřen  jest  pilířem  o  jednom  ústupku. 
Osvětlen  jest  čtyřmi  hrotitými  okny  bez  kružeb.  Klenba  presbytáře  skládá 
se  ze  dvou  polí.  Žebra  225  cvi  z  klenby  vysedlá  jsou  hranolová,  na 
dolejších  hranách  sešikmcná  a  půlkruhovými  žlábky  v\'hloubená  (viz 
obr.   232).  Svorníky  jsou  hladké,  okrouhlé.    Žebra  spočívají  na  konsolách. 


Obr.  235.  Kojetice.  -Sedile  v  kostele  sv.  Vita 


Z  nichž  některé  mají  podobu  ozdobných  jehlanců,  některé  pak  podobu 
lidských  hlav  (viz  obr.  233).  Pod  okny  presbytáře  táhne  se  kolem  celého 
presbytáře  římsa,  trojúhelníkového  profilu,  jejíž  dolejší  hrana  polokruhovým 
žlábkem  jest  vyhloubena  (viz  obr.  232). 

Na  straně  evangelijní  jest  ve  zdi  presbytáře  kamenný  sanktuář 
80  cm  šir.  (viz  obr.  234).  Obdélníkové  ostění  vybíhá  po  stranách  ve  fialy 
na  konsolkách  spočívající,  nahoře  pak  zakončeno  jest  trojúhelníkovým 
štítkem,  jenž  vyplněn  jest  trojlistou  hrotitou  kružbou,  na  bocích  posázen 
kraby  a  na  vrcholu  fialou  zakončen.  Dvířka  skládají  se  z  prutů  kosmo 
přes  sebe  přeložených  a  pětilistýnii  rosetkami  hojně  posázených. 

Na  straně  epištolní  jest  ve  zdi  velmi  pěkné  sedile,  r38  m  šir., 
r68  m    vys.    (viz    obr.  235).     Obdélníkové  pažení  jest  vkusně  profilováno 

15* 


Obr,  2,'i6.  Kojetice.  Kostel  sv.  Víta.  Sousoší  P.   Morie. 


229 


prutem  a  d\čma  žlábky;  f)od  pažením  nahoic  táhne  se  obdélníkový  plochý 
pás  vyplněný  vkusnou   kružbou,  pod   ním  pak  uprostřed  jest  konsola  mající 

podobu    ušlechtilé   lidské   tváře. 


Obr.  237.   Kojetice.  Střibrný  tepaný  rámec  v  kostele. 


Ve  výklenku  tom  stojí  nyní  bravurně  i-ezané  sousoší  (97  ív// vys.) : 
Panna  Maria  drží  Ježíška,  jenž  oběma  rukama  vráží  tyč  kf-íže  do  tkimy 
draka  u  nohou  P.  Marie  se  svíjejícího.  Výborná  práce  z  první  polovice 
XYIII.  stol.  (Obr.  236.) 

Hlavní  oltáí-  z  r.  1667,  vkusných  forem  pozdně  renaissančních. 
Na  něm  pěkný  obraz  (na  plátně)  sv.  patronů  českých:  uprostřed  stoji 
sv.  Vít,  po  pravici  jeho  sv.  \V)jtěch,  Norbert  a  VolfííansT,  po  levici  svatý 
Václav,    Siijiuund    a    bl.    Ivan ;    nad    nimi    v  oblacích    vznáší  se  P.  Maria. 


230 


Obr.  23'i.  Kojetice.  Kosiel.  Obraz  nejsv     Trojicr. 

Obraz  tento  maloval  r.  1667  Antonín  Stcjfens  {Stefan).  Pod  obrazem  na 
prkně  jest  zlatými  písmeny  proveden  nápis:  Hc  (llíít  a  ClIIirnalc  ]3ana  Boí)a 
IÍ)lTcmoI)aucji;I)o  Blaíjnriauieuc  }?auin)  H-}an)c  íBaílni  iidin  a  li  nbiuiláirtni 
í?oqcltnDlít  ^luatcíjo  W\u\  patrona  UluMTícIjn,  lu  i^cljoj  OnuMiu  íciíto  djrám 
panic  h  BatiuDi  kolíela  K}aíín;  Bojj  přc^  (Eřgncm  na  starém  B-}ílííé 
Prafrkéni    I^alqetjicp;  Jalověn  a  juiriniec^cu   \  WU\\\\\)ú]  ,3aňuITni)d;  )3>ro- 


231 

líqcMiuiu  tento  ottari  I^a  (íuh  Puicbnjlio  Cotl.itin-.i  a  nurpccíora  Proic- 
néíjo  a  SíatCL-niéíio  l^jíivic  ^ana  lí}iliulaire  Juaiilillha  íurha  \  ^tuumlIVlbu 
a  Rojcnííialu  P,n)un)iirjl)n  UXiditinilUa  a  Jl^rimalova  botncneho  ^taveíio 
B}ÍLÍÍa  ];^va?llíúí)o  It^ijíbuiijcn  a  pollauuMi  luMl  bnc  2.  Ií-)ai)  ITetlia  UUu. 
Vítězný  o  1) louk  do  špice  klenutý,  na  vnější  straně  šikmo  slíz- 
nutý, na  vnitřních  l)ocích  římsou  ozdobený  (viz  profil  římsy  té  na 
obr.  232). 


Obr.   23?.   Kojeticř.    Kostci.    Křtitelnice. 

Loď  obdélníková,  plocliou  valenou  klenbou  s  výsek)'  nad  okny  kr\tá. 
Na  straně  epištolní  osvětlena  jest  třemi  okn\'  d  ,»  špice  klenutými,  na 
straně  evangelijní  oknem  jediným. 

Na  straně  severní  vede  do  lodi  hrotitý  portál  g  o  t  i  c  k  ý,  jehož 
pažba  třemi  silnými  pruty  a  žlábky  profilovaná,  zničena  b\la  r.  1SS9 
kdy  nové  dvéře  do  portálu  byly  zasazovány. 

Postranní  oltář  na  straně  evangelijní  při  boční  stěně  lodi  stojící 
má  pěkný  obraz  >  Smrť  sv.  Františka  X  a  v  e  r  s  k  é  h  o «  [  1  25  tv//  sir. 
a  cca.  2  m  vys.),  pocházející  z  bývalého  kostela  sv.  Václava  na  Malé 
Straně.  Obraz  tento  malován  r.  1733  od  Moliíora.  V  právo  leží  světec 
v  chatě  na  pobřeží;  v  levo  klečí  plavec  objímající  nohy  jeho.    V  pravém 


232 

dolejším  koutě  dva  andílci.  V  levém  hořejším  rohu  vznášejí  se  jiní  andílci, 
z  nichž  jeden  píše  na  tabulku  na  kůlu  chaty  zavěšenou:  »Pretiosa  in 
conspectu  Domini  mors  sanctorum  ejus.« 

Na  straně  evangelijní  stojí  oltář,  na  němž  zavěšeny  dva  obrazy: 


Obr  240.  Kojetice.  Kalich. 


1.  Obraz  Panny  Marie  Genazanské  (bezcenná  kopie)  v  širokém, 
barokním  tepaným  dekorem  pokrytém  stříbrném  rámci  (99  cm  šir., 
97  cvi  vys.j  Viz  obr.  237. 

2.  Nad  ním  visí  obraz  ncjsv.  Trojice,  dobrá  malba  z  prvé  pol. 
XVIII.  stol.  v  barokním  ze  dřeva  řezaném  rámci  (96  cm  šir.,  ri5  m  vys.), 
jenž  nahoře  ozdoben  ornamentální  řezbou.  Viz  obr.  238. 

Křtitelnice  A'^  cm  vys.,  cínová,  na  třech  nohách  spočívající.  Nohy 
šikmo    prohnuté    mají    nahoře    potvornou    mužskou    tvář    a    vybíhají    dole 


233 


v  drá[)y  kouli  svírající.  Po  stranách  kotlíku  lví  hlavy 
s  kruhy  v  tlamách.  Na  kotlíku  vyryt  nápis:  LETHA  PANIE 
1.6.6.1.  20  NOVEMBRIS  TATO  KRZITEDLNICZE  KE 
CZTI  A  CHWALE  BOŽI  GEST  NÁKLADEM  ANNI  POZV- 
STALE  WDOWÍ  PO  NEBOSTIKOWI  GIRZIKOWI  TESARZI 
ZE  WSI  BISSKOWICZ  PODLE  ODKAZY  PRŽI  POSLEDNÍ 
HODINIE  SMRTI  GEHO  A  NA  SPASENI  GEHO  MILE 
DVSSE  VCZINÉNA.  A  W  TOMTO  CHRAMIE  BOŽÍM  ZA- 
LOŽENI SWATEHO  WITA  WE  WSI  KOGETICZICH 
W  KTERÉMŽ  ODPOCZIWA  POSTAWENA.  GEHOŽTO 
MILÉ  DUSSI  PAN  BVH  MILOSTIW  BITI  A  WESELE 
Z  MRTWICH  WSTANI  DÁTI  RACZ.   (Viz  obr.  239.) 

Kalichy: 

1.  gotický,  stříbrný,  185  cm  vysoký,  se  širokým 
nodem.  Nedus  na  hořejších  i  dolejších  plochách  ozdoben 
rytými  kružbami.  Rotule  nodus  prostupující  mají  střídavě 
tvar    šestilupených    květů    s  velikým    kruhovým    terčem  a 


Obr.  241.  Kojetice.  Kalich  r  r.  16+9. 


^ 

ti 

es 

'4 

JC> 

es 

«■ 

Oy 

Ci- 

5 

ti, 

<z. 

fcv 

o 

•H- 

n: 

<J7> 

■^-» 

O 

•H- 

-»-. 

^— 

f  t 

U^ 

*—t 

*M* 

.^ 

O/ 

<d« 

Xw 

C7V 

'^ 

-«» 

&^ 

c: 

u. 

C5 

•^ 

'S 

c> 

<— 

■*- 

tí 

^3 

T'- 

C 

*-^ 

Ci' 

O 

c:> 

SJ 

i^ 

cs 

T-* 

c: 

«^ 

w 

<_r 

« 

CC> 

Cf> 

u^ 

?:> 

ří 

.& 

i 

9 

H 

CfaT 

^^ 

E 

f4 

o 

rS> 

s 

4^ 

A 

H 

-^ 

•^ 

P»- 

t;^ 

Cu 

Urf 

-íp» 

«^ 

im^ 

a 

CIV 

C/^ 

1 

<—> 

« 

^ 

ZZl 

m 

1 

H3 

■^i 

C^i, 

V" 

■.K> 

^—r 

c« 

Ci« 

J3 

tJ 

■*i» 

->r. 

Cw 

B 

^ 

_M 

<«w 

s 

c: 

E 

.*-» 

o 

H^ 

íO 

t=: 

o 

cz. 

ffr 

m 

c 

v-r 

^t; 

^a« 

Í!-' 

^) 

:z        u: 


234 

kosočtverečných  ploch,  na  nichž  vyryta  písmena  i  I)  e  S  U  s.  Jinak  číše 
i  noha  úplně  hladké.  (Viz  obr.  240.) 

2.  raně  barokní  stříbrný  2r5  cín  vys.,  na  kuppě  tepanými  andílčími 
hlavinkami  ozdobený:  na  noze  vyryt  nápis:  KINICVNDIA  RIMNICZKA 
Anno   1649.  (Viz   obr.  241.) 

V  nízké  hranolové  věži   v  průčelí  kostela  stojící  zavěšeny  zvony: 

1.  88  on  šir.,  73  cm  vys.  Nahoře  dvouřádkový  nápis: 

(1.  ř.)  t  .Hlíno  2  boniini  S  m  S  (l^rrrr  *  ?č.\-  \\\\  2  magider  h  íiarííjolo; 
mens  2  me  *  fctií  2  iii  i  Ciuitate  ů  praiic  h  rit  2  lans  2  řieo  h  pat  2. 

(2.  ř.)  2  vi  2  omnipoícuti  2  cí  h  bcate  2  mařic  2  rcmprr  ů  uinúnis  2 
EÍ  2  omnibus  2  ranríis  2  nrut  2  raucti:  jj  cpiriíua  2  rrple  2  too  2.  (Viz 
faksimile  na  obr.  242.) 

Na  plášti  polovypuklina  světce. 

2.  Na  plášti  nápis : 

SVB  PRAESIDIO  PRAEN  :   GENERO: 
ET   CONSULT:   DOMlNl  BOHVS 

LaI  WORZIKOWSKY  DE  KVNDRATICZ 
PRIMATORIS 
AC    AMPLIS:   MAG:   ANTIQUAE  V :  PRAGEN  :  AEDITUMQUE  D  :  lOANN  : 
lAC:  MAERKL  ET  FERDINAN  :  RICHTER. 

Na  zadní  straně  v  kartuši  nápis: 

ME  FECIT  ANTONIVS 

SCHÓNFELDT   CAMPANARVM 

FVSOR  PRAGENSIS. 

Koičavka. 

Hroby  se  skrčenými  kostrami.   Pam.   arch.  X.  590. 


Konětopy. 


o    někdejší    tvrzi    zdejší,    po    níž  není  více  památky,    viz    Heber, 
VI.  č.  494,  Prášek,  o.  c.   119,  Sedláček,  Místop.  si.  432. 


Kostelec   Labský. 


Schaller  X.,  303;    Sommer  XII.,  266;    Prá.šek,    o.  c.   119;    Ottovy  »Čechy«  IV. 
(s  vyobr.)  128;  Kneidl,  o.  c.  344. 

V  okolí  nalezeny  starožitné  nádoby,  mimo  to  i  palstáv  bronzový.  Šnajdr,  o.  c.  28. 
Na  >Pískách<  směrem  k  Zárybům  nalezeny  praehistorické  nádoby ;  mimo  jiné  tuhovaná 
nízká  miska  s  dvěma  drobnými  oušky  a  nádoba  větší  netuhovaná  (obě  chovají  se 
ve  škole).  Na  radnici  chovají  kamenný  mlat  vrtaný,  jenž  byl  nalezen  na  poli  při  israel. 
hřbitově,  kdež  prý  nalezeno  i  mnoho  hrobů  s  kostrami. 


235 

DĚKANSKÝ   KOSTEL   SV.   VÍTA,   gotická    z  rozhraní    XV.    a 

XVI.  stol.  pocházející,  při  Uonci  XVI.  st.  z  části  renaissančně  upravená  stavba 
orientovaná,  skládající  se  z  polygonálnč  zakončcniHio  presbytáře  a  ze  tří 
lodí,  z  nichž  prostřední  jest  vyšší  obou  JDočních  (viz  půdorys  a  řez  podélný 
na  obr.  243).     Zdivo   je.st  z   pískovce  lomového,    klenba    vesmés  kamenná. 


Obr.  243.  Kostelec.  Clirám  sv.   Víta:  Půdorys  a  rez  podélný. 


Presbytář  915  tu  dlouhý,  57  vi  šir.  (sílu  zdiva  0  9  »i  v  to  ne- 
čítaje), 7"2  iu  vys.  opatřen  jest  v  rozích  opěráky  s  jedním  ústupkem 
uprostřed;  ústupek  jakož  i  svršek  opěráku  jest  kryt  splávkovou  deskou, 
podloženou  šikmou,  žlábky  profilovanou  římsou.  Kolem  presbytáře  obíhá 
trnož  0"9  m  vys.,  nahoře  sešikmený  a  žlábkem  profilovaný.  Ve  stěně  vý- 
chodní zazděné  původní  gotické  okno,  uvnitř  325  vi  vys.,  85  šir.,  silně 
vyšpaletované.  Ostatní  okna  mají  nyní  tvar  příčného  nízkého  obdélníku 
půlkruhem  zaklenutého.  Zdivo  presbytáře  v  době  pozdější  bylo  o   112  in 


236 

zvýšeno.  Klenba  skládá  se  ze  dvou  polí.  Žebra  vysedají  22'5  cm  z  klenby 
a  jsou  dvojnásobným  mělkým  žlábkem  profilována  (viz  obr.  2A\a).  Vy- 
stupují ve  výši  3"55  ;//  z  konsol.  Konsoly  mají  tvar  nízkého  hranolu  polo- 
vičním žlábkem  přerušeného  a  dole  v  otupený  jehlanec  přecházejícího 
(viz  obr.  2A\e)\  toliko  obě  konsoly  uprostřed  parallelních  stěn  jsou  na 
části  jehlancové  ozdobeny  listeny,  jejichž  stonky  k  vrcholu  jehlance  se 
sbíhají  (viz  obr.  2A\ď).  Svorníky  jsou  hladké. 


í    '% 


\y      \ 


d  e  f 

Obr.  244.  Kostelec.  Chrám  sv.  Víta  :  profil  žebra,  konsoly  a  profil  portálu. 


Na  vnější  stěně  presbytáře  jsou  ve  výši  oken  do  zdi  zapuštěny  dvě 
pískovcové  desky: 

1.  085  m  šir.,  0'64  ;//  vys.  V  kruhovém  poli  středním  znak  města 
Kostelce  (kostelík  s  věží,  nad  ním  štítek  s  českým  lvem) ;  kolkolem  páska 
s  nápisem:  siilthiin  ciniíatis  kosícÍEfl.  (Viz  obr.  245.)  Nahoře  v  rohu 
letopočet  1^92,  jenž  datuje  správně  stavbu  gotickou. 

2.  0'44  VI  šir.,  0'83  m  vys.  Ve  středním  poli  originelně  stilisovaný 
znak,  na  jehož  štítu  jakož  i  v  klenotu  lesní  muž  mezi  dvěma  parohy.  Jest 
to  znak  Vančurů  z  Řehníc,  kteří  ve  stol.  XVI.  byli  držiteli  panství  Ko- 
steleckého.  Nahoře  letopočet  1566  —  datum  renaissanční  úpravy  kostela. 
(Viz  obr.  245.) 

Vítězný  oblouk  5"22  m  šir.,  5*48  m  vys.,  hrotitý,  z  kvádrů  sta- 
věný, na  obou  hranách  (počínajíc  ve  výši  2'2  ni)  šikmo  sříznutý. 

Lodi  chrámové  jeví  půdorys  značně  nepravidelný,  a  to  jednak 
tím,  že  boční  zdi   hcjsou  přesně  parallelní,  a  jednak  tím,  že  pilíře  lodi  od 


237 

sebe  oddělující  nejsou  zcela  symmctricky  proti  sobě  postaveny.  Lodi  od- 
děleny jsou  hrotitými  arkádami  4-71  ni  vys.  Pilíře,  na  nichž  oblouky 
spočívají,  mají  čtyřboký,  nahoie  sešikmený  a  žlábkem  jjrofilovaný  trnož. 
Dřík  r68  VI  vys.  v  části  nejdolej.ší  čtyřboký,  jinak  v.-^ak  témé-ř  v  celé  své 
výši  na  rozích  sešikmený  tak,  že  průřez  jeho  tvoří  pravidelný  osmiúhelník. 


Obr.  245.  Kostelec.  Chrám  sv.   Vita  :   znaky  na  presbytáři. 


\' 


L    J 


Sešikmené  plochy  jsou  ozdobeny  nahoře  prutovou  římskou,  dole  pak 
jehlancovitou,  hrotem  vzhůru  obrácenou,  dvojnásob  žlábkovanou  konsolkou 
(viz  obr.  246). 

Po  obou  stranách  hlavní  lodi  jsou  vždy  tři  oblouky,  z  nichž  dva 
k  triumfálnímu  oblouku  přiléhající  jsou  značně  většího  rozpjetí  (_3'6 — 38  vi) 
nežli    oblouky  přiléhající    ke    kruchtě    (2  m  až  2*1   ni).  ,v.. 

Původní  pilíře  posledních  těchto  oblouků  obezděny 
byly  později  mohutnějšími  čtyřbokými  pilíři,  na  nichž 
kruchta  spočívá. 

Klenba  hlavní  lodi  (7'8  ;«  vys.)  skládá  se  ze 
čtyř  polí  do  kříže  sklenutých.  Jednotlivá  pole  rozdělena 
jsou  od  sebe  žebry  příčnými.  Profil  žeber  týž,  jako 
v  presbytáři.  Konsoly  mají  nahoře  tvar  polygonálního, 
širokým  žlábkem  vyhloubeného  a  polokruhovým  prutem 
obepjatého  hranolu,  dole  pak  jehlance  s  prohnutými 
boky  (viz  obr.  244c).  Svorníky  ozdobeny  jsou  na 
obvodu  pěkně  stilisovanými  gotickými  rostlinnými  orna- 
menty, uprostřed  pak  symboly  čtyř  evangelistu  a  blankou 

se  jménem    příslušného    apoštola    v  got.  minuskuli  (viz ^^^., 

obr.  247). 

Obr.  246.  Kostelec.  Chrim 

Klenba    bočních    lodí    (5'4  vi    vys.)    podobá    se      sv.  vita:  piiiř  v  lodi. 
tvary  svými  zúplna  klenbě  lodi  hlavní.  Toliko  prvá  dvě 
travé  (poblíž  presbytáře)  mají  malé  svorníky.  V  lodi  epištolní  ozdobeny 
jsou  svorníčky  ty  pěknými  rosettami  (viz  obr.  248).   V  lodi  evangelijní  jest 


í  r 


238 

na  prvém  svorníčku  pták  na  větvici  (hrubě  pracováno) ;  druhý  svorník  jest 
prázdný.  Místo  konsol  jsou  prosté  obdélníkové  kameny;  pod  jedním 
z  těchto  kamenů  v  lodi  evang.  vytesána  jest  hrubá  podoba  zvířecí  (viz 
obr.  244/)). 

Okna  (na  každé  straně  3)  jsou  vesměs  lunetová. 

Zdivo  postranních  lodí  vyhnáno  jest  zevně  do  téže  výše,  jako  zdivo 
lodi  hlavní,  a  všechny  lodi  pokryty  pak  společnou  nízkou  střechou.  Ve 
zvýšeném  tomto  zdivu  jest  imitována  druhá  řada  lunetových  slepých  oken 
(rovněž  tři  po  obou  bocích). 


-Ý^-^-^  /5^-"^\  ótJrj-Jua 

WW     '&ě&     W/*^ 


Obr.  24/.  Kostelec.  Svorníky  na  klenbě  hlavni  lodi  ve  chrámu  sv.  Vita. 


V  rozích  opřeno  jest  zdivo  lodí  šikmo  do  rohů  postavenými  opěrnými 
pilíři  z  tesaného  pískovce,  nižšími  nežli  u  presbytáře  a  bez  ústupku.  Oba 
rohové  pilíře  v  průčelí  západním  ozdobeny  jsou  nahoře  trojúhelníkovým 
štítkem  s  trojlistou  okrouhlou   kružbou. 

Kolmo  k  průčelí  hlavnímu  postaveny  jsou  po  obou  stranách  hlavního 
vchodu  mohutné  opěrací  pilíře  TS  vi  v  před  vystupující,  1  05  m  široké 
a  6"04  VI  vys.  bez  ústupků.  Jsou  ozdobeny  nahoře  trojhrannými  štítky 
s  trojlistou    kružbou.    Na    pravém  pilíři  stojí  nahoře  hrubě  tesaná  íigurka 

muže  skrčeně  sedícího,  o  nějž  se  ze 
zadu  opírá  vztýčený  lev  s  otevřenou 
tlamou.  Štítek  sám  má  v  předu 
římsku  šroubovnicí  ozdobenou,  na 
ostatní  své  ploše  pak  hrubě  praco- 
vané reliéfy:  dvě  zkřížené  širočiny 
(erb  Sekerku  ze  Sedčic,  kteří  Ko- 
stelec na  konci  XV.  stol.  v  držení 
měli) ;  dále  kus  cimbuří,  za  nímž 
vyhledá  ozbrojenec  s  praporcem ; 
uprostřed  těchto  reliéfů  pak  znakový  štítek,  v  němž  lev  (v  profilu)  s  ote- 
vřenou tlamou.  Na  druhém  opěráku  je  nejvýše  malý  křížek,  o  nějž  se  ze 
zadu  opírají  dvě  lidské  postavy,  z  nichž  jedna  kalich  v  ruce  drží.  V  troj- 
úhelníkové přední  ploše  pilíře  viděti  zbytek  miskovitě  prohloubeného  zna- 
kového štítku  s  nezřetelnou  již  značkou  kamenickou;  mimo  to  pak 
dvojřádkový  neumělý  nápis  majuskulový: 

l/\0 


^\^ 


Obr.  248.  Kostelec.  Chrám  sv.  Víta:   svorníky 
na  klenbě  lodi  bočních. 


239 


Mezi  oběma  průčelními  těmito  imIííí  sklenuta  byla  v  době  renaissanční 
malá  prostá  předsíňka  před  hlavním  vchodem  chrámovým. 

Průčelí  jest  nahoře  zakončeno  rozložitým  nízkým  štítem,  jehož  střední 
obdélníková  část,  ozdobená  výklenkem  se  slušnou  pískovcovou  barokní 
sochou  sv.  Víta,  zakončena  jest  nahoře  římsovaným  trojúhelníkem,  na 
jehož  vrcholu  stojí  nízký  křížek  a  při  obou  stranách  základny  kamenné 
koule  na  nízkých  hranolových  podstavcích.  Od  tohoto  středu  jdou  k  oběma 
stranám  průčelí  prohnuté  trojúhelníkové  vyzdívky,  při  jichž  koncích  stojí 
pískovcové,  velmi  dobře  provedené  barokní  sochy  v  životní  veliko.sti, 
sv.  Václava  a  sv.  Floriána.  V  průčelním  okně  patrná  je.st  část  původní 
gotické  špalety. 

Hlavní    vchod    v  západním    průči-lí    jest    hrotitý,    l'ó^  m  .široký, 
2'72  ;//  vys.,    na  vnější  hraně,    počínajíc  ve  výši    I  02  m  nad  zemí  dvěma 
čtvrtkruhovými  žlábky  a  dvěma  pruty,  z  nichž 
jeden    jest     hruškového,     druhý     kruhového 
profilu,  ozdobený  (viz  obr.  244./J ;  oblé  pruty 
ve  hrotu  se  protínají. 

Vchod  jižní.  Před  ním  přistavěn 
na  sklonku  XVIII.  stol.  barokní  sínec,  za- 
končený obloukovým  římsovaným  štítkem, 
na  němž  stojí  slabě  provedené,  valně  již  po- 
škozené rokokové  sošky  sv.  Michala  a  dvou 
světců  biskupů.  Portál  jest  gotický,  stejně 
profilovaný,  jako  portál  hlavní,  až  na  to,  že 
pruty  se  v  hrotu  neprotínají. 

Vchod  severní,  rovněž  gotický  a 
stejně  profilovaný,  jako  vchod  hlavní.  Nad 
ním  vytesán  znak  Sekerku  ze  Sedčic  (viz  vyobr.  249). 

Tímto  portálem  vchází  se  do  nízké  zvonice,  která  tu  jest  přistavěna 
až  do  výše  ostatního  zdiva  kostela,  s  nímž  má  společnou  římsu  i  střechu. 
Přízemí,  v  němž  zřízen  »Boží  Hrob*,  sklenuto  jest  do  kříže  bez  žeber. 
V  hořejším,  jediném  poschodí  zavěšeny  zvony.  Z  kobky  vchází  se  do 
chrámu  portálem  úplně  shodným  s  portálem  jižním. 

Západní  část  všech  tří  lodí  zaujímá  nízká  těžkopádná  kruchta 
barokní.  Vchod  na  kruchtu  upraven  jest  původním  gotickým  okénkem. 
V  severovýchodním  rohu,  jejž  tvoří  loď  s  presbytářem,  nalézá  se 
stará  sakristie,  opřená  v  rohu  severozápadním  opěracím  pilířem  šikmo 
do  rohu  postaveným,  v  rohu  pak  severovýchodním  dvěma,  kolmo  ke  zdivu 
postavenými  pilíři,  v  rohu  jihovýchodním  pak  jedním  pilířem,  rovněž  kolmo 
ke  zdivu  postaveným,  ale  zpola  do  zdiva  presbytáře  pojatým.  Kolkolem 
zdiva  obíhá  trnož,  nahoře  šikmo  sříznutý,  neprofilovaný.  Síla  zdiva  jest 
nestejná:  nejmenší  na  straně  jižní  (09  ni),  největší  na  straně  západní 
(r55  m).  Prostora  sklenuta  jest  křížem  do  žeber,  jež  se  sbíhají  v  hladkém 
svorníku      Žebra,    22 '/o  cm    vysedající  a   14  cm  šir.,    mají  tvar    otupeného 


Obr.  249.  Kostelec.  Znak  nad  vchoder 
do  zvonice. 


240 


a  po  obou  stranách  mělkým  žlábkem  opatřeného  klínu.  Konsoly  mají  tvar 
nízkého  polygonálního  hranolu,  dole  promáčklým  kuželem  zakončeného; 
na  nich  spočívá  silná  hranolová  deska  (viz  obr.  250). 

Z  presbytáře    do    sakristie    vede    vchod    078  m  šir.,    r89  m  vys., 
s  rovným,    v  rozích    krakorečky    podloženým  nadpražím.     V  hořejší  části 
své  obklopen    jest  tento  vchod  vkusně  profilovaným 
rámcem  (viz  profil  jeho  na  obr.  250). 

Vnitřní  zařízení  celkem  ničím  nevyniká. 
Hlavní  oltářík  sv.  Víta.  Všední  práce 
pozdně  barokní.  Dva  točené  sloupky  nesou  kládí 
a  nástavec  s  ozářenou  holubicí.  U  sloupků  sochy 
sv.  Jana  Křtitele  a  sv.  Josefa.  Nad  nevkusnými  bran- 
kami po  stranách  oltáříka  dosti  dobré  sochy  sv.  Petra 
a  Pavla. 

Nad  svatostánkem  ranně  barokní  soška  M a- 
donny  85  cm  vysoká,  řemeslně  provedená.  Po  stra- 
nách dvě  zasklené  rokokové  schránky  relikvi- 
ářové,  dřevěné,  střídmou  řezbou  ozdobené. 

Na  oltáři  obstojný  obraz  sv.  Víta:  světec 
zobrazen  v  antickém  brnění,  pláštěm  zahalený,  s  ko- 
runou na  hlavě,  nad  níž  andílci  drží  věnec  z  lilií  a 
růží.  U  nohou  s  jedné  strany  andílek  s  palmovou  ra- 
tolestí, s  druhé  strany  lev  držící  štít  s  černým  ko- 
houtem.   Nesignovaná  dobrá  práce.  XVIII.  stol. 

Oltářík  sv.  Anny,  barokní,  obstojně  praco- 
vaný, ozdoben  dvěma  obrázky :  dole  obraz  sv.  Rodiny, 
nahoře  v  nástavci  obraz  Boha  Otce  v  oblacích.  Jsou 
to  práce  sice  povrchně  provedené,  nicméně  však 
velmi  dovednou  ruku  prozrazující,  zvláště  obraz  ho- 
řejší. Dedikační  chronogram  udává  letopočtem  1729 
dobu  vzniku  těchto  obrazů. 

Na  bezcenném  oltáříku  P.  Marie  obstojný 
obraz  P.  Marie  stojící  (celá  postava)  en  [face 
s  rukama  rozpjatýma  (v  levici  lilie  a  žezlo);  plášť 
malován  na  způsob  těžkého  brokátového  pluviálu. 
Sklonek  XVII.  stol. 
Křtíte  lna  téže  podoby,  jako  v  Čelákovicích  a  od  téhož  konváře. 
(Viz  str.   167.) 

Ciborium  stříbrné,  pozlacené.  Svršek  vkusná  barokní  práce.  Košíček 
velmi  sličné  tepaný  (barokní  rozviliny  listové,  mezi  nimiž  okřídlené  hlavičky. 
Značka  staroměstská  a  I.  Z.   Na  víku  kf)runka.  Noha  nová. 

Kalich.  1.  Stříbrný,  z  části  pozlacený.  Košíček  tepaný,  prolamovaný 
s  listovými  a  květovými  rozvilinami,    mezi  nimiž  andílci  hlavičky.    Nodus 


Obr.  250.  Kostelec. 

žebra  a  portál  sakristie 

v  chrámu  sv.  Víta. 


241 


velmi  ušlechtilé  formy,  hruškového  profilu  s  nasazenými  třemi  andílčími 
hlavami.  Z  poč.  XVIII.  stol.  Noha  nová. 

2.  Z  původního  kalicha  zbývá  rovnčž  jen  kupa  s  košíčkem ;  noha 
nová.  Košíček  barokní  (z  prostředka  .stol.  XVIIÍ.);  v  ornamentice  jeho 
vyskytuje  se  motiv  baldachýnový  a  páskový. 

Několik  bronzových  litých  svícnu  barokních:  .stvol  krou- 
žený, noha  ze  tií 
vztýčených  a  jeden 
celek  tvořících  volut 
složená;  pod  každou 
volutou   ptačí   spár. 

Zvony:  A)  ve 
zvonici : 

1.  větší  r.  1832 
Karlem  Bellmannem 
přelitý. 

2.  menší  (068  m 
v  prům.,  065  m  vys.), 
z  kostela  sv.  Martina 
sem  přenesený.  Na 
uchách  kroužkový  or- 
nament. Při  koruně 
vlys  skládaný  z  ka- 
ryatydového  vzorku : 
poprsí  mužské  a  žen- 
ské proti  sobě  obrá- 
cená přecházejí  v  roz- 
vilinový  ornament; 
mezi  tím  pěkně  mo- 
dellované  dětské  bu- 
doucí postavičky.  Na 
plášti  v  předu  nápis  : 
(Hlava    ženská    v    el- 

lipsovité  kartuši) 
CAMPANA    LOQVIT- 

TVR  (táž  hlava)  VT  LAVDET  DOMINVM  •  NECESARIO  CVRET  (list  dle 
přírody  odlitý)  AVT  MANDET  TERRAE  CORPORA  .  PLEBS  RESONET. 
(Menším  písmem:)  Aby  k  slvžbam  bozym  i.yde  Ne  tak  tlvkavcz  Yako  zyde 
ZwoNiczE  SE  SCHAZIWALI  Mrtwa  tiela  prowazeli  (odlitck  lupenu)  A  wicz  coz 
TRZEBA  cziNiLl  SLITI  TENTO  SOBE  zv\^ON  DALI.  Dolc  kruhový  medaillou,  v  němž 
poprsí  ženské,  a  kolem  opis:  *  als  lang  ich  leb;  při  něm  dva  odlitky 
listů  dle  přírody.  Na  druhé  straně  nápis : 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský.  16 


Obr.  251.   Kostelec.  Půdorys  chr;imu  sv.   Manina. 


242 


LETHA  pane    1614 
SSY  SWATTEHO   MA 
TELCE   NA   LABI   GEST 
KLADEM   SPRAWEN 
LYSYHO  MlESSTIENY 

A  Maryany  Man 


ffl  .=i 


TENTO  ZWON   K  ZADV 
RTINA   MlESTA   KOS 

oPatrzenym  a  na 
WLASNYM  Martina 


0<  ^    NA  Tehoz  Miesta 


ZIELKY   GEHO,  PRO  BVDAV 


czY  Pamatkv  Katerziny  DCZERKY  GYČH,  KDERAZ 
Przi  temz  Chramv  Pane  W  panv  odPocziwa 

OCZEKAWIAGE   BLAHOSLAWENEHO  WSKRYSSENI  TeZ 

Y   WSSEHO  RODV  .  SWEHO   SLYTT   GEST   OD    YAKVBA,   ZWO 

narze  Melniczskeho  W  mistie  Boleslawa  Mladého 

nad  gyzerav. 


V    " 


^- 


Uprostřed  šesti  prvých  řádek  nápisu  reliéf  Bo- 
lestné P.  Marie.  Při  okraji  sem  tam  otisk  listu.  Dole 
totéž  poprsí  v  medaillonu  jako  na  straně  přední. 

B)  v  sanktusní  vížce  nad  presbytářem  visí  dva 
malé  zvonky : 

1.  Nahoře  řada  odlitých  mincí  a  pamětních  pe- 
nízův;   nad  nimi  nápis:  §  ZA  ■  DVST  •  WEL  •  A  •  WIS 

•    V    ■  P    •    SAMVELE    •    LEO       ALEXIVSA    •   DĚKANA 
KOSTEL:   1727.  Dole  nápis:   LIL  lOANNES  BRICKNER. 

2.  z  konce  stol.  XVÍIÍ.  s  reliéfem  sv.  Josefa,  bez 
;•;         nápisu. 

/  HŘBITOVNÍ     KOSTEL    SV.    MARTINA, 

původně  farní,  na  návrší  na  původním  městišti.  Oriento- 
vaná   budova    gotická;    konglomerát    staveb    z  různých 
Obr.  252.  Kostelec,  žebro  dob  (víz  půdorys  ua  obr.  251). 

klenby  u  sv.  Mariina. 

Presbytář  1'6  m  dl.,  6'5  /«  šir.,  třemi  stranami 
pravidelného  osmiúhelníka  uzavřený,  sklenut  jest  ka- 
mennou klenbou  o  dvou  polích  (výška  klenby  658?//).  Zebra  21  cm 
vysedající  a  15  cjn  šir.  jsou  profilu  hruškového  (viz  obr.  252).  Svorníky 
jsou  kruhové,  hladké.  Konsoly  mají  tvar  obrácených  jehlanců  s  pro- 
hnutými stěnami,  přikrytých  polýgonální  hranolovou,  při  dolejším  okraji 
různě  profilovanou  deskou  (viz  obr.  252).  Presbytář  jest  osvětlen  dvěma 
(2'5  m  vysokými,  0'85  in  širokými)  okny  hrotitými  s  kružbami.  Kružba 
okna  ve  stěně  jihovýchodní  skládá  se  ze  dvou  neúplných  okrouhlých 
trojlistů,  spojujících  dělící  prut  s  ostěním  a  z  kola,  z  něhož  vychází 
šest  prohnutých  paprsků  (viz  obr.  253  a).  Kružba  okna  ve  stěně  severo- 
východní skládá  se  ze  dvou  hrotitých  neúplných  trojlistů  a  ze  čtyřlistu 
(viz  obr.  253  (f). 


243 


Triumfální  oblouk  (5"5<S  w  vys.,  4/4  ni  v  rozpjctí)  jest  v  tupý 
hrot  zaklenut  a  na  hranách  maličko  ploše  sříznutý. 

Hlavní  loď  (604  ;//  šir.  a  12  9  m  dl.)  jest  plochým  stropem  krytá; 
obě   její    boční  stěny  otvírají  se  arkádovité  do  přistavených   bočních  lodi. 

Loď  na  straně  evangelijní,  rovným  stropem  krytá,  jest  uvnitř 

365  VI  šir.  a   1243  ni  dl.  sahá  až  k  triumlalnímu  oblouku.     Do  této  lodi 

otvíraly    se    původně  tři  (501   ;;/  v)s.)  arkádové  oblouky  rozpjctí  3"32  m. 

z    nichž    třetí,    k    západnímu    průčelí    přiléhající,    zabrán     jest     kruchtou. 

a  b  cd 


e  f  g  fi 

Obr.  253.  Kostelec.   Kružby  okenní  u  sv.   Martina. 

Pilíře  arkád,  v  půdorysu  11 1  m  dl.  a  0'9S  m  šir.,  jsou  hranolové,  na 
hranách  mírně  sříznuté,  a  spočívají  na  hranolovém  soklu.  Na  stranách 
pod  oblouky  připojují  se  k  nim  uprostřed  válcové  připory  bez  patek 
a  s  hlavicemi  na  způsob  komolých  polygonních  jehlanců,  obtočených 
dvojím  oblým  prsténcem.  Připory  tyto  nesou  hranolové.  30  ;;/  vysedající 
žebro  pod  oblouky  arkád  podložené.  Směrem  do  lodi  hlavní  dostalo  se 
piUřům  i  stěnám  lisenových  rokokových  přípor,  jež  podpírají  drobnou 
římsu  podstropní.  Loď  evangelijní  osvětlena  jest  dvěma  okny.  Okno  blíže 
k  východní  straně  se  nalézající  jest  096  m  šir.  a  ozdobeno  jest  kružbou 
neobyčejného  tvaru:  uprostřed  kosočtverec  s  rovnými  stranami,  od  něhož 
vychází  vzhůru  i  ke  stranám  devět  rovných  paprsků;  pod  tím  dva  ne- 
úplné   hrotité    trojlisty    (viz    obr.    253  í:).     Druhé    okno    jest    značně    užší 

16* 


244 

(0-715  ;;/  šir.);    kružba   jeho  skládá  se  ze  dvou  neúplných  hrotitých  troj- 
listů a  z  hrotitého  čtyřlistu  v  kruhu   (viz  obr.  253  í/). 

Loď  na  straně  epištolní,  3-8  iu  šir.  a  1215  m  dl,  plochým 
stropem  krytá.  Do  lodi  hlavni  otvírají  se  dvě  arkády  jiné  úpravy  a  dispo- 
sice nežli  jsou  arkády  lodi  severní.  Hrotité  oblouky  jsou  tu  vyšší  (5-29  m  vys.) 
a  většího  rozpjetí  (3-65  m).  Pilíře  oblouků  jsou  hranolové,  na  hranách  se- 
šikmené.    Okna  jsou  dvě,  hrotitá  a  kružbami  ozdobená:  jedno  z  nich  má 


Obr.  254.  Kostelec.  Tabulový  obraz  v  chrámu  sv.  Martina  (přední  strana). 

dva  neúplné  hrotité  trojlisty  a  nahoře  kruh  s  pěti  prohnutými  paprsky 
(obr.  253  ,(c),  druhé  má  dva  neúplné  okrouhlé  trojlisty  a  nahoře  veliký 
neúplný  trojlist  v  kruhu  (obr.  253//). 

V  jihovýchodním  rohu,  jejž  tvoří  presbytář  s  lodí,  stojí  kaple  při- 
léhající jednou  stranou  svou  ke  zdi  presbytáře  a  druhou  k  jižní  lodi.  Jest 
5-9  VI  dlouhá  a  3-8  m  šir.,  obdélníková,  v  rohu  jihovýchodním  otupená. 
Z  presbytáře  vede  do  ní  arkáda  2-25  m  široká,  z  jižní  lodi  pak  renaissanční 
triumfální  oblouk  v  XVII.  stol.  zřízený,  na  dvou  polopilířích  spočívající. 
Kaple  byla  v  době  pozdější  opatřena  klenbou  valenou  s  drobnými  luneto- 


245 

vými  výseky.  Osvčtiena  jest  dvěma  okny,  z  nichž  jedno,  dole  pončkud 
zkrácené  má  podobnou  kružbu  jako  okno  v  presbytáři  ve  sténá  severo- 
východní (viz  obr.  253/).  Kružba  druhého  okna  skládá  se  ze  dvou  ne- 
úplných hrotitých  trojlistů,  jichž  hořejíí  hroty  poněkud  proti  sobe  jsou 
nahnuty,  a  z  hrotitého  trojlistu  dolů   obráceného  (viz  obr.  2^2  b). 

V  severovýchodním  koutě,  jejž  tvoří  severní  loď  s  presbytářem,    na- 
lézá se  obdélníková   (4  vi  sir.,  57  ;//  dlouhá  i    sakristie,    do  kříže   skle- 


Obr.   i;55.  Kostelec.  Tabulový  obraz  v  chrámu  sv.  Martina  (zadní  strana). 


nutá.  Klenba  její  skládá  se  ze  dvou  polí  žebrem  od  sebe  oddělených. 
Zebra  mají  tvar  otupeného,  po  stranách  mělce  žlábkovaného  klínu.  Jeden 
ze  svorníků  ozdoben  jest  dvojnásobnou  stilisovanou  růžicí.  Konsoly  jsou 
jehlancovité.  Vchod  z  presbytáře  do  sakristie  jest  mírné  hrotitý,  dvěma 
žlábky  a  hruškovitým   prutem  profilovaný. 

Původně  měl  toliko  presbytář  opěrné  pilíře;  o^taini  njnějjií  pilíře 
byly  přistavěny  při  obnově  r.  1894.  Staré  on\- pilíře  mají  ústupek  s  římsou 
žlábkovanou.   Kolem  táhne  se  prostý  trnož. 

Postranní  vchod  jest  hrotitý,  třemi  prut>    profilovaný. 


246 

Kruchta,  zaujímající  pozadí  hlavní  lodi,  jakož  i  nízká  věž,  před 
průčelím  stojící,  jsou  pozdně   barokní  přístavky. 

Oltáře  novodobé,  úplně  moderní.  Ze  starší  doby  pochází  toliko 
barokní  kazatelna  z  poč.  18.  stol.  rozvilinovými  řezbami  střídmě  ozdobená. 

Z  bývalé  oltářní  archy  zachoval  se  tabulový  85  í:/«  sir.  a  tolikéž 
vysoký  obraz.  Pilát  ukazuje  zmučeného  Krista  zástupu.  Viz  obr,  254. 
Velmi  zajímavá,  ač  neuměle  zhotovená  práce  z  kraje  XV.  stol.  Na  zadní  straně 
polopostava  světice  v  červeném  rouše  a  modrém  plášti  —  nepochybně 
zbytek  starší  malby  (ze  XIV.  stol.).  Viz  obr.  255. 

Náhrobní  kameny: 

1.  v  jižní  lodi  ve  dlažbě  pod  schody  na  kruchtu  vedoucími,  0'85  m  šir., 
1"8  m  vys.,  pískovcový.  V  hořejší  polovici  nápis:  .  .  .  Ijnbiuau  umrjel  | 
diíiljobm;  íměj  (Sinbujit^  |  BDliaunfhij  íoI)o  qa)u  Be  |  kan  lu  miclít  ko- 
lícícij  na  Ea  |  Iii  a  tuto  porfii-vaian  iiiií;  v  dolejší  polovici  kruhový  profilovaný 
rámec,  a  v  něm  uprostřed  trnové  koruny  kalich,  po  stranách  písmena  S.  H., 
v  rozích  pak  listové  ozdoby.  Poč.  XVII.   stol. 

2.  Vedle  předešlého  kámen  týchž  rozměrů  z  pískovce :  dole  v  re- 
naissančním  věnci  kalich,  nahoře  vyryto : 

...  NO  DONI  MD  .  .  . 
.  .  .  OBUT  PARFTE  .  .  . 
...  MI  ROSVERT  .  .  . 

3.  při  vchodu  do  chrámu,  z  pískovce,  téměř  zcela  otřelý,  z  části  pod 
zdí.    Citelno  toliko : 

Buní)  rarj  milo  | 
lliiu  Inrh). 

4.  ve  stěně  pod  kruchtou  0'82  ;;/  šir.,  r78  ni  vys.  se  znakem,  v  němž 
patrno  už  jen  dělení  kosmo  od  pravé  strany  vzhůru  k  levé  (znak  Smiři- 
ckých  ze  Smiřic).  Na  okrajích  otřelý  nápis. 

5.  z  červeného  mramoru,  0  96  m  šir.,  1/6  ;;/  vys.  Uprostřed  znak 
ve  věnečku  vavřínovém,  z  něhož  pentle  vybíhají  a  tvoří  smyčky.  V  něm 
znak  kosmo  dělený  (znak  Smiřických).  Nahoře  nápis:  JlEÍa  1561.  Mf>  pciinti 
^líinrích  pnlínij  |  Broícna  Paai  Jlitna  llXiucnironia  j  ;§mt  |  rp;c  a  I^a 
©irjycijrf;  3Í1U0Í  lunuí  bokona  |  la  a  Vd  panu  Hrijlíu  Hlnula  a  tuío  íicla  | 
geg!  obpocjiina  oqEkaitiaiiic  |  re  BlaljoHa  |  itiEncI)o  ',  inríiinjá;  tBIíanij.  Dole: 
Job  u  bEinaícnaciíi;  liapiíole.  H)im  jic  !  H^ijínipitcI  Xf)uii  jim  luMl  a  Ha 
JDierjijm  jic  ]  lu  bcn  H^^jlu-njlTcni  \  mríiundi  li^^líauu  a  Xnx  \  to  kamen  Ba 
pani  ffiaícvj  a  biniíjcíj  m  Holíclc  na  pana  nírc  |  (daly)  ubiclati  bcerij 
IHDIalni  pani  j^alomcna  ^írjcloma  .  .  .  l^a  Kvpjmfanbomic  a  pani  Blan- 
balena  Bcrjkomlka  \  BjEÍjniq  a  na  brajbímic  X^aklabcm  rm(ým). 

6.  týchž  rozměrů  a  podobné  úpravy,  jako  předešlý,  z  červeného  mra- 
moru. Uprostřed  znak  Vančurů.  Nápis:  "Ccta  1582  Vd  ponbicli  ]Bci  JBama  |  írc 
líiarouMn)    ]?aniu)    íBarnr    Prnicnij   |   a    ;š>íaícríni;    Hi;íir?  ^an  ií}ikula}]f 


247 

3\a  !  lili)  ItXiunura  u-uM)nua  Uaiiivji)  |  ani]  liumt  fimui  bolumal  a  li^  V^inu  | 
Sn;l!u  Plnul  a  tutu  tieln  luMiu  obpn  |  ciiua  onichamaiiiic  It^^iIu-uilTiMnj  liuuidr 
H  R-}rtnu)d).  i)ol('.  :iiib  .l':!.^  luniitníc.  It^im  lic  lui)' upi  i  'cl  lí-)un  jiH  iicll 
a  ,3a  IťievjDin  m     lu  bcn  i-t^Ju-íDlViMiii  )  iiutuiudi  lulla  '  lij  mam, 

7.  píslvovcový,  0\S6  ///  sir.,  r59  w  vys  Na  okrajích  vtcsaný  nápis: 
leta  Pniielin  Grilini  !  clin  |iieliiU\  :^rdinac?ti?  .  bcu  mlab  |  ialch  uvojcna  pani 
IIoI;aua  j  liH-icrmuin  tuto  poliuliena. 

8.  115  w  vys.,  087  ///  .sir.  s  pěkně  tc<anýni  znakem  Scdčických ; 
pod  ním  dva  andílci.  Níipis  není  více  patrný.*!  Reliéf  sám  značné  jest 
ošlapán. 

Zvony: 

1.  0'915  w  v  [)rum.,  0'93  ///  vys.  s  uch>-  liladkými.  Piů  koruně  vlys, 
v  němž  opakují  se  vždy  dvě  karyat>dy  mužská  a  ženská  proti  sobě  obrácené 

nm  íRuxmo  mmn 
fpntmptíinnomou) 

UollUo 

Obr.  2rj6.  Kostcltc    F.ii~'i  nil  ná,  ími  uh  zvomi  u  sv.  Martina. 


í 


a  kartuši  s  drobounkým  znakem  Brikcílio  držící.  Na  plášti  v  rámci,  jenž 
skládá  se  z  větévky  šalvějovými  lístky  obtáčené,  nápis:  PuHcriuí  ]?ra: 
geiuns  |  cum  .Huxilio  piimiuo  |  Ílumí  luc  (znak  Brikcího)  .Runo  •  H-)  •  B  •  | 
i  •  iilť^  (1554)   (Viz   faksimilc  na  obr.   256). 

Nad  rámcem  opět  ony  karyatydy  se  štítkem,  v  němž  značka 

Na  druhé  straně  kříž,  na  němž  korpus  již  chybí,  složený  z  drobné 
vlysové  pásky.  Nad  křížem  okřídlená  hlavinka.  Při  obrubě  porůznu  od- 
litky drobných  reliéfů  (Boj  Davidův,  Svatba  v  Káni);  dále  otisk  i)laquetty 
kosočtverečné  s  poprsím  Karla  V.,  a  jiné  s  císařským  orlem,  jenž  drží 
velký  kříž;  nad  tím:  MISERERE  MEI  DEVS,  a  konečně  otisk  medaille 
biblické  (Ježíš  a  žena  u  studnice  Jakubov\). 

2.  Hrubě  pracovaný  O  75  f///  v  prům.,  O  72  ///  vys.  Ucha  hladká. 
Nahoře  vlys,  v  němž  lví  hlavy  v  kartušovitých  ozdobách  ;  pod  tím  svislé 
akanthové  lístky. 


*)  Schaller  uvádí  jej  takto:  „IrLi  Panic  ffiPV.miKl  m  \Mwn\  pnn^icli  lu  ^lolliE 
umrJEl  lil  Panu  Bniju  ^l1ln•c  jianiicti  uvojeuij  a  llatiHinn  Hnlivi  p.  Jabian  Ťclicrha 
I  ^tt]\t}  a  na  rnlilmiiiicnjd]  itcni  lin[  m  micíni  m  ll^n^c^a^i  Tel  bci  ímian  a  tuto 
podiDiuan  gtp. 


248 

Na  plášti  nápis:  LETHA  PANIE  TISÍCÍHO  SSESTISTEHO  SSEST- 
NACTEHO  I  SUT  GEST  TENTO  ZWON  KE  CZTI  A  K  CHWALE  PANV 
BO:  I  HV  WSSEMOHAVCIMV  OD  TOMASSE  ZWONARZE  SA VSEDÁ  | 
MIESTA  RAVDNICZE  NAD  LABEM  A  TO  NÁKLADEM  SLOWVTNEHO  | 
PANA  MARTINA  LISÍHO  A  MARIÁNI  MANZIELKI  GEHO  MIESSTIENINA  | 
MIESTA  KOSTELCZE  NAD  LABEM  PRO  PAMATKV  SWAV  |  A  BVDAVCZIM 
SWIM  A  TO  K  CHRAMV  PANIE  K  SWATEMV  MARTINY  |  KDEŽTO 
TIELA  MRTWA  SE  POCHOWAWAGI.  STALO  SE  LETHA  SWERCHV 
PSANÉHO   ANNO. 

Zvonařský  znak  v  oválu  s  fafrnochy.  Naproti  kříž  s  Ukřižovaným, 
po  stranách  legendy  z  Písma.  Při  okraji  opět  svislé  listy  akanthové. 

Při  hřbitovní  zdi  úhledná  hranolová  kostnice,  se  střechou  man- 
sardovou a  lisenovými  ozdobami  na  stěnách. 

KANCIONÁL  KOSTELECKY  na  pergamenu  psaný  a  drobno- 
malbami  vyzdobený  z  r.  1577  odveden  byl  na  konci 
XVIII.  stol.  do  knihovny  univ.  Pražské.  (Srovn. 
K.  Konrád,    Dějiny  posv.  zpěvu,  str.  313a  456.) 

RADNICE,  stavba  původu  novějšího  na 
zbytcích  staré  budovy  renaissanční  na  témž  místě 
stávavší,  jež  lehla  popelem  r.  1727;  prostý  dům 
o  dvou  křídlech  pravý  úhel  svírajících;  v  severním 
nároží    čtyřhranná    věž    s  valené    klenutou    kobkou 

Obr.  257.  Kostelec.  Pečeť 

městská.  V  přízcmí  a  kobkou,  v  níž  uložen  archiv,  sklenutou, 

prostě  do  kříže  v  poschodí.  Věž  kryje  báňovitá, 
plechem  obitá  střecha  s  lucernou,  v  níž  drobný  zvonek  z  r.  1783.  Pod 
bání  starý  ze  železa  kutý  hodinový  stroj.  Nad  vchodem  radnice  renais- 
sanční kartuše  se  znakem  městským  a  nápisem:  SIGILLVM  MAIVS  CIVI- 
TATIS   COSTELECENSIS  IN   ALBI   1616. 

Na  radnici  chovají  se  dvě  stříbrná  PEČETIDLA  MĚSTSKÁ, 
obě  okrouhlá,  s  řetízkem  stříbrným : 

1.  32  mm  v  prům.,  s  vrytým  městským  znakem:  uprostřed  kostelík, 
nad  ním  po  levé  stane  český  znak.  Půda  pečetidla  vďubkovaná.  Opis  kruhový: 
SIGILLVM  •  MINVS  •  CIVITATIS  •  COSTELLEC  •  IN  ALB  •  Na  zadní 
straně  i  na  šarnýrovém  držátku,  vryt  hrubý,  kyticový,  renaissančně  stilisovaný, 
symmetrický  ornament  a  letopočet  1607.  Obhrouble  pracováno.  (Otisk  viz 
na  obr.  257.) 

2.  57  mm  v  prům.,  téže  úpravy  jako  předešlé,  jemně  však  provedené. 
Půda  znaková  jest  ozdobena  velmi  jemným  vdYibkovaným  větvicovým  orna- 
mentem renaissančním.  Pod  kostelíčkem  vryt  letopočet  1614.  Opis:  SIGIL- 
LVM ^  MAIVS  ^  CIVITATIS  ^  COSTELLEC  ^  IN  ALBI  ->  Po  obrubě 
vpuncována  hojná  majuskulová  písmena  —  zkratky  to  jmen  tehdejších 
radních  pánů  —  a  opět  letopočet   1614.  Zadní  plocha  prázdná. 


249 


V  zasedací  síni  radnice  obdélný,  dosti  rozmčrný  obraz  na  plátně, 
ozdobený  znakem  Lobkovickým,  k  sv.  Benediktu  se  asi  vztahující.  V  po- 
zadí obrazu  světec  v  řeholním  rouše  sedí  ve  výklenku  okna ;    proti  němu 

světice    též    v  rouše    řeholním    (sv.    Scholastika),    s  níž    světec    rozmlouvá. 


I   "!  .  -'.''i.! 


3ir!J«ť.-.v, 


Obr.  258.  Kozly.  Půdorys  kostela. 


■Má^^Mžá^l-- 


7  -^ H.^  • 

Obr.  259.  Kozly.  Sanktuár  v  kostele. 


V  popředí  obrazu  po  levé  stane  osoba  panská,  biskupem  provázená,  uka- 
zuje na  zmíněného  již  světce  řeholníka,  jenž  před  oltářem  klesá  s  rukama 
pozdviženýma ;  jiní  řeholníci  jej  podpírají.  Řemeslná,  ač  s  dosti  dovednou 
pečlivostí  provedená  práce  ze  XVII.  stol. 

V  ARCHIVU  městském  kromě  hojných  městských  zápisův  (z  části 
na  pergamenu)  od  poč.  XVI.  stol.,  jakož  i  četných,  zápisních  knih  místních 
cechův    chovají  se  v  železné    renaissanční    truhlici  na  místě    zámku    tepa- 


250 

ným,   dvojhlavým   orlem  ozdobené,  pergamenová  privilegia   městská,    spolu 
s  některými  smluvnými  listinami  starobylými.   Zmínky  zvláště  zasluhují: 

1.  Latinský  list  králové  Elišky  z  r.    1328   se  zbytky  visuté  nebarvené 
mandorlové  pečeti. 

2.  Latinský  list  Hynka  z  Dube  z  r.    1328  se  zbytky  okrouhlé  pečeti 
se  znakem  Berkovským  (dvě  zkřížené  ostrve). 

3.  Latinský  list  krále   Václava    IV.  z  r.   1394. 

4.  Latinský  list  Alše  z  Dube  z  r.   1404  se  dvěma  visutými  pečetěmi 
kruhovými. 

5.  Latinský  list  krále  Ladislava  Pohrobka  z  r.  1454  s  překrásnou,  ne- 
porušenou visutou  pečetí  červenou,  kruhovou,   73  vnii  v  průměru. 

6.  Latinský  list  krále  Jiříka  Poděbradského  z  r.   1463. 

7.  České  majestáty  krále  Vladislava  z  r.   1486,  1507,   1510  a   1512. 

8.  Český  list  krále  Ferdinanda  I.  z  r.   1537. 

9.  Český  majestát  císaře  Maxmiliána  II.  z  r.    1570. 
10.    Český   majestát  Rudolfův  z  r.   1585. 

li-   Český  list  Ferdinanda  II.  z  r.    1628. 
mimo   četné  jiné  pozdější. 

'  V  městě  bývaly  dvě   BRANÝ,    jež    se  však  nezachovaly;    hostinec 
naproti  mlýnu,  na   místě  jedné  z  nich  stojící,   nazývá   se  dosud  »V  bráně«. 

TVRZ  stávala  asi  tam,  kde  nyní  nalézá  se  fořtovna  (č.  pop.  13). 
Ve  stáji  a  v  zahradě  úlomky  ozdobně  tesaných  a  profilovaných  ostění, 
renaissanční  růžice  a  kámen  s  nápisem  gotickou  minuskulí  provedeným 
(z  něho  čitelno  pouze:  .  .  .  \m  iinicnti  gří)0.  Na  zahradě  stopy  starých 
staveb.  Při  sousední  stodole  slouží  za  patník  úlomek  profilovaného  nad- 
praží dveřního  se  zbytky  minuskulového  nápisu:   TTeíha  .  .  . 


Kozly. 


Schaller  X.,  314:  Sommer  XII,  268;  Prášek,  o.  c.  176—167;    Kneidl,  o.  c.    359 

FARNÍ  KOSTEL  VŠECH  SVATÝCH,  jíž  ve  XIV.  stol.  při- 
pomínaný.  Prostičká  drobná  stavba  gotická  r.  1895  obnovená.  (Viz  půdorys 
na    obr.   258.) 

Presbytář  5'9  m  dl.,  5"6  vi  sir.  zakončen  jest  třemi  stranami 
osmiúhelníka.  Strop  plochý.   V  bočních  stěnách  po  jednom  barokním  oknu. 

Na  straně  evangelijní  v  šikmé  stěně  polygonální  části  jest  ve  zdi 
gotický  sanktuář  (viz  obr.  259).  Výklenek  obdélníkový  0*39  ;//  šir., 
O  42  ;//  hluboký,  obklopen  jest  širokým,  bohatě  profilovaným  rámcem,  jenž 
nahoře  tvoří  trojúhelníkový  štít ;  v  tympanonu  jeho  vytesána  dvojnosá 
kružba.  Výška  celého  sanktuáře  obnáší   1'22  ;//. 


251 


Vítězný  oblouk  hrotitý,   v  rozpjctí  5  35  ;;/  mčřící,  za-      | 
jímavě  profilovaný.    Pilíře  jeho  jsou  na  obou   stranách   sříznutv 
a    polokruhovým    žlábkem    jirofilovány    (na    straně    k  lodi    je^r 
žlábek  většího  průměru).  Tam,  kde  počíná   se  klenutí  oblouku, 
nalézá    se    25  cm  široká,    19  cm    ze    zdi    vysedající    římsa,    je/, 
nahoře  i  dole  jest  sešikmena,  a  dole  nadto  žlábkem  prcifilována. 
Pod   římsou   nalézá  se  ještě   11  cm  široký    jjrohnutý   jjodkladek. 
Záklenky  oblouku  jsou  na  straně  do  prr.si)ytáře  prostě  sříznut\ 
na    straně    k  lodi    nadto    žlábkem  a  oblým  prutem   profilován\ 
(Viz  obr.  260.) 

Loď    obdélníková,    78  )n  šir.,  923  m  dl.,    plochým  stro- 
pem kr\-tá. 


?:ž4fe-;;<**^ífe,!ž4fe.iíí>:  Vr<^^  .■<■.  i  -.ry. 


-^ 


ŘEZB. 
OI)r.   260.   Kozly.  Triumfá.ní   oblouk  v  kostele. 

V  nízké  průčelní  vížce  zvony: 

1.  Nahoře  nápis:  aue  manja  guarna  plena  bomníms  ícnnii 
bcucíiijcía  tu  in  nuih;cri;luia  ct  íunt.  (Viz  faksimile  na  obr.  261.' 

2.  0'88  m  šir.,  073  m  vys.  Nahoře  barokní  ornament  rost- 
linný. Nápis:  TENTO  ZWON  GEST  PRZELYTY  ZA  SPRAWY 
HEYTMANSKE  |  VROZENÉHO  A  STATECZNEHO  RYTIRZE 
PANA  lOZEFFA  FER  ]  DINANDA  HOSLAVRA  Z  HOSLAV 
SPRAWCZE  DVCHOWNIHO  WE  j  LEBNEHO  PANA  DIEKANA 
KOSTELECZKEHO  lANA  LVDWIKA  KVBINA  A  SIROTCZIHO 
PROKOPA  MODESTINA.  Při  dolejším  okraji  letopočet:  1716. 
Na  druhé  straně:  ME  FECIT  ANTONIVS  SCHOENFELDT 
CAMPANI  FVSOR  PRAGENSIS  Xa  plášti  polovypuklina  sv. 
Michala. 


Kyje  viz   Keje. 


t. 

c 


■4-' 


t=J. 


252 


Lhota. 


Prášek,  o.  c.  112;  Kneidl,  o.  c.  369. 
Poblíž  v  místě   » Okrouhlík «   řečeném  zbytky  osady  v  třicetileté  válce 
zaniklé. 


Libeň. 


Schaller  X.,  229;  Sommer  XII.,  322;  Ottovy  »Čechy«  III.  část  II.  str.  470  (s  obr.); 

Lad.  Hejtmánek,    >Libeň.    Historický  nástin*    1896;    Kneidl,    o.  c.  371;    Fr.  Boh. 

Patera,  >Želka  Libeňská  a  stručuý  Libně  dějepis*  (1873). 

Popelovité  jámy.  Pam.  arch.  IX.,  819.  Severozápadně  od  staré  části  vsi  mezi 
vinicemi  Balabenkou  a  Kotlaskou  nalezeny  hojné  starožitnosti  ve  zbytcích  praehistorické 
osady  (kamenné  nástroje,  nádoby  ornamenty  vypíchanými  ozdobené,  milodary  i  zbraně 


10  3  o     t      S     3      »     5     6     7     *     9    10    II     H    )3    <»    15    t6    17    18    <9   ioM, 


Obr.  262.  Libeň.  Půdorys  zámku. 

Z  bronzu  a  železa  i.  Pam.  arch.  X.,  386  a  587;  XI.,  43.  V  písečnících  nalezl  Šnajdr 
nástroje  z  pazourku,  z  kamene  hlazeného,  z  kostí,  z  parohů  a  hojně  střepů  dílem 
ornamenty  vypíchanými  ozdobených,  dílem  tuhou  potřených.  Šnajdr,  o.  c.  59.  Hojné 
předměty  z  nálezů  v  zdejších  uložil  též  Břetislav  Jelínek  v  Městském  Museu  Praž- 
ském. Srovnej  jich  popis  i  vyobrazení  v  XXI.  (1891)  svazku  »Mittheilungen  der  An- 
tropologischen  Gesellschaft  in  Wien« :  Materialien  zur  Vorgeschichte  u.  Volkskunde 
Bóhmens.  Na  >Vyšince<'  nalezeny  r.  1892  hroby  typu  Podbabského.  Pam.  arch.  XV.,  645. 

ZÁMEK.  Skládá  se  z  několika  traktíj  kolem  obdélného  nádvoří 
seskupených.  Nejstarší  jest  západní  prostá  část  nynější  budovy,  vystavěná 
v  druhé  polovici  XVlí.  stol.  Východní  ozdobnější  část,  spolu  se  zámeckou 


253 

kaplí  byla  vystavěna  vletech  1769—1770.  Zbudoval  ji,  jakož  i  starou  část 
v  nynějíí  podobu  uvedl  Jan  PracJtnn\  pražský  stavitel.  Novostavba  stála 
7171    zl.  a   úprava  staré  budovy  6505  zl.*j 

Zánuk  jest  jednopatrová  úhledná  Inidova  barokní.  Viz  půdorys  na 
obr.  262  a  pohled  na  průčelí  na  obr.  263.  Průčelí  uprostřed  v  Šíři  tří  oken 
jest  nejozdobnější.  V  přízenu'  jest  polokruhově  sklenutý  podjezd,  po  jehož 
stranách  stojí  dvojice  hladkých  slou])u  nesoucích  balk<jn  s  kamenným  zá- 
bradlím. Vchod  na  balkon  jakož  i  obě  okna  po  stranách  mají  pohjkruhová 
nad;iraží.     Nad    vchodem    na    balkon  z  kamene    tesaný  znak  města   Trahy 


Obr.  263.  Libeíi.  Průčelí  zámku. 


mezi  volutovými  římsami.  Nad  znakem  ve  vikýřovitém  barokním  rámci 
kruhový  ciferník  hodin.  Po  každé  straně  vikýřovité  vyzdívky  táhne  se 
v  délce  střední  části  pás  zdiva  zakončený  čtyřbokými  hranoK',  na  nichž 
stojí  barokní  vásy.  U  obou  nároží  fasády  táhnou  se  na  střeše  v  šíři 
dvou  oken  barokní  kamenné  balustrády  barokními  vásami  při  obou  koncích 
ozdobené.  Střecha  mansardová:  na  ní  uprostřed  barokní,  plechem  pobitá 
vkusná  vížka. 

Podjezd  jest  sklenut  třem.i  plackami,  jež  od  sebe  dělí  hranolové 
pásy,  ozdobené  na  vrcholu  .štukovou  kartuškou.  Pásy  ty  jsou  podepřeny 
na  toskánských  polosloupech  ke  stěnám  těsně  přiložených. 

Podjezdem  vchází  se  na  obdélníkové  nádvoří ;  po  pravici  z  podjezdu 
přístup  ke  schodišti  velmi  vkusně  upravenému,  jež  se  dvakrát  v  pravém 
úhlu  lomí.  Zábradlí  jeho  je.st  kamenné,  prolamované,  z  lalokovitých  článků 
skládané ;    na    protější  stěně  imitováno  zábradlí  souběžné  z  malty.   Přístup 


*(  Archiv  Města  Prahy  fasc  499/12. 


254 

ke  schodům  plackou  zaklenutý  zavírá  se  pěknými  ze  železných  zprohybaných 
prutů  s  navařovanými  barokními  listeny  a  ozdůbkami  ukutými  dvojkřídlými 
dveřmi,  jež  zhotovil  r.  1770.  pražský  zámečník  Ja7i  Kristof  Bh-inger  za 
30  zl.*) 

Všechny  přízemní  místnosti  zámecké  jsou  klenuty,  v  části  nové  klen- 
bami plackovými,  v  části  staré  klenbou  valenou  s  výseči.  Svrchní  patro 
má  vesměs  plafondy  rovné.  Nad  průjezdem  veliký  sál,  téměř  celé  průčelí 
zámecké  zaujímající,  pseudoklasickými  malbami  z  let  20tých  min.  stol., 
pod  nimiž  zdají  se  býti  ukryty  původní  malby  rokokové,  ozdobený:  na 
stěnách  imituje  malba  arkády  draperiemi  zpola  zastřené,  pod  nimiž  pseudo- 
antické  sochy;  na  stropě  střídmé  kasetování.  V  témž  sále  velmi  slušná 
empirová  kamna  z  polévaných  (na  způsob  zelenavého  mramoru)  kachlů, 
v  podobě  válce  vásou  korunovaného  a  hojnou  figurální  i  ornamentální 
ozdobou  pokrytého.  Druhá  úplně  shodná  kamna  odnesena  odtud  do 
městského  musea  Pražského. 

Uprostřed  pravého  křídla  zámeckého  zbudována  rokoková  KAPLE 
P.  MARIE.  Průčelí  hledí  do  dvora  í  fagada  jeho  oživena  jest  po  každé 
straně  obdélníkového  vchodu,  štítovým  oknem  nahoře  zakončeného,  párem 
pilastříkův  s  pajonskými  hlavicemi,  nesoucími  mírně  zprohybané  podokapní 
římsoví.  Vchod  zavřen  původními  kosočtverečně  plátovanými  železnými 
dveřmi.  Vnitřek  kaple  rozdělen  v  obdélníkovou  loď  a  čtvercový,  vydutým 
obloukem  zakončený  presbytář.  V  presbytáři  dvě  veliká  obdélníková  nahoře 
přeloženým  segmentem  zakončená  okna ;  loď  (mimo  průčelní  okno  nad 
vchodem)  oken  nemá  ;  po  pravé  straně  otvor  oknu  podobný  vede  do  sou- 
sední chodby.  Při  vchodu  empora  zděná  nesená  plackovou  klenbou  a  stla- 
čeným obloukovým  pásem. 

Loď  sklenuta  dvěma  plackami,  presbytář  jedinou. 

Všecky  stěny  i  klenbu  pokrývají  freskové  původní  malby  Ignáce 
Raaba.  Na  stěnách  imitována  střídmá  architektura,  okny  členěná.  Na  penden- 
tivech,  na  vyduté  emporní  zdi  i  nade  dveřmi  a  okny  hojné  vásovité  a  mušlové 
ozdoby.  Placka  pod  kruchtou  ozdobena  hudoucími  putti  na  obláčcích  se 
vznášejícími ;  podobně  tomu  i  nad  kruchtou.  Klenbu  lodi  zdobí  vyobrazený 
vojenský  výjev  po  okrajích  klenbového  pole  rozvedený:  po  levé  straně 
vojenské  stany  s  hojnými  osobami  v  pseudoantické  zbroji;  uprostřed  na 
kamenech  sedící  žena,  služkou  provázená,  podává  chleby  vojevůdci  jinými 
vojíny  provázenému;   na  právo  andílci.  Pod  stany  napsáno:  Renovato  1885. 

Malba  klenby  nad  presbytářem:  prorok  v  orientálském  rouše  s  ve- 
likým turbanem  sedí  na  skalisku  a  vztaženou  rukou  ukazuje  na  ozářenou 
droboučkou  postavu  Madonny  jako  vidinu  v  oblacích  se  vznášející,  na  níž 
andílkové  po  pravici  prorokově  zaměřují  dalekohledem.  Na  stěnách  presby- 
táře mimo  architekturu  vymalováni  dva  učitelové  církevní  v  malovaných 
mušlových    výklencích    stojící.    Postavy   jsou  živě  a  správně    komponovány 

-)  A.  M.  P.  54818. 


255 


i  malovány  (zvlášť  prorokova  postava  jest  zdařilá);  při  ostatní  malbě  de- 
korační převládá  však  šeď.  Velmi  cenná,  ač  značně  zašlá  práce.  Pod 
postavou   prorokovou  napsáno :     Obnovil  1\   L.  Duclioslíiv   18S5. 

Hlavni  oltáři k  vkusný,  soudobý  dřevěný:  na  zprohybané  vyzdčné 
mense  svatostánek  s  trůnem  deskovým  —  vše  hojně  rokokově  zproh\báno; 
vedle  trůnu  s  každé  strany  po  skupině  dvou  drobných  j)Utti.  výborně  ře- 
zaných, a  mimo  to  několik  též  velice  zdařilých  okřídlených  dětských  hlav. 
Nad  tím  dva  velicí  andělé 
letmo  drží  ve  střídmém  zla 
ceném  rámci  rozměrný  luni- 
bfiv  obraz  Madonny  s  dítkem 
na  zeměkouli  se  vznášející, 
s  lilijí  v  pravici ,  v  oblacích 
hojní  andělíci.  Oltář  ten 
zhotovil  pražský  staroměst- 
ský řezbář  Richard  Prachyier 
r.   1770.  za   150  zl.  *) 

Poboční  o  1  t  á  ř  í  k 
sv.  Václava  též  velmi 
vkusný,  zhotovil  roku  1771. 
pražský  staroměstský  řezbář 
Antonín  Krini  (za  60  zl.) 
s  truhlářským  mistrem  praž- 
ským Jakubem  Eniplertem 
(za  45  zl.)  **) :  na  vyzděné 
mense  obrazová  deska  hojně 
zprohybaná  i  prolamovaná 
se  dvěma  obrázky  Raabo- 
vými:  větším  sv.  Václava 
(polopostava  na  diváka  hle 
dici  v  knížecím  ornátěj  a 
menším  sv.  Hedviky  na  kle- 
kátku  klečící  před  křížem, 
s    něhož     se    k    ní    Kristus 

pravicí  sklání.  Po  .stranách  desky  drobounké  zdařilé  sošky  sv.  Jakuba 
a  Floriana, 

Oba    tito    mistři    zhotovili   též  téhož  roku   i   kazatelnu   (řezbářskou 
práci  za  20  zl.,  truhlářskou  za  60  zl.),  jež  však  nijak  nevyniká. 

Na  novém  oltáříku  třetím  dvě  dobré  rokokové  sošky  sv.  Antonína 
a  sv.  Aloise. 


Obr.  264.  Libeň.  Šilboch. 


*)  A.  M.  P.  548/9. 
*•)  A.  M.  P.  Fasc.  548. 


256 


Ve  sličné  vížce  lucernové  s  kalichovitou  baňkou  a  křížem  na  vrchu, 
plechem  obité,  dva  zvonky  drobné  (47  cm  a  38  cvi  v  průměru).  Větší  ozdoben 
jest  reliéfem  neposkvrněného  početí  a  nápisem  (letočetným  1770.) 

DeI  genItrIX  sIne  Labe  proto 

parentIs  In  prLMo  InstantI 

ConCepta  ora  pro  nobIs 
ANNO  ^DIfICat^  arCIs  LIbnensIs  nos  fIerI 
IVssERAT  PRAG^  VeterIs  prIMas  WenCesLaV 
frIDrICh  de  fríDenberG 

Při  koruně  rokokový  mušlový  ornament  kolkolem  se  opakující  a  v  něm 
písmena  I  K  S  1770.  Na  menším  —  téže  úpravy  mimo  invokační  nápis 
drobný  reliéf  sv.   Václava. 

Oba  jsou  hrubé  práce   !)^ana  Kristiána  Schunke. 

»SILBOCH«  nebo  » Čertova  skála «,  malebně  položený  zámeček 
v  Nové  Libni,  vystavěný  v  druhé  pol.  XVIII.  stol.  Bylo  to  malé  jednopatrové 
stavení  píidorysu  čtvercového  (na  každé  straně  tři  okna),  jehlancovou 
střechou  kryté,  jinak  zcela  prosté.  Před  ním  vysoká  terrassa.  Stavení čko 
to  stálo  na  nízké  skalce  (viz    obr.    264).    Bylo  r.  1900.    sbořeno,  a  skalka 

»ROKOSKA«,  bývalý  zá- 
meček (viz  vyobr.  v  Ottových 
*  Čechách*  III.  od  II.  str.  470). 
Úhledná  jednopatrová  budova 
rokoková  s  mansardskou  střechou 
a  vížkou.  Kromě  střídmých,  z  tě- 
stové masy  tlačených  ozdůbek 
na  stropech  a  zbytků  vkusně  vy- 
kládané dlažby  z  mramorového 
stukka  na  chodbě  nic  se  z  bývalé 

Obr.  265.  Líbezníce.   Půdorys  kostela.  výzdoby    nCZachoValo. 


snesena. 


Líbezníce. 


Schaller  X.,  257;  Sommer  XII.,  307;  Kneidl,  o.  c.  414  násl. 

Vedle  »Bašteckého  dvora*  na  skále  »Vlkanici<!  nalezena  kostra  hlavou 
k  západu  položená  a  při  ní  dvě  nádoby,  kamenný  mlat  a  klín.  Pam.  III.,  140;  Snajdr, 
o  c.  27.  V  Líbeznících  nalezeny  r.  1781  kostry  hlavou  k  severu,  nohama  k  jihu  po- 
ložené, dále  v  jámě  popelem  naplněné,  20  nádob  (mnohé  s  úzkými  hrdly)  a  též  prý 
mlaty  kamenné.  Šnajdr,  o.  c.  27.  Pam.  XV.,  386.  R.  1893  při  stavbě  domu  p.  Maxy 
objeveno  několik  [jopelnic.  R.  1897  při  prokopávce  na  silnici  k  Hovorčevsi  nalezeny 
praehistorické  nádoby. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  MARTINA.  Nynější  jednolodní  stavba 
zbudována  byla  v  letech  1788 — 1793  na  místě  starého,  již  ve  XIV.  stol. 
připomínaného  kostela. 


257 


Presbytář,  půdorysu  téměř  čtvercového,  8-15  m  dl.,  79  ///  bir. 
(viz  půdorys  na  obr.  265),  ve  vnitřních  rozích  pončkud  zaokrouhlený,  na 
vnějších  rovně  sříznutý.  V  rozích  stojí  sdružené  pilastry  s  jonickými 
hlavicemi,    nesoucí    v   šíři    hlavic    římsové,    zubořezem    podložené    kládí. 


Obr.  266.  Líbezníce.   Vnitřek  kostela. 


Pilastry  jsou  navzájem  spojeny  přízedními  oblouky,  mezi  nimiž  rozkládá 
se  ploská  okrouhlá  klenba,  ozdobená  figurální  freskovou  malbou  nevalné 
ceny.  Presbytář  osvětlen  jest  v  bočních  stěnách  vysokými  obdélníkovými. 
nahoře  súženým  segmentem  zakončenými  okny. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský.  17 


258 


Hlavní  oltář  z  mramoru  vkusně  tesaný.  Po  každé  straně  vždy 
jeden  sloup  a  jeden  pilastr  kanellované,  s  korintskými  hlavicemi,  nesou 
pěkně  profilované  kládí,  na  němž  spočívá  nástavec  volutově  zprohýbaný 
(viz  obr.  266).  V  nástavci  vyřezávané  ozářené  IHS;  na  volutách  andělská 
putti.  Obraz  nový.  Oltář  tento,  po  architektonické  stránce  úplně  shodný 
s  postranním  oltářem  v  kostele  Rokycanském  (srvn.  Soupis  okr.  Rokycan- 
ského  str.  96),  pochází  ze  zrušeného   kostela  Sv.  Michaela  v  Praze. 


Obr.   2ó7.  Líbezníce.  Kostel  sv.  Manina.  Pohled  vnějii. 


Vítězný  oblouk  má  tvar.  stlačeného  segmentu  a  spočívá  na 
sdružených  hladkých  pilastrech  s  jónskými  hlavicemi  a  kládím,  podobných 
pilastrům  v  rozích  presbytáře  umístěným.  ^ 

Zábradlí  dělící  presbytář  od  lodi  jest  z  červeného  mramoru  tesané; 
pole  vyplněna  jsou  vkusným  z  mědi  tepaným  a  pozlaceným  mřížovím.  Na 
prismatických  hranolových  podstavcích  vytesány  jsou  naturalisticky  podané 
ornamenty  květinové  (zkřížené  větévky  liliové,  růžové  a  p.)  a  okřídlené 
andílci  hlavinky. 

Po  stranách  vítězného  oblouku  stojí  dva  shodné,  mramorové  o  1 1  á  ř  í  k  y 
rohové  s  hadovitě  točenými  kompositními  sloupky.  Po  stranách  na  kon- 
solkách  obstojně  řezané  barokní  so.šky.  Na  oltáři  stojícím  na  straně  epištolní 


259 


obstojný  olejový  obraz;  "Kristus  na  kříži  a  duše  v  očistci*  z  druhé  poI. 
XVIIl.   stol. 

Kazatelna  na  pilíři  vítězného  oblouku   upevnéná  má  liojnou  roko- 
kovou  iezbářskou  výzdobu. 

Loď  22  05  ;//  dl.,  KJ.S  ;//  .sir.,  cc.  11-5  /;/  vysoká,  rozdělena  jest  uří- 
zedními  sdruženými  hladkými  pila.stry  podobné  úi)ravy,  jako  v  presbytáři 
a  plochými  pásy  ve  tri  pole.  Mezi  klenbovými  pásy  valená  klenba  s  výseči 
nad  okny.  Na  klenbě  slabě  provedené  malby:  1.  Rozsévač  Cv  kroji  XVIII  stol.) 
pozadí  krajinné.  2.  Dobrý  pa- 
stýř, rovněž  s  krajinným  pozadím 
(v  právo  statek,  na  pokraji  háje  stá- 
do). 3.  Návrat  marnotratného  syna. 

V  lodi  lavice  s  barokními 
výplněmi  vkusně  řezanými  na 
čelních  a  zadních  stěnách. 

Zadní  část  lodi  zaujímá 
k  r  u  c  h  t  a  podepřená  uprostřed 
dvěma  pilíři,  před  nimiž  stojí 
liladké  prosté  sloupy.  Do  těchto 
pilířů  zapuštěny  jsou  vkusné  mra- 
morové výklcnk ovité  k  r  o  p  e  n  k  y. 

K  průčelní  zdi  lodi  připojuje 
se  věž  se  dvěma  čtvercovými 
schodišti  po  stranách. 

Průčelí  1 3'2  ni  sir.  a  téměř 
tolikéž  vysoké  tvoří  spodní  část 
věže  s  oběma  bočními  svými  pří- 
stavky. Průčelí  ozdobeno  jest 
hladkými  pil  astry  s  římsovými 
hlavicemi,  kteréž  nesou  římsoví, 
jehož  vlys  ozdoben  jest  nad  pi- 
lastry  tryglifovitými  ozdobami ; 
římsa    podstřešní    podložena   jest 

zubořezem.  Vchod  s  rovným  nadpražím  ozdoben  jest  trojúhelníkovou  římsou  ; 
nad  ní  veliké,  segmentovitě  zakončené  okno  se  štukovou  ozdobou  nahoře. 
Střed  průčelí,  jenž  o  něco  v  před  povy.stupuje,  zakončen  sej^mentovou 
římsou.  Nad  průčelím  zvedá  se  pak  hranolová  věž  ještě  do  výše 
12  in.  Ozdobena  jest  dole  nad  průčelím  .štítu  nízkou  attikou,  od  níž 
k  oběma  rohům  průčelí  jdou  volutové  vyzdívky  ozdobené  při  krajích 
barokními  vasami.  Rohy  v  další  části  ozdobeny  jsou  7'5  ///  vysokými 
hladkými  pilastry  s  volutovými  hlavicemi.  Mezi  nimi  na  každé  straně 
jedno  veliké,  polokruhově  zakončené  a  římsovím  ozdobené  okno.  Zmíněné 
nárožní  pilastry  nesou  široké  římsoví,  jež  ui)rostřed  každé  stran\-  nahoře 
^  dole  segmentovitě  jest  prohnuto,    ponechávajíc  místo  pro  okrouhlé  cifrr- 

17* 


01>r.  2M.    Líbezníce.  Mešní  rouiho. 


260 


niky  hodinové  tu  umístěné.  Nejvýše  konečně  jest  cibulovitá,  plechem 
pobitá  báň  s  lucernovou  vížkou.  Celková  výška  věže  (až  po  makovici) 
obnáší  cca.  39  ;;/. 

Ostatní  vnějšek  jest  sice  prostý,  nicméně  dosti  vkusný,  s  výzdobou 
průčelí  shodný.  Stěny  lodi  i  presbytáře  rozčleněny  jsou  lisenami,  spojenými 
římsovím,    v  jehož  vlysu  jsou  triglyfovité  ozdoby.     Pod  římsou  podstřešní 

zubořez.  Okna  obklopena  jsou  stucco- 
vými  rámci  a  nahoře  prodloužena  vy- 
sokou ozdobou .  na  způsob  dvou  pro- 
táhlých konsol  zakončených  prohnutou 
římsou ;  uprostřed  klenákový  kámen. 
(Viz  pohled  na  kostel  na  obr.  267.) 

V  sakristii  chovají  se  tři  vyšívané 
ornáty  ozdobené  obstojně  stilisova- 
nými  ornamenty  rostlinnými.  Sklonek 
stol.  XVII.  (Viz  obr.  268.) 

Zvony: 

1.  79  cm  šir.,  62  an  vys.  Nahoře 
mezi  barokními  ornamenty  pás  s  ná- 
pisem: Gos  mích  NIGOLAVS  LÓW 
IN  PRAG  ANNO  1663.  Na  plášti  dva 
znaky  a  nápisy:  »IOHANN  HERTWIG 
DES  HEILGEN  RÓM.  REICH  GRAFFEN 
VONNOSTTICZ*  » ELEONORA  MARIA 
GRAFFIN  VON  NOSTICZ  GEBORNE 
POPLIN  VON  LOBKOWICZ*.  »HLAS 
PANIE  WOLAGICZY  BLVDNE  DVSSE 
K  SPASENI  ZBVZVGE  GEMV  Z  TO 
SLAWA  NA  WYSOSTECH  OD  PO- 
CZATKV   AZ  WIEKI  WIEKVW. 

Obr.  269.  Líbezníce.  Dvéře  hřbitovní.  2.      96    CUl     Šir.,      73    CVl     VyS.        Na- 

hoře  mezi  barokními  ornamenty  nápis : 
GLORIA  IN  EXCELSIS  DEO  •  ANNO  DOMINI  MDCLXXVI.  Na  plášti  polo- 
vypuklina  sv.  Martina  na  koni.  Na  hladkém  okraji  náspis:  GOS  MÍCH 
NIGOLAVS  LOW   IN  PRAG  1676. 

Ve  vchodu  na  hřbitov,  kolem  kostela  se  prostírajícím,  jsou  pěkně 
kuté  mřížové  dvéře  barokní  (viz  obr.  269).  Hořejší  část  komponována 
do  kruhového  segmentu  a  vyplněna  jest  ladně  se  vinoucími  větvicemi, 
oživenými  listy  a  květy.  Uprostřed  monogram  Mariánský  a  nad  ním 
massivní  plastická  koruna.  Dolejší  část  dveří  jest  mnohem  prostší ;  mnohé 
ornamentální  součásti  jsou  tu  již  zuráženy. 


261 


Lobkovice. 


^^ 


3 


Schaller  X.,  280  —  282;  Sommer,  XII.,  277;  Jiří  Vojt.  Wahner,  Sammiung  alter 

und    neuer  Nachrichten  betreíTend  die  Kirchenbezirke  und  derselben  Gottesháuser  im 

Leitm.  Kreise  (rkp.  v  Mus.),  Anhan^',    str.  10  a  11.  —   V r.  Palacký,  »Historic  statku 
Lobkovského<  v  Časop.  Musea  kr.  č.  1836,  str.  288-298;  Radhost  II.,  17.5-187;  Spisy 
z    oboru    dějin    českých    (1898), 
114     123.    Kneidl,    o.    c.    423; 

Prášek,  o.  c.  160— 168;  Ottovy      .:    ••'■•■■  ' 

»Čechy«  IV.,  244—246.  , 

O    >hradišti«    zdejším   viz 
na  str.  186.  U  Lobkovic  nalezen       *■     i 
kamenný  klínek;    mezi  L.  a  Li-       1    ' 
beznicemi  vyskytují    se    nástroje 
pazourkové      Snajdr,    o.    c.    27.        . 

FARNÍ     KOSTEL     /   ' 
NANEBEVZETÍ    P.     j 

MARIE,  připomínaný  již 
ve  XIV.  století.  Drobná  a 
nízká  orientovaná  stavba 
gotická. 

Presbytář  (viz  pů- 
dorys kostela  na  obr.  270) 
5'52  w  široký  a  5'4 ;;/  dlouhý, 

zakončen  jest  třemi  stranami  osmiúhelníka.  Zevně  jest  v  rozích  opřen 
opěráky  bez  ústupků.  Jinak  jest  zevnějšek  kostela  jen  pilastry  členěn. 
Nad  průčelím  prostý  štít  s  prohnutými  volutovými  vyzdívkami  postranními. 


Obr.  270.  Lobkovice.  Půdorys  kostela. 


■^i^A 


t 


15 ^ 


^ííf^ — ■ 


Obr.  271.  Lobkovice.  Kostel:  a)  profil  sanktuáře  b)  profil  žebra  a  konsola,  c)  profil  vchodu  do  sakristie. 


Žebra  klenby  v  presbytáři  jsou  prostá,  klínovitá,  neprofilovaná ;  vysedají 
25  cm  ze  zdiva  a  jsou  16  cm  široká;  spočívají  na  ncúhledných  patkách 
(viz  obr.  27 L  b.)  Svorník  hladký.  Ve  východní  a  jižní  stěně  obdélní- 
kové, segmentovité  (z  původního  gotického  rozšířené)  okno. 


262 


V  severovýchodní  stěně  presbytáře  ve  zdi  kamenný  sanktuář 
67  cn  Sir.,  1  ///  vys.  obdélníkový,  obklopený  jednoduše  profilovaným  (viz 
obr.   271.  a.)    rámcem,    jenž   15  cm  jest    široký  a   17'5  cm    ze    zdi    vysedá. 


Obr.  272.  Lobkovice.  Kamenný  epitaf  v  Ijostele. 


Gotický  trojhranný  štítek,    jenž  druhdy  svatostánek  zakončoval,    jest  n\'ní 
.<ikmo  uražen.  Dvířka  kovová,  novější. 

V  jižní  stěně  presbytáře  ve  výklenku  pod  oknem  stojí  kolmo  ka- 
menné epitafium  z  rudého  mramoru,  VIA  jh  vys.  a  ]'41  ;//  šir.  Nahoře 
šikmé  římsové  segmenty,  po  stranách  voluty  v  akanthový  list  se  vyvíjející 
a    nahoře    v  ptačí    hlavu,    dole    pak    ve  spár  přecházející.     V  prostředním 


263 


obdélníkovém  poli  nejvýše  v  oblacích  v  cllipse  hrotitými  paprsky  ozářené 
nápis:  BnlVobin  ina  uaňéiic.  Pod  tím  v  právo  klečící  rytíř  v  brnéní  s  mečem 
po  boku;  v  levo  paní,  oba  se  sepjatýma  rukama,  tváře  majíce  k  onomu 
nápisu  pozdviženy.  U  obou  jejich  znaky;  mezi  nimi  klečící  dítko  en  face. 
Nejníže  na  dvojdílné  tabulce  nápisy:  "Četa  \~)\)7)  It^clilu  |iateh.  j.  Bt>^i^U  ' 
naiuu'}.  Biumt  fimui  bnlutnal  Prnicni  a  |  líatiH'{ni  ť\[\ť\  ]?an  Jan  ř>LH-iIumi|hi 
j  ITEb:qo=  I  lua.  a.  l'\i  lucliliem  braňmic  luln  }.Hn1iouiaii,  iila.  lu?  buj.  C>Ia- 
Imriaiucimi    uiílinilTciii    ;    v  druhé  polovici  nápis:    'Hela  ....  (datum  ne- 


Obr.  273.  Lobkovice.  Postraiini  oliař  v   Kostile. 


bylo  vůbec  vytesáno)  ....  nrnula  m  pami  ProuMia  Pauj  inanbali  hen-' 
huma  roícua  H)auquvíía  \  licljmeí  a  uidiliim  |  hvaiiniic.  (Ed  luln  podin- 
mana  itlaut^i  ra  ^xť    I    na^iLnli  ocíchauiajiici  iiuH-ineho  oriauinm.  (Obr.  272.) 

V  severní  zdi  presbytáře  hrotitý  vchod  .í:^  o  t  i  c  k  ý  do  sakristie, 
1  85  ;;/  vys,,  0'70  w  šir.,  na  sešikmených  vnějších  hranách  žlábkem  pro- 
filovaný (viz  obr.  271  c.) 

Vítězný  oblouk   hrotitý   neprofilovaný. 

Loď  obdélníková,  IQ-U  w  dl.,  7()S  ///  šir..  plochým  stropem 
krytá,  na  straně  severní  dvěma  a  na  straně  jižní  jedním  sec^mentovitč  za- 
klenutým oknem  osvětlená. 


264 


Při  jižní  zdi  lodi  oltář  s  neobyčejně  bohatě  řezaným  rozvilinovým 
rámem  oživeným  velikými  květy,  drobnými  festony  ovocnými  a  nejvýše 
okřídlenou  andílci  hlavou.  Obrazy  nové.  Nad  rámem  dolejšího  obrazu  ve 

věncové  kartuši  malovaný  znak  Lobko- 
vický. Z  druhé  polovice  XVII.  stol.  (Viz 
obr.  273.) 

Křtitelnice.  Stojí  na  zajímavém 
kamenném  podstavci  42  cm  vy- 
sokém, jenž  jest  trojhranný,  ozdobený 
v  rozích  nahými  sedícími  dětskými  putti, 
jež  drží  prohnutě  visící  roušky.  Křti- 
telnice sama  jest  cínová,  50  cm  vy- 
soká (víko  nečítaje),  na  třech  nohách 
spočívající.  Nohy  jsou  ozdobeny  nahoře 
mužskými  vousatými  maskami  a  vybíhají 
dole  v  drápy  koule  držící.  Nad  zmíně- 
nými maskami  jsou  na  dolejší  obrubě 
kotlíku  připájeny  větší,  velmi  pěkně 
modelované  hlavy.  Na  kotlíku  pěkně 
ryté  poprsí  sv.  Jana  v  prostém  věnečku. 
Víko  jest  ploché;  v  jeho  středu  kříž 
37  cm  vysoký.  Na  obou  stranách  kříže 
drobný  korpus  a  dole  lebka  se  skříže- 
nými  hnáty.  Na  víku  vyryto:  »K  TEITO 
KRZITETLNITCI  •  K  WEIZNI  PAMAT- 
CZE  ODKÁZAL  WACLAW  DVCHEK  12 
ZLAT.  1682. «    (Viz  obr.   274.) 

Kalich  stříbrný,  zlacený,  28  cm 
vys.  tepaný;  nodus  litý  a  ciselovaný.  Na 
noze  a  kupě  po  třech  obrázcích  na 
emailu  malovaných.  Mezi  nimi  vytepána 
mezi  rostlinným  dekorem  dětská  putti 
držící  odznaky  umučení  Páně.  Vkusná 
práce  z  poč.  XVIII.  stol.  Značka  novo- 
městská, punc  zlatníkíiv  nezřetelný.  (Viz 
obr.  275.) 

Zvony  (v  nízké  zděné  hranolové 
zvonici  opodál  kostela) : 

1.  73  v  prům.,  57  vys.  Nahoře  ná- 
pisový pás,  v  němž  se  čtou  slova:  LÉTA  PANIE  MDXLVI  SLIT  GEST 
ZWON  OD  MISTRA  MATIEGE  SSP:  —  (viz  faksimile  na  obr.  276).  i)od 
nápisem  pak  docelení  jména  zvonařova:  I C  E.  Na  plášti  malá  hrubá 
polovypuklina. 


Obr.  274.  Křtitelnice  kostela  Lobkovického. 


265 


2.  90  C7n  šir.,  68  cm  vys.  Nahoře  vztýčené  akanthové  listy, 
pod  nimi  nápisový  pás  se  slovy:  VALENTIN  LISSIAK  HaT 
mích  gegossen  in  der  KÓNIGL.  KLEINEREN  RESIDENTZ 
STAŤ  PR.  Pod  tím  fcstony  květinové.  Na  plášti  nápis:  -PRO 
CAMPANILI  LOBKOWITZENSI  PRIVS  ANNO  1495TO  DE1  VE- 
NERATIONI  ET  HONORI  EXOPTATE  FVSA  EX  HOC  1744T'' 
ANNOPROSPERE  EXORTI  GVBERNII  FERDINANDI  DYNASTAE 
SAGANEI,  PIIQVE  PRINCIPIS  ET  REGENTIS  DOMVS  LOBKO- 
WICEAE  1*^  EX  AERE  LOBKOWITZENSI  REFVSA  INSONET 
INDEMNITER  EXCITET  SONANTER  CIEaT  FORTITER  ITA 
FIBRIS  EXOPTATVR  EXORANTER  Dole  vztýčené  akanthovř 
listy.  Na  druhé  straně  pláště  polovypuklé  obrazy  sv.  Petra 
a  Pavla. 

3.  60  cm  šir.,  50  cm  vys.  Nahoře  mezi  barokními  orna- 
menty nápis:  O  GOTT  LAS  DIR  BEFOLLEN  SEIN  DIE 
GLOCKEN  AVCH  DIE  KIRCHEN  DEIN.  Na  plášti  na  jedné 
straně    krucifix,    na  druhé    polovypuklé    malé    poprsí    P.  Maric 


C/5 
cn 


a 


K 


o 


o 


C/i 


X 

o 


Q. 


I— i 


Obr.  275.  Lobkovice.  Kalich. 


266 


s  Ježíškem  a  nápis:    >LETA   1679  TENTO  ZWON  |  GEST  PRZELYTY  KE 
CZTI  I  A  SLAWIE  NEGSWIETIEGSSY  |  TROGICZE  SWATE  K  ZADVSSY  j 
NA  NEBE    WZETI    PANNY    MARY    |     GE  WE    WSY    LOBKOWICZYCH.* 
Dole    na    obrubě:     »GOS    MÍCH    FRIDERICVS    SCHOFELT  IN    DER  ALT 
STATT  PRAG  ANNO   1679. « 

ZÁMEK  na  konci  nízkého  skalního  hřebenu  při  břehu  Labe.  Tvrz 
v  Lobkovicích  připomíná  se  již  ve  XIV.  stol.  V  druhé  pol.  XVII.  stol.  byl 
zámek  zdejší  zpustlý.   Roku   1679  obnoven  byl  od  stavitele  Antonína  Porta. 


Obr.  277.  Lobkovice.  Půdorys  zámK.u. 


Nejstarší  částí  jest  věž,  vystavěná  nepochybně  na  počátku  století  XV. 
Jest  to  mohutný  hranol  vypínající  se  do  výše  26'8  ni.  Téměř  čtvercový 
její  půdorys  měří  6'7  X  6'85  ni.  Síla  zdiva  obnáší  T5  ;;/.  V  přízemí  jest 
sklenuta  do  kříže  bez  žeber;  ostatní  tři  patra  spočívají  na  stropech  trámo- 
výxh.  Okna  jsou  prostá,  obdélníková.  Střecha  jehlancová.  Architektoni- 
ckých ozdob  na  věži  není. 

Trakt  v  podobě  nepravidelného  čtyřúhelníka  k  věži  na  severní  straně 
se    přimykající    a    obdélníkový    malý    dvůr    obklopující    (viz    půdorys    na 


267 


obr.  277),  pochází  z  počátku  století  XVII.  J.«^ou  to  budovy  jednopatrové 
s  nizounkým  přízemím,  žádných  architektonických  ozdob  nevykazující.  Na 
straně  záj)adní  jest  nízký  renaissanční  rustikovaný  jjortálek.  (Viz  na 
obr.  278.  pohled  na  zámek  se  strany  zá[)adní.)  l'vnitř  rovněž  vse  jest 
úplně  prosté,  bez  ozdob. 

Z  r.  1679  pochází  trakt  přiléhající  k  jihozápadnímu  rohu  staré  budovy. 
Část  ta  má  v  půdorysu  tvar  nepravidelného  obdélníka,  jehož  severozápadní 
roh  téměř  čtvrtkruhově  jest  odříznut.  Také  tato  část  má  nizounké  přízemí, 
jež  na  straně  západní  téměř  v  zemi  mizí;  hořejší  patro  její  jest  v.^ak 
značně    vyšší    nežli    patro    traktu    staršího ;    také    okna    jsou    rozměrnější. 


Obr    278.  Lobkovice.  Zámek.  (Pohled  od  západu.) 

Nejnovější    tato    část    jest    na    rozích  ozdobena  štukovou   rustikou,    a    má 
v  zakřiveném  svém  průčelí  vchod  prohnutou   římsou  ozdobený. 

Velmi  zajímavý  jest  věrně  kreslený  pohled  na  zámek  Lobkovický  se 
strany  jižní,  jejž  r.  1796  podal  7.  K.  \]'o/f  a  ryl.  A.  Fuchcnia.  Viz  repro- 
dukci jeho  na  obr.  279. 

Maslovice. 


U  starožitné  obce  Maslovic*)  n  ilezeny  byl\-  ))  r  a  e  h  i  s  t  o  r  i  c  k  é  před- 
měty: 

1.  kamenný  nástroj  na  jedné  straně  plochý,  na  druhé  mírně  oblý, 
zdélí  28  cm:    brada  jest  s  obou  stran  přibroušcna   a   7' ._,  <///  sir.,    kdežto 


Již  Boleslav  I.  daroval  Maslovice  r.  1052  kapitule  Boleslavské. 


268 


druhý    tupý    konec   jest    pouze  5  cm  šir.   {Josef  Smolík  v  Pam.   arch.  XI., 
550  s  vyobr.  na  tab.  XXIII ,  čís.  3.) ; 

2.  mlat  uprostřed  provrtaný  (Pam.  arch.  XII.,  323).  Srvn.  Snajdr, 
o.  c.  58. 

Měšice. 

Schaller  X,  260—261;  Sommer  XII.,  308;  Prášek,  o.  c.  152—153. 

ZÁMEK  vystavěný  v  letech  1767 — 1775  na  místě  staré  tvrze. 
Ušlechtilá  stavba  rokoková.  Půdorys  (viz  obr.  280.)  obdélníkový  (65'7  ?;/  X 
2085  m).    Obě    fronty  celkem  úplně  stejné  (viz  obr.  281.)    Budova  dvou- 


Obr.  279.  Lobkovice.  Zámek.  (Rytina  z  r.  1796.; 


patrová,  mansardou  krytá.  Druhé  patro  značně  nižší  nežli  patro  prvé. 
Střed  i  obě  části  nárožní  povystupují  v  šíři  tří  oken  o  něco  málo  v  před 
a  jsou  také  ve  zdivu  o  něco  zvýšeny.  Střed  jest  nejozdobnější.  V  přízemí 
čtyři  štíhlé  oblé  sloupy  s  jónskými  hlavicemi;  mezi  nimi  tři  vchody,  z  nichž 
střední  největší.  V  prvém  patře  balkon  se  železnou  kutou  mříží.  Veliké 
sdružené  hladké  pilastry  s  korintskými  hlavicemi  při  krajích  a  hladké 
polosloupy  s  týmiž  hlavicemi  rozčleňují  střední  fagadu,  jdouce  oběma 
poschodími  vzhůru  a  nesouce  široké  rovné  zdobené  kládí,  jehož  vlys 
okrášlen  rokokovým  štukkem.  Zmíněné  oblé  sloupy  spojuje  nahoře  troj- 
hranný  římsový  štít,  jehož  tympanon  vyplněn  jest  okrouhlým  ciferníkem 
obklopeným  bohatou  rokokovou  kartuší.  Vchod  na  balkon  a  obě  postranní 
okna    končí    se    polokruhově;    nad    nimi    římsy    s  medaillovými  výplněmi. 


269 

Oba  krajní  risality  rozčleněny  jsou  hladkými  pilastry  s  kompozitními 
hlavicemi.  Okna  prvého  poschodí  ozdobena  jsou  nahoře  vkusnými  římsami, 
pod  nimiž  jsou  mimo  to  štukové  ornamenty.  Podstřešní  římsa  ve  středu 
obou  těchto  krajních  risalitů  zvedá  se  v  malý  se^rmentový  štít,  v  němž 
bohatá,  rokoková  kartuše.     Obě    části    boční    fronty  rozčleněny   jsou 


Obr.  280.  Měšice.  Půdorys  rámku. 

v  prvém  poschodí  pilastry  s  volutovými  hlavicemi,  jež  nesou  římsu  táhnoucí 
se  pod  okny  druhého  poschodí ;  druhé  poschodí  oživeno  jest  bohatými 
volutovými  konsolami.  Uprostřed  na  střeše  drobná  cimbálová  vížka  plechem 
pobitá. 

Prostranné    schodiště    ozdobeno    jest    sloupy    a    vkusnou  štukaturou. 


Obr.  2b1.  Mžšice.  Fronta  zámku. 


V  prvém  poschodí  veliký  sál.  Strop  plochý.  Stěny  ozdobeny  zdaři- 
lým.', architektonickými  malbami,  jež  provedl  Josef  Hager  r.  1771  (viz 
obr,  282.)  Uprostřed  stěny,  kde  druhdy  stával  krb.  nyní  nevkusnými  kamny 
nahrazený,  veliký  mramorový  výklenek  s  rokokovými  ozdůbkami  na  hořejším 
oblouku. 

Nade  dveřmi  některých  pokojů  zátiší  na  plátně  malovaná.  V  jednom 
pokoji  krb  ze  šedého  mramoru,  ozdobený  v  hořejší  části  uprostřed  mušlovým 


270 


ornamentem.  K  frontě  nádvorní  přistavěna  kolmo  k  oběma  rohům  jedno- 
patrová křídla,  rozčleněná  lisenami  s  volutovými  hlavicemi ;  parapety  okc  n 
prvního  poschodí  ozdobeny  slepými  balustrádami. 

Zámecká  kaple,  zaujímající  celou  výšku  zámecké  budovy  na  straně 
do  dvora  obrácené.     Fronta  zámecká    v  těchto  místech  zůstává  úplně  ne- 


Obr.  282.  Měšice.   Malby  v  sále  zámeckém. 

změněna,  takže  se  vnitřní  úplně  změněná  disposice  na  vcnck  nikterak  ne- 
jeví. Kaple  jest  prostora  obdélníková,  9-65  ///  dlouhá  a  49  ///  šir. ;  jednu 
třetinu  její  zaujímá  emporová  oratoř.  Vlastní  prostor  kaple  jest  v'  rozích 
zaoblen.  V  rozích,  jakož  i  uprostřed  stěn  stojí  ploché  sdružené  pilastry 
s  kompositními  hlavicemi  jónskými.  Široký  pás  střední  pilastry  spojujíc'í 
dělí  strop  kaple  na  dvě  části,  z  nichž  každá  vyplněna  ])lackovou  klenbou 


271 


Obr.  283.  Měšice.  OUář  v  zámecké  kapli. 


Na  klenbě  zdařilé  malby  biblické  s  péknýiii  aichitcktonickýiii  i  krajinným 
pozadím,  označené  jménem  malířovým:  Wcnccslaus  Ambroži,  1775.  Oltář 
barokní,  dřevěný;  jednoduchých,  ale  dosti  vkusných  forem;  nahoře  vý- 
borně řezané  sochy  Boha  otce  a  malých  andílků.  Veliký  oltářni  olejový 
obraz,  znázorňující  sv.  Alžbětu  almužnu  rozdávající,  jest  rovněž  dílo 
Ambroziho.  V  právo  světice  na  stupních  před  budovou  empirového  slohu; 
po   jejím    boku  páže  držící  misku  s  penězi;    v  levo  několik  chudých,   jež 


272 


světice  poděluje;  nahoře  v  oblacích  andělé.  (Viz  obr.  283.).  Nad  obrazem 
vyřezávaná  kartuše  s  monogramem  IHS  a  letopočtem  1766. 

V  zámku  hojně  vykládaného  a  vyřezávaného  barokního  i  rokokového 
nábytku.  Povšimnutí  zasluhují:    1.  vkusná  renaissanční  skřínka  {59  cm 


Obr.  284.  Měšice.  Skřínka  v  zámku. 


vys.)  ozdobená  pěkně  pracovanými  lvími  maskami  (viz  obr.  284.).  2.  vy- 
kládaný barokní  etažér,  na  jehož  dvířkách  intarsie  představující  Solona, 
při    tom    nápis:     »Solon    spricht:    Respice    íinem.«    3.    rokoková    zasklená 


Obr.  285.  Měšice.  Víko  želerné  truhly  v  zámku. 


kredenc.  4.  intarsovaná  skříň  barokní:  na  dveřích  sv.  Jiří,  dále  dva  lvi 
držící  korunu;  dole  malé  výjevy  honební  (pes  pronásledující  jelena  a  p.). 
V  hospodářském  úřadě  zámeckém  železná  truhla  s  prosekáva- 
nými  a  rytými  plechy  pod  víkem  na  způsob  draků  proti  sobě  stojících. 
První  polovice  XVII.  stol.  (Viz  obr.  285.). 


Mratín. 

Schalier  X.,  260;  Sommer  Xil.,  308;  Prášek,  o.  c.  157. 

TVRZ  zdejší  vyhořela  1787;  na  jejím  místčnynčjší  hospodářské  budovy. 

KAl  LE  SV.  MICHALA,  barokní  stavení  o  samotě  u  vesnice 
stojící.  Obdélníková  loď  jest  cca  7  m  dlouhá  a  55  in  šir.  Presbytář  rovněž 
obdélníkový  jest  cca  2'4  w  dlouhý.  Zevnějšek  jest  rozčleněn  prostými  li.se- 
nami.  Nad  průčelím  štít,  jehož  střed  jest  obdélníkový,  výklenkem  opatřený 
a  nahoře  trojúhelníkově  zakončený;  po  stranách  středu  prohnuté  trojhranné 
vyzdívky,  při  jejichž  koncích  nízké  zděné  hranoly  s  kamennými  koulemi. 
V  postranních  zdech  lodi  po  dvou   barokně  zprohýbaných  oknech.   Vnitřek 


Obr.  286.  Nehvizdy.  Pohled  na  kostel. 

valené  klenutý;  v  rozích  sdružené  pilastry  s  římsovými  hlavicemi.  Ve  vý- 
klencích při  vítězném  oblouku  barokní  ze  dřeva  obstojně  řezané  sochy 
SV.  Prokopa  a  sv.  Václava  téměř  v  životní  velikosti.  Oltář  nový;  za  ním 
veliká  ze  dřeva  řezaná  socha  sv.  Michala  archanděla  v  nadživotní  velikosti ; 
dobrá  práce  barokní  asi  z  počátku  XVlll.  stol. 

Nehvizdy  Malé  (Nehvizdky). 

Schalier  X.,  319;  Sommer  XII.,  247;  Prášek  189—190. 
Poloha  -Na  zámkách«  mezi  Malými  a  Velk.  Nehvizdy.  Pam.  arch.  XV.  (1891),  367. 
Stávala  tu   TVRZ.  V  letech  čtyřicátých  minulého  století  vyorány  na 
poli  pod  nynějším  dvorcem  při  rybníce  zbytky  sklepův  (snad  z  bývalé  tvrze). 

Soupis  památek  liist.  a   umĚl.  Pol.  okres   Karlínský.  I** 


274 


Nehvizdy  Velké. 


Schaller  X.,  319;  Sommer  XII.,  247;  Prášek,  186—189;  Kneidl.  o.  c.  428. 
U  č.  p.  44.  nalezeny  v  poli  nádoby  s  popelem. 

FARNÍ  CHRÁM  SV.  VÁCLAVA  jíž  ve  stol  XIV.  jako  farní 
připomínaný.  Orientovaná  drobná  budova  gotická  ze  XIII.  stol.  (Viz 
pohled  na  obr.   286.  a  půdorys  na  obr.  287.). 

Presbytář  4'2  m  dlouhý,  4"35  m  široký,  třemi  stranami  osmiúhelníku 
zakončený,  kamenem  klenutý.  Žebra  klenby  20"5  cm  vysedající  a  20  cm  šir. 

jsou  na  obou  hranách  žlábko- 


vána a  na  dolejší  hraně  otupena 
(viz  obr.  288.).  Dvě  z  konsol 
mají  podobu  hranolu  přechá- 
zejícího dole  ve  dvojnásobný 
jehlanec  s  rýhovanými  boky; 
jedna  má  podobu  ženské  masky 
a  jedna  nemotorné  zvířecí  hlavy 
(viz  obr.  288.).  Všecky  konsoly 
jsou  pohříchu  pokryty  silnou 
vrstvou  vápna  Svorník  o- 
krouhlý,  hladký.  Výška  klenby 
nad  podlahou  obnáší  5'4  m. 
Okna  nyní  jen  dvě :  ve  stěně 
východní  a  jižní.  Původně  byla 
tři;  třetí  zkaženo  přistavěnou 
sakristií.  Původní  tvar  zacho- 
valo si  toliko  okno  za  oltářem. 
Jest  hrotité,  53  cm  šir.  a  1'4  ;;/ 


n 


Obr.  287.  Nehvizdy.  Půdorys  kostela. 


■iTíji^ 


vys. ;    bylo    ozdobeno    dvounosou,    nyní    až  na  nepatrné  zbytky  otlučenou 
kružbou.   Spaleta  jeho  jest  velmi  tupým  hrotem  zaklenuta. 

Ve  zdi  na  straně  epištolní  sedile:  dva  výklenky  mírně  hrotité, 
hranolovým  pilířkem  lidskou  maskou  zakončeným  od  sebe  oddělené; 
sedadlo  v  podobě  desky  dole  sešikmené  zpola  zachováno. 

Ve  stěně  severní  býval  sanktuář,  zkažený  prolomenými  dveřmi  do 
sakristie.  Zbyla  z  něho  toliko  hořejší  část  rovného,  bohatě  profilovaného 
a  uprostřed  růžicovitým  křížkem  ozdobeného  rámce  (viz  obr.  289.). 

Vítězný  oblouk  mírně  hrotitý,  na  hraně  k  lodi  obrácené  rovně 
sříznutý;  tam,  kde  počíná  zaklenutí,  je  římsa  nazpůsob  desky  žlábkem 
podložená.  Výška  hrotu  od  země  4'93  m. 

U  pilíře  vítězného  oblouku  na  straně  evangelijní  stojí  kamenná 
kazatelna  z  pískovce  vytesaná  (viz  obr.  290.).  Na  krouženém,  provazo- 
vitým  prsténcem  obepjatém  podstavci  hojně  profilovaný  pyramidový  spodek, 
nesoucí    polygonální  řečniště.    Boky  řečniště  ozdobeny  jsou  takto:    1.  na 


275 

prvním  buku  nápis:  Jjayaa  58.  !  Poleii  ncpi-idlamci)  |  ii.ilio  tLMiiba 
;mrai;ls  |  íjlasii  sincí;o:  |  2.  (Efjijmo  4.  E.  |  haí  slimm  PoIij  JPuíi  i  mbch 
iicb  ne  uiíieli  ívelUn)  |  fcíjrp)  na|iomi)uei;:  |  dalu  liaiatcMniic  iiflí  |  ubř- 
lana    bcMnumlli    hnic  |    íc  Bavtíinlmniinie    Bole  i    riaiuriieljn  fauaúe  tolio  | 


m 


If  Fí' 


"^^  r.- 


'4 


■^^' 


Obr.  288.  Nehvizdy.   Kostel.   Profil  a  konsoly   žeber. 


^. )lJLl.UÍJi=^=E= 


,>ř 


řafu   ncIiuiiiM'liel)o :   pn  ,    nuuiy  .^ijinona  iiaubij  vi)   |    djr).  0'>inl{a  liuiilla. 

ijan"  miiimtnc". .  nana  Kabele  |    fauretm  nelimiíMíkijrf):  2.  na  druhém  boku 

nahoře  drobná  postavička  en  face  držící  blánku  s  nápisem:   Jlctlja  •   ;ianic  • 

1  •  5  •  Y  •  07  •    Pod    tím    veHká    dvojitá    roseta    akanthovitých  Hstů.     3.   na 

třetím  boku  nahoře  korunovaná  tvář  obe- 

pjatá  renaissančními  Hsty  ;  pod  tváří  blánka  í 

s  letopočtem   1  •  5  •  6  7  •     Dole  stilisovaný 

květ  kopretinový.  4  na  čtvrtém :  uprosti'ed 

kolo    s    hvězdou    uvnitř,    nahoře    drobná 

růžice,  dole  listový  ornament.  Výška  celé 

kazatelny  254  ni^  výška  řečniště   1'26  m. 

Loď  9'59  m  dlouhá,  ^'^  m  široká 
ve  výši  6'8  m  plochým  trámovým  stropem 
pokrytá.  V  jižní  stěně  hrotitý,  kamenem 
obložený  porta  lek;  profilace  při  pře- 
dělávání dveří  otlučena.  Spalcta  za  por- 
tálem nahoře  stlačeným  obloukem  pře- 
klenuta. Původní  okna  jsou  nyní  za- 
zděna; místo  nich  prolomena  nová,  seg- 
mentovitá. 

V  průčelí  čtyřboká  hranolová  věž. 
Její  kobka  z  kostela  přístupná  sklenuta  valeně  s  výsečí  nad   bočními  okny. 

Hlavní  oltář  ze  zrušeného  r.  1784  kláštera  křižovníkň  s  červeným 
srdcem  na  Františku  sem  přenesený,  střízlivých  barokních  forem  z  prvé 
pol.  XVIII.  stol.  Po  stranách  hadovité  sloupce,  při  nich  velmi  slušné 
1    m    vys.    barokní    sošky    sv.    Václava    a    sv.  Víta.     Obraz     novodobý 

18* 


i);f//j:/yy//f//!^//M/AMf//AM/////>,: 


Obr.  2íl9.   Nehvizdy.  Os(£ni  sanktuáře   v   kosiele. 


27G 


(Mathaiiseriiv).  Původní  nástavec  chybí ;  místo  něho  pěkný  obrázek  svatého 
Filipa  s  bochníčkem  chleba.  Nad  oběma  brankami  bočními  vždy  jedna 
70  cm  vysoká  soška  světců,  dobře  vyřezaná.  Po  stranách  oltáře  dva  zbytky 
pozdně  renaissančního  vyřezávaného  listoví. 

Dva  boční  oltáříky  (2'10  m  šir.,  1"35  m  vys.)  stejného  tvaru. 
Obdélný  střední  obrázek  objímá  pěkně  komponované  renaissanční  listoví, 
v  němž  zasazeny  jsou  tři  oválové  obrázky  slušně  na  dřevě  malované :  na 
oltáři  na  straně  evang.  stojícím  jsou  to  obrázky  sv.  Ludmily  (zvláště  pěkný), 

sv.  Kateřiny  a  sv.  Barbory;  na 
oltáři  na  straně  epištolní  sv.  Anny, 
sv.  Jana  a  sv.  Františka  Seraf. 
Střední  obrazy  jsou  nové,  necenné. 
Obraz  » Srdce  Páně«  signován 
»E.  Kling-  gemalt  1848*. 

Křtitelnice  cínová,  zvono- 
vitá.  (Viz  obr.  291.)  Na  plášti 
zvonu  jsou  naletovány  drobné 
renaissanční  arkády,  a  v  nich  hrubě 
odlité,  nyní  jedva  znatelné  scény 
z  umučení  Páně.  Po  stranách  dvě 
lví  masky  s  kruhy  v  tlamách.  Na 
přední  straně  mimo  to  čtyři  sym- 
boly sv.  evangelistů.  Při  hořejším 
okraji  jakožto  přidržovadla  víka 
tři  bezvousá  mužská  poprsí.  Nohy 
mají  nahoře  podobu  pitvorných 
poprsí  starců  dlouhovousých,  kteří 
oběma  rukama  vous  si  drží,  dole 
pak  tvar  ptačích  spárů.  Při 
hořejším  kraji  dva  nápisové  pásy, 
v  nichž  se  čte:  íaío  hníitcbnnrt 
ubiclaiut  luií  íio  lícliunnb  hc  r?íii 
a  liímalt  blalioria  mcnc  {roiuicňi  p^Ermaíoíinaíc.  ;^kríE  inilh-a  narta 
miiuuicíku  kía  ob  narojcni;  hris~a  pana  H-}BrBmi33.  Na  hlavách 
bradáčů  značky  Mrkvičkovy:  Novoměstský  znak  a  korunované  i)  (viz 
faksimile  na  obr.  292.).  Víko  skládá  se  ze  širokého  vodorovného  okraje 
aosmistčnného,  nahoře  prohnutým  jehlancem  zakončeného  vysokého  středu, 
na  jehož  vrcholu  krucifix.  Na  okraji  víka  nápis :  SACERDOS  §  lACOBVS  § 
RAKONICENSIS  §  QVI  §  MINISTER  i?  ECCLESIAE  §  NEHVIZDENSIVM  § 
15  ANNIS  §  ERAT  §  10  §  SEXAGENAS  §  DĚDIT  §  ANNO  §1§5§5§9. 
Na  hranatém,  nástavci  monogram  a  znak  zmíněného  v  nápisu  kněze  Jakuba 
s  letopočtem  (viz  obr.  293.). 


Obr.  k90.  Nehvizdy.  Kazatelna. 


277 

Náhrobníky: 

1.  ve  vnější  zdi  věže  (ve  špaletč  okna)  l-.SO  /;/  vys.,  0S5  šir.  lenaissanč- 
ními  vinutinami  orámovaný.  V  hořejší  ])()lovici  náijis:  llclh.i  j^^anic  se: 
ir)S2  §  W  !!  Bcbiclii  \w  §>nh\[\m  Wan  \  K-iiuie  umvida  llvouMi,!  \hm\  || 
:?ialomciia  ripcnUía  }  Havji  ||  ITimia 

^lan  Bull  raci  biilTi)  i'  lUMli  niilolliin 
bciili  a  lelilic  n^pLH•linuti  nati 
10  hualouilímii  Bcberiicm.  ,Hmcn. 
V  dolejší  polovici  je  ve  věnci  kar- 
tušový  štít  vodorovným  pásem  na 
dvé  rozdělený. 

2.  zevně  na  zvonici  18  ;;/ 
vys.,  080  ;;/  šir.  z  pískovce,  renais- 
sančním  pletencem,  uprostřed  rii- 
žicemi  okrášleným  orámovaný ; 
uvnitř  po  stranách  oblé  sloupky 
s  malými  volutovými  hlavicemi 
nesou  oblouk  s  ornamentací  li- 
stovou v  cípech,  již  nezřetelnou. 
Pod  obloukem  postava  vousatého 
muže  v  dlouhém  rouše,  jež  v  kolmé 
stejnoměrné  záhyby  jest  uspořá- 
dáno. Bez  nápisu.   (Viz  obr.  294.) 

3.  vedle  předešlého,  225  /// 
šir.,  79  cm  vys.  se  třemi  znaky; 
na  prvním  větvice,  na  níž  stojí 
holubice  s  ratolestí  v  zobáku; 
pod  větvicí  písmeno  B.  Nad  zna- 
kem renaissanční  kalich,   a  vedle 

SB 
něho :  ;    druhé    dva    nedosti 

1568 

zřetelné.*) 

4.  pod  průjezdem  zvonice, 
160  w  vys.,  0'70  m  šir.  hrul)ě 
pracovaný,  z  pískovce  tesaný. 
Uprostřed  kříž  s  Ukřižovaným, 
před  nímž  klečí  se  sepjatýma 
rukama  postava  v  plášti.  Neladně 
po    ploše     kamenu     vryt     nápis : 

Hic  IaCET  IVNIOR  PETRVS  KHIrLE  CHRISTI  ELOQVIATVR  pRAE- 
STOLa  ADOLESCENS  •  TiBl  DICO  SVRGE  (1736)  OBI  23  FE  AET 
20  AN. 


Obr.  291.   Nehvizdy.  Křtitelnice   kouvařc   .MrkMfky. 


■)  Nepochybně  náhrobník  faráře  zdejšího  knčze  Barloloméje  Boleslavského. 


278 


Kalich.  Barokní  velmi  pěkně  tepaná  kuppa  z  polovice  XVIII.  stol. ; 
noha  nová. 

Jižně  od  lodi  kostela  stojí  zděná  nízká  zvonice  z  XVIII.  stol. 
s  lodí  síncem  spojená,  68  tu  šir.,  6  7  ;;/  dl.  a  cca   12  m  vysoká.  V  přízemí 


JD?|D 


Obr.  292.  Nehvizdy.  Značky  Mrkvičkovy 
na  křtitelnici. 


Obr.  293.  Nehvizdy.  Značka  donátorova 
na  křtilelnici. 


upraven  jest  podjezd  křížovou  klenbou  opatřený,  na  obě  strany  na  způsob 
půlkruhově  překlenutých  bran  otevřený. 
Zvony: 

1.  ri6  1)1  vys.,  ri8  VI  prům.  Ucha  proutky  .šalvějovými  lístky  ovinu- 
tými ozdobená  Nahoře  dvouřádkový 
nápis:  LETHA  PANIE  •  MSDSXXXVI 
Z  WVLE  PANA  lANA  Z  NEHWYZDEK 
A  STARSSICH  Y  WSSY  WOSADY 
NEHWIZDSKE   ^   || 

SLIT  ZWON  KE  CZTI  A  K  CHWA- 
LE  PANV  BOHV  YSP8MS  Y  WSSY 
HRZYSSI  NEBESKY  SKRZE  •  M  •  MA- 
TIEGE    SSPICZE. 

Pod  nápisem  reliéf  sv.  Václava 
(19  cm  vys ),  celá  postava  s  praporcem 
a  štítem.  Při  dolejším  okraji  proutek 
ovíjeny  šalvějovými  lupénky. 

2.  1  m  vys.  a  tolikéž  šir.  Na 
uchách  bez  ladu  a  skladu  odlitky  raků, 
lvích  masek,  akanthových  listů,  vou- 
satých tváří,  geniů  s  pochodněmi  a  pod. 
Při  koruně  vlys,  v  němž  se  opakuje 
8 '5  cm  vys.  a  41  cm  dlouhý  zajímavý 
reliéf.  V  levo  sedí  Herodes  na  trůně 
v  turbanu,  se  žezlem  v  ruce,  za  ním 
zbrojnoš  anticky  oděný,  o  dlouhý  rovný 
meč  opřený.  Před  Herodem  zabíjejí 
jiní  zbrojnoši  pacholata  betlémská,  jež 
matky  zoufale  brání  a  oplakávají ; 
v  {)ravém  rohu  pes.  Pod  vlysem  svislé 
Obr.  294.  Nehvizdy.  N^hrobnik  c.  2.  akanthové  listy.    Místo  jednoho  reliéfu 


279 

počátek  nápisu,  jenž  pak  pod  vlysem  dále  pokračuje:  TEHDY  HERODES 
WIDA  ZE  BY  OKLAMÁN  ||  BYL  OD  MVDRCZVOW  ROZHNIEWAL 
SE  II  GEST  WELMI  A  POSLA W  ZBIL  WSSECKY  ||  DÍTKY  KTEREZ 
BYLY  W  BETLEMIE  Y  WE  WSS  ij  :  ECH  KONČINÁCH  GEHO  ODE 
DWV  LET  A  il  NIZE  WEDLE  CZASV  NA  KTERÝ  SE  BYL  ZEPTAL 
OD  MVDRCZVO  —  TEHDY  NAPLNILO  SE  GEST  TO  CZOZ  POWIEDENO 
SKRZ   GEREMIGASSE  PROROKA. 

Na    plášti    nápisová    deska    orámovaná  včtévkou   lístky  ovinutou,    do 
níž    nahoře    vsunuty    čtyři    kruhové    medaillony   se    symboly  evangelistův. 
Uprostřed    nápisu  naletován  korpus.     Nápis  zní:    A  HLE  TOT  BERANEK 
BOZI  A  HLE  TOT  |j  (menším  písmem  :)  gest  kteryz  snima  hrzichy  swieta  •  s 
GNA  •  w:   III:   KA;  II  (v  právo  od  korpusu :)  tak  gest  zagiste  bvoh    milov/al 

SWIET  ZlE  SYNA:  SWEHO  GEDNOROZENEHO  DAL  ABY  KAZDY  KDOŽ  WIERZY  W  NIEHO 
NEZAHYNVL  ALE:  ABY  MIEL  ZYV^/OT  WIECNY :  (v  IcVO  od  korpUSU  i)  PONTZYL  SEBE 
SAMÉHO    |!  VCYNIEN  GSA   POSLVSSEN    \\    OTCE    AZ    DO    SMRTI     A     AZ     ]      DO   SMRTI    KRIZE, 

Nad  nápisovou  deskou  andílci  hlava  v  kruhovém  medaillonu. 

Na  zadní  straně  nápis,    nad  nímž  lví  maska,  a  po  jehož       '-  "'  "    '^ 
bocích  pěkně  modellované  (22  cm  vys.)  reliéfy  sv.   Václava  a 
sv.  Zikmunda.  Nápis  zní:   SLYT  GEST  TENTO  ZWON  PRO 
CZEST    A    CHWALV  BOZI   K  ZADVSSI    II    S.   WACLAWA    DO  :_^ 

NEHWIZD    ZA   II   CASV    STARSSICH    TE    WOBCE  GA       NDY        ^^^ 
RYCHTARZE   GANA   NOWOT   ||   NĚHO    BRICHCIHO  PAWLA        Obr.  295. 
KOWA   1 1  RZE    MATIEGE    RICHTARZE    Z  MA   :|  LEYCH  NE-  znaíka  nalvonu 
HWIZDEK  SWATOSS  ||    Pod  tím  renaissanční  medaillon,  v  němž  «•  2. 

pod  arkaturou  dvě  tvářemi  k  sobě  obrácená  poprsí ;  opis  ne- 
čitelný.    Při  reliéfu  sv.  Václava  drží  mužská  karyatyda  dole  v  akanthový 
lupen  přecházející  značku  zvonařovu   íviz  obr.  295.). 

Při  dolejší  obrubě  trojřádkový  nápis:  SLIT  GEST  TENTO  ZWON 
S  POMOCI  BOZY  11  WONDRZEI  W  NOWIM  MIESTIE  •  PRAZKIM  •  N 
LÉTA  PANIE:M:D:LXVI:  Ncjdoleji  drobný  proužek,  v  němž  se  opakuje 
jeden  a  týž  lovecký  výjev:  muž  s  napřaženým  kopím  j)roti  kanci,  jejž 
štvou  psi. 

Při  staveních  č.  p.  14.  a  15.  objeveny  staré  sklepy  z  poč. 
XVII.  stol. 

Při  silnici  slušně  tesaná  socha  s  v.  J  a  n  a  Nep.,  pískovcová,  v  ži- 
votní velikosti,  z  2.   polovice  XVIII.  století. 


Okrouhlík  viz   Lhota. 


280 

Opočín  (Opočno,  Opočen). 

Prášek,  o.  c.  54 — 55. 

Zaniklá  tvrz  a  osada  nepochybné  totožná  s  tvrzištěm  na  pravém 
břehu  Jizery  v  lese  » Císařském*  v  polovici  vzdálenosti  mezi  Otradovicemi 
a  Káraným  se  nalézajícím.  Na  protějším  břehu  sluje  rozsáhlá  poloha  v  lese 
dosud   » Opočín «.  Srv.  Pam.  Arch.  XV.  (1891)  360. 


Ostrov. 


Schaller  X.,  295;  Sommer  XII.,  60;  Prášek,  o.  c.  47—48. 

TVRZ.    Při    čísle   11.  zbytky  staré  tvrze  (viz  půdorys  na  obr.  296.). 
Patrná  jest  veliká,    8'2  m  v  průměru  měřící  polokruhová  bašta  spočívající 

na  trnoži  splávkovém  hladkou  římsou 
zakončeném.  Síla  zdiva  obnáší  155  m. 
V  baště  úzká  gotická  střílna  na  obě  strany 
vyšpaletovaná.  K  baště  přiléhalo  obdélní- 
kové, 10'25  m  šir.,  17'5  iii  dlouhé  sta- 
vení, jež  opatřeno  bylo  silnými  opěráky 
ústupky  opatřenými.  Okénka  jsou  malá, 
téměř  čtvercová. 

Naproti  přes  cestu  zbytky  budov 
dvorských.  Ve  sklepích  dvéře,  jichž  rovné 
nadpraží  opřeno  v  rozích  konsolami.  Zko- 
molené zbytky  profilovaného  gotického 
portálu  slouží  nyní  za  obložení  vchodu 
do  chléva. 


^W 


1% 


Obr.  295.  Ostrov.  Půdorys  zbytků  tvrze. 


Pakoměrice. 

Schaller  X.,  254-256;  Sommer  XII.,  307. 

FILIÁLNÍ   KOSTEL   NAROZENÍ  PANNY  MARIE,   jíž  ve 

XIV.    stol.    jako    farní    připomínaný.     Drobná,    nevzhledná    stavbička    (viz 
půdorys  na  obr.  297.). 

Presbytář  čtvercový,  4'3  ;;/  dlouhý  a  tolikéž  široký;  síla  zdiva 
ril  —  r28  ;;/,  do  kříže  sklenutý.  Žebra  244  cm  vysedající  a  15'5  cm 
široká  mají  tvar  otupeného,  na  obou  stranách  žlábkovaného  klínu.  Kon- 
soly  dole  jehlancovité,  nahoře  hranolovité,  prutem  a  žlábkem  profilované. 
(Viz  obr.  298.).  Svorník  okrouhlý  hladký.  Okna  nízkým  segmentem  pře- 
klenutá. 


281 


Oltáři k  ranné  barokní.  Po  stranách  kancUované  sloupky  s  nízkými 
a  rozložitými  hlavicemi  korintskými.  Nahoře  ná.stavcc  kusým  šikmým 
římsovím  ozdobený.  Po  stranách  vyřezávané  ornainent\'.  I*(k1  římsou  per- 
lovcc  a  zubořez.  Z  r.    1678. 

Loď  839  ;//  dl.,  708  m  .šiř,  plochým  stropem  krytá.  Na  zdích 
lišeny  s  barokními  hlavicemi.   Na  každé  straně  dvč  barokní  okna. 

Zevnějšek  zcela  prostý,  beze  všech  ozdob. 
Loď  jest  kryta  vysokou  taškovou  střechou,  na  níž 
sedí  jehlancová  vížka  plechem  pobitá. 

Před  príičelím  přístavek  s  hudební  kruchtou. 

Uvnitř  ve  zdech  lodi  náhrobní  ky; 

\.  088  m  šir.,  174  m  vys.  V  hořejší  části 
čtvercová  deska  s  nečitelným  minuskulovýni  ná- 
pisem ;  dolejší  polovici  zaujímá  znak  rytířů  Bořa- 
novských  v  oválovém  věncoví   íviz  obr.  299.). 


Obr.  297.  Pakoměřice.  Půdorys  kostela. 


Obr.  29a.  Pakoměřice.  Zebro 
a  konsola  klenby  kostelní. 


2.  1  ;//  Šir.,  1"88  w  vys.  Uprostřed  en  face  postava  rytíře  v  plné 
zbroji.  V  hořejších  rozích:  v  právo  znak  s  hlavou  jelení  šípem  proklanou 
ve  štítu  i  klenotu,  v  levo  znak  se  šípem  ve  štítu  i  klenotu.  Na  rámcovém 
okraji  nápis:  Heía  161G  Pmviťl  PvnuMii)  a  :§taícdni)  |  Hiiíijn  Pan  ^mil 
BLuiaiumifhij  \  Bi;íij]'hii  a  ija  p a Iio uti eiiicí irfj  íu  robotu  Piieb  |  ^  pamlciu 
na  iudvu  DbraruMij.  Ii}aiUL"i  |  luicliu  ^meíin  IS.  r>tumí  íiinui  m  }ianu 
bokou,  du  ]?ainatlui  ]}cY    Hoje  .13  uccjtiju  bála  Pbic.  (Viz  obr.  300.; 


Počernice  dolní. 

Schallcr  X.,  203-205;   Sommer  XII.,  330;   Kneidl,  434. 

FARNÍ  KOSTEL  NANEBEVZETÍ  P.  MARIE,  již  ve  XIV. 
století  připomínaný.  Stavba  původně  románská,  orientovaná.  (\'iz  puuorys 
na  obr.  301.)    Nynější  úprava  moderní. 


262 

Presbytář  čtvercový,  3-7  m  dlouhý,  3-05  m  široký,  kamenem 
valené  (podél  kostelní  osy)  překlenutý.  Vzadu  za  oltářem  románské 
okénko  15  cm  šir.  a  52  cm  vys.,  zevně  zazděné.  V  jižní  zdi  široké  okno 
pozdější.  K  severnímu  boku  presbytáře  přistavěna  panská  oratoř. 

Triumfální  oblouk  půlkruhový,  neprofilovaný. 

Loď  obdélníková,  1387  ;//  dlouhá,  612  ;;/  šir.  Klenba  křížová 
o    třech    polích    spočívá    na    čtyřbokých     přízedních    pilířích    s    drobnou 


Obr.  299.  a  300.  Pakoměřice.  Nátirobníky. 


římsou.  Klenba  jest  cihlová  a  pochází  z  doby  renaissanční.  V  podstřeší 
je  patrno,  kam  až  sáhala  původní  loď  románská.  Byla  čtvercová,  trámovým 
stropem  krytá. 

K  severozápadnímu  rohu  lodi  přiléhá  hranolová  věž.  Kobka  pod- 
věžní,  za  sakristii  sloužící,  je  do  kříže  hrubě  zaklenuta.  Nad  kobkou  jest 
ještě  jiná  podobná  prostora,  z  níž  se  vchází  na  kruchtu.  Dvě  další  patra 
o  zdivu  značně  slabším  jsou  patrně  teprve  později   přistavěna. 

Vchod  do  sakristie  z  kostela  vedoucí  obložen  jest  pozdně  í^otickým 
kamenným  ostěním,  pod  jehož  rovným  nadpražím  se  křižují  kusé  pruty. 
(Viz  obr.   302.) 


283 

Hlavní  oltář  rokokový,  ničím  nevynikající,  s  novým  obrazem. 

Malé  boční  oltář íky  barokní,  úhledných  forem;  jsou  černé  na- 
třeny se  zlacenými  ozdobami.   Obrazy  na  nich   rovněž  novodobé. 

Věčná  lampa,  trojbjký  zprohýbaný  kotlík  ze  stříbřené  mosazi, 
řemeslným  rokokovým  tepáním  ozdobený. 


-i — : i t- 


Obr.   301.  Počernice  dolní.  Půdorys  kotitela. 


r 


1 


Dva  nástěnné  štítky  svícnové,  na  nich  slu.šně  tepaná  poprsí 
Krista  a  P.  Marie  v  ranně  barokním  kartušovém  orámování  (mezi  volutami 
jeho  dvě  polopostavy  andílků ;  nahoře  též  andílci  hlavička).  Dobrá  práce 
z  konce  XVII.  stol. 

Kazatelna  rokoková.  Na  řečništi  drobné  sošk\-  evangelistů. 
S  přístřešku  splývá  imitovaný,  ze  dřeva  řezaný  baldachýn,  zručně,  ač  jen 
řemeslně  pracovaný. 

Na  pažení  kruchty  dobře  ze  dřeva  řezaná  roko- 
ková k  a  r  t  u  š  k  a   n  á  j )  i  s  o  v  á . 

Kalich.  Pěkně  pracovaný  prolamovaný  košíček 
akanthového  a  větvicového  motivu.  Vídeňská  práce 
z  konce  XVII.  stol.  Noha  nová. 

V  sakristii  dobrá  kopie  Zbraslavské  Ma- 
don n  y  na  plátně  v  rokokovém  zlaceném  rámci. 

Mešní    roucha: 

1.  z  bílého    atlasu,  na  němž  zlatými  šňůrkami 

a  cetkami  proveden  barokní  krajkový  vzor.  Druhá  pol.  X\'lll.  ---tol. 

2.  kožený,  104  m  dlouhý,  065  ni  sir.;  na  něm  veliké  stříbřené, 
rudé  konturované  barokní  ornamenty;  půda  dílem  stříbřená,  dílem  zlacená. 
Hrubá  práce  ze  sklonku  XVIÍ.  stol. 

3.  žlutá  se  zbytky  barokního  pestrého  vyšívání. 

Na  paramentní  skříni  vkusné  r  e  n  a  i  s  s  a  n  č  n  í  k  (>  v  á  n  í. 


Obr.  302.  Počernice  dolni. 
Pažení   portálu  v  podvdii  kostela. 


284 

Zvony: 

1.  0  66  m  v  prům.,  0'63  ;//  vys.  s  uchy  hladkými.  Při  koruně 
kolkolem  nápis:  A  FVLGVRE  ET  TEMPESTATE  LIBER  A  NOS  DOMINE 
lESV  CHRISTE  ANNO  1734.  Pod  tím  guirlandové  kytice  (slunečnicový 
květ  a  pod.).  Na  plášti  korunovaný  znak.  Na  druhé  straně  pěkný  reliéf 
sv.   Václava 

2.  052  m  v  prům.  Ucha  karyatidová.  Při  obrubě  pás  obláčků 
s  andílčími  hlavinkami.  Na  plášti  skupina  s  křížem  a  reliéfy  sv.  Jana 
a  Pavla.  Hrubě  pracovaný,  bez  nápisu. 

ZAMER  zcela  prostá,  nevzhledná  budova  stavbou  moderní  roz- 
šířená. Uvnitř  hojně  pěkného  ná  by  tku  renaissančního,  barokního  i  roko- 
kového, vyřezávaného  i  vykládaného.   Zvlášť  vynikají : 

1.  skříň  s  bohatě,  částečně  i  perletí  vykládanými  mythologickými 
osobami.     Kování    v  podobě   dvou  mořských  panen.     Z  konce  XVII.   stol. 

2.  skřínka  renaissanční.  Na  přední  straně  různobarevnými 
dřevy  vykládaný  perspektivní  obraz  nádvoří  se  dvěma  studněmi.  XVII.  stol. 

3.  dvě  černé  skřínky  vykládané  bílou  kostí,  do  níž  vryty  figurální 
i  architektonické  ozdoby;  vryté  čárky  jsou  černě  napuštěny. 

4.  Šatník  s   bohatou  barokní  intarsií. 

5.  Četné  obrazy  ve  vkusných  barokních  rozvilinových  rámcích. 
Mimo  to  zasluhují  ještě  zmínky : 

Bronzové  podnosy  na  způsob  křestních  mis,  renaissanční;  na 
nich  polovypuklé  obrazy  (»Adam  a  Eva«,  » Vyzvědači  nesou  hrozen  na 
žerdi «)  a  mušlový  i  ovocný  dekor. 

Hojná  sbírka  starého  porculánu. 

Železná  pokladna  80  cm  dlouhá,  45  cm  vys.  a  hluboká  s  pro- 
lamovaným   štítkem    zámkovým  a  s  nanýtovanými    ozdobami    na  stěnách. 

Rokoková  kamna  žlutošedě  polévaná. 


Počernice  horní. 


Dle  sdělení  p.  Vítězslava  Veselého  v  Čertousích  nalezeny  tu  >v  humnech<,  na 
zahrádce  familianta  Vrány  r.  1893.  četné  popelnice. 

Na  návsi  malá  šestiboká  zděná  kaplička  z  XVIII.  stol.;  vysoká 
šindelová  střecha  její  má  tvar  komolého  jehlanu,  a  jest  nahoře  lucernovou 
dřevěnou  vížkou,   zvonovitě  přikrytou  zakončena.    (Viz  heslo   »Certousy.«) 


Podviní. 

Lad.  Hejtmánek,   »Libeň.  Histor.  nástiny  34 — 37;  Kneidl,  o.  c.  371. 

Bývalá    tvrz    poblíž   Libně  již  r.   1400  připomínaná.    Tvrz  zpustla  na 
poč.  XVII.  stol.  Nic  se  z  ní  nezachovalo;  na  jejím  místě  mlýn. 


286 


Prosek. 


Ferd.  Borický  »Památka  9C0letého  juljilca  prvního  chrámu  sv.  Václava  na  svčtc, 
na  Proseku*  (1870.)  —  Grucber  v  Mitth.  d.  C.-C.  XVI.  (1871)  str.  LXXVIll  (s  půdo- 
rysem a  průřezem).  —  Týž,  Kunst  d  Mittelalters  in  Bóhmen,  I,  str.  21.  —  Jos. 
Mocker  v  Mitth.  d.  C.-C.  XIX.  (1893),  str.  235—236  —  Dr.  Jos.  Neuwirth,  Ge- 
schichte  der  christlichen  Kunst  in  Bohmen  bis  zum  Aussterben  der  Přemyshdcn,  173  —  174 
s  obr.  —  F.  J.  Lehner,  »KosteI  sv.  Václava  na  Prosíku*  v  >Methodu«  XIV.,  (1888). 
str.  85—89  (s  vyobr.).  —  Květy  V.  (lS70j,  364  (s  vyobr).  —  Kneidl.  o.  c.    445. 

KOSTEL   sv.   VÁCLAVA,    trojlodní    románská    budova.     Zdivo 
opukové,  vrstvené.  (Viz  půdorys  na   obr.  303.) 


Obr.  303.  ťrosek.  Půdorys  kostela. 


Loď  prostřední  (viz  pohled  do  lodi  na  obr.  304.),  5'12  w  široká. 
1442  m  dlouhá  a  11 '7  m  vysoká,  otevřena  jest  po  každé  straně  arkádovitč 
čtyřmi  půlkruhovými,  neproíilovanými  oblouky,  opřenými  o  oblé  sloupy, 
jež  ř.  1770  otesáním  vznikly  z  pilířů  čtyřbokých.  Jen  při  zemi  ponechána 
část  hranolová  na  způsob  trnože,  35  m  vysoká.  Místo  nynějších  hlavic 
s  chudičkými  barokními  ozdůbkami  bývaly  prosté  krycí  desky  dole  sříznuté, 
jak  tomu  některé  pozůstatky  nasvědčují.  Na  polopilíři  pod  kruchtou  při 
západní  zdi  na  straně  do  lodi  severní  zachovala  se  zajímavá  románská 
římsa,  skládající  se  ze  tří  řad  čtverečků  střídavě  vhlubovaných  ;  jiod  nimi 
tři  pásy  trojúhelníkového  profilu  (viz  obr.  305.).  Sloupy  i  s  hlavicí  jsou 
3-98  111  vyské;  oblouky  arkád  dostupují  v  nejvyšším  bodě  výše  5-26  //.'. 

Okna  nejsou  nyní  nad  arkádami  žádná.  Ale  v  podstřeší  bočních  lodí 
patrná  jsou  tři  bývalá  okna  obloukem  nahoře  zaklenutá,  jimiž  zdivo  hlavní 
lodi  bývalo  opatřeno.  Šířka  vnější  špalety  65  ctn.  Okénka  ta  vzdálena  jsou 
od  sebe  2 "95  ;//. 

Strop  býval  původně  patrně  trámový.  V  době  gotické  opatřena  byla 
loď  křížovou  klenbou,  pnoucí  se  do  výše  11 '8  m  a  ve  čtyři  travée  roz- 
dělenou. Jednotlivá  pole  klenby  rozdělena  jsou  žebry,  počínajícími  přesně 
nad  středem  dolejších  románských  pilířů.  Žebra  16  cvi  silná  a  25  cm  vy- 


286 


sedající  jsou  na  sříznutých  hranách  žlábkována.  Konsoly  skládají  se  z  je- 
hlance  špicí  dolů  obráceného  (polovice  desítistěnu)  se  stěnami  prohnu- 
tými, a  z  krycí  desk}^  na  sříznuté  spodní  hraně  žlábkované.  Svorníků  není ; 
toliko  v  prvém  východním  poli  jest  svorník   se  znakovým  štítkem. 


Obr.  304.  Prosek.  Kostel  sv.  Václava.   Pohled  do  lodi. 


V  západním  průčelí  portál  do  půlkruhu  zaklenutý,  původně  o  třech 
pravoúhlých  ústupcích.  Třetí  ústupek  jest  nyní  zakryt  dřevěným  pažením 
dveří.  Postranní  kolmé  pilíře  portálů  zakončeny  nahoře  krycí,  na  spodní 
hraně  sříznutou  deskou.  Oblouk  portálu  profilován  jest  na  hranách  ústupků 
oblými  pruty;  vnitřní  stěna  druhého  ústupku  profilována  nad  to  mělkým 
žlábkem  a  mírně  vypuklým  prutem  (viz  obr.  306.). 


287 

V  průčelí  nad  portálem  bylo  v  dobé  pozdější  prolomeno  gotické 
trojdílné  okno,  24  w  široké,  SS.S  m  vysoké ;  nynéjAí  kružba  jest  moderní. 

V  pozadí  lodi  mezi  prvním   párem  arkád  je  nevkusná  kruchta. 

K  lodi  pojí  se  na  východě  čtvercový  chór,  překlenutý  napříč  valenou 
klenbou.  Nad  chórem  zbudována  hranolová  věž,  r.  1712  zvýšená.  K  chóru 
přiléhá  apsida,  konchou  zaklenutá.  Vnější  hrana  oblouku  apsidového 
ozdobena  silným  žebrem,  jehož  konce  na  hranách  jsou  sříznuty.  Nejvýše 
na  žebru  tom  upevněn  na  skobě  drobný  znak  Staroměstský.  Na  konše, 
jakož  i  na  valeném  klenutí  chóru  necenná  freska  (sv.  Václav  vykupuje 
dítky;  smrt  a  apotheosa  sv.  Václava),  jež  r.  1770  provedl  malíř  JoseJ 
Stetter.  V  bocích  apsidy  jsou  proti  sobě  prolomena  veliká  obdélníková, 
nízkým  segmentem  zaklenutá  okna ;  podobná  okna  jsou  i  v  obou  bocích 
chóru. 


Ohr.  305.  Prosek.  Ozdoha  hlavic  pilířů   v  kostele. 


Obr.  306.  Prosek.  Profil  ostřní 
portálu  kostelního. 


Lodi  boční,  značně  nižší  (5'76  ni)  nežli  loď  hlavní,  jsou  rovněž  za- 
končeny apsidami  s  konchovými  klenbami.  Lodi  samy  jsou  opatřeny 
klenbou  křížovou  o  čtyřech  polích.  Klenba  lodi  jižní  je  kamenná  a  opa- 
třena týmiž  žebry,  jako  klenba  lodi  hlavní.  Poslední  travée  (při  západním 
průčelí)  této  lodi  je  obezděno  a  tvoří  komoru  —  bývalou  sakristii  — , 
v  níž  chovají  se  nyní  paramenty.  Klenba  lodi  severní  jest  cihlová  bez 
žeber;  místo  žeber  ostré  hrany  maltové. 

Obě  lodi  osvětleny  jsou  širokými  lunetovými  okny. 

Jižní  portál  prolomen  teprve  r.   176S. 

Zevnějšek  kostela  (viz  obr.  307.)  jest  prostý.  Stěny  lodí  úplně 
hladké.  Věž  kryta  cibulovitou,  šindelem  pobitou  bání  s  lucernovou  vížkou. 

Na  apsidě  lodi  hlavní  a  lodi  jižní  zachovalo  se  původní  obloučkové 
podřímsí;  na  apsidě  lodi  hlavní  mimo  to  také  ještě  lišeny,  dělící  oblou 
vnější  její  stěnu  ve  tři  pole.  Nad  vrcholky  stříšek  bočních  apsid  dosud  ze 
zdi  vynikají  z  Ramene  vypukle  vytesané  malé  rovnoramenné  křížky,  jež  pů- 
vodní kryt  apsid  (patrně  kuželovitě  vyz(^ěný)  korunovaly. 

Za  hlavní  apsidou  přistavěna  r.  1770  čtvercová  sakristie,  překlenutá 
valenou,  příčným  pasem  na  dvé  rozdělenou  klenbou.  Před  průčelím  zá- 
padním v  celé  jeho  šíři  jest  nízká,  obdélníková  předsíň,  r.  1579  přistavěná. 


288 

Hlavní  oltář  skromné  výzdoby :  Na  vyzděné,  rokokově  zprohý- 
bané  tumbě  rokokový  svatostánek  se  dvěma  kořícími  se  anděly.  Nad  tím 
na  zdi  v  rokokovém  rámci  dvěma  anděly  po  stranách  neseném  pěkný 
Raabirc  obraz  na  plátně:    =>Sv.  Václav  zjevuje  se  Boleslavovi  spícímu^ 

U  hlavního  oltáře  visí 
obraz  »SvatýJan  Křtitel 
před  Herodem*  od  Á'. 
Shrty,  1  "94  m  vysoký,  1  '33  m 
široký,  nevalné  ceny  a  špatně 
zachovaný.*) 

V  chóru  u  kancell  drob- 
ný, vkusný  o  1 1  á  ř  í  k  r  o- 
k  o  k  o  v  ý  Obraz  s  něho 
odstraněn  a  nahrazen  mo- 
derní soškou.  Na  tomto  oltá- 
říku  chová  se  také  pěkná 
malba  pod  sklem,  » Bo- 
lestná j\Iatka  Boží«,  dle  re- 
naissanční  rytiny  nějaké 
černí  na  skle  zlatou  folií 
podloženém  provedená  (24 
cm  šir.,  29  C7n  vys.). 

V  severní  lodi  velký 
obdélný  obraz  »Zvěsto- 
vání  P.  Marie«  ze  XVII. 
stol.  (3'05  m  široký,  r90  m 
vysoký),  zajímavá,  pěkná 
malba. 

Křtitelnice  cínová 
(viz  obr.  308)  zvonovité  for- 
my, na  třech  karyatidových 
nohách.  Nohy  mají  nahoře 
podobu  nahých,  kolem  beder 
rouškou  opásaných  muž- 
ských poprsí  s  bezvousou 
tváří  a  s  velikou  vyholenou 
pleší,  obklopenou  věncem  vlasů ;  dole  vybíhají  v  dvoupaznehtá  kopyta. 
Po  bocích  pláště  nanýtovány  andílci  okřídlené  hlavinky  s  kruhy  v  ústech. 
Na  plochém  víku  uprostřed  vztýčen  velice  pěkný  krucifix.  Víko  přidržují 
tři  veliké  puklicovité  nýty,  šikmo  na  hranu  kotlíku  naletované.  Výška 
(i  s  křížkem)   ri4  m.  Na  hořejším  kraji  kotlíku  nápis: 


Obr.  307.  Prosek.  Chrám  sv.  Václava 


*)  Srovn.  Dr.  Gust.  E.  Pazaurek,  >Carl  Screta<  str.  77,  č.  76. 


289 


KNIEZ   §   MATIEG   §   NOVATlVS   i?   I:  RSKl   §   GIRZIK    SWO- 

BODA   §  KOWAZZ   i;   DABLICZKI   §  lAN  Í5  VViDKA   §  ZE  WSI  —  KCBILIS  § 
lAN   §  PROSICZKI  §  BOHACZ  §  MARTIN  i>  Z  WISOCZAN   PAN  §  GRACZI  ^ 
AVRZEDNIK  §  LIBENSKI  §  lAN  §  HONZ  Í5 
PISARZ  LINSKI,  MARTIN  LIBENSKI  1622. 

V  sínci  pf-cd  západním  průčelím, 
velmi  nevzhledném,  stojí  vkusný  rok  o- 
k  o  v  ý  o  1 1  á  i-  í  k  s  pěkným  poprsním 
obrazem  »Ecce  Homo»  (64  cm  široký, 
94  cm  vysoký)  a  s  obstojnými  soškami 
sv.  Anny  a  sv.  Josefa  po  stranách.  Za 
oltáříkem  upraven  přístup  na  kruchtu. 

Na  stěnách  při  vchodu  ze  hřbitova 
zavěšeny  dva  epitafové  obrazy 
z  r.  1628,  na  plátně  malované  (r68  vi 
šir.,  r48  ;//  vys.),  bez  umělecké  sice  ceny, 
ale  zajímavé : 

1.  Válečná  scéna.  Rytíř  jeden  klesá, 
druhý  ho,  s  koně  jsa  skloněn,  podporuje; 
v  oblacích  poprsí  biskupa  s  berlou  ;  v  po- 
zadí vojsko  nepřátelské  na  útěku.  Pod 
postavou     rytíře     červeně    psaný    nápis : 

nioioicj  iion  :  Eaij  :  ii}ai;  :  Hati)  iiub 
BIirijÍEn  Bliin^incilíci'  Jlmliís  PEruialíev 
ini  ^iiniiivciií)  Bcficimh  A°  1628.  Vedle 
znak  (ve  štítu   hvězda). 

2.  Umírající  paní  v  rouše  jeptišky, 
u  jejíhož  lože  mniši  se  modlí.  V  pozadí 
malým  oknem  viděti  na  moři  plovoucí  loď 
se  vzdutými  plachtami.  Dole  dva  znaky 
a  pod  nimi  nápisy : 

HANS    •    KARL  ANNA   SVSANNA 

PRZICHOWSKI  PRZICHOWSKIN 

VON  PRZICHOWICZ  GEBORNE   VON  BISNITZ 

16—  28. 
N  á  h  r  o  b  n  í  k  y : 

1.  v  kostele    při  portálu    r275  m    vysoký,    0/3  ;//    široký,    opukový. 

V  hořejší  polovici  kalich    v  renaissančním  věnci,    v  dolejší  polovici  nápis: 

LETA    P  :   1679    DNE   18  MaIi  |  VSNVL  W   PANV  DWOGICTIHO  | 

DNI  Kniez  Ian  Avgvst  Salát  |  39  Let  StaRi,  Toho  Chramv  | 
p :  Farář  Tv  Pohřbeni  očeka  |  wa  Radostného  z  Mrtwich  : 

WSTANI. 


Obr.  303.  Prosek.  Křtitelnice. 


Soupis  památek  hist.  a  umčl.  Pol.  okres  Karlínský. 


19 


290 

2.  vně  ve  zdi  síňce  (při  vchodu)  r90  7n  vysoký,  TOS  m  široký, 
z  opuky.  V  hořejších  čtyřech  čtvrtinách  nápis:  ;§lDuniímj  Vň\\\  'fíafaEÍ 
Hoiimiqkij  někbi  |  Pvícbnih  iia  Eibni  lu  lívKÍui  po  nalc?c:  |  ni  ;§"  Biltje 
ICEÍa  1598.  I  5a  nim  Haícrňua  bqtra  gcljo  ioe  |  Qljtiiuich  prinni  polím 
XBÍa  1608.  I  BapoFIebi)  Boroía  B}an|dka  gEÍjD  ide  ar?íiiii-;  |  tch  po  l^lcbHi 
BnncbiiE  lEta  1(512.  |  JK  íak  .Oíeeí  IKaíha  a  bcíEra  íĚdi  biuuu  a  1  ^eí  jiiuoíi)  Irie 
tíaínc  rpaíiiÍEÍiIitc  boho:  |  nalt  (LEla  iiEgid)  ^^lauqE  íuío  m  prarfm  !  ^eiuě  podjo- 
mana  m  panu  obpocíimagi  |  a  iheÍeIeIio  ob  inrtiin)iÍT  iinhrnlTcni  |  ocjEkamagi  | 
Bjaijafs  26  Hap.  |  IiHipuinautt  mutuů  ímoiů  tĚIa  nuima  |  ma  mlíanau  kbi;? 
bils  BofpobiiTE  prncpjííE  |  a  próJiEunuitE  iMujinaíElE  ]?rad)u  íEobialT  ^ÍEfEk 
\  Kalabčí).  V  nejdolejší  čtvrtině  v  kruhovém  poli  znak,  jehož  štítem  táhne 
se  napříč  břevno  s  kozorožcem  na  poskoku.  Nejníže  po  obou  stranách 
znaku  čísla  letopočtu  1615.   (Viz  obr.  309.) 


Obr.  309.  Prosek.  Znak  na  náhrobniku  č. 


3.  před  vchodem  do  síňce  na  zemi  ze  šedého  mramoru,  58  cm  šir., 
93  cm  dlouhý,  beze  všech  ozdob;  na  něm  nápis: 

I:  M:I: 
TVTO  POCHOWANA  LE  |  Žl  ANNA  LVDMILA  P  :  WAC  |  LAWA  .  HINKA 
MOHELTA  HEG  [TMANA  LIBENSKIHO  A  MIESST.  |  STA  :  M  :  P  :  A  P  :  ANNI 
POLEXINI  I  MANŽELKI  GEHO  DCEPvA  |  PVL  10  L  :  STARZI  KTERÁ  DNE 
12  VNORA  L:  P:  1681  :  W  PANV  VS  |  NVLA  RADOSTNÉHO  ZMRT  |  WICH 
WSTANI  OCZEKA  |  WAGE. 

V  sakristii  dva  vkusné    rámcerokokové. 

Ve  staré  sakristii  renaissanční  truhla  z  předu  na  kapličkové 
výklenky  dělená  a  vykládaná;  kování  její  jest  vsekanými  ornamenty  ozdo- 
beno. Stol.  XVII.   Valně  poškozena. 

Mešní  roucha: 

1.  ze  zeleného  aksamitu,  pokrytého  vkusným  vhloubeným  ornamentem, 
skládajícím  se  z  větvic  končících  se  renaissančně  stiHsovaným  granátovým 
jablkem  (viz  obr.  310). 

2.  střed  jest  úsřižek  nějakého  čalounu  hedvábím  na  straminu  vyšitého ; 
na  zadní  straně  spatřuje  se    tu  kus  výjevu,    kterak   sv.   Václav  lisuje  víno, 


291 

dole  strom  s  ptáky  a  nahoře  ratolesti  vinného  kmene;  na  straně  přední 
sv.  Václav  v  královském  hávu;  před  ním  se  koří  jiný  král.  Neumělá  i)ráce 
z  doby  rokokové. 

3.  císařovnou  Marií  Teresií  r.  1770  darované  (celý  mešní  apparat). 
Na  modré,  hladké  látce  pestré  kytice  se  stuhami;  květy  provedeny  prací 
applikační.  Vzadu  na  kasuli  ve  kvítku: 

M   T 
1770. 
Zvonice    opodál    kostela    na  hřbitově,    v  podobě  čtyřboké  kai)lice 
barokní  na  zvýšeném  soklu  (viz  obr.  311).   Nároží  ozdobena  jsou   hladkými 


Obr.  310.  Prosek.  Vzorek  látky  na  mešním  rouchu. 


lisenami.  V  každém  boku  veliké  okno  půlkruhem  překlenuté  s  pěknou 
štukovou  obrubou  a  římsou  nahoře.  Nízká  stanová  prejzová  střecha  má 
na  všech  čtyřech  stranách  po  velikém,  barokně  sformovaném  vikýři. 

Zvony: 

1.  104  m  v  průměru,  091  vi  vysoký,  Diepoltem  přelitý.  Ornamentika 
hrubě  odlita  se  starého  Schunfeldova  zvonu.*)  Nahoře  řada  vztýčených 
akanthových  listů ;  pod  tím  vlys  s  rozvilinovým  ornamentem,  do  něhož 
orel  s  rozpjatými  křídly  vkomponován.     Při  dolejším  (jkraji  opět  pás  roz- 


*)  Dle  zápisu  na  desce  zdejší  matriky  měl  původní  zvon  tento  nápis:  >Zvon  tento 
udělán  pro  potřebu  a  ku  poctivosti  všech  osadních  k  kostelu  sv.  Václava  na  Prosík 
přináležejících  skrze  skutečné  přičinění  ctihodného  kněze  Havla  Mělnického  na  ten  čas 
kazatele  slova  Božího  a  faráře  na  Prosíku,  kterýžto  kšaftem  svým  z  lásky  k  tomu  dílu 
na  pomoc  odkázal,  a  nákladem  Jana  Stříškovského  z  Stříšková,  Ambrože  Šafránka 
a  Jana  Rychtáře  z  Kobylis  a  Václava  z  Vyhnanova  z  Vysočan,  též  jiných  osadních. 
Stalo  se  skrze  zvonaře  Brikcího  z  Cinberku  v  Novém  Městě  Pražském  léta  1572. «  Již 
r.  1702  pukl  a  byl  r.  1704  Schonfeldtem  přelit. 

19* 


292 


vilinového  ornamentu,  v  němž  okřídlení  geniové.  Na  plášti  kartuška  Schon- 
feldova,  pod  níž  20  cm  vysoké  reliéfy  sv.  Zikmunda  a  sv.  Václava,  mezi 
nimiž  letočetný  nápis  (1704): 

sWatY  WaCLaWe 

A 

sWatY  zYgMVnDe 

PATRONI  NASSY 
PROSTE     ZA    NÁS. 

2.  0-91   ;//  v  průměru,  086  m  vysoký  (z  r.  1769).   Na  uchách  ženské 

masky.  Při  koruně  nápisová  páska, 
pod  ní  rokokový  ornament  v  po- 
době zprohýbané  opakující  se  kar- 
tuše,  na  níž  střídavě  Boží  oko  a 
svislá  ratolest  se  květy.  V  nápisové 
pásce  :      FRANCISCVS      ANTONIVS 


Obr.  311.  Prosek.  Zvonice. 


Obr.  312.   Prosek.  Pieta. 


FRANCK  ME  FVDIT  PRAGAE.  Na  plášti  drobné  reliéfy  sv.  Michaela 
a  sv.  Václava ;  pod  nimi  nápis : 

s.  MIChaLe  s.  WaCLaWe  proste  boha  za  nassI  WLast 
CzeskaV  bI  WLastenCzI  gegI  skrse  prosbI  Wasse  VzILI 
staLIho  pokoge. 

Na  protilehlé  straně  pláště : 

tIto  DWa  postannI  zWonI  obIetoWaLa  :;  panVbohV  WIerna 
pannI  b.  r.  h.  ze  sWI  II  sobIe  oD  boha  pozehnanI  praCze 
K  WIeCzI  II  CzTi  A  ChWaLe  bozI  k  s.  WaCLaWV  na  l|  prosIk. 

Dole  zkratka :  Z.  Z.  D.  H.  I.  W.  F.  v.  F.  PRIMÁTOR  (t.  j. :  Zu  Zeiten 
des  Herrn  Johann  Wenzl  Friedrich  von  Friedenberg  Primátor). 


293 


Při  dtjlcj.ším  kraji  vztýčené  stilisované  listy  a  při  nich  jahůdkové 
hrozníčky. 

3.  0"715  1)1  v  iJiLiničru,  0'7()  ni  vysoký.  Ucha  v  podobě  hUiv  hchiiami 
pokrytých.  Při  koruně  nápisová  páska :  FRANCISCVS  ANTONIVS  FRANCK 
ME  FVDIT  PRAGAE,  a  při  ní  stiHsovaný  rozvihnový  ornament.  Na  plášti 
drobný  reliéf  sv.  Barbory.  Pod  ním  nápis:  SWaTA  PANNO  BARBORO 
MVCZEDLnÍCzE  KRIsTA  GEZISSE  PROSSIS  za  NAS.  Na  protilehlé 
straně    reliéfy    sv.  Jana    a    Pavla;    pod    nimi:     LaTERALES  CaMPANAE 

fVsae  II    sVb  Ioanne  roCho  CrVnzeL  |I  paroCho  hI(X'e  pro. 

SICeNSI.  Při  dolejším  okraji  opakuje  se 
hořejší  ornament,  ale  zdrobnčlý;  v  předu 
vložen  mezi  něj  otisk  medaile  s  reliéfem  sv. 
Antonína  Pad. 

Při  cestě  z  Prahy  před  osadou  na  hra- 
nolovém sloupu  velmi  dobře  z  kamene  tesaná 
»PIETÁ«  barokní  (viz  obr.  312). 

U  okresní  silnice  pod  obcí  zajímavá 
»BOŽÍ  MUKA«  z  prvé  polovice  XVII.  stol. 
Na  hranolovém,  nárožními  lisenami  a  slepými 
arkádami  ozdobeném  vysokém  podstavci 
uprostřed  hladký,  nahoře  prsténcem  obe- 
pjatý  sloup,  nesoucí  hranolovou  kapličku 
s  výklenkem  (viz  obr.  313). 

Přeboje  (Předboj). 

v.  Honejsek.  Z  dějin  nepatrné  části  vesnice  1.  10! . 


V  místech  zvaných  ;>na  Bezdězích « 
u  nádraží  Kojetického  hroby  se  skrčenými 
kostrami.  Pam.  arch.  XV.,  401 — 403. 


Obr.  313.  Prosek.  Boži  muka. 


TVRZISTE  »na  parkaně^  zvané,  na  jihozápadním  kraji  vesnice; 
plochá,  topoly  kolkolem  posázená  prostora  se  tří  stran  vodou  obklopená. 
Tvrziště  má  podobu  nepravidelného  čtverce:  strana  severní  měří  22  ;//, 
východní,  západní  a  jižní  po  25  m.  Na  jižní  straně  souvisí  tvrziště  s  pevnou 
zemí;  na  západě  jest  rybník  as  30  ;//  v  průměru  měřící,  jehož  6  ;//  široký 
výběžek  chrání  tvrziště  na  severu,  a  výběžek  5  vi  široký  na  stane  východní. 
Při  okrajích  nepatrné  stopy  zdí,  jež  kolmo  do  vody  spadají.  Do  hloubky 
pod  hladinu  vodní  měří  34  cm,  nad  vodou  cca  1  ///.  Zdivo  skládá  se 
z  kamene  lámaného  (z  části  černý  křemenec,  z  části  pískovec),  maltou 
spojovaného. 


294 


Přemyšlení. 


Rozsáhlá  osada  praehistorická.  Srvn.  Pam.  arch.  XII.,  44.  Pohřebiště  se  skrče- 
nými kostrami.  Pam.  arch.  XVIII.  (1898),  34.  Nalezeny  tu  nástroje  kamenné,  mlaty 
a  sekyry,  bronzový  nožík,  kruhy  z  dutých  polokoulí  a  p.  Pam.  arch.  XII.,  122,  419, 
4.53  a  470.  Popelovité  jámy.  Pam.  arch.  XIV.,  517.  V  nich  nalezeny:  střepy  nádob, 
bronzový  srp,  paistav,  jehlice,  zlomky  spon,  náramky,  udice,  korále,  kamenné  mlaty, 
kostěná  sídla.  Katalog  retrosp.  výstavy  str.  4,  čís.  54 — 56  a  57.  R.  1893  objeven  v  ci- 
helně dvojitý  hrob.  Pam.  arch.  XVI.,  360 — 362.  O  kulturních  vrstvách  a  jamách  zdejších 

viz  Pam.  arch.  XVIII.,  34 — 40.  Srov.  Verhandlungen  der 
Berliner  anthropolog.  Gesellschaft  1878,  str.  369.  Snajdr, 
o.  c.  58. 

O  zříceninách  zde  se  nalézavších"píše  Schaller  r.  1788: 
>.  .  .  mit  einem  verfallenen  Schlosse,  darinn  noch  heut  zu 
Tage  ein    nach    gothischer    Art    gewolbtes  Gemách  anzu- 

treffen   ist«    (Topographie  X.,    267).    Fr.  A.  Heber,  »Pře- 

I      <^&  mislin*  v  »Bohmens  Burgen*  I.,  č.  28. 

*    —  SOCHA    SV.  VÁCLAVA.    Na    hranolo- 

vém  trnoži  vysoký,  štíhlý,  hladký  sloup  s  korint- 
skou hlavicí,  na  níž  stojí  kamenná  socha  sv.  Václava. 
Pěkná  práce  z  druhé  pol.  XVII.  stol.  (Obr.  314.) 
R.  1900  přenesena  byla  do  Klecan  a  postavena 
před  kostelem. 


Radonice. 


o    praehistorickém    pohřebišti    viz    zprávu    V.  Hejtmánka 
v  Pam.  arch    XIII.,  284—285.  Kneidl,  o.  c.  448. 


Obr.  314.  Přemyšleni.  Socha 
sv.  Václava. 


Rudeč. 


Heber,  o.  c.  VI.,  5U4 ;  Prášek,  o.  c.  131  —  133. 

Bývalá   TVRZ  na  okrouhlé  výspě  při   břehu 

labském.    Nepatné    zbytky   její    bylo    viděti   ještě 

v  letech  čtyřicátých  minulého  století.    Stávala  na 

prázdném    prostranství    uprostřed    nynější  dědiny. 

V  polozřícených  budovách  sousedícího  statku  možno  spatřovati  zbytky  její 

umělecky  ovšein  zcela  nevýznamné,  dodnes  ještě  se  zachovavší. 

Stával  tu  též  již  od  XíV.  stol.  MOST,  jenž  zanikl  beze  stopy  v  do- 
bách pozdějších. 

Satalice. 

Schaller  X.,  250. 

MEŠNÍ    KAPLE    SV.    ANNY    barokní,    z    prvé    polovice    XVIII. 
stol.  Obdélníkové  staveníčko,  osvětlené  s  obou  stran  (po  páru)  obdélníko- 


295 

vými,  scíTmentovitě  zaklenutými  okny.  Průčelí  jest  v  půdorysu  v  před 
málo  prohnuto,  po  stranách  pilastry  s  římsovými  hlavicemi  a  nahoře 
profilovanou  širokou  rovnou  římsou  ozdobeno.  Nad  průčelím  nizounká 
hranolová  vížka,  zděná,  s  malou  cibulovitou  bání;  po  stranách  průčelí 
při  rozích  kamenné  barokní  vásy.  Na  místě  presbytáře  polokruhové  apsi- 
dovité  zakončení.  Strop  plochý  prkenný.  Stěny  uvnitř  rozčleněny  třemi 
páry  prostých  pilastříků.    V  pozadí   prkenná  dobrá  kruchta. 

Oltáři  k  ozdobený  střídmými  rozvilinovými  řezbami  a  zcela  ne- 
významným oltářem,  neskytá  nic  pozoruhodného. 

Na  vížce  dva  drobné  zvonky;  větší  (z  r.  1741.)  ozdoben  jest 
dvěma  hrubě  odlitými  reliéfy  světců,  barokními  festonky,  letopočtem  a 
písmenami  G   •  F   •  A  •  Z   •  DE  :  CH  : ;  druhý  hrubý,  novější,   bez  ozdob. 

Skorkov. 

Schallcr  X.,  314;    Sommcr  XII.,  269;    Prášek,  o.  c.  114 ;    Kneidl  4.')2. 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  JANA  KŘTITELE  (ve  XIV.  století 

farní).  Orientovaná  drobná  stavba  (půdorys  na  obr.  315),  presbytář  a  část 
lodi  ze  starého  kostela  přechodního,  západní  část  s  průčelím  z  konce 
XVIII.  stol. 

Presbytář  téměř  čtvercový  (3'98  m  sir.,  4'5  m  dlouhý,  4'5  m  vys.) 
do  kříže  zaklenutý.  Klenba  jest  kamenná.  Žebra  26  cm  vysedající  jsou 
20  cm  široká;  hrany  jejich  jsou  velmi  silně  sříznuty  a  mělounce  žlábko- 
vány. V  koutech  za  oltářem  jsou  1'05  ;//  nad  njnější  podlahou  osazena 
na  polygonálních  konsolách,  jež  mají  nahoře  tvar  hranolu,  dole  v  jehlancc 
sříznutého.  Svorník  hladký. 

Za  oltářem  původní  okno  16  cm  šir.,  i'l2  m  vys.  Jsou  to  vlastně 
dvě  úzká,  nahoře  neúplným  hrotitým  trojlistem  zakončená  okénka  vedle 
sebe,  a  mezi  hroty  jejich  nahoře  malé  okénko  kruhové.  Spaleta  jest  pře- 
klenuta stlačeným  segmentem  (viz  obr.  316).  *)  Druhé  původní  okno 
(o  jediném  jen  dvojnosu)  patrno  dosud  ve  stěně  jižní. 

Triumfální  oblouk  (rozpjetí  345  ;/?,  výška  3'72  w)  je  půlkruhový 
a  má  do  lodi  pravoúhlý  ústupek;  dole  spočívá  na  55  c?n  vysokém  trnoži, 
jenž  na  hořejší  sříznuté  hraně  jest  žlábkován. 

Loď  obdélníková,  1'25  m  šir.,  8'61  ///  vys.,  nic  pozoruhodného  ne- 
vykazující. Okna  jsou  obdélníková,  nahoře  půlkruhem  uzavřená  Strop 
plochý. 

Zevně  jsou  stěny  liscnami  dělené.   Na  střeše  vížka  plechem  obitá. 

V  presbytáři  barokní  oltářík:  akanthové  rozviliny  rámcují  soudobý 
obraz  sv.  Jana  kazícího  zástupu  na  poušti.  V  rozvilinách  drobné  oválové 
medaillonky  s  obrázky  světců.  Pod  obrazem  na  desce  nápis: 


*)  Kamenné  (pískovcové)  pažení  ve  zdivu  osazeno  lícem  do  vnitř  kostela. 


296 

Ccnío  I^Itar?  iicrt  unjíbini|En  ke  rííi  a  rfjroalc  I^crajbtlnc  íEnigiqe 
Bonj  Bobiuíhii  Boiij  H}aviac  [  ]?ainn)  a  :^iuaící)o  Tíana  Tířiíiítlc  l^aklabrm 
Projcnchn  a  5>tatccíiuM)o  Hijíirjc  ]?ana  Palíljajara  ]  l?íícufclbu  (i\  B).  (£]\).  \ 
Panlírai  Braníicgrkcí;o  a  PqEroiiifhEljo  boliqe  jariaunjlcíjo  ftbríljímtlíra 
a  Hrojřm;  pani  Poroíi;  rounn;  Balanluiun)  inilijdi  |  IBaníchim  h  miccniij 
Pamaínt.  3a  biuÍTOWEulíuii  tCítiljobncíio  Bnicjc  pana  ICcopolba  pola  |fa- 
raqe  Pqcbmicrjijcílicljo.  |  líabu-jc  Roibialomrkcljn  lu  Xdu  1704  buc  20  HOaij. 

Zvonice  opodál  kostela,  hranolová,  s  dvěma  renaissančními  okny 
v  každém  boku,  cibulovitou  bání  přikrytá.  Stěny  jsou  lisenami  děleny  na 
dvě  obdélná  pole.  Nahoře  býval  letopočet   1698. 


Obr.  315.  Skorkov.  Půdorys  ko.stela. 


Obr.  316.  Skorkov.  Okénko  v  kostele. 


Zvony: 

1.  0'95  m  prům.  i  výška.  Ucha  karyatydová.  Nahoře  kolkolem  nápis 
(v  něm  jako  dělítko  ruka):  »SWITEZIL  LEW  Z  POKOLENÍ  IVDA  lEŽISS 
NAZARETSKI  KRÁL  ZIDOWSKI  +  VTIKEGTE  STRANÍ  PROTIWNE.< 
Nápis  tento  jest  olemován  nahoře  velmi  sličným  ornamentem  rostlinným, 
dole  pak  vlysem  skládaným  z  karyatid,  z  nichž  místo  nohou  rozbíhají  se 
voluty  vybíhající  v  dračí  hlavy.  Na  plášti  orámovaný  nápis:  ZA  SSTIAST- 
NEHO  PANOWANI  i  ClSARZE  A  KRÁLE  LEOPOLDA  |  Z  NAKLADV  ZA- 
DUSSI  SKORKOW  |  SKEHO  SLIT  GEST  ZWON  TEN  |  TO  LÉTA  PANIE 
1692.  Na  protilehlé  straně  císařský  znak. 

2.  0'58  7n  prům.  i  vys.,  výzdobou  podobající  se  zvonu  č.  1.,  patrně 
od  téhož  zvonaře,  nepochybně  Jatta  Pricqueye  (srvn.  Bareš,  Zvonaři  a  kon- 
váři  Mladobolesl.  si.  65. — 66.).  Ucha  karyatydová.  Nahoře  vavřínový  ple- 
tenec.  Nápis  (v  němž  jakožto  dělítko  vyskytuje  se  ruka):  »Z  NAKLADV 
OSADNÍKY W  PRZI  ZADVSSI  SKORKOWSKIM  SLIT  GEST  ZWON  TENTO.* 
Na  plášti :   V  MLADÉ  BOLESLAWI  LÉTA  PANIE  1692  BOŽE  +  lEZISSI  + 


297 


MARIA 

Křtitele, 

3. 


+   RAČTE    BIT    SWIETA    OCHRANA.     Na  plášti    reliéfy  sv.  Jana 
Floriana,  Václava  a  Vojtčcha. 

075  m  v  prum.,    Oófi  ;//  vys.     Na   uchách  šklebící  se  masky.    Při 

koruně  v  pčknčm    bohatém 


C 


O: 


HI7X 


Obr.  317    Sluhy.   Půdorys   kostel.-!. 


páskovém  pletivu  nápis:  GOS 
mích  NICOLAVS  LÓW  IN 
PRAG  ANNO  1658.  Jinak 
zcela  hladký. 

Při  hospodské  budově 
staré  rozsáhlé  sklepy 
vinné  ve  skalnatém  břehu 
Jizery  vyhloubené. 


Sluhy. 


Schaller  X.,  253;  Sommer  XII.,  :il3;  Prášek,  o.  c.  154  —  156;  Kncidl  456. 

TVRZ    zašla  ve  válce   třicetileté  a  byla  roku   1658  již  úplně  v  roz- 
valinách.  Na  jejím  místě  vystavěna  roku   1780  sýpka. 

FARNÍ   KOSTEL    SV.  VOJTĚCHA, '  stavba  původně  -otická, 

barokně  upravená,  posléze  r.   1899  renovovaná.  (Viz  půdorys  na  obr.  317. 
a  pohled  vnější  na  obr.  318.) 

Zevnějšek  prostý ;  pro- 
filovaná římsa  podstřešní  jest 
nad  okny  prohnuta. 

V  předu  nízká  čtyř- 
boká  věž ;  štítové  vyzdívky 
jdou  v  průčelí  ke  zdivu  věže. 

Presbytář  7w/  dl., 
5*48  m  šir.,    třemi    stranami 

osmiúhelníka  zakončený, 
v  rozích  opěrnými  pilíři  opa- 
třený. Klenba  valená.  Okna 
jednak  obdélníková,  segmen- 
tem překlenutá,  jednak  elli- 
ptická. 

Vítězný  oblouk 
segmentový,  na  obou  stra- 
nách sříznutý  tak,  že  profil 
jeví  část  osmibokého  hranolu. 

Loď  10-95  VI  dl.,  78  >n  šir.,  dvěma  okny  v  bocích  osvětlená,  z  prken 
imitovanou  valenou  klenbou  opatřená. 

Oltář    nový.    Nad    ním    veliký    barokní    rámec    v  němž    obraz    sv. 
Vojtěcha,  z  kostela  Vintířovského  (Winternitz)  u  Žatce  sem  přenesený 


Obr.  318.  Sluhy.  Kostel  sv.  Vojtěcha. 


298 


mmmif 


>-  ^ 


'■^s,,*-^  _  "■     __^V^- 


V 


a  Skřetovi  připisovaný.  Jest  to  práce  Jana  Jiřího  Heintsche.  Světec 
v  ornáte  biskupském  s  mitrou  na  hlavě ;  v  levici  drží  berlu  biskupskou, 
pravicí  žehná.  Tvář  šedým  vousem  olemovaná  zdařile  jest  podána.  Nad 
světcem  vznášejí  se  andílci  držící  nad  hlavou  jeho  věnec;  výše  nad  hlavou 
andílci  hlavinky.  Dole  v  pravém  rohu  klečící  andílek  veslo  držící,  V  levo 
kanellovaný  sloup.  Pozadí  temné ;  v  něm  drobný,  nezřetelný  výjev.  Celkem 
shoduje    se    obraz    tento    co    do    komposice    a    některých   jednotlivostí    se 

Skřetovým  obrazem  sv.  Vojtěcha 
v  kostele  Týnském  v  Praze  (viz 
reprodukci  jeho  v  »Albu  Svato- 
vojtěšském*  1.  24).  Dle  tohoto 
obrazu  Skřetova  provedl  patrně 
Heintsch  svoji  malbu. 

Za  presbytářem  přistavěna 
šestiboká  sakristie. 

Náhrobní  kameny  do 
vnější  zdi  sakristie  zazděné: 

1.  1  m  šir.,  r89  ;;z  vys.  mra- 
morový, pěkně  tesaný.  Nápis  na 
kraji:  Bic  tbk  bieI  ے)rEn  unb 
(Ll)uiiruirciií)ř  Jraui  lí}ar  |  iia- 
retha  LDillíin  i]c[ioI]rnc  Birfdj- 
bcriicviii  Don  Biiniiisljau  ilí  in 
(ijoít  jeliglir^  cní|tí;af  |  fen  bcii  11. 
Jípvilis  fruř  Bmiliíícn  7  unb  8 
iil)r  I  .Hna  1618  got  ucrlciitc  iíjr 
cilte  friJlic^E  JRuffciiíeljung  jum 
(Einiiicn  TTcbeH  Jímen.  (Viz  vy- 
obrazení 319.) 

Uprostřed  v  obdélníkové 
kartuši  nápis:  2  íEimoíí)  4  |  'M} 
Iiab  eiiuMi  iiuícn  hampf  tu^íícmpfÍEÍ  | 
id)  Ijab  bcu  lauff  uollcnbct  \ú)  í;ab 
glau  1  bcn  iicíjalícn  íjiuforí  ilí  mir 
bniiiclinit  I  bic  krnit  ber  lUH-eríiíig- 
keií  lueldjc  mir  ber  [  í;err  am  3enem  íag  ber  iierecl;te  Ririjíer  |  iiebeu  mirbí 
ntrf){  mir,  aber  alleu  fonb  |  ern  aud;  alleu  bie  jcine  (Errríjeimnig  licb  íjaben. 
Nad  tím  dva  znaky:  v  jednom  orličí  hlava,  v  druhém  lev;  pod  nápisem 
rovněž  dva  znaky:  v  jednom  tři  rosetky,  ve  druhém  tři  kosočtverce;  na 
helmici  posledního  znaku  tři  ryby. 

2.  0-43  m  šir.,  OVS  m  vys.  Nápis  na  okraji:  l^eía  1599  pod;omaua| 
iielí  íuín  buierha  Bro^.  ]^ana  Karla  |  BoUana  \  Btlei^oroa  ge  |  ne  Barbora . . . 
Uprostřed  malá  postavička  oděná  rubáškem,  držící  květinu ;  u  nohou 
znak  s  kolmo  stojící  střelou. 


^^- 


Obr.  319.  Sluhy.  Náhrobník  č.  1. 


299 


Zvonice  na  návrší  u  hřbitova  ("zdúná,  hranolová). 

Zvony:   1.  0  79  m  šir.,  OTó  vi  vys.  Nápis:  LÉTA  MDXCVI  (1 
CTI  A  K  CHWALE  PANV  BOHV  OTCI  TENTO  ZWON  GEST  SLIT 
SYNV  MILEMV  I   DVCHV  SWATEMV.     Na  plášti   malý   krucifix   s   malými 
polovypLiklinami  na  stranách. 


596)  KE 
I  GEHO 


2.  0835  m  šir.,  063  /// 
vys.  Nahot^e  barokní  orna- 
menty. Na  plášti  dvě  polo- 
vypukliny  světců,  dále  nápis : 
A  1758  VBERGOSSEN  V.  I. 
DITTRCH  IN  PRAG  |  ZU 
EHREN  DES  H.  ADALBERTI 
WENCESLAI  ( VNDT  ANDEREN 
H.  LANDESPATRONEN  a  znak 
s  opisem :  COLLATOR  A  ■  1  • 
C-V-L-R-K-M-C- 
V  •    K  •    B  .    C   .  R  • 


Stránka. 

Prášek,  o.  a.  48 — 50. 

KMETCÍ  DVŮR  stá- 
val  v  místech  nynějších  čísel 
pop.  35,  36,  16  a  29.  Bývala 
to  výstavná  budova  z  počátku 
XVI.  stol.,  z  níž  se  jen  některé 
nepatrné  zbytky  zachovaly. 

Oblouk  brány  půlkru- 
hový nepravidelný. 

Hořejší  část  okenního 
o  s  t  ě  n  í  pozdně  gotického, 
velmi  ušlechtilé  formy,  jež 
v  rozích  mnohonásobně  se 
protínajícími  pruty  jest  ozdo- 
beno (viz  obr.  320).  Kamenná 
deska  nápisová,  nad  oknem 
tímto  se  nalézavší,  zazděna  jest 
nyní  ve  zdi  stodoly  (na  obraze 


K 


íí 


'■fíY" 


mi 


Obr.  320    Stránka.  OslCní  okna. 


Obr.  321.  Stránka.  Pažení  dveří. 


našem  umístěna  na  bývalé  svoje  místo).  Čte  se  na  ní:  "Ccta  boiiljn  H-Í^u^.wxw  | 
íiavínlT  íjofpobarj  |  íoho  qalu  ín;l  a  liíím  j  ila  maniicllia  i^hn  |  umcviicii 
lU  Kvijlía  ].^a'\  Nad  ostěním  samým  čte  se  dále:  a  uu^^^l•aIl  ^nn  iKiliii)  W. 
Po  stranách  hořejších  rohů  ostění  vytesána  písmena    >li^   a    -\<. 


300 


Dvéře  riO  ;// šir.,  2'14  ;// vys.  s  rovným  nadpražím,  bohatě  profilo- 
vané (viz  obr.  321),  přeneseny  byly  do  Brandýsa,  kdež  nyní  při  č.  p.  9  za 
vchod  zahradní  slouží. 


Strunkovice. 


Kne  i  dl,  o.  c.  211 
Zaniklá  tvrz  u  Velkých  Cakovic. 


Svémyslice. 


Schaller  X.,  298;    Sommer   XII.,  265;    Prášek,  o,  c.  178—180;    Kneidl  4í 


Obr.  322.  Svémyslice.  Kostel  sv.  Prokopa. 


FARNÍ  CHRÁM  SV.  PROKOPA  jíž  ve  stol.  XIV.  připomínaný. 
Na  místě  původního  kostela  vystavěn  byl  roku  1776  od  základu  kostel 
nynější.  Jest  to  prostá,  ale  úhledná  barokní  stavbička  se  čtvercovým  pre- 
sbytářem s  rohy  zaoblenými.  Celá  stavba  spočívá  na  trnoži  z  pískovcových 
kvádříků  zbudovaném.  Hrany  ozdobeny  lisenami.  Pod  střechou  obíhá  pro- 
filovaná římsa.  Průčelí  oživeno  jest  pilastry  s  římsovými  hlavicemi  a  nahoře 
zprohýbaným  barokním  štítem.  Nad  presbytářem  lucernovitý,  plechem  po- 
bitý sanktusník.  (Viz  pohled  vnější  na  obr.  322.) 

Presbytář  i  loď  klenuty  plackovou  klenbou,  pod  níž  obíhá  silně  vy- 
ložená profilovaná  římsa  podepřená  nárožními  pilastříky,  jež  mají  profilo- 
vané sokly  a  místo  hlavic  štítkové,  dole  zaokrouhlené  ozdoby  s  třemi 
kolmými  vyhlubeninami.    Okna  veliká  obdélníková,    půlkruhem  zakončená. 


301 


Z  nábytku  kostelního  vynikají  toliko  dva  boční  oltáříky  dosti  sličných 
forem  pozdně  renaissančních.  Oblé  sloupky  na  hranolových  trnožích  stojící 
a  korintskými  hlavicemi  opatf-ené  nesou  r(jvné  kládí  vybíhající  \)o  stranách 
v  segmentové  římsové  úseky.  Vedle  sloupku  táhnou  se  zevnč  bohaté  roz- 
viliny.  Uprostřed  sloupků  obraz  na  platné  ve  vkusné  řezaném  rámci.  Mezi 
hořejšími  segmentovými  úseky  zvedá  se  vysoký  obdélníkový,  řezbami  ozdo- 
bený nástavec  s  oválovým  obrazem  uprostřed.  (Viz  obr.  323.)  Oltáře  jsou 

bíle  natřeny,  sloupky,  rámce  a  řezby 
pozlaceny. 

Na  kartuši  v  akanthové  listy 
se  vyvíjející  v  predelle  oltářní  jsou 
nápisy;  na  prvním  oltáři  se  čte: 
»L(ita  liiHl  toito  ( HtarU  dala  matronn 
Ma<)daleue  Svoh  dova  Richiarzka  Simi- 
.sVcAa«,  na  druhém:  ^Lefa  J)J94  Tento 
oltarz  Wijzihri/zc.uiJ  Naldadem  Slo- 
wottneho  Mide  Wij/i/uia  Sicohodj 
n  Mandalernj  Manželky  geho  ke  rztí 
a  clucale   /Jo.í/.« 

Na  hlavním  oltáři  slušný,  ale 
přemalováním  pokažený  obraz  sva- 
tého Prokopa,  takto  signovaný: 
»Philippus  Leubner  Pinxit  Reichen- 
bergae  A**  1774.*  Sv.  Prokop  v  opat- 
ském  hávu  drží  na  řetěze  ďábla; 
vedle  jsou  andílkové  nesoucí  berlu. 
Nahoře  v  oblacích  poletující  andíl- 
kové. 

Na  stěně  presbytáře  visí  203  ;// 

vys.,   120;//  šir.  obstojný  obraz  na 

plátně     »S  v.     Rodina-,    z    konce 

XVII.    stol,    přemalováním  r.   1S77. 

(F.  L.  Duchoslav)  pokažený. 

Socha  P.  Marie    0-65  w  vys.,    z  lípového  dřeva,  líbezného    výrazu, 

s  oděným  dítkem  na  levém  lokti.   Dobrá  rcnaissanční  práce  z  konce  X\M. 

stol.  (Viz  obr.  324.) 

Křtitelnice  empirová,   téhož  tvaru  jako  čelákovická,  nevýznamná; 
nohy  vybíhají  v  ptačí  spáry,  na  kotlíku  jsou  dvě  lví  masky. 
Roucha  mešní: 

1.  na  novém  rouchu  zbytek  zeleného,  vstřihávaným  vzorkem  graná- 
tovým ozdobeného  aksamitu  ze  XIV.  stol. 

2.  z  aksamitu;  půda  žlutá  s  roztroušenými  fialově  červenými  větév- 
kami vybíhajícími  v  žalud  a  stylisovaný  dubový  list.  Zajímavý  textilní  vzor 
rcnaissanční.   (Viz  obr.  325.) 


Obr.  323.  Svémyslice.  Kostel.  Oltář  z  r.   1Ó91. 


302 


Opodál  kostela  stojí  nízká  hranolová  zvonice  tvarů  ještě  renais- 
sančních,  jejíž  přízemí  na  straně  k  cestě  obrácené  má  zazděný  renais- 
sančně  profilovaný  vchod,  a  bývalo,  jak  některé  stopy 
tomu  nasvědčují,  ozdobeno  sgraffitovou  rustikou. 
K  východnímu  boku  zvonice  přistavěno  polygonální 
schodiště  na  rozích  lisenami  ozdobené.  (Viz  obr.  322.) 

Zvony: 

1.  1'11  m  v  prům.,  1"06  m  vys.  Na  uchách  imitace 
nýtu.  Při  koruně  nápis  o  třech  řádcích,  jež  od  sebe 
prut}'  lístky  ovinutými  jsou  odděleny:  Nápis  zní: 
©  ANNO  DOMINI  MILESIMO  Q  VINGENTESIMO  QVA- 
DRAGESIMO  NONO  ©  ISTA  CAMPANA  CONFLATA  || 
AD  LAVDEM  DEI  OMNIPOTENTIS  ET  BEATISSIME 
MARIE  VIRGINIS  ET  OMNIBVS  SANCTIS  ET  ©  || 
SANCTI  PROCOPI  ABBATE  PER  ME  MAGISTRVM 
STANISLAVM  ČIVEM  NOVE  CIVITATE  PRAGENSI  ©. 
Na  plášti  obhroublé  reliéfy  sv.  Prokopa  a  Madonny 
s  Ježíškem. 

2.  0'96  m  prům.,  0"92  m  vys.  Na  uchách  páskový 
ornament.  Při  koruně  věnec  kartušových  ozdob,  mezi 
nimiž  vždy  lví  tvář ;  pod  tím  svislé  akanthové  listy. 
Na  plášti  v  obdélném  rámci,  jenž  skládá  se  z  pentli- 
čkového vlysu  a  uprostřed  stran  okřídlenými  andílčími 

hlavinkami  jest  ozdoben,  nalézá  se  tento  nápis: 

Letha   1630    Slyt     Gest 
ZwoN    Tento    [    ke    Czti    a 

K  CHWALE  PANV  BOHV  WSSE- 
MO;]  HAVCZYMV  BLAHOSLAWENE 
PANNIE    MARIGY    1    WSSEM     BO- 

ZYM     Swatym    K    zadvssy    a 

K  ŽALO  I  ZIENI  SO  PROKOPA  DO 
WSY   SWEMYSLYCZ.  \  ODE    MNIE 

Thomasse  Frycze  ZWONARZE 

MlE  I  SSTIENINA    MIESTA    RAVD- 

NiczE  NAD  Labem  za  |  Star- 
ssych  Kostelníky  Adama 
Stvchlyka  i  zelencze  Wa- 
czlawa  kvnstata  z  swemyslycz. 


Obr.  324.  Svémyslice.  Koste 
Soška  Rladonnv. 


Obr.  325.  Svémyslice.  Vzorek  látky  na  mešním 
rouchu. 


Pod    nápisem    reliéf  sv.  Prokopa  a  okřídlené  postavy  sv.  evangelistů 
se  symboly.  Na  protilehlé  straně  nápis: 


303 

Krystvs  Pan  Vmrzel  Wstal  zmrtwych  Pro 

(Uprostřed 

PRO  HRZYCHY  ^     .^   ,  OSPRAWEDLNÍENI 

krucifix.) 

NASSE  NASSE. 

Pod  krucifixem  orámovaný  nápis : 

ŽALM:   XCV 
ZPIWEGTE  PANV  PISEN  NOWAV  :  ZPIV/EG* 
TE   PANV   WSSECZKA   ZEMIE  .  ZPIWEGTE 
PANV   DOBRORZECZTE   GMENV   GEHO   ZW1E-- 

STVGTE  Den  Ode  dne  Spaseni  Geho. 

Při    dolejším    okraji    reliéfy    hrajících  a  zpívíijících    dětí    (vždy    po  čtyřech 
proti  sobě). 

3.    0'68  ;//    průměr    i    výška,    od    téhož    mistra.     Nahoře    pentlicový 
ornament,  pod  ním  řada  akanthových  listů  a  orámovaný  nápis : 

Zalm  xciv 

PODTE  WESELME  se  HOSPO^ 
DINV  .  RADOSTNIE    ZPIWEGME 

BOHV  Spasitely  Nassemv. 
Pod  tím  drobný  reliéf  sedící  Madonny  s  Ježíškem,  před  nímž  klečí  sv.  Jan. 
Na  protilehlé  straně  nápis: 

Slyt  Gest  od  Tomasse 
Frycze  Zwonarze  W  mie= 
STiE  Ravdniczy  Nad  La- 
bem LETHA  -  1630  - 

Při  dolejší  obrubě  řada   akanthových   listů. 

Kalich  0'225  7«  vys.,  stříbrný,  zlacený.   Noha  ozdobena  obhroublým 

barokním  ornamentem.  Na  pateně  vyryto:   lllmus  Dnus  Ladislaus  De  Szent 

Ivany  Incliti  Reg.  Jor-Esterhdziani  Colonellus  et   Commendans  jieri  fecit  Anno 

17ř)3.  Die  13.  Jidij  Egrae. 

Svépravice. 

Na  konci  vesnice  směrem  ke  Xaverovu  polozřícená  vrata  nádvorní, 
z  kamene  v  půlkruh  klenutá,  ozdobená  na  vnější  straně  hojným  renais- 
sančním  rýsováním  na  omítce  (motivy  rostlinného  ornamentu).  Zcela  však 
pokaženo. 

Svrčovice  viz  Cvrčovice. 


304 


v 

Sestajovice. 


Schaller  X.,  227;  Sommer  XII.,  328;  Prášek  185—186;  Kneidl  473. 

3>Ve  Struhách*  směrem  k  Běchovicům  nalezen  úlomek  mlatu  kamenného  (chová 
se  ve  škole).  »U  jezírka«  na  mírném  svahu  nalezen  úlomek  pazourkového  nástroje. 

»V  soudném*,  západně  při  vsi  nalézá  se  rozsáhlé  pohřebiště  z  doby  prvokře- 
sťanské: kostry  zpříma  na  znaku  na  podloženém  prkně  ležící  uloženy  jsou  parallelně 
podle  sebe  v  mělkých  hrobcích  a  plochými  kameny  přikryty. 

TVRZ  zde  stávavší  zanikla  beze  stopy.  V  poloze  nynějšího  dvorce 
často  se  již  udeřilo  na  staré  hmotné  zdi  a  sklepem',  nepochybně  zbytky 
to  bývalé  tvrze. 

Na  návsi  na  oblém  sloupci  drobný  křížek  ze  XVII.  stol. 

Při  cestě  do  Jiren  pískovcová  barokní  socha  sv.  Isidora  v  životní 
velikosti  na  hranolovém  profilovaném  podstavci,  řemeslné  práce. 


Toušeň. 


Schaller  X.,  293;    Sommer  XII.,  264;    Heber  I.,  223;    Prášek,  o.  c.  50—54; 

Kneidl  481. 

Východně  při  osadě  mezi  silnicí  a  bývalým  řečištěm  labským  poloha  zvaná 
»N  a  hradištku«  jako  rozhlehlá  plochá  výspa  místy  až  30  w  nad  hladinu  řečiště  se 
vypínající;  zjištěno  tu  bývalé  hradiště.  Dosud  jest  znatelný  příkop,  jenž  polohu  tu  na 
dvé  rozděluje.  Nalezen  tu  zlomek  silné  tuhové  nádoby  typu  Vyšehradského,  střep 
s  ovaleným  krajem  a  různé  jiné  střepiny.  Pam    arch.  XV.  (1891),  368. 

V  cihelně  za  hřbitovem  popelovité  jámy.  Ibid.  402. 

U  Toušeně  nalezeno  r.  1873  bronzové  spínadlo.  Snajdr  o.  c.  28. 

TVRZ  ještě  v  XVI.  stol.  z  části  obydlená,  byla  nepochybně  teprve 
r.  1639  od  Švédů  zbořena.  Za  doby  Schallerovy  na  sklonku  stol.  XVIII. 
zbyly  z  ní  již  jen  »nepatrné«  stopy.  R.  1843  viděl  Heber  ještě  základní 
zdivo  a  příkopy.  Stávala  v  místech  nynější  zahrady  při  ville  č.  p.  87,  těsně 
při  břehu  Labském,  kdež  dosud  dobře  jest  patrno  okrouhlé  tvrziště  i  část 
příkopu  jej   obkličujícího. 

Na  téže  zahradě  tři  velmi  vkusné  barokní  vásy  zahradní  z  pískovce 
tesané  v  podobě  hojně  zprohýbaného  a  kalichovitě  vydutého  polygonál- 
ního  hranolu  a  čtvrtá  vás  a  empirová,  též  pískovcová,  jakož  i  dvě  drobné 
sošky  pískovcové,  rokokové  —  asi  Herakles  a  Aeskulap  v  podobě  dětské- 
Patrně  z  Prahy  sem  při  stavbě  villy  (1873)  přeneseno. 

V  těsném  sousedství  s  bývalou  tvrzí  zbytky  renaissančního  MLÝNA 
(nynější  č.  p.  30  a  31),  jehož  stěny  celé  byly  pokryty  obdélníkovým  (s  vklá- 
danými stínovými  kosočtverci)  rýsováním.  Nad  jedním  ze  vchodů  zazděna 
kamenná  koule  praková. 

DUM  č.  p.  40,  jednopatrový  (bývalý  zájezdní  hostinec),  bohatě  čle- 
něného půdorysu,  s  klenutým  vjezdem  do  dvora,  dřevěnou  pavlačí  a  silnými 


305 


opěráky  na  straně  východní,  zbudován  r.  1760.  Pii  všech  nárožích  Hscnové 
ozdoby,  jimž  jakož  i  vjezdu  dvornímu  dostalo  si-  po  v\hoíL;ní  r.  1810 
empirových  ozdob  (pletcncové  guirlandy,  korunované  znaky  řeznické  a  p.). 
R.   1901   nahrazena  mansardská  střecha  krytem  j)locliým. 

Při  tomto  domě  kamenný  KRIZ  vehni  vkusně  z  pískovec  vytesaný, 
c.  4;;/  vysoký:  na  čt\  řbokém,  hojně  zprohýbaném  scjklu  štíhlý  čt>řboký 
zužující  se  sloup  zakončený  pajonskou  hlavicí,  jenž  nese  drobný  kříž  (též 
z  kamene)  s  kamenným  droboučkým  korpusem.   Postavili  též  r.   1760. 


Obr.  326.  Trója.  Pohled  na  zámek. 

KAPLIČKA  SV.  FLORIÁNA  na  návsi,  drobná  (c.  2-5X3-5  w) 
valené  s  dvěma  výseky  nad  okénky  sklenutá,  opírá  se  o  zvonici  věžovitou, 
šindelovou,  lucernou  korunovanou  bání  přikrytou.  XVII.  století.  Zcela  ne- 
významno.  Z  vnitřního  zařízení  zmínky  zasluhuje  toliko  cínová  kropenka 
baňatá  s  í-ovitým  držadlem,  jehož  čepy  se  pohybují  ve  dvou  na  baňku 
naletovaných  pěkně  odlitých  andílcích  hlavičkách.  XVIII.  stol. 

KOSTELÍK  SV.  P^LORIANA  zbudován  r.  1888-9. 


Trója. 


Se  ha  Her   X.,  242;    Jul.  M.  Schottky    »Prag,   wie  es  war  und  wie  es  ist«    1832  II.. 

392—394;     Sommer    XIII.,    185;     A.    Balšánek,    »Zámek    Troja«    ve    »Svčtozoru« 

XXVIII.  (1893).  22  s  vyobrazeními  na  str.  20  a  21;  Jan  Ilerain  tamže  str.  34—35. 

Kolem  zámku  nalezeny  nádoby  a  bronzy.  Časopis  Českého  Musea  1842  a  1846. 
Roku  1869  nalezeno  na  vinici  »Černohouska«  5  popelnic  dvouuchých.  Na  vinici  »Lis« 
nalezl  Fr.  Patera  téhož  roku  popeliště.  Pam.  arch.  VIII.,  630.  Srvn.  Snajdr,  o.  c.  59. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Karlínský.  20 


306 


ZÁMEK  vystavěný  v  letech  1683 — 1695  nákladem  Václava  Vojtěcha 
hraběte  Šternberka.  Nádherná  stavba  barokní  (viz  pohled  na  obr.  326, 
půdorys  na  obr.  327). 

Půdorys  jeví  se  jako  obdélník  70  in  dlouhý  a  14'9  m  šir.,  k  němuž 
v  předu  při  koncích  přiléhají  dvě  čtvercová  křídla  10'6  m  široká  a  8"85  m 
v  před  vystupující. 

Střed  budovy,  jen  nepatrně  jako  risalit  v  půdorysu  v  šíři  25  w 
v  před  vystupující,  jest  dvoupatrový.  Průčelí  jeho  o  pěti  osách  rozčleněno 
jest  hladkými  pilastry  jdoucími  oběma  patry  a  zakončenými  hlavicemi 
složenými  ze  tří  akanthových  lupenů,  dvou  rohů  hojnosti  a  z  prohnutého 
uprostřed  osmipaprskovou  hvězdou  šternberskou  ozdobeného  abaku.  Na 
hlavicích  spočívá  nízká  attika  hladkými  lisenami  dělená  a  zubořezem  pod- 


"^ 


-^[T 


^  ^- 


O       Q 


Obr.  327.  Trója.  Půdorys  zámku. 


loženou  římsou  zakončená.  Okna  druhého  poschodí  jsou  obdélníková, 
prostým  profilovaným  ostěním  obložená ;  pod  každým  z  nich  jest  římsa 
při  obou  koncích  podložená  triglyfovitými  konsolkami,  mezi  nimiž  táhne 
se  volutová  výplň  štuková.  Okna  v  prvém  poschodí  jsou  rovněž  obdélní- 
ková ;  dvě  z  nich  jsou  nahoře  ozdobena  trojúhelníkovým,  dvě  segmentovým 
římsovým  štítkem. 

Uprostřed  prvého  poschodí  jest  ozdobný  portál  s  rovným  nad- 
pražím. Po  obou  stranách  stojí  oblý  polosloup  s  pilastrem  sdružený  a  po- 
krytý abakem,  jenž  jest  rohem  v  před  natočen.  Na  abacích  sloupků  těch 
spočívá  hranolový  nástavec  ozdobený  triglyfy.  Nejvýše  jest  římsa  po  stranách 
trojúhelníkově  zalomená  a  uprostřed  segmentovitě  mocně  v  před  vystupující 
a  mohutnou  konsolou,  nr  níž  hvězda  jest  vytesána,  podložená.  Na  této 
římse  mezi  válečnými  trofejemi  sedící  socha  Victorie,  jež  v  levici  vzhůru 
vztažené  meč  drží  a  pravicí  pochvy  mezi  trofejemi  se  chápe.  V  právo 
u  nohou  jejích  lev,  před  nímž  sedí  beránek.  V  nadpraží  vytesán  leto- 
počet 1695. 


307 

K  hlavnímu  tomuto  portálu  vede  velikolcpé  schodiště  před  prů- 
čelím vystavěné  (viz  na  obr.  328  pohled  z  předu  a  na  obr  329  pohled 
perspektivní).  Půdorys  jeho  tvoří  ellipsa,  jejíž  největší  průměr  měří  16"9  ;//. 
Ve  dvou  ramenech  táhnou  se  podél  ellipsovité  terrassy  schody  vzhůru.  Po 
obou  stranách  jsou  opatřeny  vkusnou  ballustradou.  Hranolové  vyzdívky, 
dělící  hallustradu  v  několik  oddílů,  ozdobeny  jsou  sochami.  Zevnější  ba- 
lustráda jest  nejníže  z  obou  stran  vstupu  ozdobena  rovněž  velikými  so- 
chami :  v  levo  socha  nahého  vousatého  muže,  držícího  na  pravé  ruce  nahé 
dítko,  jež  k  němu  se  tulí  (nepochybně  Seilenos  malého  Baccha  chovající); 
v  právo  socha  Baccha  v  podobě  bezvousého  jinocha,  ověnčeného  hrozny 
a  oděného  kozí  tygří;  u  jeho  nohou  spočívá  na  zemi  dětská  postavička 
s  otevřenými  ústy.  Na  ostatních  hranolových  vyzdívkách  zevnější  balu- 
strády busty  mužské  i  ženské  v  antických  krojích,  některé  s  helmami  na 
hlavách.  Vnitřní  balustráda  ozdobena  jest  nejvýše  před  hlavním  portálem 
v  právo  sochou  Joviše  metajícího  blesky,  v  levo  sochou  Athény  v  pose 
bojovné.  Na  balustrádě  od  sochy  Jovišovy  dolů  vedoucí  jsou  tyto  sedící 
sochy:  1.  Hefaistos  zbraně  kující  (u  jeho  nohou  přílba  a  děla),  2.  Po- 
seidon, jenž  oběma  rukama  trojzub  dolů  napřahuje,  3.  Hades  s  Cerberem 
u  nohou,  4.  Hcrakles  lví  kozí  oděný,  oběma  rukama  veliký  balvan  meta- 
jící, 5.  nejníže  v  klidné   pose  sedící   Venuše. 

Na  balustrádě  od  sochy  Athény  dolů  jdoucí  spatřujeme  tyto  sochy: 
1.  Apollo  s  velikým  kolem  v  rukou,  maje  u  nohou  lýru  a  toulec,  2.  Arés 
s  přilbou  na  hlavě,  3.  stařec  se  sukovitým  sochorem  v  ruce,  4.  bezvousý 
muž  kladivo  napřahující,  5.  nejníže  v  klidné  pose  sedící  Céres.  Nejvyšší  část 
schodiště,  na  němž  stojí  zmíněné  sochy  Jupitera  a  Athény,  upraveno  jest 
balkonovitě:  uprostřed  podpírá  ji  mohutná  konsola,  na  níž  vytesána  hlava 
Medusy,  a  po  stranách  nese  podstavce  balkonu  —  hranolové  a  triglyfy 
ozdobené  — -  postava  giganta,  zadržujícího  řítící  se, naň  balvany.  Na  dně 
kašny  dva  povalení  giganti  balvany  zasutí.  Celek  představuje  patrně 
gigantomachii.  Mezi  oběma  giganty  jest  arkáda  polokruhově  sklenutá,  nad 
ní  vlys  triglyfy  ozdobený;  v  metopách  jeho  vytesán  letopočet  1689.  Na 
záhybu  šatu  giganta  umístěného  pod  sochou  Athény  vytesáno  jméno 
sochaře:  »  6^.  Hcermawí;  na  balvanu,  na  němž  sedí  druhý  gigant,  vytesán 
letopočet  1685. 

Za  střední  arkádou  schodiště  jest  vchod  do  přízemí,  uzavřený  krásně 
kutou  mříží  (viz  obr.  330),  stavbě  soudobou. 

V  prodloužení  dvoupatrového  středu  táhnou  se  jednopatrové  trakty, 
z  nichž  při  rozích  vybíhají  v  před  křídla  rovněž  jednopatrová.  Fagada 
těchto  částí  zámecké  budovy  rozčleněna  jest  pilastry  s  jónskými  hlavicemi, 
pod  střechou  jest  táž  attika  a  zubořezem  podložená  římsa,  jako  na  bu- 
dově střední. 

Uprostřed  obou  boků  zámku  zvedají  se  hranolové  věže,  jejichž  ná- 
roží ozdobena  jsou  pilastry  s  hlavicemi  korintskými.  Střechy  jejich  mají 
tvar  Qízkých  jehlanu  a  jsou  kryty  prejzy. 

20* 


308 

Ve  vysokém  středu  budovy  nalézá  se  veliký  s  á  1  (22  35  m  dlouhý 
a  12  jn  šir.),  jenž  zaujímá  obě  poschodí  a  malbami  a  la  tempera  nád- 
herně jest  vyzdoben. 


Stěny  rozčleněny  jsou  malovanými  pilastry  v  dolejší  části  kanellova- 
nými,  s  korinthskými  hlavicemi.  Mezi  těmito  pilastry  jsou  na  stěnách  po- 
délných na  dvou  pilířích  středních  vymalovány  výklenky  se  sochami  císařů 
z  rodu  Habsburského  v  kroji  římských  imperatorů;  nad  nimi  kartuše  s  ná- 


309 


pisy  a  emblémy.     Na  obou    bočních    stěnách    jsou    malby  uspořádány  na 
způsob  velikých  gobelinuv  přes  architekturu  stčny  zavéšených. 
A.  Malby  na  sténě  severní: 


Obr.  329.  Trója.  Schodiště  zámku.  (Pohled  perspeaivni.) 


1.  socha   Rudolfa   I.;    nad    nim  v  kartuši  nápis:    RVDOLPHVS  I  AV- 

oo  co  ř\)  PO  '^ 

STRIACVS  ROM.   IMP.   POST  XXIX  AN   INTERREG  IMPERAVIT  AN  XVII. 
OBUT   A.   DMCCXCI; 


Obr.  330.  Tfoja.  Zámek.  Mříž  ve  schodišti. 


311 

2.  socha  Fridricha  IV.  s  podobným  nápisem; 

3.  nad  středním  vchodem  a  okny  namalovány  busty  jiných  císařů; 
pod  nimi  na  kartuších  příslušné  nápisy.  Kolem  těchto  bust  nápodobeny 
malbou  bohaté  štukové  rámce. 

B.  Malby  na  sténě  jižní : 

1.  socha    Ferdinanda   II.; 

2.  socha  Ferdinanda  III. ; 

3.  nad  okny  busty  jiných  císařů  (nad  dveřmi  Ferdinanda  I.)  s  pří- 
slušnými nápisy. 

C.  Nad  podélnými  těmito  stěnami  jsou  ony  části  klenby,  jež  spro- 
středkují  přechod  z  kolmých  stěn  k  plochému  středu,  ozdobeny  architek- 
tonickými malbami,  představujícími  galleriové  arkády,  z  nichž  různé  po- 
stavy přes  zábradlí  jako  z  oken  dolů  se  dívají. 

D.  Západní  strana  stropu  (viz  obr.  332).  Uprostřed  na  sluneční 
desce  emblém  nejsvětější  Trojice.  Pod  ním  na  oblacích  nesených 
okřídleným  lvem,  okřídleným  býkem,  orlem  a  anděly  stojí  papež  v  jedné 
ruce  trojitý  kříž,  v  druhé  kalich  s  ozářenou  hostií  držící ;  nad  jeho  hlavou 
drží  dva  andílkové  tiaru.  Pod  tím  v  pravém  rohu  v  oblacích  sv.  Petr 
a  Pavel,  v  levém  rohu  v  oblacích  stojící  císařovna  v  hermelínovém  plášti, 
jíž  andílek  korunu  na  hlavu  staví  a  jež  rukama  podporuje  jinou  kněžnu, 
ana  klečíc  dva  klíče  na  rukou  vzhůru  podává.  U  této  skupiny  dole  v  ob- 
lacích dva  andílci,  z  nichž  jeden  drží  znak  Habsburský  a  Uherský.  Upro- 
střed té  strany  archanděl  Michael  se  štítem  a  taseným  mečem  dolů  letící. 

E.  Část  klenby  mezi  stropem  a  západní  stěnou.  Malby  na  ní  jsou 
v  souvislosti  s  vylíčenou  malbou  nástropní.  V  arkádové  architektuře  zápas 
několika  oděnců  v  kroji  římském  s  Turky.  Sem  směřuje  archanděl  Michael 
na  stropě  namalovaný.  Několik  ozbrojených  andělů  jej  tu  předchází.  Z  vý- 
klenku, kde  zápas  zuří,  řítí  se  jeden  z  Turků  s  roztaženýma  rukama  dolů. 
Stín  jeho  padá  na  gobellin  na  stěně  západní  namalovaný. 

F.  Severní  část  stropu.  Skupina  vznášejících  se  andílků,  z  nichž  dva 
drží  v  rukou  sloupy,  kolem  nichž  vine  se  blánka  s  nápisem :  PLVS  VLTRA. 

G.  Jižní  část  stropu :  dva  andílci,  z  nichž  každý  drží  znak,  oba  pak 
společně  vlající  roušku  s  nápisem:  AVSTRIA  SEQVENTIS  ATTVLIT  GAU- 
DIA  RÉBUS  E   CONIVGIO   TÁLI. 

H.  Východní  část  stropu.  V  oblacích  anděly  nesených  sv.  Leojjold, 
nad  nímž  andělé  drží  pásku  s  nápisem:  S.  LEOPOLDVS  LVX  PROTEC- 
TOR  AVST.  V  rohu  král  Sobieský,  u  jehož  nohou  pokoření  Turci;  pod 
ním  v  oblacích  andílek  držící  polský  znak  a  pásku  s  nápisem:  INVICTA 
POLONIA  TRIVMPHANS.  V  druhém  rohu  evangelista  Marek  kleče  podává 
vzhůru  oběma  rukama  na  velikém  podnosu  klíče.  V  oblacích  pod  ním 
andílek  držící  otevřenou  knihu  s  nápisem:  »PAX  TIBI  MARCE  EVANGE- 
LISTA ME.« 

/.  Část  klenby  mezi  stropem  a  východní  stěnou.  Nejvýše  pod  stropem 
mezi  anděly  rakouský  orel,  jejž  malý  andílek  korunuje.    Pod  tím  drží  an- 


312 


děle  pásku  s  nápisem :  PRETIVM  NON  VILI  LABORIS.   V  malované  archi- 
tektuře sedí  ověnčený  imperator,  s  nímž  vojíni  po  válce  se  loučí. 


K.  Stěna  východní.  Malba  na  způsob  gobelínu,  představující  četnou 
družinu  z  lovu  se  vracející  v  rouších  antických.  Dole  uprostřed  stěny  krb 
nad  ním  sedící  postava  spravedlnosti ;  po  stranách  postavy  sedláků  s  polním 
nářadím.   Nad  postranními  vchody  andílci  držící  znak  uherský  a  český. 


313 


L.    Stěna  západní.     Hořejší    polovici  její  zaujímá  malba  imitující  ^o- 
belin  a  představující    triumfální  vjezd  císaře  Leopolda  I.  Císař  i  vojenská 


družina  jeho  oděni  kroji  římskými.  Nad  císařem  vznáší  se  anděl,  držící 
v  pravici  troubu,  na  níž  zavěšena  látka  s  nápisem:  -  POTENTISSIMO  TVR- 
CARVM  VICT.   DIVO   LEOPOLDO  L   ROMAN:  IMP  :   SEMP:AV:   AD   GLO- 


314 


RIOSAM  EXPVLSAE  E  HVNGARIA  OTTOMANICAE  TYRANNIDIS  ME- 
MORIAM  EXCELL  :  WENCESLAVS  ADALBERTVS  S  :  R  :  I :  COMES  DE 
STERNBERG  HAS  TROPHAEAS  ET  HVNC  TRIVMPHVM  FIERI  IVSSIT.* 


Obr.  333.  Trója.  Krb  ve  velkém  sále  zámeckém. 


Pod  tímto  obrazem  dole  uprostřed  stěny  mramorový  krb,  na  hořejším  ostění 
tesaným  dvojznakem  pod  společnou  korunou  ozdobený.  Nad  krbem  malba 
představující  Victorii,  ana  sedí  uprostřed  trofejí  válečných;  po  stranách 
postavy  spoutaných  Turků.  Otvor  krbu  zakryt  malbou  na  plátně,  před- 
stavující nalezení  IMojžíše  (viz  obr.  333).  S  obou  stran  krbu  dvéře,  nad 
nimiž  vymalováni  andílci  držící  znakové  kartuše. 

Malby  tyto  provedl  nizozemský  malíř  Abraham   Godin  v  letech   1688 

až  1692,  jak  nápis  v  jednom  rohu 
síně  umístěný  hlásá. 

Ostatní  pokoje  zámku,  k  nimž 
pojí  se  domácí  kaple  v  jihový- 
chodním křídle  umístěna,  ozdo- 
beny jsou  stuccem  a  malbami 
nástropními. 

V  kapli  nad  oltářem  ve 
vkusně  řezaném  rámci  barokním 
obraz  na  plátně  » Kristus  na  hoře 
Olivetské*.  Na  ostatních  stěnách 
rozměrné,  obstojně  malované  ole- 

Obr.  334.  Trója.  Hořejší  část  vchodu  do  konírny.  jové      obrazy      (»KrÍstUS    klcsá    pod 


315 


křížem*,  »Ecce  homo«,  »Bičování  Páně*  a  j.  Jsou  vesměs  sij^novány  jménem 
»EQVES  FRANC.   MARCHETTI  PING.   1690.* 

Pozoruhodná  jsou  i  rokoková  kamna  vkusné  formy. 

V  obou  věžích  zachovaly  se  dosti  dobře  malované  tabulové 
stropy,  na  nichž  namalovány  výjevy  mythologické  (>Ilelios  a  Aurora*} 
a  malby  ornamentální. 

Mezi  zámkem  a  Vltavou  prostírá  se  park ;  chřadni  zeď  a  vchody 
ozdobeny  byly  poprsími,  jež  jen  částečně  se  zachovala.  Poblíž  fronty  zá- 
mecké táhne  se  terrassa  zděná, 
na  níž  rozestaveny  jsou  ko- 
lossální  vásy  barokní,  pálené 
z  hlíny.  Práce  současná  se 
stavbou  zámku.  Většinou  jsou 
značně  již  porouchány ;  čtyři 
z  těchto  vás  uchovány  jsou 
v  umělecko-průmyslovém  mu- 
seu pražském. 

Také  vedlejší  stavení  zá- 
mecká jsou  nákladně  a  ozdobně 
stavěna.  Tak  zejména  ko- 
nírny v  nádvoří,  na  nichž 
se  vyskytuje  několikráte  leto- 
počet 1691.  Jest  to  rozsáhlá 
místnost  překlenutá  valenou  lu- 
nettovou  klenbou,  jež  ozdo- 
bena jest  malbami  mytholo- 
gickými; zvláště  zdařilé  jsou 
postavy  faunů  provedené  v  chi- 
aroscuro.  Vchod  polokruhově 
sklenutý  ozdoben  jest  pěkně 
kutým  světlíkem  a  dobře  te- 
sanou koňskou  hlavou  v  závěrním  klenáku  (viz  vyobrazení  334). 

KAPLE  SV.  KLÁRY  na  návrší  nad  zámkem  jednoduché  obdél- 
níkové   (6'9  m  šir.,  82  m  di.)    staveníčko,    nic    pozoruhodného    nevykazuji. 


Obr.  335.  Třeboratice.  Pohled  na  kostel. 


Třeboratice. 


Schaller  X.,  251;   Sommer  XII.,  253;  Lehner  v  .Methodu*  XVII.  (1891),  27; 
Frant.  Svěcený  »Třeboratice«  (1898). 

FARNÍ  KOSTEL  NANEBEVZETÍ  PANNY  MARIE,  jíž  ve 
XIV.  stol.  připomínaný.  Drobná  stavba  ranně  gotická,  zbarokisovaná  (viz 
pohled  na  obr.  335,  půdorys  na  obr.  336). 


316 


Presbytář  téměř  čtvercový,  4'89  ?//  dlouhý,  5  13  in  sir.,  do  kříže 
zaklenutý.  Žebra  165  cm  šir.,  21  cvi  vysedající,  mají  tvar  otupeného,  na 
obou  stranách  mélce  žlábkovaného  klínu.  Vystupují  neorganicky  z  konsol 
polygonálních,  vhloubenými  dvojnosými  kružbami  ozdobených,  a  sbíhají 
se  v  kruhovém  svorníku  ozdobeném  osmipaprskovou  hvězdou  (viz  obr.  337). 

Vítězný  oblouk  v  tupém  hrotu  jedva  znatelně  zalomený. 


Obr.  236.  Třeboratice.  Půdorys  kostela. 


Loď  1V26  111  dl.,  7"48  w  sir.,  plochým  stropem  krytá.  Okna  obdél- 
níková, nahoře  polokruhem  menšího  průměru  uzavřená. 

Před  průčelím  barokní  přístavek  trojhranným  štítem  zakončený, 
obsahující  sínec  a  kruchtu. 

Zevnějšek  úplně  prostý. 

Z  vnitřního  zařízení  zasluhuje  povšimnutí  toliko  obraz  na  hlavním 
oltáři  » Nanebevzetí  Panny  Marie «,  velmi  pěkně  komponovaný  a  v  kolo- 
ritu jemně  sladěný.  Velmi  dobrá  práce  druhé  polovice  XVIII.  století  rázu 
Raabova.  (Viz  obr.  338.) 


U',A 


Obr.  237.  Třeboratice.  Žebro,  konsola  a  svorník  v  kostele. 


Zvonice  poblíž  kostela  stojící,  zděná,  hranolová,  dvojitou  zvono- 
vitou  střechou  krytá. 

Zvony:  \.  60  cm  šir.,  A^  cm  vys.  Nahoře  mezi  dvěma  barokními 
ornamenty  nápisový  pás  se  slovy:  GOS  MÍCH  NICOLAVS  LÓW  IN  PRA- 
GER  SCHLOSS  ANNO  168S.  Na  plášti  na  jedné  straně  znal^,  na  druhé 
polovypuklina  sv.  Jana  Evang.  s  podi)isem:    S.  lOHANNES. 

2.  A9'3  Cf7i  šir.,  36  í:w  vys.  Nahoře  řada  stojatých  akanthových  listů; 
na  plášti  polovypuklina  sv.  Jana  Nep.,  písmena  F.  I.  K.  a  letopočet  1825. 


317 


SLAVIBORŮV  DVŮR.  Hlavní  budova  jest  jednoduché  obdélní- 
kové stavení.  (Viz  půdorys  na  obr.  349.)  Fronta  k  návsi  obrácená  jest 
úplně  bez  ozdob.  Fronta  obrácená  do  nádvoří   jest  podepřena  neforemnými 


Obr.  338.  Třeboratice.  Oltářní  obraz  v  kostele 


se.šikmenými  opěrnými  pilíři  a  ukazuje  slabé  stopy  architektonického  po- 
malování ranně  barokního  (pod  okny  balustrády  z  ellipsovitých  článků, 
mezi  okny  zelené  oblé  slou[)ky  a  p.). 

Ve  dvoře  naproti  této  budově  jest  stará  sýpka.    Jest  to  hranolové 
stavení  .povalovými  stropy  ve  tři  poschodí  rozdělené.  Na  vnějších  stěnách 


318 


stopy  renaissančního  červeného  omalování:  zřetelný  jsou  ještě  kartušová 
orámování.  Na  straně  severní  obdélníkový  omítkový  rámec,  v  němž  druhdy 
býval  obraz  sv.  Ludmily,  nyní  zabílený. 

Před    hlavní    budovou    Slaviborova    dvora    na    návsi    dobrá    kamenná 
barokní  socha  sv.  Václava  v  životní  velikosti. 


Třebošnice. 


Schaller  IV.,  197;  Prášek,  o.  c.  173. 
TVRZ  zde  stávavší  zanikla. 


Obr.  339.  Třeboratice.  »Slaviborův  civůr<i 


Velen. 

Prášek,  o.  c.  147—149. 

TVRZ  stávala  mezi  Velení  Velkou  a  Velencem  v  místech  nynějšího 
poplužního  dvora. 

Velká  Ves. 

Schaller  X.,  285;    Sommer  XII.,  288;  Kneidl,  o.  c.  499. 

Hroby  s  kamennými  dary  pohřebními.  Pam.  arch.  XV.  (1891),  268.  XV.  403— 405 
Dr.  Píč,  Archaeolog.  výzk.,  str.  54  (s  vyobr.). 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  VAVŘINCE  r.  1261  děkanem  kapi- 
tuly Pražské  Vítem  vystavěný;  od  r.  1384  byl  farní,  fara  však  později  za- 
nikla. Roku  1881  obnoven.  Pohled  viz  na  obr.  340,  půdorys  a  řez  podélný 
na  obr.  341.  Jednolodní  stavba  gotická. 

Presbytář  (viz  na  obr.  342  pohled  vnitřní)  7  25  ?«  dlouhý,  525  ;« 
široký  a  8"7  m  vysoký  sklenut  jest  klenbou  o  dvou  polích.  Žebra,  13'6  cm 


319 


široká  a  209  cm  vysedající  mají  tvar  otupeného,  na  stranách  mírně  žláb- 
kovaného kh'nu  (viz  obr.  343 cř).  Vycházejí  ve  výši  564  ;;/  z  oblých  přípor. 
Přípory  tyto  mají  hlavice  polyt^onální,  různých  tvarů  (viz  obr.  344). 
Spočívají  na  profilované  římse,  která  ve  výši  29^  vi  f)od  okny  i  kolem 
vítězného  oblouku  se  táhne.  Svo  r  ní  ky  klenby  jsou  hladké.  Okna  hrotitá, 
kružbou  z  části  pii  poslední  opravě  novou  a  doplněnou  (dole  dva  hrotité 
dvojnosy,  nad  nimi  ve  špici  kruh  s  okrouhlým  trojlistem  nebo  čtyřlistém). 
Ve  stěně  severní  vchod  do  sakristie  (obr.  345),  hrotitý,  jedním  oblým 
a  jedním    hruškovým   prutcMii  a  dvěma  žlábky  v  hořejší    části    profilovaný. 


Obr.  340.  Velká  Ves.  Kostel  sv.  Vavřince. 


Ve  zdi  jižní  sedile  obdélníkové,  nahoře  zakončené  dvěma  hrotitými  štítky, 
jež  mají  na  špici  listové  kytice,  na  bocích  malé  kraby  a  v  tympanonech 
hrotitý  neúplný  trojlist.  Uprostřed,  kde  se  ramena  obou  štítků  stýkají,  jest 
dole  profilovaná  oblá  konsola,  nahoře  pak  drobounká  bezvousá  hlavička 
s  hrotitým  kloboukem.  (Viz  obr.  346.) 

Vítězný  oblouk  7'45  ?//  vys.  hrotitý,  na  hranách  žlábkovaný. 

Loď  9'45  ;;/  dlouhá,  5'88  m  šir.,  8'78  ///  vys.,  sklenuta  jest  křížovou 
klenbou  o  dvou  polích.  Žebra  profilu  hruškového  (viz  obr.  343/^)  vychá- 
zejí z  polygonálních,  různotvarně  ozdobených  konsol  (viz  obr.  347).  Svor- 
níky jsou  hladké.  Okna  táž,  jako  v  presbytáři. 


320 


Sakristie  čtvercová,  sklenuta  jest  do  kříže.  Žebra  klenby  vycházejí 
z  polygonálních  jehlancových  konsol  a  mají  v  profilu  tvar  otupeného,  na 
hranách  mělce  vyhloubeného  klínu  (viz  obr.  343  c). 


Obr.  341.  Velká  Ves.  Půdorys  a  řez  kostela. 


Zevně  opřen  jest  presbytář  i  loď  opěrnými  pilíři.  Pod  okny  kolem 
celé  budovy  i  po  opěrných  pilířích  obíhá  profilovaná  římsa. 

V  průčelí  hranolová  věž  neozdobná.  Kryt  věže  i  kostela  nový,  bři- 
dlicový. 


321 


Hlavní  oltář.  Tumba  oltářní  <^otická,  kamenná,  panellovaná  goti- 
ckými jednoduchými  kružbami.  Hořejší  architektura  dřevěná,  ve  vkusném 
ranně  barokním  slohu  provedená.  Po  stranách  rovné  kanellované  a  točité, 
révovím  ovinuté  slou])y  s  korintskými  lilíivicemi,  nahoře  segmentovitě  pro- 
hnuté  římsoví,  na   němž   [)o  stranách  s'išky  andílku,  uprostřed  pak  oválový 


Obr.  342.  Velká  Ves.  Kostel  sv.  Vavřince.  (Vnitřní  pohled.) 


rámec,  v  němž  obrázek  (poprsí  Boha  Otce  s  holubicí),  nejvý.še  pak  kartuše 
s  písmenami  S  L  (Sanctus  Laurentius). 

Oltářní  obraz  na  plátně  malovaný  představuje  umučení  sv.  Va- 
vřince. Obnažený  světec,  toliko  kolem  beder  bílou  rouškou  opásaný,  sedí 
s  roztaženýma  vzhůru  rukama  na  rožni,  pod  nímž  oheň  plane.  S  pravé 
strany  strhuje  jej  katan  za  hlavu  a  ruku  na  rožeň ;  v  levo  jiný  uchvacuje 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  ťol.  okres  Karlínský.  21 


fí. 


322 


bílé  roucho,  na  němž  světec  spočívá.  V  pozadí  několik  žoldnéřů.    Nahoře 
v  oblacích  nejsv.  Trojice  a  andílci.  Slabá  práce  ze  XVII.  stol. 

Po  stranách  oltáře  nad  brankami  za  oltář  vedoucími  ze  dřeva  řezané 
sochy  sv.   Václava  a  sv.  Ludmily,    obstojné  práce  barokní  z  konce 

XVII.   stol     (bohaté    drapování  roucha 
.-'V.  Ludmily  jest  dosti  zdařilé). 

Boční  oltář  íky  v  lodi: 

\.  oltářík  na  straně  epištolní  má 
obstojně  řezaný  rám  rozvilinový. 

2.  oltářík  na  straně  evang.  má 
kolem  většího  obrazu  -Zvěstování  Panny 
Marie «  chatrně  řezaný  rám  barokní, 
v  jehož  bočních  rozvilinách  zasazeny 
jsou  dva  malé  obrázky  sv.  Kateřiny  a 
sv.   Barbory. 

Na  straně  evang.  v  lodi  kuté 
barokní  rameno  závěsné  z  pro- 
hýbaných prutů,  posázených  dvěma 
růžicemi  a  chudým  listovím.  Při  konci 
v  kutém   věnečku  písmena  M  T  a  leto- 


W 


MO 


o 


Obr.  3+3.  Velká  Ves.  Kostel  sv.  Vavřince. 

Profily  žeber  a)  v  presbytáři,  b)  v  lodi, 

c)  v  sakristii.  Konsola  v  sakristii. 


počet  1794. 
Zvonice  renaissanční  opodál  kostela.  Nízká  rozložitá  hranolová  věž 
sedlovou  střechou  krytá.  Přízemí  jest  rustikováno,  ostatek  hladký,  při  rozích 
ozdobený  lisenami  na  volutových  konsolách  spočívajícími  a  římsovými  hla- 
vicemi zakončenými.  Vchod  polokruhem  zaklenutý  s  rovnou  římsou  na- 
hoře; pod  římsou  vytesán  letopočet   1582. 


FltTI|íte7rfK».>. 


li*:. 


Jt^J    .■ 


-  .:,í 


,'.íí 


Obr.  344.  Velká  Ves.   Hlavice  přípor  klenbových  v  presbytáři  kostela. 


Zvony : 

1.  0"96  in  prům.,  0*76  m  vys.  Nahoře  8"5  cm  šir.  vlys;  v  něm  vždy 
ženské  a  mužské  nahé  poprsí  v  rybí  tělo  a  ve  vkusné  vinutiny  listové  vy- 
bíhající.   Na  plášti  v  předu  připájený,  nyní  poškozený  krucifix;    po  obou 


323 


jeho  stranách  po  odHtku  medaille  s  poprsími  a  opisy  (na  jednom:  *CA- 
ROLVS  V  IMP  .  .  .s  na  druhém:  »FERD1NANDVS  D.  G.  RÓMA.  HVNG. 
BOHEM  REX«).  Na  protilehlé  stranč  pláště  nejvýše  obdélníkový  rámec 
s  nápisem:  FERDINANDVS  DEI  GRA  |  ROMANORVM  HVNGARI  |  AE  ET 
BOHEMIAE  ETC  REX  |  ARCHIDVX  AUSTRIAE  ETC.  MDXXXX  k  tomu 
přiryta  ješté  jedna  římská  X.  Pod  tím  v  kruhovém  věncoví  znak.  Na  boku 


Obr.  345.  Velká  Ves.  Vchod   do  sakristie. 


Obr.  346    Velká  Ves.   Sedile   v   kostele. 


pláště    kartuše    s  nápisem:    VOX  MEA 

VOX    VITAE    VOS    VOCO    AD    SACRA 

VENITE.     THOMAS     lAROSCH     BRV- 

NENSIS  AVXILIO  DIVINO    ME   FVDIT 

MDL.    Při  dolejším  okraji  ozdobný  2  cm  široký  pás:    listové  rozviliny,  do 

nichž  vkomponovány  honební    výjevy  (jelen  štvaný  psem,   rytíř  s  taseným 

mečem  a  p.).   Viz  obr.  248. 

2.  0-86  m  prům.,  064  m  vys.  Nahoře  festony  se  slunečnicovými  květy. 
Ostatek  pláště  téměř  zcela  pokryt  nevkusně  uspořádaným  nápisem,  mezi 
nímž  umístěny  malé  reliéfy  sv.  Vavřince  a  sv.  Floriana.    Nápis  zní : 

LETHA  PANIE  176:3  V  MNIESIGZY  CZERWNV  ZWON  TENTO  LYT 
GEST  Z  WVLY  POWOLENIM  SLAW.  MAGISTRÁTY  KRÁL.  1 1  NOWEHO 
MNIESTA  PRAŽSKÉHO  GAKOZTO  PATRONA  CHRAMV  PANIE  S.  WA- 
WRZINCZE    W  ^WELKE    WSY    ZA    CZASV    VROZ   ||  PANA    A    STATECZ 

21* 


324 


WLADYK  PANA  WOGTIECHA  HORZANSKYHO  Z  WORLIKV  PRIMÁ- 
TORA PANA  lANA  KRATOCHWILE  ZA  ||  ANTONIA  PERGRA  RADDNICH 
A  INSPECTORVW  TEZ  PANA  lOZEFA  MICHALA  PERWOLFEA  TEHOZ 
ZADVSSI  A  WELKE  WSY  j|  AVRZEDLNIKA  NÁKLADEM  GEHOZ  POCZA- 
TEK  BILA  KATERZINA  SSVSTROWA  CZELE  CZASTIE  GMENOWANE 
OBCZE  WELKOWESKE.  KDO  MNIE  BUDE  MOCZTI  ZWONEM  NAZIWATl 
PRAZNIM  NEB  ZE  MIMO  TIZ  A  WELIKOSTI  NIGZ  GINEHO  1 1  NEDRŽÍM 
HLE   GAKOZ  SEM  WELKIM  NÁKLADEM  WELKAV  PRACZY  DELAN   TAK 


"^tf^iif^  \ 


Obr.  347.  Velká  Ves.  Konsoly  žeber 
klenbových  v  lodi  kostela. 


1^^  ^'í^rf'^  ' 


!U  »X',  t.«ifc|í 

iilo:;^,eíi||' 


WELIKI  HLAS  POBOŽNÝ  ZWVK  ODE  MNIE||  WSSEM  GEST  WIDAWAN 
NEBO  KE  CZTY  A  CHWALE  BOZY  SWATKVM  CZEST  PROKAZVGV  A 
ZASE  SMVTNIM  HLASEM  MRT  1 1  WICH  TIELO  K  HROBV  DOPROWO- 
ZVGY  WZBVZVGY  LIDY  DO  CHRAMV  K  SLISSENI  SLOWA  BOZIHO 
TAK  ABY  K  MODLITBIE  SPIELLY  A  CHALILY  BOHA  SWEHO  1 1  MNIE 
BOŽE  TEHDY  OPATRVG  TOTO  VZITECZNE  DÍLO  AT  TWA  MOCZ 
BOŽKA    OPATRVGE     MÍSTA     TOHO.      lOHAN.     CHRISTIAN    SCHVNCKE. 


Vestec   Nový. 


Na    poli    p.    V.  Štibinífra    směrem    ke    St.    Boleslavi   nalezeny    stopy 
praehistorického  osídlení. 


325 


Obr.  248.  Velká  Ves.  Zvon  Jarošův. 


Vinoř. 


Schaller  X.,  250;  Sommer  XII.,  252;   Kneidl  512. 

O  Hradišti  zdejším  viz  na  str.  1.  heslo  •■Bažantnice''.  Směrem  k  Radonicům 
popelovité  jámy.  Pam.  arch.  XV.,  401. 

FARNÍ  KOSTEL  POVÝŠENÍ  SV.  KŘÍŽE  původně  románský, 
později  v  barokním  slohu  přestavěný  (viz  pohled  na  obr.  349,  půdorys 
na  obr.  350).  Poslední  úprava  z  r.   1888. 

V  průčelí  hranolová  věž  nízkou  cibulovitou  stříškou  krytá,  ncozdobná 
s  barokními  velkými  okny  v  bocích.  Zdivo  její,  z  vrstvené  opuky  zbudo- 
vané, jest  románské.  V  hořejším  patře  jsou  patrný  zbytky  potrojných 
okének  na  všech  čtyřech  stranách,  z  nichž  každé  (1'32  ;;/  široké)  dvěma 
sloupky  ve  tré  bylo  děleno.    Sloupky  snad  zachovaly  se  ve  zdi  východní, 


326 


Obr.  349.  Vinoř.  Půdorys   kostela. 


3pK. 


kde  okno  jest  zazděno.  Obložení  oken  tesáno  ze  zelenavého  pískovce.  Síla 
zdi  v  místech,  kde  okénka  se  nalézala,  obnáší  0"72  m. 

Loď  10"8  m  dlouhá,  67  m 


široká,  opatřena  jest  křížovou 
cihlovou  klenbou  o  dvou  polích. 
Po  obou  stranách  rozšířena  jest 
o  dvě  užší  (4'65  ni  široké)  a 
nižší  lodi,  do  nichž  otvírá  se 
dvěma  půlkruhovými  arkádami 
spočívajícími  uprostřed  na  sil- 
ném čtyřbokém  pilíři.  Také 
postranní  tyto  lodi  opatřeny 
jsou  touž  klenbou,  jako  lod^ 
hlavní.  Klenba  v  hlavní  lodi 
opírá  se  o  prosté  přístěnné 
pilastříky  s  pajonskými  hlavi- 
cemi štukovými ;  pilastříky  v  lo- 
dích bočních  hlavic  nemají. 

Triumfální  oblouk 
segmentový. 

Presbytář  apsidovitý^ 
5'15  ;//  šir.,  5'62  m  dlouhý,  pa- 
trně na  místě  staré  románské 
apsidy  teprve  v  době  barokní  zbudovaný.  Klenba  valená  s  lunettami  nad  okny. 

Okna    vesměs  obdélníková,    stlačeným  segmentem   nahoře  uzavřená. 

Zevnějšek  úplně 
prostý ;  průčelí  postranních 
lodí  mají  barokně  prohnuté 
a  barokní  kamennou  vásou 
dole  ozdobené  pološtíty. 

Hlavní  oltář,  stříz- 
livých barokních  forem,  má 
dobrý  obraz  na  plátně  Po- 
výšení sv.  Kříže «  rázu  Rna- 
bova.  Nad  bočními  bran- 
kami řemeslně  ze  dřeva  ře 
zané  sochy  sv.  Václava  a 
sv.  Ludmily. 

Poboční  oltáře, 
rovněž  barokní,  ozdobeny 
Isušně  řezanými  ornamenty. 
Obrazy  bezcenné. 

Křtitelnice  míso- 

Vitá,    z   pískovce   tesaná,     SpO-  Obr.  350.  Vinoř.    Kostel  PovySení  sv.  Kříže. 


327 


čívající  na  profilovaném  zprohýbančni  [jodstavci  opřcnčm  volutovými  pří- 
porkami.  Víko  dřevěné,  barokními  řc/.bami  a  ncjvýS  soškou,  křest  Páně 
znázorňující,  ozdobené.  Do  kamenné  nádrže  vhjžcn  kotlík  cínový  označený 
značkou  se  Staroměstským  znakem  a  písmeny  1 1  D.  Vkusná  barokní  práce. 
Empirové  sošky  sv.  Lukáše  a  sv.  Marka  z  bílého  mramoru, 
55-5  an  vys.   (Obr.  351.)  •   ,  . 


obr.   351.   Viiioř.   SoSkv   sv.   Liik.'i?e   .i   M   rka. 


Čtyři  r  o  k  o  k  o  v  é  r  e  1  i  k  v  i  á  r  e  f  1  02  ///  v\s  )  z  mědi  tepané  a  zla- 
c(  né,    na  dřevěné    desce   upevněné.   Dobrá   ])ráce  z   pro^trcdka  X\'III.   stol. 

Kalichy: 

1.  Část  nodu  a  kuppa  z  počátku  XVIII.  stol.  (noha  nová),  krásně 
tepané.  Na  číši  v  ornamentu  motiv  beranní  hlavy,  zpod  níž  vyčnívají  obilní 
snopky  a  hrozny.  Mezi  těmito  ornamenty  oválové  na  smaltu  malované 
obrázky,  kolem  nichž  vytepány  vkusné  rámce  s  allc[:rorickými  sedícími  po- 
stavami. (Obr,   352) 

2.  Na  kupě  pozdně  barokní  mezi  tepaným  dekorem  na  smaltu  ma- 
lovaný obrázek  P.   Marie   Karinélské.    Noha  nová. 


328 


+ 

tl> 

cs 

cř 

•o 

3 

CD 

3 

0 

3 
3 

o* 

C3 
ISt 


+ 


C  i  b  o  r  i  u  m  rokokové  z  mosazi  tepané,  pozlacené^ 
30  cm  vysoké,  se  všedním  dekorem  rokokovým ,  na  víku 
figurka   beránka. 

Mešní  r  o  u  c  h  o  ze  žlutého  aksamitu,  cele  poseté  většinou 
stříbrem  vyšitými  květy.  Řemeslný  výrobek  z  poč.  XVIII.  stol- 

Náhrobní  kámtn  do  zevnější  zdi  kostela  vsazený 
z  pískovce.  Při  okraji  nápis  toliko  z  části  jen  čitelný:  Jtlnno 
b  .  .  .  .  [\\:]\o\\\  bita   Oililabeíl)    bc  [  hrardoui  uahu-  bni  3oI;ms 

íic   Pubcfí   "b    Icpiima    bic  aute Ve  znaku   třemen; 

v  klenotu  půl  koně  vztýčeného  nad  kolčí  helmou  se  spu- 
štěným  hledím. 

Zvony: 

1.  O  S7  in  v  průměru, 
0"80  ///  vys.  s  hladkými  uchy. 
Při  koruně  řada  gotických 
minuskulí  beze  smyslu  seřa- 
děných.  (Viz  faksimilc  na 
obr,  353.)  Jinak  zcela  hladký. 

2.  Původně  roku  1559 
Brikciiu  ulitý,  přelit  od 
Díc polda. 

Na  návsi  před  kostelem 
pískovcová  socha  sv.  Jana 
Nep.  na  zprohýbaném  pod- 
stavci se  dvěma  andílky,  jež 
nesou  kartuše.  Nevýznamná 
práce  z  r.   1755. 

ZÁMEK     vystavěný 
v  druhé  polovici  stol.  XVIII 
architektem  Františkem  Ma- 
xitniliancni    Kaňkou.  *)     Po- 
hled viz  na  obr.  354,  půdorys  na   obr.   355. 

Půdorys  čtvercový  (30  vi  šir.,  29  ;//  dlouhý)  s  rohy  vy- 
dutými.  Průčelí  uprostřed  ustupuje  čtvrtkruhově  vydutými 
/.hni   o   35  ///  zpět 

Uprostřed  budov}'  nad  prostorným  podjezdem,  plackou 
klenutým,  veliká  obdélníková  dvorana  9/6  w  šir.,  II  2  m 
dlouhá,  nahoře  polygonálním  světlíkem  osvětlená.  Z  dvorany 
vedou  vchody  do  ostatních  komnat  kolem  ní  rozložených. 

Zevnějšek  prostý,  úhledný.  Ve  středu  v  přízemí  tři  arká- 
dové zasklené  vchody;  nad  středním  z  nich  z  kamene  tesaná 
znaková  kartuše.   V  prvém  patře  tři  .široká  obdélníková  okna. 


Obr.  35-'.   Vinoř.  Kalich  č.   1. 


")  Srvn.  Dlabacž,  Kunstlcr-L    11.,  39. 


i 


žy"'1?'t!a- 


A. 


Obr    354.  Vinoř.   Zámek. 


4'C  ^^^A-j— ■»:  , 

1, 

...^ 

Obr.  355.  Vinoř.  Půdorys  zámku. 


330 


V  ostatních  průčelích  svých  jeví  se  zámek  jako  budova  jednopatrová 
s  nízkým  mezipatrem. 

Nároží  ozdobena  jsou  omítkovou  rustikou. 

Nad  hlavní  římsou  obíhá  prostá  massivní  zděná  attika,  jen  po  obou 
stranách  střední  průčelní  části  barokními  kamennými  vásami  ozdobená. 
Nad  průčelím  nejvýše  vikýřovitá  vyzdívka  s  hodinovým  ciferníkem. 

Uprostřed  nad  budovu  vyniká  zmíněný  již  polygonální  světlík  na 
způsob  nízké  věže  nízkou  dvojitou  jehlancovou  stříškou  přikryté. 


Obr.  356.  Vodolka.  Dientzenhoferúv  kostel  sv.  Klimenta. 


Z  vnitřního  zařízení  zámku  zasluhují  zmínky: 

1.  Velmi  cenné,  umělecky  i  krojově  zajímavé  portraity  dřívějších 
majitelů  zámku  ze  XVII.  a  XVIII.  stol.  Zvlášť  zajímavá  jest  podobizna 
Jana  Karla  Černína  z  Chudenic  z  r.  1675  (80  «:;// šir.,  96  cm  \ys): 
polopostava  v  černém  krátkém  kabátci  šerpou  přepásaném;  v  ruce  čakan 
stříbrem  okovaný.  Umělecky  nejcennější  jest  podobizna  Volfganga 
hraběte  Černína. 

2.  Čtyři  barokní  obdélníkové  obrazy  —  patrně  opět  portraity:  na 
každém  mladická  postava  v  bohatém  honebním  úboru  ve  velmi  dovedně 
aranžovaném  krajinářském  pozadí. 

3.  Dva  veliké  obrazy  honcbní,  rovněž  barokní. 

Všecky  tyto  obrazy  vynikají  značkou  uměleckou  hodnotou. 

4.  Stůl  rokokový  na  pěkně  zprohýbaných  a  řezbou  ozdobených 
nohách. 


331 


5.  Zrcadlo  (140  w  šir.,  TlO  ;// vys.)  v  bílém  porculánovcm,  pozdnč 
barokním,  pěknč  omalovancm  rámci  s  ozdobami  shora  po  stranách  ^p\ý- 
vajícími. 

6.  Hojně  vkusného  empirového  nábytku  višňové  leštěného  se 
zlacenými  tepanými  ozdobami. 

7.  Hodiny  kyvadlové  v  rokokové,  červeně  natřené  skříni   se  zla 
ccnými  kovovými  ozdobami ;   ciferník  i  terč  kyvadla  bohatě  tepány. 


Vodolka. 


Schaller  X.,  272;  Sommcr  Xil.,  293;  Kncidl  524. 

FARNÍ    KOSTEL   SV.   KLIAIENTA    na    místě    starého,    již   ve 
XIV.  stol.   přijiomínaného  kostela  v  letccli    třicátých  stol.  XVIII.  (počínajíc 


Obr.  337.  VodolUa.  Půdorvs  kostela. 


r.  1737)  Kilianoii  Ignácem  Dicntzenhofrcui  zbudovaný.  \'nější  pohled  viz 
na  obr.  356,  půdorys  na  obr.  357,  podélný  řez  na  obr.  358. 

Vnitřní  obrysy  půdorysu  jeví  se  jakožto  veliká  ellipsa,  k  níž  po 
obou  stranách  přimykají  se  menší  ellipsy  velikými  osami  svými  kolmo  na 
velikou  osu  ellipsy  hlavní  postavené.  Zevnější  obrysy  půdorysu  jsou  vět- 
šinou přímočárné ;  toliko  nároží  jsou  vyduta  a  přechody  k  části  střední 
jsou  rovnoběžný  s  vnitřními  liniemi. 

Presbytář  (viz  vnitřní  pohled  na  obr.  359),  9'35  vi  šir.,  5'82  ///  dl., 
v  půdorysu  cllipsovitý,  vzadu  s  mělkým  výklenkem  pro  hlavní  oltář.  Stěny 
rozčleněny  jsou  čtyřmi  páry  hladkých  jiilastrň  s  římsovými  hlavicemi, 
kteréž  nahoře  spojeny  jsou  navzájem  bohatým  kládím,  z  něhož  vxniká 
nahoře    mocně  vyložená  římsa,    podložená  velikými  ozdobnými  konsolami, 


332 


vlysem  se  táhnoucími  a  dole  mutulemi  zakončené.  Metopy  vlysu  mezi 
těmito  konsolami  vyplněny  barokními  páskovými  vinutinami  štukovými. 
Uprostřed  každé  dvojice  pilastrů  výklenek  nahoře  mušlovitě  zakončený 
se  sochami  sv.  apoštolů.  Klenba  ve  výši  13' 4  in  placková;  na  ní  fresková 
malba  >  Uvržení  sv.  Klimenta  do  moře< .  V  bocích  presbytáře  barokně 
zprohýbaná  okna ;  pod  nimi  veliké  štukové  rámce  s  nástěnnými  obrazy. 
Oltář.  Nad  mensou  nízká  ze  dřeva  řezaná  architektura  s  hadovitě 
točenými  sloupky  a  sochami  andělů  po  stranách.  Na  stěně  nad  oltářem 
malovaná  vysoká   architektura  oltářní  s  dobrým,    pozdějším  přemalováním 


Obr.  358.  Vodolka.  Kostel  sv.  Klimenia.  Řez  podélný. 


však    valně    pokaženým   obrazem    středním,    znázorňujícím,    kterak  na  pří- 
mluvu sv.  Klementa  ze  skály  voda  vytryskuje.  (Viz  obr.  359.) 

Vítězný  oblouk  má  po  stranách  tytéž  pilastry  s  konsolovou 
římsou,  jako  presbytář  a  uzavřen  jest  nahoře  převýšeným  obloukem,  jenž 
uprostřed  ozdoben  jest  velikou  barokní  štukovou  kartuší  dvěma  andílky 
drženou,  v  níž  jest  nápis:   »DIVO  CLEMENTI  |  PAPAE  MARTYŘI «. 

Loď  (viz  obr.  360.)  13'15  ?;í  dlouhá,  12  ?;z  široká  jest  v  bocích  při 
stěnách  opatřena  hlubokými  výklenky  zaklenutými  podobným  způsobem,  jako 
oblouk  vítězný.  Týmž  obloukem  otvírá  se  loď  také  do  oné  ellipsovité  části, 
jež  na  straně    západní    proti    presbytáři  jest  položena  a  kruchtu  obsahuje. 

Stěny  mezi  bočními  výklenky  a  oblouky  před  presbytářem  a  kruchtou 
překlenuty  jsou  mírně  v  segmentu  zdviženou,  konsolami  podepřenou  římsou, 
pod  níž  jest  segmentová  arkáda  na  oblých  toskánských  sloupech  spočívá- 


333 


jící,  klenoucí  se  nad  oválovitým  velikým  oknem.     V  obou   bocích   lodi   po 
jednom  velikém  oknč  s  barokně  zprohýbaným  ostěním. 

Mohutná    placková    klenba    ve    výši    15'2  in    se    pnoucí    pokryta   jest 
kolosálním  freskovým  obrazem  ^Apotheosa  sv.  Kl  inicn  t  a-  (viz  obr.  361). 


Obr.  359.  Vodolka.  Pohled  do  presbytáře  v  kostele. 

Ohromné  množství  postav  jest  tu  v  oblacích  seskupeno.  Při  okraji  mezi 
malovanou  architekturou  zajímavé  skupiny  lodníků,  pastevců  a  p.  Zvlášť 
zajímavá  jest  skupina  v  levo  od  vítězného  oblouku;  spatřujeme  zde  sedící 
postavu  ženskou,  ana  drží  veliký  plán  s  půdorysem  kostela  Vodolského,  vedle 
ní  několik  postav  držících  rozprostřený  plán  s  pohledem  na  Vodolku  a  okolí, 
vedle  nich  konečně  postavu  držící  oběma  rukama  veliký  model  kolleje 
Klementinské. 


Obr.  360.  Vodolka.  Pohled  do  lodi  kostela. 


Obr.  361.  Vodolka.  Obraz  na  klenbě  »Apotheosa  sv.   Klimenta« 


336 

U  vítězného  oblouku  na  straně  evangelijní  upevněna  na  stěně  ba- 
rokní kazatelna  s  dobrou  výzdobou  sošnickou ;  zvlášť  pěkně  pracován 
spodek  její  s  karyatydovými  hlavami. 

Pásy  oblouků  nad  postranními  výklenky  lodi  jsou  pospod  ozdobeny 
obrazy  » Příchod  sv.  Tří  králů*  a  »Z  mrtvých  vstání  Páně  v  bohatých 
štukových  rámcích. 


Obr.  362.  Vodolka.  Obraz  Madonny. 


V  lodi  četné  oltáře  s  architekturou  na  stěně  malovanou  a  s  obrazy 
na  plátně  malovanými ;  z  nich  poměrně  nejlepší  jsou : 

1.  Oltář  sv.  patronů  českých  s  obstojnou  malbou  střední,  na 
ní  sv.  Václav  a  sv.  Ludmila,  nahoře  čtrnácte  sv.  pomocníků,  v  levém  do- 
lejším rohu  klečící  sv.  Jan. 

2.  Oltář  sv.  Barbory  s  obstojným  obrazem,  na  němž  viděti 
světici  v  oblacích  a  v  levém  dolejším  rohu  umírajícího  žebráka,  k  němuž 
světice  jest  obrácena,  ukazujíc  mu  na  kalich  před  ní  na  obláčku  se 
vznášející. 


337 


Nad    kruchtou    na    klenbě    vymalována    kaplice,    v    níž    sv.    Kk-ment 
s  kotvou. 

Pod   kruchtou   mohutné   xolutové  konsoly.    Spodní    strana  ploché   po- 
dlahy kruchty  ozdobena  jest  vkusnými    štukovými  ornamenty  rostlinnými. 

Na  bočním  oltáři,  stojícím 
uprostřed  epištolní  stěny  lodi,  malý 
poprsní  obraz  P.  Marie  s  dít- 
kem, velice  zdařilá  malba  z  j)oč. 
XVIII.  stol.  (Viz  obr.  362.)  Na 
zadní  straně  nápis:  l^a  uuu'i-"lliau 
]?aniatliu  bavuiu'  Cljvaimi  .Hitto- 
nius  Xcvd)  Societatis  Jesu  (£I)va- 
nui  f>(\]m  Wohohknmi.  W  Hn- 
llUlit  buc  2S.  Novembris  Anno 
1737. 

Křtitelnice  cínová 
062  ;//  vys.  (viz  obr.  363).  Při  ho- 
řejším okraji  jako  přidržovadla 
malá  poprsí  mužská.  Níže  pás 
s  ozdobným  minuskulovým  ná- 
pisem :  »uni:avabijh;  sr  hba  j  iimbi; 
a  buc^a  5uiaící)n  nnnciibc  m  lira- 
l0:«  (viz  ukázku  písma  na  obr. 
364).  Na  plášti  reliéfy  (značně 
otřelé) :  Bůh  otec  na  trůně  nese- 
ném dvěma  anděly.  Panna  Maria 
a  několik  postav  sv.  apoštolů. 
Nohy  mají  nahoře  podobu  sta- 
řeckých poprsí,  jež  dlouhé  vousy 
rukama  si  přidržují.  Víko  ploské^ 
mírně  jen  vypuklé,  se  vztýčeným 
krucifixem  uprostřed.  Počátek 
XVI.  stol. 

V  presbytáři  po  stranách  oltáře  veliké  ze  dřeva   řezané   relikviáře 
rozvilinové. 


Obr.  3Ó3.   Vodolka.   Křtitelnice. 


1   5 


Obr.  3o4.   Vodolka.  Faksimile  napÍMi   na  Uřmeliiici. 


Zevnějšek  kostela  jest  proti  vnitřku  velmi  prostý.  Stěny  oživeny 
pouze  lisenami.  Nad  boky  lodi  trojhranné  štíty  římsové. 

V  průčelí  hranolová,  ve  zdivu  25  m  vysoká  věž,  se  zaoblenými  rohy, 
vysokou    protáhlou    bání  s  lucernou    krytá.     V  průčelí   věže    před    oknem 


Soupis  památek  hist.  a   uměl.  Pol.  okres   Karlínský. 


338 


kamenná    socha    sv.  Klimenta  s  berlou  v  ruce;    po  jeho    pravici   andílek 
s  tiarou,  po  levici  andílek  s  kotvou. 

Zvon  073  w  v  prům.,  0"59  w  vys.  Ucha  v  podobě  ženských  hlav. 
Při  hořejším  kraji  barokní  ornamenty  s  mušlovými  motivy.  Na  plášti  polo- 
vypukliny   sv.  Barbory,  sv.  Jana  Křtitele  a  sv.  Krištofa  a  nápis: 

CaMpanae  fVnDator 

lOANNES   ANTONIVS  KRVBA 
PASTOR    LOCI 

PRO  sanCtorVM 

BARBARAE     BAPTlSTAE    CHRISTOPHORI 

perpetVa  LaVDe  *) 

Dole  při  obrubé:  -lOAN. 
Georg  KUHNER  FVDIT  ME 
pragae.  « 

Ve  vchodu  na  bývalý  hřbitov 
kostel  obklopující  veliké  ze  železa 
kuté  mřížové  dvéře:  dole 
perspektivní  mřížoví,  v  hořejší 
části  zkřížené  klíče  s  palmou,  nej 
výše  tiara.   (Viz  obr.  365.) 


Vrábí. 


HejberjVI.,  č.  498  ;  Prášekstr.  37—38 

V  cihelnách  zdejších  přichází  se. 
ode  dávna  na  zbytky  předhistorické 
osady.  Šnajdr,  o.  c.  28.  Patrno  tu 
množství  popelovit5'ch  jam  na  1  m  hlu- 
bokých, c.  2  ?n  v  průměru,  s  hojnými 
zbytky  kulturními. 

ZÁMEK   bývalý,  nyní  špý- 

char.   Obdélníkové  stavení  střední 

s  bočními    křidly    kolmo    na  osu 

hlavního      stavení      postavenými. 

Z  bývalé    úpravy     nic    se    nezachovalo,    toliko    na    střeše    z    mědi    tepaní 

chrliči  (dračí  hlavyj.     Vchody  dva  obložené  kamenným  ostěním  a  nahoře 

vytesanými    korunkami  ozdobené. 

Na  nárožním  domku  před  zámkem  ve  zdi  dva  z  pískovce  hrubě  tesané 
renaissanční  znaky  Vrábských  (skřížené  meče). 


Obr.  365.  Vodolka.  :Mřížové  dvéře  ve  zdi  hřbitovní. 


")  Chronogram  udává  dvakráte  letopočet  1768. 


:{39 


Obr.  3ÓÓ.  Všetaty.  Křtitelnice. 

Všetaty. 

Prášek,    o.  c.  170-172;    V.  Hejtmánek,    >Nápisy  na  zvonech    při    kostele   ve  Vše- 
tatech^  v  Pam.  arch.  XIII.,  2S,3-  l-Só ;    Kneidl  531  násl. 

FARNÍ  CHRÁM  SV.  PETRA  A  PAVLA  jíž  ve  XIV.  stol. 
připomínaný,  r.  1870  od  základu  přestavený  tak,  že  z  původní  jeho  po- 
doby nic  se  nezachovalo.  oo* 


340 


Křtitelnice  cínová  (viz  obr.  366)  085  m  vys.  (víko  v  to  nečítaje), 
na  třech  nohách  spočívající.  Nohy  mají  nahoře  podobu  vousatých  mužských 
tváří,  pod  nimiž  jsou  oválové  kartuše.  V  jedné  z  těchto  kartuší  polovypukHna 
zvonu  a  počáteční  písmena  jména  zvonařova  W  Z.  Na  plášti  tři  reliéfy: 
1.  rakouský  orel  s  opisem:  RVDOLPHVS  11  D.  GR.  IMP  :  SE  .  AVGSTVS 
GE  .  HVNGA-BOH-  REX  1595.  (Viz  obr.  367.)  2.  Sv.  Jiří  zápasí  s  drakem  ; 
týž  reliéf,  jako  na  zvonu  v  Cečelicích  (viz  Soupis  okresu  ]\Iělnického  obr.  23), 


Obr.  367.  Všetaty.  Reliéf  na  křtitelnici. 


ale  ostřejší.  3.  Adam  a  Eva  (viz  obr.  368).  Mimo  to  v  pěkně  rytém  ornamen- 
tálním rámci  nápis:  TATO  KRZTYTEDLNICE  VDELA|NA  GEST  K  ZA- 
DVSSI  DO  WSI  WSjSETAT  NÁKLADEM  GIRZIKA  DWJORZAKA  A  EWY 
MANŽELKY  GE|HO  SPOLV  ADAMA  RZEHORZE  |  A  MARKÉTY  MAN- 
ŽELKY GEHO  I  OD  WACZLAWA  ZWONARZE  W  j  MESTE  MLADÉHO 
BOLESLAWA  |  NAD  GIZERAV  MDLXXXXV.  Kolem  hořejšího  okraje  obíhá 
nápis:  GDAVCE  ^  PO  WSSEM  ^  SWETE  ^  KAZTE  ^  EWANGELIVM 
WSSEMV  ^  STWORZENI  ^  KDOŽ  ^  VWERZY  ^  A  POKRZTY  SE  ¥: 
SPASEN  ^  BVDE  ^  KDOŽ  ^  PAK  ^  NEVWERZY  ^  BVDE  lk  ZATRA- 
CEN í  V  #  SWATEHO  )f  MARKA  XVI  -^  Při  dolejším  okraji :  SPASENA 
NAS    VC...NIL    SKRZE    OBMITY    DRVHEHO    ROZENY    A    OBNOWENY 


341 


DVCHA  SWATEHO  <  AMEN  x  K  TYTOWY  W  KAP.  m.  Při- 
držovadla  mají  tvar  vousatých  hlav  kloboukem  pokrytých.  Víko 
40  ctn  vys.,  třikrát  soustředně  nad  sebou  vypukle,  nahoře  splo- 
štělou  kuulí  zakončené.  Na  kouli  té  patrný  zbytky  odlomených 
litých  figurek;  byl  to  patrně  krucifix  se  soíkami  P.  Marie  a  sv- 
Jana  po  stranách.  (Srvn.  Pam.  arch.  XVI.,  207.) 

Zvony: 

1.  077  ;//  v  i)n"nTi..  0  63;//  vys.  Nahoře  při  koruně  nápis: 
paiic  buiL^   rar.    pavili   tciitn   um    a   to    Icllia    bonclin    íisicielin 


[o 

SI 
Um 


3 


lr> 


^ 


SI 


«7 


€3 


obr.  368.  Všctaty.  ReLeť  na  křtitehiici. 

QljíiqsíéíjC   BiMUí-.bcíatcílLi.     iViz    faksimile    na  obr.  369.)     Pod 
tím  malý  reliéf  Akidonny.     Jinak  jest  povrch  jeho  hladký. 

2.  V 21  711  v  prům  ,  r27  m  vysoký.  Ucha  ornamentována 
maskarony  a  ovocnými  fcstony.  Při  koruně  pás  znázorňující 
vraždění  dítek  betlémských.  Pod  tím  širší,  krásně  modellovaný 
ornamentální  pás.  Na  plášti   obdélníkový  rámec  s  nápisem: 

LETHA  PANIE  16.1.5  ZWON  TENTO  SLYT  GEST 
KEIICZTI  A  CHWALE  PANV  BOHV  PRO  SWOLANI  WlER- 
NYCH  II  KRZESTIANVW  K  SLYSSENI  SLOWA  BOZYHO  A 
WZDAWA.  II  CHWALY  GMENV  GEHO  W  CZYRKWI  KRZE 
STIANSKE  .  K  ZA  :  II  DVSSY  A  OSADIE  ZALOZIENI  Sc:-í  PETRA 
A     PaWLA    ■    WE:    ||   WSSETATECH    ZA    SPRAWY    VROZE- 


c:M 


CD 
!3. 


342 


NĚHO  A  STATECZNEHOIIRYTIRZE  PANA  lANA  LEDECKEHO  Z  GRA- 
NOWA  !|  A  NA  DECHTARZYCH-  G.M.C.  HEITMANA  PANSTWI  BRAN:" 
DEYSKEHO  •  PRZEROWSKEHO  ■  A  •  LYSSKE^  ZA  RYCHTARZS  W  ;  lANA 
lANDY  .    TOMASSE    NOWAKA   •    ADAMA    RZEHORZKA  :    ON  :  ||  DRZEGE 

KVLYCHA  Z  Przywor-  Gyrzyka  Hvsaka  z  Nedomic  II  a  GINYCH 

WSSECH  POMOCZY  a  NÁKLADEM  K  TEMVŽ  ZADVSSY  |1  NALEZIE- 
GICYCH-   BVD     BOHV-    CHWALA.   Nad  tímto  rámem  dvě  malé  medaillc; 


Ol)r.  370.   Všetaty.   Část  ornamentace  zvonu.  č.  2. 


V  jedné  znak  s  opisem :  GINDRZICH  SENOMATSKY  Z  SSTERNSSTATV 
1615.  Na  druhém  medaillonu  nápis:  HENDRlJCVS  SENOMAT|SKI  DE 
SSTERNJSSTAT  CIVlS  ',  SLANENSIS  AV  XILIO  DIVINO  |  FECIT  ME  j  ANNO 
MDC I XIIIII.  Po  stranách  rámce  polovypukhny  sv.  Petra  a  Pavla.  Pod 
rámcem  okrouhlé  plaquetty  (viz  obr.  370),  na  nichž  polovypuklé  mytho- 
logické postavy  (Merkur,  Zeus,  Neptun,  Ceresj.  Na  protilehlé  straně  pláště 
veliký  (45  cm  vys.)  reliéf:  Kristus  na  kříži;  u  paty  kříže  P.  Maria,  Maria 
Magdalena  a  sv.  Jan.  V  právo  od  kříže  v  kruhovém  věnci  rakouský  orel 
s  písmenou  M  pod  korunou;  v  levo  znak  Ledeckých  z  Granova  s  písmeny 
1  L  Z  G.  Při  dolejším  okraji  věnec  akanthových  listů  a  nejdoleji  úzký  pás 
složený  z  drobounkých,  málo  zřetelných  výjevů.  (Viz  obr.  371.) 


343 

3.  108  ;//  v  prům.,  087  m  vys.  Nahoře  ornanit;ntální  pás  s  jednotli- 
vými mythologickými  postavami  (Merkur,  Diana,  Ik'rkulc>).  Pod  tím  jiný 
pás  ornamentální.  Najjlášti:  1.  v  obdélníkovém  rámci  nápis:  NEB  Y  KRI- 
STVS  ZA  HRZICHI  NASSE  VMRZEL  GEDNAV  SPRAWEDLIWY  ZA  NE- 
SSPRAWEDLIWY  ABY  NAS  OBIETOWAL  BOHV.  W  I  KANONYCE 
S.  PETRA   W  III   KAPITOLE.      2.   mezi  polovypuklinanii    sv.    Václava  a   sv. 


Obr  371,   Všetaty.  Zvon.šSSř?. 


Sigmunda  nápis:  ABY  ZWVKEM  ZWONV  TOHOTO  li  WIERNYM  KRZE- 
STIANVM  SCHVZE  11  GICH  SPOLECZNE  K  SLOWV  BOZI  1 1  MV  A  K  CHWA- 
LENI  GMENA  GEHO  |!  SWATEHO  W  ZNÁMOST  SE  VWO  !|  ZOWALI  TEZ 
PRO  POTRZEBV  A  KV  1 1  POCTI  WOSTI  OBCE  SLIL  GEST  TEN- 1 1  TO 
ZWON  WONDRZEY  ZWONARZ  II  Z  NOWEHO  MIESTA  PRASKEHO  S  POjj 
MOCY  BOZI  W  BOLESLAVI  MLADÝ  |;  LÉTA  PANIE  MDLXXVII.  Při  do- 
lejším okraji  úzké  věncoví  a  pod  ním  ojedinělé  listy  akanthové.  Na  kraji 
nápis:      >0.  RADOSTI    WYWOLENYCH    BOZÍCH    A  O   MVKACH    ZATRA- 


344 

CENCZVOW  COZ  HRISSNIK  ZNÁTI  A  WIEDETI  MA  ZYADNE  OKO  NE- 
WIDALO  ANI  VCHO  SLYSSALO  A  NA  SDCE  LIDSKÉ  NIKDA  NEWSTAV- 
PILO  00  BVOH  PRZIPRAWIL  TEM  GENŽ  MILVGI  HO  .  W  I  KORYNTVM 
W  II  KAP. 

Zbytky  z  bývalého  barokního  vnitřního  zařízení  chrámového  (obraz 
sv.  Jana  Nepom.  jako  ahnužníka,  na  plátně,  ze  dřeva  řezaná  socha  Ma- 
donny  atd.)  nemají  umělecké  ceny. 

Na  faře  chová  se  zajímavá  soška  sv.  Antonína  Pad.  z  mědi 
tepaná  (0"375  w  vys.) ;  na  jedné  straně  hranolového  podstavce  upevněn 
tepaný  znak  františkánský  a  letopočet   1714. 


Vysočany. 

Kneidl  538. 

V  cihelně  nalezeno  pohřebiště  z  doby  císařství  římského.  Pam  arch.  XIV.,  315  a  318. 
Srvn.  Snaj  dr,  o.  c.  59 — 60.  Podobné  pohřebiště  nalezeno  r.  1899  za  chemickou  továrnou. 

Na  domxě  čp.  13.  empirový  portál  ek  kamenný,  dvěma  pilastry, 
na  nichž  vodorovná  římsa,  obstoupený.  Nad  římsou  reliéf  kamenný: 
Madonna  (typ  svatoborský)  na  trofejích  válečných  stojící;  po  stranách 
dva  vznášející  se  andělé  a  latinský  text  modliteb  AVE  MARIA  ...  a  SALVE- 
REGINA.   Hrubě   pracováno. 

Ve  SKOLNI  KAPLI  drobný  oltářík  rokokový  (^deska  o  zpro- 
hýbaných  okrajích),  bíle  ryní  natřený,  dvěma  hrubě  řezanými  andílky 
a  dobrým  Raabovým  obrázkem  14  sv.  Pomocníků  syté  barvy  i  komposice 
ozdobený. 

Při  oltáři  velice  sličný  podstavec  c.  80  r;;/  vys.  trojboký,  ozdobený 
rokokovou  řezbou  (listový  i  květinový  motiv)  velmi  vkusných  tvarů.  Výborná 
drobná  práce  z  třetí  čtvrtky  XVIII.  stol. 


Záhoří  viz   Brázdím  Veliký. 


Zápy. 


Schaller  X.,  294;    Sommer  XII ,  263 ;    Hebcr  VI.  č.  500;    Prášek  39—47; 

Kneidl  549. 

U  mlýna  Kabelína  nalezen  r.  1874  kamenný  mlátek.  Šnajdr  o    c.  28. 

FILIÁLNÍ  CHRÁM  SV.  JAKUBA  VĚTŠÍHO,  sličná  pozdně 
barokní  stavba  z  prostředka  XVIII.  stol.    (Viz  půdorys  na  obr,  372.) 


345 


Presbytář  1  m  šir.,  52  in  dl.,  se  zaoblenými  vnějšími  rohy.  Při 
stěnách  pnou  se  z  hranolových  připer,  jež  mají  místo  hlavic  vypukliny 
a  bohatou   římsu,  ploché  pásy,  mezi   nimiž  [jlacková  klenba. 

Triumfální  oblouk  utvořen  dvojicí  pásu  na  sdružených  příporách 
spočívajících. 

Loď  215  w  dl.,  11  w  šir.,  obdélníková,  připojuje  se  šikmými  úzkými 
stěnami  k  presbytáři,  jsouc  symmetricky  i  na  straně  průčelní  na  rozích 
sešikmena.  Uprostřed  bočních  stran  vystupují  nepatrně  (toliko  o  65  cm) 
9  m  široké,  na  rozích  čtvrtkruhově  zaoblené 
risality. 

Loď  jest  čtyřmi  pásy  rozdělena  v  pět 
nestejných  klenbových  polí.  Největší  jest 
pole  prostřední,  k  němuž  zmíněné  boční 
risality  přiléhají ;  opatřeno  jest  klenbou 
plackovou. 

Klenbová  pole,  jež  s  obou  stran  k  pro- 
střednímu tomuto  poli  přiléhají,  jsou  téměř 
o  polovici  užší  a  zklenuta  jsou  valené  s  lu- 
nettovými  výseči  nad  okny. 

Klenbové  pole,  jež  přiléhá  k  triumfál- 
nímu oblouku,  jakož  i  klenbové  pole  nad 
kruchtou,  jsou  opět  o  polovici  menší  nežli 
pole  předchozí  a  zklenuta  jsou  plackově. 

Šikmá  zdiva  v  těchto  polích  jsou  uvnitř 
seí^mentovitě  vyduta. 

L^  triumfálního  oblouku  stojí  v  těchto 
segmentových  výklencích   boční   oltáře. 

Zděnou    krucht  u    zprohýbanou,    seg- 
mentovitě  povystouplou  poprsní  zdí  opatřenou  nesou  tři  stlačené  oblouk)' 
spočívající  na  dvou  hranolových  nízkých  pilířích. 

Okna  jsou  obdélníková,  půlkruhem  zakončená. 

Kolem  vnějších  zdí  obíhá  dole  trnož  z  tesaných  kvádrů.  Zevně  jsou 
stěny  hladkými  lisenami  rámcovány,  rovněž  tak  i  okna,  jež  nad  to  ozdo- 
bena jsou  hladkými  tabulovitými   okrasami  z  omítky. 

Nad  vchodem  západním  ve  výklenku  pískovcová  socha  sv.  Jakuba 
Apošt.  v  poutníčkem  rouchu  z  r.   1770. 

Nad  průčelím  i  nad  oběma  bočními  risalitovými  výstupky  trojúhel- 
níkové štíty. 

Střecha  prejzová ;  luccrnovitý  sanktusník  obit  plechem.  Nad  štítem 
západním  kovaný  kříž.  Podstřešní  římsa  jest  bohatě  článkována  a  značně 
vysedá. 

Na  hlavním  oltáři  olejový  obraz  »Stětí  sv.  Jakuba*,  velmi 
dobrá,  svědomitě  pracovaná  malba  jasného  koloritu  a  živé  komposice, 
signovaná:     »Phillipus  Leubner    Pinxit   in    Rcichcnberg    Ao    1769.-^      Obraz 


Obr    372.  Zápy.  Půdorys  kostela. 


346 

upevněn  na  deskovité  dřevěné,  barokně  zprohýbané  podloze,  kterouž  dva 
vznášející  se  andělé  nad  mensou  drží.  Na  mense  veliký  barokní  tabernákl. 
Na  brankách  za  oltář  vedoucích  dosti  dobré  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Jana. 

Poboční  oltáře  barokní  jakož  i  kazatelna,  jejíž  řečniště  ozdobeno  zla- 
cenými reliéfy  (výjevy  ze  života  sv.  Jakuba),  nemají  umělecké  ceny. 

Cínová  nádobka  na  umývání  rukou  na  dřevěném  opažení 
na  zdi  sakristie  upevněná.  Nádobka  na  vodu  má  podobu  koule  (\5  cm 
v  průměru);  na  víčku  jejím  jsou  tři  andílci  hlavinky.  Na  výpusti  větévka 
se  dvěma  vinnými  listy.  Označena  dvěma  značkami  vedle  sebe:  na  jedné 
městský  znak:  otevřená  brána  s  mříží  vytaženou;  nad  branou  dvě  věže 
mezi  nimiž  dvě  zkřížené  sukovité  větvice;  na  druhé  konvice  a  písmena 
A  B  (viz  obr.  373  a).  Na  misce  rovněž  dvě  značky  těsně  vedle  sebe: 
v  jedné  znak  staroměstský,  ve  druhé  běžící  lev,  nad  nímž  písmena  T.A-R 
a  pod  ním   letopočet   1714  (viz  obr.  373  ó). 


mm       M^mi      PS 

Obi.  373.  Zápy.  Značky   Uonvářské  v   kostele. 

Křtitelnice  cínová  trojnohá,  1  07  ;;z  vys.  Nohy  mají  tvar  kozích 
kopyt,  nahoře  pak  jsou  ozdobeny  velmi  pěknými  ženskými  maskami.  Víko 
přidržují  tři  drobounká  poprsí  dívčí.  Na  víku  vztýčen  křížek.  Na  kotlíku 
dvě  lví  masky  s  kruhy  v  tlamách  a  nápis :  FONS  BAPTISMALIS  POSITVS 
SVB  P  :  LEAŇDRO  NEVRÁTIL  I.  CAPELLANO  LOCALI  ECCLESIAE  ZA- 
PENSIS  A:  D:  M  •  D  •  CCLXXXVIII  DIE  X  MARTU.  Značka:  na  věncovém 
kruhovém  rámci  vedle  sebe  v  oválových  menších  polích  znak  Staroměstský 
a  ozářené  boží  oko.  Nahoře  při  okraji  věncového  rámce:  lOSEPH  MITTER- 
BACHER,  dole  letopočet  1786  (viz  obr.  373  c). 

Epitaf,  malba  na  lípové  desce  (r57  ;«  šir.,  1'60  w  vys.).  Uprostřed 
Ukřižovaný,  po  stranách  P.  Maria  a  sv.  Jan  na  zeleném  pahorku.  V  po- 
zadí hornatá  krajina  a  prospekt  města  se  štíhlými  gotickými  budovami. 
V  dolejší  části  obrazu  portraity  členů  rodiny,  skládající  se  ze  čtyř  mužů, 
})čti  paní,  tří  hochů  a  dvou  dívek.  Na  kříži  letopočet  1590.  Kresba  správná, 
zvláště  ve  tvářích  postav  velmi  jemná,  kolorit  obstojný.  (Viz  obr.  374.) 
Pod  tímto  obrazem  zavěšena  deska  se  zlatým  nápisem  tohoto  znění : 

Krojeni;  a  ;§íatcqni;  Kijíiq  }p):  Blikulals  Brylmar  \  BruhlTícnna 
nichbt;  na  3a!l|.iidi  (Epitapljinm  íoín  IBanjitlhani  ínniin  nenmilcnnuni  ^ani 
€ufuníi)nic  í  H^alblTtci)  na  a  p):  IBaníícIcnic  J^étipcrkt  \  Xiralncijo  Bumva 
:^\\^  i  íiiíkam   ínnjin    inihjm   lu  Kaple   Holíela  íoI;d   obpoUqinuíi  a  poI;rjcli 


347 

,'uuiti   niaiiicnini    lUDiímnhnauli    íial    I'.^Li    nni   luercle    3  iiu-lmmí)   iiMlu-nlTc: 
iibpoL"ULMuai\ÍL"i   ocichauiaiii. 

Destička  c  i  n  o  v  á  z  rakve,  1 8  coi  šiř.,  1 2  tf//  vys.,  s  vyrytým  ná- 
pisem :  -i-  PERILLVSTRIS  :  ANNA:  lOSEPH  |l  VIDVA  :  DE  :  ET  :  A: 
FVRTTEN|BVRG:NATA:STEINDLIANA  ||DE:  PLEHSENET2  :  AETATIS  1 
SVAE:63.  OBIGT  :   DIE  •  13    MARZIÍ   1763. 


Obr.  374.  Zápy.  Epitaf  v  kostele. 


M  e  š  n  í  r  O  u  c  b.  a  : 

1.  Kasule,  jejíž  postranice  zhotoveny  ze  stříhaného  rrotického  aksa- 
mitu zeleného,  granátovým  vzorem  pokrytého  (viz  obr.  374  ir). 

2.  Kasule,  jejíž  postranice  zhotoveny  z  podobného  sametu  červeného, 
ale  vzorkování  odchylného  (viz  obr.  374  ó). 

3.  Bílá  kasule  s  růžovým  středem ;  celou  plochu  postranic  pokrývá 
větvicovitě  rozložené  vypouklé  vy.šívání  zlatem;  v  části  prostřední  řada  koso- 
čtverců a  protínajících  se  kruhů,  do  nichž  vpleteno  listoví  stříbrem  vxšité. 
Dole  vyšito:  MARIA  DE  VICTORIA.  Z  konce  XVII.  stol.  Komposice  vy- 
šívání značně  obhroublá. 


348 


Dva  sličné  renaissanční  svícny  34  C7U  vys. :  kroužený  stvol  na 
trojúhelníkovém  podstavci  se  třemi  spárovými  nožkami  a  vysekanými 
okřídlenými  hlavinkami  a  listovím.  Z  počátku  XVII.  stol. 

Zvonice  renaissanční  stojí  při  hřbitovní  zdi;  jest  to  čtyřboká  hra- 
nolová nízká  věž  pokrytá  štíhlou  jehlancovou  střechou  prejzovou. 

Zvony: 

1.  1  m  v  prům.  i  vys.  Ucha  pletencová.  Nahoře  dvouřádkový  minus- 
kulový  nápis : 

1.  ř.  I  ,Hnim  I  ^on^ni  i  iniUclnim  x  líuiiu-ciiliihim  ů  XAwn  ilUi  t  Cani- 
;iana  ů  fiu\i  ^  crt  i  iii  x  boiím  i  inaiiicívi  s:  liavíIinloiiuM  i  ni  *  uona  s: 

2.  ř. :  t£;iuitaíc  1  praiícnci  i  iw  *  Ijoc  ^  lauí  2  ben  ^  paíiň  2  omnijmířníi  s  et 
2  bcatc  I  B)aric  2  uempcr  2  niriiints  2  cí  2  Diunibiui  2  raiuiis  2  « 

Pod  tímto  nápisem  drobný  reliéf  sv.  Šimona  apoštola. 


Obr.  375    Zápy.  Zbytky  mešních  roucli  gotických. 


2.  1  ;;/  v  prům.,  0'96  m  vys.  Ucha  ozdobena  maskovými  ornamenty 
Při  hořejším  okraji  řada  vztýčených  akanthových  listů;  pod  ní  nápis: 
VBERGOSSEN  VON  ZACHARIA  DIETRICH  BVRGER  DER  KÓNIGLICHEN 
NEV  STADT  PRAG.  Pod  tím  pěkný  vlys  páskový  a  listový.  Na  plášti  znak 
toskánský.  Na  protilehlé  straně  v  obdélníkovém  rámci  reliéf  Madonny 
dvěma  anděly  nesený.  Při  dolejší  obrubě  nápis:  ANNA  MarIA  VER- 
STORBENE  GROSS:  HERTZOG  :  VON  TOSCANA  HABEN  DIESE  GLO- 
KEN  ZV  EHRE  VNSER  LIEBEN  FRAVEN  VON  GVTTEN  RATH 
VEREHRET.   (Písmena  letočetná  dávají  rok   1/42.) 

3.  0"54  ;«  prům.,  0"51  in  vys.  Gotický  ze  XIV.  stol.  Ucha  hladká, 
se  sříznutými  hranami.  Při  koruně  nápis:  +  LVCVS  MARCVS  MATEVS 
IOHANNES  (viz  faksimile  na  obr.  376).  Jinak  povrch  zcela  hladký;  pouze 
při  dolejším  okraji  dva  povystouplé  proužky. 


349 

Náhrobníky  ve  zdi  hřbitovní  (spodní  jich  části  vSak  prstí  zasy- 
l)ány):  1.  z  pískovce,  ol^délníkový,  0'80  w  sir.,  IGOm  vys. ;  hořejší  rohy 
šikmo  sříznuty.  Ui)rostřed  znak  landštejnský.  Po  obrubé  nápis:  Eetl)a 
R-.  D.xxx   unirjcl  uvojeni  .  .  .  u  uteui  po  ímalcm  niiimlalVi  a  tuto  juniiniu". 

2.  rovnčž  pískovcový,  0"9()  w  sir.,  r72wvys.  Znak  land.štejnský.  Při 
okrajích  nápis:  Xetlia  }.iantu  U-)P.\-[i) .  . .  Pmťiel  L'^roienij  pan  pan  IJ}iluilalV 
ílub  í  lautlTitiia  a  na   r«a].iLHl).  tulo  pin1)ouiana  luMl  pan  hudi  .  ,  . 

3.  taktéž  z  pískovce,  U  <S4  ///  sir.,  obdéhiíkový.  Na  něm  vytesána  dívčí 
postava  s  rukama  skříženýma ;  u  pravé  její  nohy  ve  věnci  erb  na  čtvero 
dělený  (v  polích  vyškytá  se  střídavě  kostkované  křídlo  a  pul  orlice).  V  ho- 
řejších rozích  středního  pole  šikmo  postavené  andílci  hlavinkv".  Při  okrajích 
nápis:  ITctlja  ]?anie  l-^iíS  m  .  .  .  J^anna  Barbora  .  .  .  luMÍ.  V^an  Bnh  racj 
bulit  lunú  niilolíiui  bculi. 

Na  hřbitově  kutý  náhrobní  kříž  TOS  ;// vys.,  0  75  vi  šir.  s  barok- 
ními ozdobami   listovýini.    \a  ka^nenném  podstavci  letopočet   1823. 

+  LV  ovs  (y>  PRQvS  HF^evStonn  mneš 

Obr.  376.  Zápy.   Faksimil  na  zvonu  č.  3. 

V  severovýchodním  rohu  hřbitova  kostnice,  úhledné  nízké  stave- 
níčko  barokní  (čtyřhranné  se  sříznutými  rohy)  stanovou  střechou  kryté. 
Při  nárožích  lišeny  triglyfovitými  štítky  nahoře  místo  hlavic  ozdobené ; 
nad  okny  a  dveřmi  pod  set^mentovými  římsami  štukové  ozdoby  (IHS,  od- 
znaky smrti  a  p.)  Pod  střechou  bohatě  profilovaná,  nad  středem  všech 
stěn  ladně  prohnutá  římsa. 

TVRZ  stávala  na  místě  nynějšího  domu  č.  p.  21. 

Na  domě  čís.  pop.  16.  zasazen  z  kamene  tesaný  znak  land- 
štejnský s  letopočtem  M33  (—  1533),  patrně  z  bývalé  tvrze  pocházející. 

Záryby. 

Schaller  X.,  303;   Sommer  XII.,  267;  Prášek  133;  Kneidl  555. 

Na  konci  vesnice  směrem  k  Brandýsu  kaplička  zděná  s  hrubě  na 
prkně  namalovaným  obrázkem  sv.  Rodiny.  Obé  ze  XVII.  stol.  Nevýznamno. 

Zdi  by. 

Schaller  X.,  263;  Sommer  XII.,  303;  Kneidl  497. 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  KŘÍŽE  r.  1384  jako  farní  připomí- 
naný; r.   1734  přestavěn  a  r.   1892  znovuzřízen. 

Prosté  barokní  stavení  orientované  (viz  půdorys  na  obr.  377). 


350 


Obr.  377.  Zdiby.  Půdorys  kostela. 


Presbytář  obdélníkový,  4'28  w  dlouhý,  5  5m  široký  s  rovně  se- 
šikmenými  rohy  vnějšími,  plackovou  klenbou  krytý.  V  bočních  stěnách 
okna  obdélníková,  nahoře  polokruhem  užšího  průměru  zakončená. 

Vítězný  oblouk    stlačený  segment;    nahoře  upro.střed  vedle  sebe 

dvě  barokní  kartuše  znakové  pod 
společnou  korunou ;  po  stranách 
zpola  ležící  postavy  andělů. 

Loď  obdélníková  s  rovně 
sešikmenými  vnějšími  a  zaoble- 
nými vnitřními  rohy.  V  šikmých 
stěnách  okna  ellipsová,  v  podél- 
ných stěnách  po  jednom  velikém 
okně  podobného  tvaru  jako  v  pres- 
bytáři.   Strop  plochý. 

V  průčelí  nízká  věž  ozdobená  při  rozích  pilastry  s  barokními  štítko- 
vými hlavicemi. 

Vnitřní  -zařízení  nové. 

V  jižní  zdi  kostelní  náhrobní  kámen  z  mramoru  tesaný,  16m 
vysoký,  087  m  široký.    Nápis: 

Proícni  ,:^UaÍEi:íui)  X^ijtttrí  ^ňn  Jp^vjiiniflaui  j  lifvatiriaiu  Jcrbinanb 
Habeqhi;  í  rabqe  Ba  }?rjEÍmilTIcni  a  3biliErf)  usnul  m  |?aiui  bnc  15.  3uni  | 
iCeííja  1670  Ifíaiiiu  mitku  fiucíjo  55  tcíí)  |  Prnjcua  ]^aui  lif»orrsijIa  Ea- 
beqka  Ronnia  |  l^ubrcjha  j  JRubrqc  ]3ani  ffianjiclha  iicljo  tento  |  Banířu 
^ololitt  bala  iCcíIja  )?ante  1677.  Uprostřed  elliptická  kartuše,  v  níž  vedle 
sebe  dva  znaky:  Radeckých 
a  Audrckých.  Pod  kartuší 
nápis:  ^oh  ktcriniito  klinnt 
bufsE    Brírliamalt    Imbc  I  u 

mir?E kilia    1()78   buE 

2  Martu  míEku  gEgiljo  62 
Ieííj.  Memento  moři.  Dole 

uprostřed    umrlčí    hlava    se 
zkříženými  kostmi. 

Zvony:  1.  0'52  ;«  šir., 
041  mwys.  Nahoře  řídce  roz- 
věšené guirlandy.    Na  plášti 

na  jedné  straně  polovypuklina  sv.  Prokopa  a  písmena  IWK  1801,  na  druhé 
polovypuklina  sv.  Jana  Ncp. 

2.  0'35  ;;/  šir.,  0"27  m  vys.  s  polovypuklinou  sv.  Barbory  a  IWK  180 1. 

3.  0'425  m  šir..  0'3.5  m  vys.  Nahoře  ornamentální  vlys.  Na  plášti  nápis: 
DER  HOCH  VND  WOHLGEBOHRNE  HERR  HERR  FRANZ  MAXIMIUAN 
HARTMANN  DES  HEYL.  RÓM.  REICHS  GRAFE  VON  CLARSTEIN  HERR 
AVF  ZDIEBY   DER  RÓM.    KAY.  WVRCKL.   GEHEIMER    RATH   CAMERER 


Obr.  378.  Zdiby.  Půdorys  zámku. 


351 


KÓNIGL.  STADTHALTER  VND  VICEAPPELLATIONS  PRAESTDENT  1N 
KÓNIG.  BÓHEIMB  HAT  MÍCH  VMBGIESSEN  LASSEN.  Na  druhé  straně 
letopočet  1705,  iiprostřcd  něhož  malý  oválový  vypuklý  uicdaillon  s  ná- 
pisem zvonaře  Schotifeldta. 

Bílé  mešní  roucho  hedvábné;  střední  pás  ozdoben  vyšitými  veli- 
kými květy;  dole  ve  znakovém  štítku  pod  korunou  monogramm  z  písmen 
FMS.   Prvá   pol.  XVIII.   stol. 

Na  hřbitově  emj)irový  náhrobek  1*68  ;«  vysoký.  Na  něm  reliéf: 
dva  hoši  v  antickém  kroji  nad  urnou  se  objímají.  Nápisová  deska  pode- 
přena umrlčími  hlavičkami.    Z   r.    1803. 

ZÁMEK  (viz,  půdorys  na  obr.  378  a  pohled  na  obr.  379),  prosté 
jednopatrové  obdélníkové  stavení.  V  mansardské  šindelové  střeše  řada 
barokních  vikýřů,  z  nichž  prostřední  nejširší  obsahuje  veliký  hodinový 
ciferník.   Vnitřní  zařízení  moderní. 


Zepce  (Zepře). 

Heber  VI.  č.  501;  Prášek  o.  c.  39  a  46—47. 

Zaniklá  v  třicetileté  válce  ves  a  tvrz  nedaleko  Záp  u  cesty  k  Své- 
myslicům  vedoucí.  Po  tvrzi  nezbylo  ani  stopy;  toliko  pole,  kde  druhdy 
stávala,  nazývá  se  »na  Zipcích«.  Asi  roku  1835  přišlo  se  v  místech  těch 
na  sklepy. 


Olir.  3-0.  Zdil)).  Zámek. 


přílohy 


Ke  str.  4  7. 

Tab.  I.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Střevíc  pontifikální. 

Ke  str.  50. 

Tab.  II.  St.  Boleslav.   Kostel  sv.  Václava.   Křišťálová  nádobka.  (Pohled  se  strany.) 
Tab.  III.  St.  Boleslav.  Kostel  sv.  Václava.  Křišťálová  nádobka.  (Pohled  z  přímá.) 

Ke  str.  65. 

Tab.  IV.  obr.  1.  St.   Boleslav.  Kostelík  sv.  Klimenta.  Fresky  v  apsidě. 

Ke  str.  66. 

Tab.    IV.    obr.    2.    St.  Boleslav.    Fresko    v  kostele    sv.  Klimenta:    Sv.    Kliment    od- 
souzen  do  vyhnanství. 

Tab.  V.  St.  Boleslav.  Románské  fresky  v  kostele  sv.  Klimenta. 

Tab.    VI.    obr.    1.    St.    Boleslav.    Fresko    v  kostele    sv.  Klimentském:    Sv.    Kliment 
ukazuje  fossorům  pramen  pitné  vody. 

Ke  str.  67. 

Tab.    VI.    obr.    2.    St.    Boleslav.    Fresko    v  kostele    sv.    Klimentském :    Sv.    Kliment 
uvržen  do  moře. 

Ke  str.  68. 

Tab.  VII.  St.  Boleslav.  Románské  fresky  v  kostele  sv.  Klimenta. 
Ke  str.  80. 

Tab.  "VIII.  St.  Boleslav.  Kostel  P.  Marie.  Domácí  oltářík.  (Přední  strana.) 


OPRAVY  A  DOPLŇKY 


Na  str.  SO.  ve  14.  řádce  dlužno  doplniti:  a  přední  na  tab.  VIII. 

»      »    109.    »      3.       »       čti  místo:  »Navštívení  P.  M.«   —   »Zvěstování  P.  Marie<. 

»  »  122.  k  prvému  odstavci  dlužno  dodati:  Otisk  pečeti  původní  zachoval  .se  na 
listině  z  r.  1293.  v  Archivu  zemského  Musea  chované.  Vyobrazení  a  popis 
viz  v  článku  1^" r.  Beneše  » Památky  kultu  Svatováclavského*  v  Pam.  Arch. 
VII.  str.  486.  Srvn.  Dr.  Jos.  Neuwirth,  Geschichte  der  christlichen  Kunst 
in  Bóhmen  bis  zum  Aussterben  der  Přemysliden.  S.  468, 

»      5.    202.  čti  místo  »Jan  Kilian«   —   »Kilian  Ignác*. 

>  »  211.  v  11.  řádce  dlužno  doplniti:  oba  tyto  barokní  oltáříky  pořízeny  byly  (dle 
pam.  knihy  farní)  r.  1760. 

»      »    247.  ve  3.  řádce  čti  místo  »ji|í«    !>|ÍRi«. 

»        í     266.     »     4.  •     »  »  >  »SCHOFELT«     ^SCHONFELT*. 


SEZNAM  míst. 


Bašt  1. 

Bažantnice  1. 

Bohnice  1. 

Boleslav  Stará  6. 

Bořanovice  123. 

Brandýs  nad  Labem    123. 

Brázdim   Veliký  154. 

Brnky   155. 

Břežany  Panenské  15ó 

Ctčnice  160 

Cvrčovice  161. 

Čakovice  Malé  161. 

Čakovice  Velké  161. 

Čelákovice  163. 

Čertousy  173. 

Ďáblice  173. 

Dolínek  u  \'odolky  174. 

Drasty  175. 

Dřevčice  175.' 

Dřísy  178. 

Hlavenec  178. 

Hlavno  Kostelní  180. 

Hloubětín  182. 

Hoštice  185. 

Hovorčeves  185. 

Hradiště  Lobkovické  186. 

Chabry  Dolní    187. 

Chvály  191. 

Jenštýn  193. 

Jiřice  198. 


Jirny  198. 

Karlín  201. 

Kbely  208. 

Keje  208. 

Klecany  222. 

Kobylisy  226 

Kojetice  226. 

Kolčavka  234 

Konétopy  234. 

Kostelec  Labský  234. 

Kozly  250. 

Kyje  viz  Keje. 

Lhota  252. 

Libeň  252 

Líbezníce  256. 

Lobkovice  261. 

Maslovice  267. 

Méšice  268. 

Mratín  273. 

Nehvizdky  (Nehvizdy  Malé) 

273. 
Nehvizdy  (Velké  i  274. 
Okrouhlík  viz  Lhota. 
Opočín  280. 
0.strov  280. 
Pakoméřice  280. 
Počernice  dolní  281. 
Počernice  horní  284. 
Podviní  284. 
Prosek  285. 


Přeboje  (Předboj)  293. 

Přemyšlení  294. 

Radonice  294. 

Rudeč  294. 

Satalice  294. 

Skorkov  295. 

Sluhy  297. 

Stránka  299. 

Strunkovice  300. 

Svémyslice  300. 

Svépravice  303 

Svrčovice    viz    Cvrčovice. 

Šestajovice  304. 

Toušeň  304. 

Trója  305. 

Třeboratice  315. 

Třebošnice  318. 

Velen  318. 

Velká  Ves  319. 

Vestec  Nový  324. 

Vinoř  325. 

Vodolka  331. 

Vrábí  338. 

Všetaty  339. 

Vysočany  344. 

Záhoří  viz  Brázdim. 

Zápy  344. 

Záryby  349. 

Zdiby  349. 

Zepce  iZepře)  351. 


JMÉNA  UMÉLCU  A   ŘEMESLNÍKU. 


A • B     značka  konváře  346. 

A  •  E  •  značka  stříbrníka  v  Augšpurku  97. 

Ambroži  Václav,  malíř  v  Praze  (1775)  271. 

A  •  N  •  značka  stříbrníka  v  Augšpurku   98 

Anděl  F.,  malíř  (I882i  1  14. 

Bartoloměj  (magister  Bartholomeus),  zvonař 

v    Praze    (1521)    113,    (1507)    177,    (1524) 

234,   11532)  348. 
Bellmann  Karel,  zvonnř  v  Praze    (1832)  4, 
.(1819)   113,  (1825)  114,  (1816)  132,  (1832) 

135,    (1868)   170,    (1816)  171,    (1851)   185, 

(1832)  241. 
Bellmannova  Anna,  zvonařka  v  Praze  (1869) 

4,   190. 
Bergler  J.,  malíř  v   Praze   il807)  2. 
Birkhart  Ant.,  ryjec   il73S)  37,  (1740)  120. 
Biringer    Jan    Krištof,    zámečník    v    Praze 

(1770)  254. 
Bohm  J.  malíř  (1843)  34. 
Bradl  Josef,    konvář    v    Praze    (1786)    128, 

167,  240,  301. 
Brandl  Petr,  malíř  v  Praze  40. 
Braun  Matyáš,  sochař  íok.  1724)  180. 
Brickner  Jan,  zvonař  v  Praze  (1727)  242. 
Brykcí  z  Cynperku.  zvonař  v  Praze  (1603) 
.169,   (1572i   182,    (1562)  200,    (1563)  201, 

(1554)  247,  (1572)  291,  (1559)  328,  [značka 

247.] 
Bruckner  malíř  (1840)  207. 
Cleyn  Jan,  knihtiskař  v  Lyoně  (Lugdunensis) 

(1509)   121. 
CM -značka  stříbrníka  (1633)  96. 
Dallinger  F.,  malíř    1751)  126. 
Devaccani  viz  Evaccani. 
Diepolt  A.,   zvonař  v  Praze  291,  328. 
Dietrich  Zachariáš,  zvonař  v  Praze  (1725) 

113,  (1724)   113.   (1728)  224,    225,  (1742?) 

348. 


Dintzenhofer  Kilián  Ignác  (1731)  202,  Í1737i 

.•;31 
Dítě   Em.,   malíř  v   Praze  (1892)   184. 
Dittrich  V.  J..  zvonař  v  Praze  (1758)  299. 
Dohler  J  ,  ryjec  v  Praze  (1840)  207. 
Duchoslav  F.  L.    malíř    (1885)  255,    (1877) 

301. 
Dvořák  Samuel,  ryjec  v  Praze  (1690)  123. 
Ebner  Jakub  stříbrník  v  Praze     ok.  1770) 

84. 
Emplert    Jakub,     truhlář    v    Praze     (1771) 

255. 
Evaccani    Jakub,     stavitel    vlašský     (1617) 

70. 
Franck  František  Antonín,  zvonař  v  Praze 

(1769)   292,  293. 
Fryč    Tomáš,    zvonař    v    Roudnici    (1630) 

302,  303.  Viz  Tomáš  zvonař. 
FT-  značka    stříbrníka    ve    Vídni     184^) 

128. 
Godin  Abraham,   malíř  (I6S8)  314. 
Gozza  Francesco,  malíř  (ok.  1670.)   111. 
Gschwandtner  C,  stříbrník  v  Praze  (1757.^) 

162. 
Hager  Josef  malíř  v  Praze  (1771)  269. 
Háring  L  ,  malíř  v  Praze  40. 
Heerman  G.  sochař  (1685)  307 
H  •  I  •  E  ■  značka  stříbrníka  v  Augšpurku  56. 
Heintsch  Jan  Jiří,  malíř  298. 
Heliích    Josef,    malíř    v  Praze  (lS77i    106, 

175,  211. 
Hytych  Václav,  zvonař  v  Mladé  Boleslavi, 

viz  Václav  zvonař. 
Jakub  Mělnický,  zvonař  v  Mladé  Boleslavi 

(1614)  242. 
Jaroš  Tomáš  (Thomas  Jarosch  Brunensis), 

zvonař  v  Praze  (1556)  62,  (1550    323. 


Jindřich,  řeholník  Zderazský  (Frater  Hen- 
ricus)  ryjec  v  Praze  (1643)  37,  (před  1655) 
56. 

Jíra  zvonař  (1492)   177. 

1-  A-  R-  značka  konváře  v  Praze  (1714, 
346. 

P      značka  stříbrníka  v  Praze  (1765)  84. 

I    ■  G  značka  stříbrníka  v  Praze  (1708)  56, 


L 


(1700)  200. 


I  •  H  •  I  •  značka  stříbrníka  96. 

1  •  I  •  D  •  značka  konváře  v  Praze  327. 

^L  značka  stříbrníka  (v  Paříži?)  (1729)  93 

IM 


M 


značka  stříbrníka  ve  Vídni  (1757)  56. 


Ingners  (Ingriš,  Ingriss)  Josef,  malíř  (1590 

až  1706)   34. 
I  •  P  •  F,  značka  konváře  v  Praze  '1735)  3. 
I-W-S-S,  značka  ryjce  (1638)  122. 
Kadlík  Fr.,  malíř  199. 

Kandler  Vilém,  malíř  (1863)  183,  (1882)  193. 
Kaňka    Frant.    Maxmilián,    architekt    143, 

328. 
Kesler  Mikuláš,  knihtiskař  v  Basileji  (1492) 

121. 
Kling  E.  malíř  (1848)  276. 
Knochl  malíř  (1852)  199. 
Krafft  ryjec  (1764;  32. 
Kramolín  Václav,    malíř  (1775)  114.  (1794) 

162. 
Krim  Antonín,  řezbář  v  Pra::e  (1771)  225. 
Kiihner  Franti.sek  J.,  zvonař  v  Praze  (1825) 

316. 
Kúhner  Jan  Jiří,  zvonař  v  Praze  (1776j  171, 

(1768)  338. 
Kiihner  Jan  Václav,  zvonař  v  Praze  (1799) 

113,   (1798)  215,  (1801)  350. 
Leubner  Filip,  malíř  v  Liberci  (1771;  126 

(1774)  301,   ('1769;  345. 
Lišák   (Lissiak)    Valentin,    zvonař  v  Praze 

(1744)  265. 

Lovv  Mikuláš,  zvonař  v  Praze  (1653)  220, 
(1663)  260,  (1676)  260,  (1658  297,  (1688) 
316. 

Malínský  Josef,  sochař  v  Praze  (1793)  114. 

Marchetti  rytíř  František,  malíř  (1690)  315. 

Mathauser  J  ,  malíř  v  Praze  88,  106,  (1891) 
199,  276. 

Mathes  (magister  Italus)  stavitel  (1541)  126. 

M-D  značka  .stříbrníka  v  Praze  (1688)55. 

P      značka  stříbrníka  v  Praze    1723)  56. 


M  lí  R  značka  stříbrníka  v  Praze  (1672;  86, 

(16731  88,  199,  [Značka:  str.  86.] 
Mitterbacher  Josef,  konvář  v  Praze  (1786) 

346.  [Značka:  346] 
Molitor  malíř  (1733)  231. 
Mrkvička  Jan,  konvař  (1559^  276.  [Značky: 

str.  278.] 
M  T  značka  konváře  (1794)  322. 
Ondřej  (Wondrzeji  zvonař  v  Praze  (1566) 

279,  v  Ml.  Boleslavi  (1577)  343.  [Značka  (.^) 

na  str.  279.] 
Petr,  zvonař  v  Mladé  Boleslavi  (1577)  130, 

(1575     178.   (1580)   181. 
Port  Antonín,  stavitel  (1679)  266. 
Prachner  Jan,  stavitel  v  Praze  (1766)  253. 
Prachner  Richard,    řezbář  v  Praze    (1770) 

255. 
Pricquey  Jan,    zvonař    v    Mladé    Boleslavi 

(1692)   296. 
Pucherna  A.  ryjec  (1796)  267. 
P  W  značka  ryjce  (1721)  57. 
Raab  Ignác,  malíř  178,  193,  (ok.  1770)  254, 

(1771)  255,  316,  326,   344. 
Rebel  Jiří,  zvonař  v  Praze  (1641)  131. 
Redman    C.  M.,    malíř    (1700;    134,    (1702) 

140. 
Reichel  M.  J.  malíř  (1715i  61. 
Rosner  Karel,  architekt  (1854)  207. 
R  R  značka  stříbrníka  v  Praze  99. 
Řehoř  mistr  kameník  (ok.  1517)  238. 
de  Sála  Vostalis,  stavitel  vlašský   142. 
-Sánger  Antonín,  stavitel  (1847)  183. 
.Santin  Jan,  architekt  (1705)  156. 
Sauetier  Mikuláš,  knihtiskař  v  Paříži  (1508) 

121. 
Scheffler  Felix  Antonín,    malíř  (1771)  193. 
ScheiwI  malíř  v  Praze  (1887)  126. 
Schonfeld  Bedřich,    zvonař  v  Praze  (1679) 

266, 
Schónfe!d    Antonín  Josef,    zvonař  v  Praze 

(1713)  181.    (1695)   190,    234,    (1716)   251, 

(1704)  291.  (1705)  351. 
Schunke    (Sunckha)   Jan    Kristián,    zvonař 

v  Praze    ri768)    134,    (1777)    226.    (1770; 

256,  (1763)  324. 
.Senomatský  Jindřich  ze  Sternštatu,  zvonař 

ve  Slaném  (1615)  342. 
Spitzer  Josef,  malíř  (1742)  42,  117,  120. 
Stanislav  zvonař  (1638)  4. 
Stanislav    (Stanislaus    Pragensis,    magister 

Stanislaus)    zvonař    v    Praze    (1545)    61, 

(1548)  220,  (1549)  302. 
SteíTens  (Stefan)  Antonín,  malíř  (1667)  230. 


Stctter  Josef  malíř  (1770)  287.  de  Tortis  Haptista,  knihtiskař  v  Benátkách 

Straisi  Josef,  varhanář  v  Kráh'kách  44.  (1502)  121. 

Škreta  Karel,    malíř  v  Praze    .')0,    37,    28S,  Uhlíř  Kasjíar,  malíř  (1781)  210. 

298  UUmann  Ignác,  stavitel  v  Praze  (1854)  207. 

Španberk   Filip,    mistr    zednický    v    Praze  Václav,    zvonař  v  Mladé    Boleslavi    (1588) 

(1705)  156.  63,  (1595)  340. 

Špic    (SSpic)    Matěj,    zvonař    (1546)    264,  van  VVersterhout  Baltazar,  ryjec  31. 

(1536)  278.  Wolf  J.   K.  malíř  (1796)  267. 

Tomáš  (Fryč),    zvonař  v  Roudnici    (1616)  Wondrzej  zvonař  viz  Ondřej. 

248. 


Příspěvky 

věnované  na  vydávání  „vSoupisu  památek  historických  a  uniěieckycii 

\   království  Českém". 

Na  vydání  jednotlivých  svazků  Soupisu  dostalo  se  Archaeologické 
kommissi  a  dostává  příspěvků  jednak  věnováním  subvence  na  vydání,  kte- 
rážto podpora  obrací  se  na  pořízení  illustrací,  tak  že  tímto  způsobem 
jednotlivé  svazky  podle  hojnosti  subvence  mohou  býti  prodávány  poměrně 
lacino  a  dojíti  tak  nejširšího  rozšíření  ve  veřejnosti.  Na  druhé  straně  pod- 
poruje se  dílo  hromadným  zakupováním  jednotlivých  svazků  od  autonom- 
ních  a  jiných  korporací. 

Posud   Archaeologické  kommissi   poskytli  příspěvky*)    obojího    druhu 
tito  jednotlivci  a  korporace  : 
Důstojný  provincial  augustiniánů  P.  A.  Tonder  na  Soupis  okresu 

Lounského K    140-— 

Konvent  augustiniánů  v  Ročově    .    .    .    .    • »       60    — 

Město   Kolín  na  Soupis  okresu   Kolínského »    400' — 

Okresní  výbor  v  Kolíně  na  Soupis  okresu   Kolínského      .    .    .     .    »     400' — 

Město  Louny  na  Soupis  okresu  Lounského »    400" — 

Okresní  výbor  v  Kouřimi  na  Soupis  okresu  Kolínského  .  .  .  .  »  400' — 
y.  J.  Jiří  kn.  z  Lobkowicz  na  Soupis  okresů  Mělnického,  Píseckého 

a  Jičínského »  lOOO'— 

Pan  ředitel  Jan  Vaněk  zakoupil   80  výt.  Soupisu  okr.  Kolínského 

Okresní  výbor  v  Kouřimi  ...  12     »  »  »  » 

J.   M.   opat  Sigmund  Starý  na  Soupis  okresu  Milevského     .    .    .    >     100* — 

Město   Roudnice  na  Soupis  okresu  Roudnického »    400' — 

Okr.  výbor  v  Bechyni  na  Soupis  okresu   INIilevského »     100' — 

Okr.   hospodářská  záložna  v  Sedlčanech   na  Soupis  okresu  Sedl- 

čanského »       40" — 

Hrabě  Jan  Josef  z  Herbersteina  na  Soujjís  okresu  Roudnického  »  50"  — 
Pan  August  Fodermayer  na  Soupis  okresu  Plzeňského  .  .  .  .  »  lOO" — 
Rolnická  záložna  Podřipská  na  Soupis  okr.  Roudnického     ...»     200' — 


*    Příspěvky  uvádějí  se,  jak  podle  času  byly  poskytnuty. 


Okresní  školní  rada  y  Sedlčanech  zakoupila  45  výtisků  Soupisu 

okresu  Sedlčanského. 
Hospodářská  okresní  záložna    v  Sedlčanech    koupila    30  výtiskfi 

téhož  Soupisu. 
Okresní  výbor  v  Sedlci  koupil    15  výtisků  téhož  Soupisu. 
Okresní  výbor  ve  Voticích  koupil   100  výtisků  téhož  Soupisu. 
Městská  rada  v  Roudnici    zakoupila    25  výtisků    Soupisu  okresu 

Roudnického. 
Okresní    výbor    v  Bechyni    zakoupil    10  výtisků    Soupisu    okresu 

Milevského. 
J.  J.  Adolf   Josef   kníže    ze    Schwarzenberga    věnoval    na  vydání 

Soupisů,  které  se  týkají  jeho  panství ■    .    .    .  K  2000 

Město  Klatovy  na  Soupis  okresu   Klatovského »     200 

Město  Praha  na  vydání  Soupisu  památek  města  Prahy*)  (I.  lhůta)  »  5000 
Okresní  výbor  v  Pardubicích  na  Soupis  okresu  Pardubického    .    »     2C0 

Město  Mělník  na  Soupis  okresu  Mělnického »     100 

Okresní  zastupitelstvo  v  Lomnici  n.  L.  na  Soupis  okresu  Třeboň- 
ského       >>       50 

Okresní  výbor  v  Karlíne  na  Soupis  okresu  Karlínského  .    .    .    .    »  1000 
Záložna  ve  Vysočanech      »          »              »                   »             .    ...»       50 
Okresní  zastupitelstvo  ve  Veselí  n.  L.  na  Soupis  okresu  Třeboň- 
ského       »       50 

Město  Karlín   na  Soupis  okresu   Karlínského  .  »    400 

Okresní  výbor  v  Třeboni  na  Soupis  okresu  Třeboňského  ...»  100 
^Městská  rada  v  Rokycanech  na  Soupis  okresu  Rokycanského  .  -  200 
Město  Praha  na  Soupis  památek  města  Prahy  TI.  lhůta)  ...»  5000 
J.  J.  Ferdinand  kn.  Kinský  na  Soupis  okresu  Chrudimského  .  »  600 
Občanská  záložna  v  Hlinsku  zakoupila    10  výtisků  díla    »Lid  na 

Hlinecku«. 
J.  J.  Moric  kníže  z  Lobkovic  na  Soupis  památek  zámku  Roudni- 
ckého       • »  6000 

Okresní  výbor  v  Hlinsku  zakoupil  25  výtisků  díla    »Lid  na  Hli- 

necku«. 
Okresní  výbor  v  Chrudimi   na  Soupis  okresu  Chrudimského   .    .    »     400 
Městská  rada  v  Jindřichově  Hradci  na  Soupis  okresu  Jindřicho- 
hradeckého             •     .    »     100 

Občanská  záložna  v  Karlině  na  Soupis  okresu  Karlínského  .  .  »  200 
Spořitelna  v  Příbrami  na  Soupis  okresu  Příbramského  .  .  .  .  »  50 
Město  Kostelec  n.   L.   na  Soupis  okresu   Karlínského »     100 


")  Prozatím  povolena  subvence  20.000  K. 


GETTY  CENTER  LINRARY 


3  3125  00672  2884 


k